Kde se píše o povinnosti zemnit PEN vodič v místě rozdělení na N a PE?

[Jan Vykoupil]

V několika diskuzích, např. u rekonstrukcí bytových domů atd., jsem tady narazil na nikým nezpochybňovaný fakt, že PEN vodič se musí v místě rozdělení na PE a N vždy zemnit. Bylo to zmiňováno jako základní jasná věc. Když jsem ale pátral v normách řady 2000 (....-4-41 ed.2, ....-5-54 ed.2, ....-3) nikde jsem na tento striktní požadavek nenarazil. Může mě někdo prosím osvítit v mé nevědomosti a nasměrovat mě, ve které normě a článku je tento požadavek zakotven?

[Michal Martiňák]

To by mě taky zajímalo. Podle mě to nařízeno nikde není, ale v ČSN 33 2000-3 příloha nn obr. nn.2 , je přizemnění bodu rozdělení PEN na PE a N nakresleno. Tak to beru jako doporučení, které má své opodstatnění, akorát je někdy ve starší instalaci hůř proveditelné.
Osobně si myslím, že když to přizemnění neprovedu přesně v místě rozdělení PEN, ale někde po trase na vodiči PE, nic se nestane, protože ochrana při poruše v případě přerušení PEN vodiče zůstane zachována, samozřejmě se v ten moment stává ze sítě TN síŤ TT, teda pokud to přizemnění neprovedu na pospojování sítě TN. Horší bude když přizemním PEN vodič někde mezi místem rozdělení PEN a zdrojem. To by v případě přerušení PEN v místě mezi přizemněním PEN a rozdělením PEN bylo zavlečeno nebezpečné napětí na neživé části chráněných zařízení.   Abych to zhrnul: Pokud při rozšíření starší instalace a převedení sítě TN-C na TN-S bod rozdělení PEN nebo dál po trase vodič PE nepřizemním tak jediné čeho docílím je že ochránným vodičem v síti TN-S nepoteče žádný pracovní proud, ale z hlediska bezpečnosti, se nic nezlepší, protože nebude zabezpečena ochrana při poruše v případě přerušení PEN někde na trase. U nově zřízených instalací to přizemnění rozdělení PEN beru jako samozřejmost, provádím samozřejmě v rozvaděči.   

[sniper76]

Bude jistě úsměvné provést takovéto přizemnění v 6.patře panelového domu.

[Jirka Š. Svejkovský]

Vzhledem k tomu, že na vodiči PEN z důvodu protékajícího proudu vzniká úbytek napětí, přizemnění zabrání zavlečení tohoto napětí na vodič PE a tím i na všechny neživé části.
Na druhou stranu, pokud je impedance vodiče PEN dostatečně nízká a je provedeno přizemnění v hl. rozvaděči (6. patro - 20 metrů), úbytek na takovém vodiči bude minimální.

[Josef Drda]

ČSN 33 2000-3 příloha nn ( informativní )obr. nn.2   ;)

[Michal Martiňák]

TO  sniper76 :  Však nic nepřizemňujte, nikdo vám přece nic nenařizuje, je to jen můj názor.
Taky není podle mně nutné táhnout do 6.patra panelového domu uzemňovací přívod na přizemnění PEN. Ale zásadně provádím při rekonstrukcích býtů i třeba v 10.patře doplňující pospojování v místě rozdělení PEN v rozvaděči. Propojím PEN v rozvaděči s trubkami plynu, topení, vody atd., pokud možno ve stupačce. Tím odstraním i případný rozdíl v potenciálech.
Samozřejmě je nutná kontrola popř. oprava hlavního pospojování v paneláku s přizemněním. Většinou někde v kotelně. Vím že někdy hlavní pospojování v paneláku chybí, ale zatím sem měl vždy štěstí.

[Jiří Rybnikář]

A co takhle vzít ČSN 33 200-4-41 čl. 413.1.3N12, nebo novější ČSN 33 2000-4-41/2007 příloha NB (je to stejné). Podle mého jasně popsané kdy PE nebo PEN přizemňovat. ;)

[Rozmahel Vladimír]

Obecnou povinnost uzemňovat vodič PEN po určité vzdálenosti stanoví ČSN 33 2000-4-41 s rozlišením u rozvodu nn a sítě s vlastním trafem.
Je dále řečeno, že se uzemňuje vodič PEN a v síti TN-S dále vodič PE.
To je dle mne výklad obrázku nn.2 v ČSN 33 2000-3, kde je naznačeno uzemnění bodu rozdělení a dále i uzemnění už jen pouze PE za bodem rozdělení, takže se z dlouhé TN - S vlastně stane TT.
Přímo uzemnit bod rozdělení má smysl v tom, že se tím do jisté míry eliminuje slabina nulování, a tou je přerušení PEN před bodem rozdělení. Tak jak už bylo uvedeno. Při přerušení PEN se z takové sítě stává síť TT. Tady v závislosti na hodnotě odporu uzemnění a velikosti jištění může zafungovat předřazené jištění na zkrat, je li osazen proudový chránič spolehlivě proti takové zemi vypne. U sítě bez uzemněného bodu rozdělení se může v případě neexistence jiného náhodného uzemnění PE instalace stát, že bude na neživých částech plné fázové napětí a chránič si toho nevšimne. Podle citlivosti pouze tehdy, až si někdo sáhne.

[Jan Vykoupil]

Díky všem za názory. V podstatě mi potvrzujete, co jsem si myslel. Že to není nikde psáno a je to pouze diskutabilně zobrazeno na některými z vás uvedeném obrázku z ČSN 332000-3. Ostatní obrázky mají čáru uzemnění nepřerušovanou, jen tento přerušovanou, takže bych viděl za nejpravděpodobnější výklad pana Rozmahela. Tedy předepsané vzdálenosti uzemňování PEN či PE vodiče dle -4-41...
A ještě upřesnění pro některé diskutující, můj dotaz nezněl proč se to uzemňuje nebo proč je to dobré uzemňovat - to je jasné, ale kde v normě se jasně píše, že je to povinnost. Chtěl jsem mít jen jistotu, že to nikde není, pro případný spor s nějakým pedantským revizákem... ;) v případech, kde je to technicky těžce nebo vůbec proveditelné.

[Štefan Beláň]

Rozdělení vodiče PEN na PE a N bez uzemnění bodu rozdělení je možné tolerovat, pokud bude vodič PEN splňovat podmínky norem, tj. bude mít průřez min. Cu 10 mm2 a AL 16 mm2. Jen v těchto případech je možné se řídit vzdálenostmi uvedenými v platných normách.  (norm)

V ostatních případech, kdy stávající vodič PEN má menší průřez, lze považovat uzemnění bodu rozdělení za naprosto jasný požadavek a nutnost . (jednicka) (ČSN 34 1010, ČSN 33 2050)

[Rozmahel Vladimír]

Ano, to pravda, uzemnění bodu rozdělení bylo v 34 1010 doporučeno obr.4a, nebylo ale dále předepsáno uzemnění PE za bodem rozdělení tak jako v 33 2000-4-41. Je to zřejmě tím, že z norem vypadla nedovolená kombinace ochran.

[Jan Vykoupil]

Rozdělení vodiče PEN na PE a N bez uzemnění bodu rozdělení je možné tolerovat, pokud bude vodič PEN splňovat podmínky norem, tj. bude mít průřez min. Cu 10 mm2 a AL 16 mm2. Jen v těchto případech je možné se řídit vzdálenostmi uvedenými v platných normách.  (norm)

V ostatních případech, kdy stávající vodič PEN má menší průřez, lze považovat uzemnění bodu rozdělení za naprosto jasný požadavek a nutnost . (jednicka) (ČSN 34 1010, ČSN 33 2050)

Já jsem svůj dotaz mínil na nové instalace, nicméně Vaším příspěvkem jsme zase u omílaného paneláku, kde si v bytě v 10. patře rekonstruují jádro a nové obvody urobí v TN-C-S a staré pro zbytek bytu zůstanou v TN-C. Nevím,  jak bude montážní firma vysvětlovat náklady na dotažení uzemňovacího vodiče patřičného průřezu do 10. patra a taky jak to bude provádět.... :-[

[Štefan Beláň]

TO: Vykoupil

V prvotní výstavbě "paneláků" se ve stoupacích vedeních kladl ochranný uzemňovací vodič FeZn 10 mm, a tak připojení k tomuto vodiči by nebyl snad problém. ??

Je mi také známo, že se od kladení ochranného vodiče FeZn v pozdější době upustilo a jako náhodný vodič se začala využívat stoupací ocelová potrubí. Pochopitelně, že při výměnně ocelových potrubí za platová, se žádný náhradní vodič již neukládal a nastal tak problém. >:(

Myslím, že je vždy lehce proveditelné a postačující, když se do bytové rozvodnice, napojené kabelem s nevyhovujícím průřezem vodiče PEN , přivede ochranný zl/žl vodič  CY (CYA) 10 mm2, který je možné napojit na vodič PEN hlavního domovního vedení (HDV). Dimenze vodiče PEN ve stoupací část HDV je vždy vyhovující a zajišťuje trvalé spojení se zemí. ??

Tímto opatřením se výrazně zvýší bezpečnost starých nevyhovujících rozvodů.

[Patrik Augustin]

souhlasim s panem Belanem ale ted priklad bytovka 3 patra rekonstrukce komplet elektro v celem byte takze zmena z TN-C na TN-S jedine co zustane je privod AYKY 4x6mm.Jediny rozvadec jsou elektromerovy o tri patra niz.Nehrozi sekat nekde po bytovce slic dolu proto musi zustat stary privod.Kde tedy uzemnit bod rozdeleni PEN v nove rozvodnici kdyz nani kam?

[Patrik Augustin]

jeste k te bytovce ted jsem si uvedomil ze maji natazene nove topeni CU trubky na ty by to mozna slo a pak mozna jeste litinova odpadni trubka v koupelne ale kdo vi jestli po ceste neni nejakej plast.

[Rozmahel Vladimír]

To je právě rozdíl mezi jablkem a hruškou.
Trubky topení je nutno připojit k ochrannému pospojování, ale v žádném případě je nelze využít jako ochranný ani uzemňovací vodič.

[Jaroslav Mrázek]

Sice jsem nikde neviděl přímo napsáno, že se bod rozdělení sítě přizemňuje ale je to asi nejvhodnější místo, protože ČSN 33 200-4-41 ed.2 říká:
čl. 411.1  ... ochrana při poruše je zajištěna ochranným pospojováním ... v souladu s 411.3 až 411.6
čl. 411.3.1.1  Neživé části musí být spojeny s ochranným vodičem ... jak je určeno v 411.4 až 411.6
čl. 411.3.1.2  V každé budově musejí být do tzv. ochraného pospojování vzájemně spojeny ochranný vodič, uzemňovací přívod ...
čl. 411.4.1  V síti TN závisí bezporuchovost uzemnění instalace na spolehlivosti a účinnosti spojení vodičů PEN nebo PE se zemí.
čl. 411.4.2  Nulový nebo střední bod silové napájecí sítě musí být uzemněn.
Poznámka 2  Doporučuje se aby ochranné vodiče (PE a PEN) byly uzemněny v místě vstupu do budovy nabo provozovny.
čl. 411.4.3  V pevných instalacích může jediný vodič sloužit zároveň jeko ochranný i jako nulový vodič (vodič PEN) ....

Kde tedy nejlépe splnit požadavky normy? V rozvaděči, kde se provede rozdělení sítě. Svedou se sem vodiče z místního pospojení a vyrovná se potenciál. Je splněn požadavek na uzemnění vodičů PE (ochranný) a N (nulový) a v bytové výstabě to je ve většině případů místo vstupu do budovy.

[Jiří Rybnikář]

Tak tak, pane Mrázek. U paneláků je to u vstupu do budovy. Potom v 10. patře se PE (PEN) přece uzemňovat nebude, to dá rozum. Připomínám už zmiňovanou 4-41.