Proc je odpor vetsi pri vetsim proudu?

[ZbynekN]

Podle vzorce R=U/I by mel byt odpor mensi pri malem napeti a velkem proudu. Ale ve skutecnosti je to naopak. (proto se prece delaji vedeni vvn, aby se omezily ztraty zpusobene odporem vedeni, ne?) Jak to? Kde delam v me uvaze chybu?

[Josef Martinec]

1. Začněte uvažovat o R jako o pevně dané hodnotě - vedení také nebude nijak dramaticky měnit odpor.
2. U reprezentuje úbytek napětí vzniklý na odporu při průchodu proudu
3. V úvaze je potřeba zohlednit to, že obvod se skládá ze zdroje , vedení a spotřebiče. Tedy napětí zdroje berme jako konstantu a proud bude záviset na součtu odporů vedení a odporu spotřebiče - cílem je dosáhnout nejmenšího úbytku napětí na odporu vedení. Potažmo tedy minimalizace ztrát (P=RI²)

[Jiří Schwarz]

Správně vysvětleno, ale možná by to chtělo doplnit jeden vzoreček.
P(výkon)=U(napětí)*I(proud).

Pro přenesení stejného výkonu čím bude vyšší napětí, tím bude nižší proud.
A čím bude nižší proud, tím bude nižší úbytek (ztráta) na odporu vedení

[Lukáš Rotrekl]

Hlavně se na to nedívejte tak, že odpor je závislý na proudu. Tedy, že je závislý na poměru U/I, ono je to spíše tak, že odpor je dán jako materiálová konstanta a je závislé napětí na tomto odporu a procházejícím proudu.

[Lukas55555]

Hlavne odpor vodiča nie je závislí od napätia a prúdu prechádzajuceho cezeň ale od materialu dĺžky vedenia a prierezu.

vvn sa na dialkový prenos používa preto lebo je možne prenášať pri vysokom napätí malé prúdy.

Chcelo by to poznať pár základných informácií zo zakladov elektrotechniky.

Ako vieme prúd je tok elektrónov takže ak vodičom tečie prúd koná sa práca a tá sa mení na teplo Q. Ako vieme U je sila potrebná na prenesenie čiastkového náboja. Čiže praca je W÷U*Q.  Kedže vieme že prud je definovaný ako množstvo náboja čo pretečie za určitý čas I=Q/t. Z toho Q=I*t. Dosadením do vzorca práce dostaneme W=U*I*t. Prechodom prudu sa vodič zahrieva. Na teplo sa premiena praca potrebná na prenesenie I. Použitím vzorca pre prácu a dosadzením  ohmovho zákona W=U*I*t=I*I*R*t

Straty chápeme ako množstvo energie premenenej na teplo pri prenose prúdu a kedže stúpajú druhou mocninou prúdu snažíme sa aby bol prúd čo najmenší.

[Dan Lukes]

odpor je dán jako materiálová konstanta

Jen čistě pro možné budoucí méně pozorné čtenáře zdůrazním, že zde je řeč výhradně o vodičích. Jinak totiž materiály, kde se odpor s napětím mění, existují a reálně používají (viz "varistor").

[Marian Hanzalík]

Odpor kovového vodiča z určitého pohladu závisi i od prúdu. Prechodom prúdu sa vodič zahrieva a jeho odpor spravidla rastie.

[Jirka Š. Svejkovský]

Odpor kovového vodiča z určitého pohladu závisi i od prúdu. Prechodom prúdu sa vodič zahrieva a jeho odpor spravidla rastie.

Já bych toto vlákno moc nekomplikoval. Jde tu o vysvětlení úlohy odporu v ohmově zákoně.

Ohmův zákon se dá vyjádřit takto: Poměr napětí k proudu protékajícímu spotřebičem je konstantní a nazývá se odpor.

[Miloslav Kazda]

Omlouvám se, že reaguji na poměrně staré téma, nicméně základní poučky fungují jen pro stejnosměrné napětí/proud. Pro AC už je nutné uvažovat i tekové věci jako skinefekt. I přes to, že má člověk pocit, že skinefekt se uplatňuje pouze pro vysoké frekvence, tak pro velké proudy je nutné s ním uvažovat i u 50Hz. Protože pro 50Hz je hloubka skinefektu cca 9mm, takže od průměru vodiče 18mm (což je průřez cca 250mm²) je nutné ho brát v úvahu.
(měl jsem pocit, že se skinefekt uplatňuje i pro velmi vysoké proudy, ale nemůžu to dohledat, tak si to asi špatně pamatuji)

[Lukas55555]

Omlouvám se, že reaguji na poměrně staré téma, nicméně základní poučky fungují jen pro stejnosměrné napětí/proud. Pro AC už je nutné uvažovat i tekové věci jako skinefekt.

Áno ak chceme byť presný aj material. Pokial je to vn a viac aj uloženie káblov/vodičov, vzdialenosti medzi jednotlivými fázami a zemou, atd atd. A sme pri učive vysokých škôl, ktore väčšina elektrikárov nemá

[Jirka Š. Svejkovský]

Jak velký je průřez jednoho vodiče třeba u kabelu 300mm2? Když se máme bavit o skin efektu.

[Martin Novák]

Jak velký je průřez jednoho vodiče třeba u kabelu 300mm2? Když se máme bavit o skin efektu.

Vyrobci kabelu se snazi tento efekt minimalizovat ruznymi triky. Proto je treba kabel spletany z tensich "lanek" a ty zas z tensich lanek. Pak se skin efekt tyka v podstate kazdeho vodice zvlast a ne lanka jako celku. Tak mi to alespon kdysi vysvetloval jeden znamy z kabelovny.  Obdobne u vn a vvn pry skin efekt potlacuje konfigurace lan do trojuhelniku.

[František Janeček]

Vyrobci kabelu se snazi tento efekt minimalizovat ruznymi triky. Proto je treba kabel spletany z tensich "lanek" a ty zas z tensich lanek. Pak se skin efekt tyka v podstate kazdeho vodice zvlast a ne lanka jako celku. Tak mi to alespon kdysi vysvetloval jeden znamy z kabelovny.  Obdobne u vn a vvn pry skin efekt potlacuje konfigurace lan do trojuhelniku.

Mícháte jabka s hruškama.Lana do trojúhelníku na vvn se dávají kvůli koroně, na vn jsem to ještě ani neviděl.Na 50Hz se skinefekt mnoho neuplatňuje, ještě tak v krátkých sítích obloukových pecí při proudech několika desítek tisíc ampér.To slaňování má důvod ohebnost kabelů pro pohyblivé spoje. :)

[Jiří Schwarz]

Správný VF kablík, který by měl účinně omezovat vliv skinefektu, má jednotlivé "drátky" izolované (lakované). Použitelné to je jen do nějaké frekvence, při vyšší se začínají projevovat jiné nevhodné vlastnosti takového speciálního vodiče.
Pokud pro vedení VF použijeme běžnou licnu, kde jsou jednotlivé drátky ve vodivém dotyku, naopak to pro vedení VF proudu může mít horší vlastnosti než vodič s plným jádrem.