Jak správně uzemnit venkovní zařízení (kamery, Wifi AP atp.)?

[Rob B]

Řeším různé názory od různých lidí.
Instaluji kamery a venkovní Wifi AP.
V málokterých případech se instaluje na stožár, většinou na štít budovy.
Používám FTP kabely a všechny komponenty, konektory mají stínění spojené se stíněním kabelu, v datovém rozvaděči zemním PoE switche, ftp patchpanely a vše ostatní na lyžiny, rack jako takový je uzemněn jak je možno - v případě stojanových racků vlastním PEN vodičem do rozvodové elektro skříně, v případě malých nástěných rozvaděčů alespoň spojím zemnící kolík racku do zásuvky, když už nic jiného tam není přitažený.

Můj dotaz je na kamery a venkovní AP, které mají svůj zemnící kolík - zemnit, nezemnit a kam?
Nezemnil jsem to nikdy venku, protože jednak kam a jednak k rozvodu to zemnit nechci z důvodu, abych si to z rozvodu nezavedl ještě dovnitř.
Ale teď to po mě zákazník chce uzemnit.
Je to venkovní AP, na štítu budovy, kousek pod plechovou střechou na které je tažen evidentně nový hromosvod.
Tak se chci zeptat odborníků, jestli to zemnit, nezemnit a kam?
Co jsem se ptal revizáka, tak ten říkal nezemnit, v případě blesku do jednotky raději obětovat tu jednotku a nepouštět si to dovnitř.
Nicméně, pokud to zákazník nutně potřebuje, tak bych to vzal svorkou do té plechové střechy.
Rád bych se ale zeptal, co na to odborníci?

[Jan Franěk]

Začal bych návodem výrobce, kde snad bude jasně napsáno, za jakých podmínek a jakým zpúsobem přizemňovat (pospojovat). Dále bude důležitá vzdálenost od vlastního hromosvodu (plechové střechy). Osobně neznám vzdálenost "kousek", ale pouze dostatečnou vzdálenost S

Jinými slovy. Pokud to myslíte s ochranou vážně, získejte nejprve analýzu rizik zpracovanou k ochraně budovy, včetně výpočtů dostatečných vzáleností hromosvodu.

Obětování vlastní technologie bývá nejčastějším "způsobem ochrany" před bleskem. Osobně bych ovšem doporučil nasazení svodičů přepětí na všechny cesty (kabely) vedoucí dovnitř objektu. Svodiče přepětí by měli být vždy na hranicích jednotlivých zón. Podrobnosti najdete v ČSN 62 305 1-4 ed.2, případně mnoho příkladů a vysvětlení na http://www.kniska.eu/

Při návrhu a realizaci hraje samozřejmě svou roli ekonomika řešení a případné možné škody a ztráty. To musíte už posoudit spolu s investorem a projektantem ochrany před bleskem a přepětím. Tedy pokud nějakého máte

[Jan Hájek]

Co jsem se ptal revizáka, tak ten říkal nezemnit, v případě blesku do jednotky raději obětovat tu jednotku a nepouštět si to dovnitř.

To se právě vylučuje, protože to bude poškozeno tím, jak přes to půjde bleskový proud, takže vevnitř bude tak jako tak.
Základní informace máte zde:
http://elektrika.cz/data/clanky/dehn-tipy-a-triky-pri-instalaci-prepetovych-ochran-cast-12

[František Šohajda]

Z praxe pozoruji že venkovní zařízení (vně budovy) nikdo moc neřeší !
I projektanti toto zařízení nezahrnují do svých projektů.
Dnes nová budova bez vnějších zařízení skoro neexistuje.
Pak dojde na revizi , na budově jsou nové věci a nejsou řešeny.

[novy2]

Můj dotaz je na kamery a venkovní AP, které mají svůj zemnící kolík - zemnit, nezemnit a kam?
Je to venkovní AP, na štítu budovy, kousek pod plechovou střechou na které je tažen evidentně nový hromosvod.
Nicméně, pokud to zákazník nutně potřebuje, tak bych to vzal svorkou do té plechové střechy.

Je ten  kousek väčší ako dostatočná vzdialenosť zistená pri výpočte rizika podľa normy ČSN 62 305 ? Ak nie, potom sú zbytočné úvahy či zemniť alebo nezemniť.
Tá dostatočná vzdialenosť sa týka aj vzdialenosti vodičov elektrického napájania a ftp kabelu od plecovej strechy a aj od bleskového zvodu.

[Jan Franěk]

Z praxe pozoruji že venkovní zařízení (vně budovy) nikdo moc neřeší !
I projektanti toto zařízení nezahrnují do svých projektů.

Problém je v tom, že projektant nemůže vědět, že přijde nějakej šmudla s routrem (kamerou, a podobně) a ten začne montovat mimo místo připravené třeba pro antény. Sice tuší že se to může stát, ale neví kam ho to napadne přidělat.
Tedy projektanti za toto v drtivé většině případů prostě nemůžou, protože o těch budoucích zařízením prostě nevědí a vědět nemohou.

Dnes nová budova bez vnějších zařízení skoro neexistuje.
Pak dojde na revizi , na budově jsou nové věci a nejsou řešeny.

To je realita a záleží na provozovateli domu, který má plnou odpovědnost za stav a bezpečnost objektu, jak se k tomu postaví, případně na RT aby mu vysvětlil všechna možná rizika vzejitých z pozvání amatérské firmy.
I když nutno dodat že kde není poptávka na to aby to bylo uděláno v souladu s předpisy a ochraně před bleskem, těžko může být dostatečná nabídka na tyto kvalitní, ale i cenově odpovídající služby.

[Petr Há]

[Jiří Schwarz]

Krásný obrázek, který ale v praxi může svádět k úplně špatnému řešení  :'(

- máme tam 2 symboly "země", bude obrovský rozdíl v tom jak budou daleko od sebe, jaké tam  bude vedení, kde budou oba zemní potenciály spojené...
- ta ochrana na zdi je "uzemněná", ale v jakém vztahu je ta "zem" z zemnímu potenciálu zařízení na druhém konci LAN vedení? Ethernetový port by měl mít nějakou izolační pevnost (proti zemi), setkal jsem se s tvrzením, že to vydrží 500V, ale "na papíru s razítkem a podpisem" to nemám...
- pak tu není jasné jak je napájen ten router nebo switch, to je také častý problém, že jsou k nějakému zařízení "různé přívody" a ta "různá vedení" nemají ochranu proti jednomu zemnímu potenciálu
A že rozdíl potenciálů 2 "zemí", které jsou spojené hodně dlouhým vedením, nebo nejsou přímo spojené, pořádně velký při průchodu nějaké špičky snad nemusíme polemizovat

[Vojtěch Běhunčík]

Venkovní AP obsahuje anténu, na kterou lze aplikovat normu ČSN EN 60728-11 (Kabelové sítě pro televizní a rozhlasové signály a interaktivní služby - Část 11: Bezpečnost).

V normě (ed.2, obrázek 9) je pěkný vývojový diagram pro výběr vhodné metody pro ochranu anténního systému před atmosférickými přepětími.

Poznámka:
Edice 3 této normy je přejata v původní verzi - v jazyce anglickém (Cable networks for television signals, sound signals and interactive services - Part 11: Safety).

[Jan Franěk]

Zrovna podle obrázku bych bral jako problém uzemnění kamery. Často pak kamery velmi zlobí a pokud jsem měl možnost vidět (obraz je zarušen), dělají to i jiná zařízení. Typický problém u montáže kamer na oceloplechový plášť budovy, bez dalších opatření.  I ta bývají občas problematická.

Dle mého patří svodiče a jejich přizemnění až do místa přechodu mezi zónami s tím, že většina venkovních zařízení je prostě obětována, jelikož každá jejich ochrana je velmi složitá a často dražší než samotné zařízení. Stejně tak k tomu přistupují i firmy které vlastní mnohá WIFI pojítka. Tato zařízení totiž velmi rychle stárnou jak morálně, tak technologicky a stejně tedy nemají dlouhou životnost.

Často předchází správnému rozhodování analýza místních podmínek a mnoho měření, která nám napoví jaké je nejvhodnější opatření k ochraně těchto zařízení a především vnitřních rozvodů, před zavlečením problémů do vnitř objektu. Opravdu je někdy s podivem, co všechno nám po PE, nebo stínění dokáže cestovat.

[Jan Franěk]

No, čekal jsem více reakcí s podobnými zkušenostmi kolegů, nebo těmi co se mi můj postoj pokusí vyvrátit   ;)

[Ludvík Kubík]

Problém je v tom, že projektant nemůže vědět, že přijde nějakej šmudla s routrem (kamerou, a podobně) a ten začne montovat mimo místo připravené třeba pro antény. Sice tuší že se to může stát, ale neví kam ho to napadne přidělat.
Tedy projektanti za toto v drtivé většině případů prostě nemůžou, protože o těch budoucích zařízením prostě nevědí a vědět nemohou.

Předně bych chtěl vědět, které projektanty máte na mysli. Zažil jsem vloni stavbu, kde si projektant sám ohlídal všechny řemeslníky, a celá stavba byla provedena v souladu s projektem, mimochodem práce na kterou rád vzpomínám. O projektantech, kteří zpracují projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení se zde raději zmiňovat nebudu. Případ z loňského podzimu, zateploval se rodinný dům a musel jsem natahat kabely pro kamery. Žádný z hromosvodářů mi nedokázal říci, kde mohu instalovat kamery, projektant nebyl schopen půl roku zpracovat projekt. Nyní je situace taková, že svod hromosvodu je 5cm před vývodem pro kameru. Mám tam tu kameru instalovat, a stát se šmudlou, kterého máte na mysli? Ten vývod tam byl dříve!

[Jan Franěk]

Sice reagujete nesmyslně na rok starý příspěvek, ale budiž.

Na mysli jsem měl drtivou většinu projektů, kde projektant dostane zaplaceno pouze za projekt a už mu nechtějí nic poslat na KDčka nebo pár kontrolních návštěv, kde se konzultují a zakreslují změny, případně střety technologií. Troufnu si říci že jde o 90% staveb . Pokud to funguje v těch 10%, je to většinou radost pro všechny profese.

Osobně bych s tim vývodem až tak velké dilema neměl. Rozhodnutí je jasné hned na první dobrou  ;)

[Ludvík Kubík]

/quote]
Ale já s tím to dilema mám. Můžete mi prosím sdělit, jak na první dobrou tento problém vyřešit?