Od jakého napětí se počítá silnoproud?

[Jiří Bartoš]

Mám laický dotaz, víceméně terminologický. Možná bych na něj nalezl odpověď, kdybych trochu zapřemýšlel a něco trefného hledal prostřednictvím googlu.

Od jakého napětí se počítá silnoproud?

Žil jsem totiž v představě, že silnoproud je až od 1 kV.

[eboss]

Zjisti si co je to nn a od toho výše, resp. slaboproud je teoreticky mn.

[Jiří Bartoš]

Díky, budu zjišťovat.

[Jiří Bartoš]

Našel jsem toto:

* Malé napětí, značka mn, do 50 V
* Nízké napětí, značka nn, 50 V až 1000 V
* Vysoké napětí, vn, 1000 V až 52 kV
* Velmi vysoké napětí, vvn 52 kV až 300 kV
* Zvláště vysoké napětí, zvn 300 kV až 800 kV
* Ultra vysoké napětí, uvn více než 800 kV

Pokud jsem správně pochopil vzkaz pana Čističe, slaboproud je do 50 V a silnoproud od 50 V výše.

Aha, takže jsem si pletl dělení silnoproud/slaboproud a nízké/vysoké napětí (protože s označeními mn, vvn, zvn a uvn se normální člověk v podstatě nesetká, leda tak ještě s vvn).

[Pavel Ryšavý]

Hezký rozdělení, ale dovolil bych si oponovat.
I slaboproudá zařízení mohou pracovat s vysokým napětím (televizní obrazovky - napětí rádově kV)
I silnoproudá zařízení mohou pracovat s malým napětím (ovládací obvody, nízkovoltová svítidla...)

Rozdělení bych si dovolil definovat jinak:
Slaboproud - elektrotechnika zabývající se zpracováním signálu (důležitá je informace)
Silnoproud - Přenos el. energie a její přeměna na mechanickou, tepelnou, .... (důležitý je výkon, práce)

No a samozřejmě se tyto oblasti překrývají  ;D

Napadne někoho lepší rozdělení?

[Jiří Bartoš]

Oponujte. Ze svého oboru vím, že největší problémy jsou s vymezením těch nejzákladnějších pojmů.

Vidíte, a já měl představu (laickou!), že silnoproud je to, co končí v trafu a doma máme jen slaboproud. Takže je jasné, že tato představa nebyla správná.

[Georgis Fasulis]

To Bartoš: Je nesmysl ptát se od jaké hranice se počítá Silnoproud, žádnou hranici ve smyslu výšky napětí nemá. Odborné výrazy pro výši napětí jste si našel sám, ale s termínem slaboproud a silnoproud nemají moc společného.

Termín "Silnoproud" nebo také "Silnoproudá elektrotechnika" je termín pro obor, nic více a nic méně. Obecně se dá říci, že silnoproud se zabývá především silovými obvody - to je takovými, které se zabývají výrobou, přenosem a spotřebou el. energie. Jinými slovy jsou to veškerá vedení, rozvody a napájení rozličných napětí. Napětí v tom nemá žádný vliv - může se jednat např. o rozvody silových nouzových obvodů o napětí třeba 24V, přesto se jedná o silnoproudý rozvod.

Naproti tomu Slaboproud se zabývá především elektronickými obvody - dříve lampy (diody, trody, pentody atd..) později tranzistorová technika, dnes mikroprocesorová technika.

Vedle toho existuje ještě obor  MaR - Měření a Regulace, který je někde mezi slaboproudem a silnioproudem a zabývá se jak již z názvu vyplývá, měřením fyzikálních veličin, a jejich regulací. K tomu MaR využívá převod fyzikálních a chemických veličin na veličinu elektrické, s kterými poptom pracuje a to ve škále od malých napětí až po nízké napětí tedy většinou do 230V.

Hned těsně vedle MaR se nachází profese ASŘ - Automatizované systémy řízení, které s MaR úzce spolupracují - ty se pak zabývají v podstatě počítači řízenými procesy ve všech oboprových oblastech.

Tyto obory se dnes velmi často protínají a jejich hranice nejsou tolik zřetelné.
Je vám to už trochu jasnější?

[Jiří Bartoš]

Díky, už je mi to jasné, nebo přinejmenším jasnější.

Každopádně tedy vlastně šlo o špatně položenou otázku. Rozdělení slaboproud/silnoproud definičně nezávisí na napětí. Silnoproud jsou silové rozvody, slaboproud sdělovací.

[Georgis Fasulis]

přesně tak, jste to vlastně vystihnul stručně a jasně :-)

[Kamil Novák]

Našel jsem toto:

* Malé napětí, značka mn, do 50 V
* Nízké napětí, značka nn, 50 V až 1000 V
* Vysoké napětí, vn, 1000 V až 52 kV
* Velmi vysoké napětí, vvn 52 kV až 300 kV
* Zvláště vysoké napětí, zvn 300 kV až 800 kV
* Ultra vysoké napětí, uvn více než 800 kV

Aha, takže jsem si pletl dělení silnoproud/slaboproud a nízké/vysoké napětí (protože s označeními mn, vvn, zvn a uvn se normální člověk v podstatě nesetká, leda tak ještě s vvn).

Jen pro doplnění - nelamte si hlavu s těmi zkratkami. Dnes už je to jinak.
Dle ČSN EN 50110-1 čl.3.6.1 :

- malé napětí ELV (extra-low voltage) je do 50V AC nebo 120V DC
- nízké napětí LV (low voltage) je do 1000V AC nebo 1500V DC
- vysoké napětí HV (high voltage) nad 1000V AC nebo 1500V DC.

To je vše.

[Jiří Bartoš]

Díky za doplnění. Nicméně bych řekl, že "staré" značení ještě do určité míry přežívá, což je přirozené. Náhodně jsem vyhledal příklad, je v přiloženém souboru - stavební povolení zmiňující vn a nn (podmínky č. 2 a 13 a odůvodnění) a vvn (odůvodnění).

[Pavel Draštík]

Silnoproud i slaboproud se nerozděluje dle napětí a jsou jen obecné pojmy. Pojmy použité v technických normách jsou SILNOPROUDÉ OBVODY (ROZVODY)  a SLABOPROUDÉ OBVODY (ROZVODY).Nemám čas hledat přesnou citaci norem platných před desítky let, kde bylo rozdělení definováno a znělo asi následovně.
1.   Silové obvody jsou všechny obvody, které přenášejí energií od zdroje ke spotřebičům, jenž jí využívají pro pohon, ohřev, chlazení, brždění atd.
2.   Slaboproudé obvody se dále dělí na:
·   Obvody řídící
·   Obvody signalizační
·   Obvody měřící
·   Obvody sdělovací
Rozdělení a definování slaboproudých obvodů by asi dnes nevyhovělo vzhledem k rozvoji elektroniky, přesto se pojmy silnoproud a slaboproud dál obecně používají.

[Jiří Bartoš]

To Pavel Draštík: Děkuji za Vaše doplnění a osvětlení dalších souvislostí.

Z hlediska odpovědi na otázku se podle mého laického názoru nejtrefněji vyjádřil pan Fasulis ve svém příspěvku z 11. 12. 2006 v 10.17 hod.

Zdravím!

[Ondřej Kaller]

Necítím se kovaný v těchto terminologických niancích, proto jsem kouknul do literatury.
Jednotnou soustavu definic zavádí prý ČSN 330010
Zde je několik typů rozdělení elektrických zařízení:
a) Rozdělení EZ podle napětí:
            mn-nn-vn-vvn-zvn-uvn
viz pan BARTOŠ

b)Rozdělení EZ podle účelu:
Silová
Sdělovací
Řídící
Zvláštní

a konečně
Rozdělení EZ podle NEBEZPEČÍ ÚRAZU:
Silnoproudá zařízení
Slaboproudá zařízení
-jsou zařízení v nichž při obvyklém užívaní nemohou vzniknout proudy nebezpečné osobám, užitkovým zvířatům, majetku a věcem

Tj "nepočítá" se to dle mého názoru ani podle napětí, ani podle účelu :)

[Štefan Beláň]

TO: Kaller  (jednicka)

No konečně správná odpověď!

[Jiří Bartoš]

O takovém rozdělení jsem dosud neslyšel, nicméně pokud je pravda to, co uvádíte (jako že nemám důvod pochybovat o pravdivosti Vašeho příspěvku), tak holt definičně se to dělí podle "nebezpečí úrazu". Dělení podle toho, zda se jedná o rozvody silové či sdělovací, je tedy víceméně orientační, i když celkem trefné.

Ale je také možné, že je různě (byť třeba obsahově stejně) definováno rozdělení u pojmů elektrotechnika (silnoproudá/slaboproudá), zařízení (silnoproudé/slaboproudé) apod.

Odbočka: Ač nejsem častý čtenář norem, Vámi uváděný pojem "užitková zvířata" bych v oblasti technické normalizace a předpisů považoval za dosti kuriózní (v tom smyslu, že se nějaká norma, která není z oboru zoologie, vztahuje jen na užitková zvířata a na jiná ne). Ale třeba se mýlím. Nevím, zda tam patří třeba psi, ale zdá se, že silnoproudé zařízení nesmí být nebezpečné pro prase, ale pro krysu může.  :D