Jaké je krytí topných těles použít v prostředí s textilem?

[cert]

Jaké krytí topných těles popř. typ vytápění musí být v prostorách, kde se pracuje s textilem a v jaké normě to najdu?
Prostředí je zde s nebezpečím požáru hořlavých hmot dle ČSN 330300 čl. 3.3.1.

[Pavel Horský]

Požadavky by měly být uvedeny v protokolu určení vnějších vlivů, který by měl být součástí projektové dokumentace. Vnější vlivy by měla určit komise a v závěru by měly být řešeny veškeré tyto záležitosti.

[Milan Hudec]

Pavle ne že bych úplně nesouhlasil, ale základem by měla být vyhláška o PO, kde jsou základní podmínky včetně bezpečných vzdáleností.

[Jirka Š. Svejkovský]

Správný postup:

1) Nechat vypracovat požární zprávu.
2) Na základě požární zprávy vypracovat protokol o určení vnějších vlivů. Do komise technologa, revizáka a nejlépe i toho požárníka. Přílohou protokolu budou bezpečnostní listy hořlavých látek.
3) Vypracování projektu, který oba dokumenty bude respektovat. Pasivní opatření (krytí, správné jištění, odstranění elektrostatického náboje) a aktivní opatření (EPS s vazbou na elektro, hasicí systém a pod ...).
4) Vypracování místně bezpečnostního předpisu, kde bude do detailu popsán postup ke snížení rizika požáru nebo výbuchu (jak a kdy provádět úklid, a podobně).

Je to jediný způsob, jak se zbavit odpovědnosti, při případném požáru.

[Jaroslav Hasala]

Setkal jsem se s tím, že pro vytápění objektu byly použité horkovzdušné ventilátory 12 kW (něco na způsob tzv. SAHARY, ale čistě elektrické).

Byl to zemědělský objekt, došlo k zanesení slámy a prachu do ventilátoru a následně k požáru. Následky byly celkem tragické, nedošlo sice k ohrožení osob, ale došlo k úhynu několika krav.

Bylo naprosto jasné, že použité topné tělesa byly do tohoto prostředí naprosto nevhodné, poměrně dlouho se řešilo, kdo za to vlastně může ...

Prostředí s textilem bude asi z požárního hlediska podobné, obvykle je zde velká prašnost a možnost nanesení různých nitek do tělesa, zejména v místě, kudy je nasáván vzduch.

Horkovzdušné ventilátory bych tedy rozhodně nedoporučoval.

[František Šohajda]

A nebo si do komise o určení VV mechte pozvat za úplatu někoho od hasičů!
To má level o jeden stupeň minimálně vyšší !
Tak máte v rukou něco, od čeho se můžete "odpíchnout" pro celou elektriku , ne jenom
pro topné tělesa!

[Jiří Buben]

V těchto prostorách je velice nevhodné používat jakákoliv topení s ventilátory, nebo klasické přímotopy. Tyto prostory se tak dají vytápět pouze sálavými panely. Doporučoval bych klasický teplovodní systém.
Pokud budete  řešit systém sálavých panelů elektrických, pak musíte postupovat dle toho co popsaly kolegové. Popřípadě získat od výrobců odstupové vzdálenosti od předmětů, minimální výšku nad pracovištěm atp.. Rozhodně se budete muset podívat do ČSN 33 2000-4-42 ed.2, ČSN 33 2000-4-481. Ale v první řadě musíte řešit Požární zprávu a Protokol o určení vnějších vlivů. Tam by mělo být sepsáno co a jak kde bude instalováno a jaká opatření budou zvolena k zajištění bezpečnosti nejen té elektrické.