Mohu při bouřce vstoupit do celokovového objektu?

[Libor@Slavík]

Pane Hájku, chtěl bych se zeptat na jednu problematiku, kterou ted řešíme na elektrárně EPR II.
Na budově kotelny řeším hromosvod, na střeše je klasická mřížová soustava a jako svody jsou využity ocelové sloupy objektu, které jsou vodivě propojeny s uzemněním objektu.
V ČSN EN 62305-3 ed.2 se píše, že u celokovových budov se nepočítá s dostatečnou vzdáleností.
Zajímalo by mě, jestli se může obsluze, která bude při bouřce v objektu a dojde k zásahu bleskem do objektu, něco stát.
V objektu jsou pochozí vema rošty, které jsou kovové a jsou vodivě spojeny se ocelovými sloupy objektu, taktéž, jestli se může něco stát, pokud se jich obsluha bude při úderu dotýkat.
Zpracovávám pro tyto objekty i provozní předpisy a nevím, jestli bych tam neměl uvést i to, že obsluha nesmí při bouřce do objektu chodit.

[Jan Hájek]

Záleží na kvalitě propojení kovových konstrukcí, pokud jsou kvalitně všechny mezi sebou propojené, je to Faradayova klec a lidem v ní nic nehrozí a ani dostatečná vzdálenost nemusí být zohledňována.
Pokud tomu tak není, je to pro lidi vevnitř nebezpečné, protože přechodové odpory mezi jednotlivými vodivými částmi mohou způsobit velmi nebezpečný rozdíl potenciálu.
Takže pokud to je nejistě spojeno, nevěřil bych tomu.

[Jiří Schwarz]

Pokud bych odpovídal na dotaz přesně tak, jak je zadán, je tam jeden problém - vstoupit do celokovového objektu v době bouřky přináší riziko pokud by do objektu nebo v jeho okolí udeřil blesk, jaké by to bylo s krokovým napětím v okolí, kde by pracovník v tom okamžiku stál, jestli by měl nakročeno, jestli by se nějakou částí těla dotýkal objektu, zatímco by stál ještě na zemi...
Takže pokud je tam větší pravděpodobnost pohybu, asi by to chtěl zvážit umístění nějakých "ekvipotenciálních prvků..."
Vlastní pobyt v objektu popsal JH tak, že není třeba něco dodávat.

[Fuk Tomáš]

Jj, říká se tomu řízení potenciálů a řeší se to tak, že se udělá několik obvodových zemničů v definovaných rozestupech, směrem od budovy postupně hlouběji a hlouběji.

[Milan Hudec]

S tím hlouběji je to na zamyšlenou, spodní vrstva nemusí být automaticky vodivější.

[Fuk Tomáš]

O to přece vůbec nejde. Jde o to, aby to byl pozvolný přechod do vytracena.