• Welcome to Diskuse2 Elektrika.cz. Please login or sign up.
 
03.01.2026, 07:29

News:

              PROSÍME VŠECHNY UŽIVATELE, PŘED POUŽITÍM DISKUSÍ ČTĚTE MÍSTNÍ PRAVIDLA! ZDE ...!


Jak správně dimenzovat přívod motoru?

Started by Zitranz, 31.05.2007, 13:34

previous topic - next topic

Zitranz

Jak správně dimenzovat přívodní vedení k motorům?
Stačí vedení dimenzovat na In motoru, nebo počítat i s rozběhem (zapojení do Y).

Ivan Polínek

RT - E1/B; pro laiky: revizní technik bez omezení napětí i v prostředí s nebezpečím výbuchu

Ivo Faltus

Na dimenzování přívodního vedení k asynchronnímu motoru má vliv:

a) jmenovitý proud motoru a jeho způsob zatěžování

b) konkrétní způsob uložení přívodního vedení

c) úbytek napětí - viz ČSN 34 1610  (rozhodující je napětí na svorkách  motoru)
Pokud se jedná o náročnější rozběh (velký rozběhový moment poháněného zařízení) je nutné se zabývat také i úbytkem napětí při rozběhu, protože kroutící moment asynchronního motoru a tedy i záběrový moment je přímo úměrný kvadrátu napětí na jeho svorkách (poklesne-li napětí na svorkách např. o 25%, sníží se záběrový moment o 50%).

d) volba jistícího přístroje
Musí být splněny podmínky nadproudové ochrany v celém rozsahu možných nadproudů (přetížení, zkrat) a zajištěn dovolený způsob zatěžování motoru.

e) v některých případech impedance smyčky ve vazbě na daný jistící přístroj, pokud je uvažována ochrana samočinným odpojením od zdroje



Georgis Fasulis

To Zitranz: Pan Faltus to napsal kompletně, jen vysvětlím, že způsobem zatěžování se myslí např. časté rozběhy, el. brždění apod.  - např. výtahy, jeřáby. Uložením zase, jak je kabel veden - zda samostatně, ve svazku, na vzduchu v zemi apod. - kvůli jeho chlazení - vše to řeší konkrétní ČSN.
A pro úplnost doplním, že u motorů vn byste měl kabel dimenzovat také s ohledem na tepelné účinky zkratového proudu.
G.F

halik

Mno, zajímavá otázka. Podle mě kabel není třeba apriori dimenzovat na vrcholovou hodnotu rozběhového proudu (může činit 3x až 8xnásobek nominálu, podle typu rozběhu). Určitě by to nebylo vždy ekonomicky efektivní. Kabel má nějakou nominální přenosovou schopnost, která je určena hlavně s ohledem na max. možné oteplení kabelu jouleovými ztrátami na teplotu, kdy již začne neúměrně degradovat jeho izolace (obvykle 70-80 st.C). Problém rozběhu už tedy souvisí s tepelnou kapacitou jádra kabelu. Je nezbytné vědět, jak často bude motor rozbíhán, jak dlouho trvá rozběh a s jakým proudovým průběhem. Pokud rozběhy budou relativně krátké (při rozběhu se nestačí prohřát kabel na kritickou hodnotu) a občasné (myšleno, že mezi jednotlivými rozběhy v kabelu plně odezní tepelné přechodné děje), což bude asi v drtivé většině aplikací, je možné kabel dimenzovat prakticky jen na nominální zátěž.
Samozřejmě, jak je tu zmíněno nade mnou, je nutné brát v potaz mechanické namáhání kabelu vyvolané účinky rázového proudu (ať jde o velice strmou charakteristiku rozběhového proudu či třeba zkrat) - pokud bude kabel jen volně položen či nedostatečně přikurtován ke kabelovému roštu, může "překvapit".
Pokles napětí na kabelu při rozběhu je taktéž důležitý a myslím, že bude hrát závažnější roli než obava "z přetížení kabelu".