Jaké používáte součinitele náročnosti nebo soudobosti?

[Zdeněk Molnár]

Jednou z důležitých činností při návrhu dimenzování rozvodů je stanovení součinitelů náročnosti (pro průmyslové provozovny) nebo soudobosti (pro budovy pro bydlení). Součinitele náročnosti pro průmyslové provozovny jsou uvedeny v ČSN 341610. Tato ČSN však pochází z roku 1963 a uvedené součinitele již podle mého názoru neodpovídají současnému stavu techniky (používání polovodičových měničů, NC strojů, nových technologií atd). V budovách pro bydlení se soudobost stanovuje podle ČSN 332130 z roku 1983 se změnou v roce 1994. Ani v tomto případě zde není zohledněno používání nových, energeticky náročných spotřebičů v domácnostech (klimatizace, myčky nádobí, sušičky prádla atd). Pro řadu oborů pak nejsou součinitele náročnosti stanoveny vůbec (školství, obchod, služby, zdravotnictví). Nevite, zda existují nějaké příručky, pomůcky nebo zahraniční normy, z nichž by bylo možné tyto důležité a aktuální údaje zjistit?

[Jaroslav Hasala]

U některých provozů těžko najdete nějaké tabulkové koeficienty. Zde je nejjistější používat vlastní zkušenosti z podobných provozů.
Osobně to vždy zkouším nějak propočítat, ale nějaký univerzální návod na to nemám. Beru hlavně v úvahu nejméně příznivý stav. Také není od věci občas změřit odebíraný proud v různých provozech, pro kontrolu i pro další přehled. Určitou nápovědou je také spotřeba el. energie za nějaké období.
Je tu také možnost použití přednostních relé, některé problémy mohou být odstraněny poučením obsluhy.

[Otakar Dosbaba]

Problém dnes je, že když se to vše propočítá na jistotu, tak je pomalu většinou i u malého objektu potřeba vlastní transformátor vn/nn, nebo ještě lépe vlastní malý atomový reaktůrek.  :) Např. v mé kulturákové branži: V nově rekonstruovaném objektu se sejde lepší ples s doprovodným programem. Všude světlo, scénické osvětlení jeviště, světelný park hudební skupiny, hledištní osvětlení, hospoda jede na plno, výkonná klimatizace jen sviští..., zátěž v každé fázi jiná, při značném množství mobilní techniky hudebních skupin jen velmi nepravděpodobně rovnoměrně rozdělená. A přívodní kabel do domu je ještě z dob 70.let AYKY 4Bx70. To se ale děje jen párkrát za rok. Jinak teče při většině akcí přívodním kabelem proud zhruba 3x20-50A. To je pak odhad součinitele náročnosti - na to aby byl člověk i režisérem.  :) Tlak investora je pochopitelně na stanovení co nejmenšího hlavního jištění z důvodu nízkého paušálu a o výměně stávajícího přívodního vedení nechce zpravidla ani slyšet. Navíc je tu ve většině případů i problém s rezervami RZ. Jedinou metodou, jak se zde dopátrat maximálního příkonu je důkladné promyšlení těch nejnáročnějších, avšak opravdu reálných konstelací. Stejně to vyjde o dost více, než povolí možnosti distributora el. energie.

[Martin Šedivý]

Neodpovím přímo na otázku, ale ze zkušeností s bytovými domy se koeficienty pohybují cca: od 2 bytů 0,77, 5 bytů 0,56, 10 bytů 0,45, 20 bytů 0,38.... Také jsem ale nikde nenelezl přesné určení. Ono to asi také nejde vzhledem k různému vybavení bytů spotřebiči atd. Myslím, že by toto měl zohlednit projektant ze své zkušenosti a z podkladů investora.

[Zdeněk Molnár]

Přiznám se že nechápu, proč bylo možné před desítkami let součinitele náročnosti stanovit a dnes je to problém. V době, kdy existují digitální elektroměry a počítače by přece mělo být relativně snadné pořídit dostatečně velký soubor měření v nejrůznějších provozovnách nebo objektech, tento soubor měření statisticky zpracovat a zpracované hodnoty zveřejnit - alespoň jako informaci nebo doporučení. Je-li dnes dimenzování rozvodů velmi podrobně řešeno v ČSN 332000-5-523 a v souvisejících normách, pak nevím, proč by tak důležitá data jako jsou součinitele náročnosti nebo soudobosti měla být jen odhadována podle zkušeností projektantů. Jsou přece i začínající projektanti bez praktických zkušeností nebo i zkušení projektanti, kteří určitý druh provozovny nebo objektu projektují poprvé a ti uvedené informace potřebují.

[Petr Doležal]

Já to vidím takto.
Soudobost je bezrozměrné číslo a nemá s enrgetickou náročností co dělat. Když budeme uvažovat spotřebiče z 1963 a soudobosti z té doby, tak určitě např. sušičky, pračky a myčky nemají soudobost větší, jak třeba obvody světelné. Např. večer svítí každý, ale nesuší. Při návrhu sítí se "těžké" spotřebiče dostanou do vzorce svým instalovaným příkonem. 
(samozřejmě mluvím o bytech, nikoliv o průmyslu)

[Zdeněk Molnár]

Součinitel náročnosti je podle ČSN 341610 podíl maxima a instalovaného výkonu. Součin instalovaného výkonu a součinitele náročnosti nám dává výpočtové zatížení. Součinitel náročnosti je tedy v zásadě totéž, co soudobost (viz též příloha 2 ČSN 332130). Projektuji převážně v průmyslu a podle mých praktických zkušeností zde již součinitele náročnosti uváděné v ČSN 341610 neodpovídají dnešní realitě. Pokud se týká bytové výstavby, máte do jisté míry pravdu. Měl jsem na mysli spíše maximální soudobé příkony bytů podle čl. 4.6.9 a tab. 3 ČSN 332130.

[Jaroslav Hasala]

V příloze je uveden vzorec pro výpočet soudobosti a dále příklady výpočtů.  Na řádku č. 13 je chyba, patří tam hodnota 0,42.   

[halalik]

Mno, nevim jak u bytovych domu, ale soudobost spotreby napr. male obce nekde uz na trafostanici je az zarazejicne vyznamna. 8)

Pokud uvazujete typicky vzorek "mala obec s 1 TS" - tj. vetsina, co elektrinou jen sviti, par primotoparu a nekolik podnikatelskych odberu + urad, nejake to ver. osvetleni, apd., pak se na trafostanici obvykle uplatnuje v dobe maxima pouze cca 5% ze sumy velikosti hlavnich jisticu!
Dost velkym specifikem je vyuziti velikosti hlavnich jisticu u jednotlivych odberatelu, ktere je obvykle prabidne, rozhozeni 1f odberu mezi jednotlive faze je nevyvazene, coz samozrejme distributori vitaji s povdekem. I ti "nejlepe rozfazovani" odberatele vytezi svuj hlavni jistic stezi na 40%... 8)