Je nutno při aplikaci vyhlášky 137/1998 Sb. aplikovat ČSN EN 62305-1 až 4 ?

[Jaroslav Ratiborský]

Tato otázka mne napadla,když jsem pročítal § 47  Vyhlášky 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu.
Zejména mne zaujal datum,kdy uvedená vyhláška nabyla účinnosti:
Právní předpis č. 137/98 Sb. nabyl účinnosti dnem 1.7.1998.
V tu dobu platila ČSN 341390.
Uvítal bych informaci,který právní předpis stanovuje,podle kterých norem nebo pravidel musí být realizovány požadavky daného předpisu.
Tzn.který zákon,vyhláška požaduje provedení stavby dle norem nebo jiných pravidel platných v době vydání vyhlášky nebo norem platných v době realizace stavby.

#116#

[Miroslav Macek]

Vyhláška 137/1998 Sb. má v České republice přednost před normami.
Při správném použití platné ČSN EN 62305-2 (pokud o něčem takovém lze vůbec hovořit) není u velké části staveb (např. rodinných domků) ochrana před bleskem (LPS) nutná.
Proto nezbývá (chceme-li dodržet vyhlášku), než použít původní normu ČSN 34 1390 z roku 1969, kvůli níž v podstatě tato část vyhlášky, nařizující ochranu před bleskem, vznikla.
Podle mého názoru tedy pro tuto nezanedbatelnou část objektů ještě stále platí v České republice tradiční norma ČSN 34 1390 z roku 1969, dokud nebude vyhláška 137/1998 Sb. zrušena.

[Jan Hájek]

Hiearchie je následující:
Ústava - zákony - vyhlášky - normy

Norma není obecně závazná, avšak určuje minimální technické opatření, které jsou Vaší právní poviností.

Tzn.: Pokud vás jakákoliv česká vyhláška či zákon vyzývají řešit nějaký technický problém využijete aktuální a platnou českou technickou normu k jeho vyřešení, nebo řešení prokazatelně lepší, abyste ho dokázal obhájit.

Na podrobnosti se schválně zeptejte svého právníka, neřekne vám nic jiného.


To: Macek
Máte hezký přehled o právním prostředí, ale nevím, kterého mimoevropského státu.

[Jaroslav Ratiborský]

To: Hájek
Ve Vaší odpovědi nemohu najít odkaz na konkrétní právní předpis-zákon,popř.vyhlášku-ze kterého vyplývá váš názor.

[Aleš Dobrovolný]

To: Hájek
Ve Vaší odpovědi nemohu najít odkaz na konkrétní právní předpis-zákon,popř.vyhlášku-ze kterého vyplývá váš názor.

Ústava ČR jako nejvyšší zákon

[Miroslav Macek]

Hiearchie je následující:
Ústava - zákony - vyhlášky - normy

Norma není obecně závazná, avšak určuje minimální technické opatření, které jsou Vaší právní poviností.

Tzn.: Pokud vás jakákoliv česká vyhláška či zákon vyzývají řešit nějaký technický problém využijete aktuální a platnou českou technickou normu k jeho vyřešení, nebo řešení prokazatelně lepší, abyste ho dokázal obhájit.

Na podrobnosti se schválně zeptejte svého právníka, neřekne vám nic jiného.


To: Macek
Máte hezký přehled o právním prostředí, ale nevím, kterého mimoevropského státu.

Ano, souhlasím s názorem p.Hájka, zde nejsme v žádném rozporu.

Pokud vyhláška 137/1998 Sb. nařizuje např. u rodinného domku vybudování systému ochrany před bleskem, je nutno použít v první fázi aktuální platnou normu ČSN EN 62305-2 , kde ale projektant velmi často zjistí, že ochrana daného objektu před bleskem není vyžadována. Protože však vyhláška ochranu nařizuje a má z hlediska práva vyšší prioritu, vzniká tím určitá právní nejistota.

Z této složité situace se lze dle mého názoru dostat jedině tím, že se použije řešení v tomto případě prokazatelně lepší, přesně tak, jak doporučuje pan Hájek. V tomto případě je tedy nutno využít postup dle ČSN 34 1390 (z roku 1969), která ochranu před bleskem naopak v každém případě nařizuje, stejně jako platná vyhláška.

[Petr Doležal]

. . .  V tomto případě je tedy nutno využít postup dle ČSN 34 1390 (z roku 1969), která ochranu před bleskem naopak v každém případě nařizuje, stejně jako platná vyhláška. . .

A co čl. 12 a 13 zmíněné 34 1390 ? Ani zmiňovaná vyhláška v §47 nepožaduje povinně hromosvod všude.

[Rozmahel Vladimír]

TO: Macek
Pokud srovnáte čl.13 ČSN 34 1390 a čl.47 vyhl.137/98Sb. je zřejmé, že se to do novější vyhlášky obšlahlo z normy a pouze trochu vytřídilo. O samostatném RD tam ale není ani slovo. Bytový dům je bytovka, tzn. větší počet lidí.
Jinak souhlasím s Vámi v tom, že na základě nějaké statistiky, kde si určím sám nějaká kriteria, určit riziko úderu blesku a podle toho určit stupeň ochrany, se mně zdá příliš velkým poručením větru a dešti. Je ale pravda, že pokud selže takový výpočet a blesk velikosti, se kterou se nepočítalo, a v místě ve kterém to přeci neměl dělat, stejně udeří, při dodržení normy jste z obliga.
Statistika je pouze statistika, i ta se může mýlit.

[Miroslav Macek]

TO: Macek
Pokud srovnáte čl.13 ČSN 34 1390 a čl.47 vyhl.137/98Sb. je zřejmé, že se to do novější vyhlášky obšlahlo z normy a pouze trochu vytřídilo. O samostatném RD tam ale není ani slovo. Bytový dům je bytovka, tzn. větší počet lidí.
Jinak souhlasím s Vámi v tom, že na základě nějaké statistiky, kde si určím sám nějaká kriteria, určit riziko úderu blesku a podle toho určit stupeň ochrany, se mně zdá příliš velkým poručením větru a dešti. Je ale pravda, že pokud selže takový výpočet a blesk velikosti, se kterou se nepočítalo, a v místě ve kterém to přeci neměl dělat, stejně udeří, při dodržení normy jste z obliga.
Statistika je pouze statistika, i ta se může mýlit.

Částečně máte pravdu, jak ve vyhlášče 137/1998Sb., tak v ČSN 34 1390 se vyskytuje pouze termín "bytový dům" a nikoli rodinný domek. Oba dokumenty jsou však velmi podobné, hovoří se v nich v podstatě o objektech, v nichž může dojít k ohrožení většího počtu osob. Zda tam patří i rodinný domek (v němž nemusí žít nikdo, ale také třeba 15 lidí), nelze jednoznačně určit - pojem "bytový dům" není nikde definován.

Není však podstatné, zda půjde zrovna o rodinný domek. Pokud bychom si zvolili objekt jiný, například rozhlednu na vysokém vrcholu kopce, také vám velmi často vyjde (podle postupu dle ČSN EN 62305-2), že zde ochrana před bleskem nemusí být vybudována.

Naproti tomu jak ve vyhlášce č.137/1998Sb. tak v tradiční ČSN 34 1390 (1969) je je v tomto případě ochrana požadována.

[Rozmahel Vladimír]

Norma není závazná, vyhláška ano. To, že je zvýšené riziko zásahu bleskem na vyvýšených místech je jasné, o tom se asi nemá cenu dohadovat, nic vám nebrání navrhnout hromosvod i mimo " ochrannou síť nějaké normy ". Pokud vám dá investor písemně, že nepožaduje hromosvod...
Pojem bytový dům dle mého soudu znamená množinu nájemníků nebo družstevníků, jejichž bydlení má znaky nějaké společnosti nebo pospolitosti, jsou nuceni platit za nějaké služby, atd... RD je vaše samostatná záležitost do které vám nemůže nikdo mluvit. / samozřejmě kromě případné manželky nebo manžela /  :D

[Miroslav Macek]

Norma není závazná, vyhláška ano. To, že je zvýšené riziko zásahu bleskem na vyvýšených místech je jasné, o tom se asi nemá cenu dohadovat, nic vám nebrání navrhnout hromosvod i mimo " ochrannou síť nějaké normy ". Pokud vám dá investor písemně, že nepožaduje hromosvod...
Pojem bytový dům dle mého soudu znamená množinu nájemníků nebo družstevníků, jejichž bydlení má znaky nějaké společnosti nebo pospolitosti, jsou nuceni platit za nějaké služby, atd... RD je vaše samostatná záležitost do které vám nemůže nikdo mluvit. / samozřejmě kromě případné manželky nebo manžela /  :D

Pokud by pojem "bytový dům" byl definován jako "dům s množinou nájemníků nebo družstevníků, kteří platí za služby", pak by jistě mnoho rodinných domků bytovými domy nebylo (někde domek obývají vlastníci, jinde zase nájemníci za služby neplatí, atd., atd.).

Jestliže tedy konkrétní rodinný domek opravdu bytovým domem není, nemusí mít ochranu ani podle vyhlášky č.137/1998Sb., ani podle normy ČSN 34 1390. Tyto dva předpisy jsou vzájemně propojeny, harmonizovány.
Jinak ovšem vše co jsem předtím napsal o rodinném domku platí stejně tak pro "bytový dům", o tom snad není sporu. Také pro bytový dům (i s nájemníky, kteří platí za služby) velmi často není podle nové evropské normy ochrana LPS povinně vyžadována.

U osamělé dřevěné rozhledny na kopci je situace jiná. Novou normu ČSN EN 62305-2 (která téměř vždy v těchto případech ochranu před bleskem nepožaduje), zachraňuje právě vyhláška č.137/1998Sb., opsaná ze staré československé normy (ČSN 34 1390/r.1969), která na tyto případy pamatovala samostaným ustanovením. Buďme rádi, že takovou vyhlášku v České republice máme, v jiných evropských státech možná takové štěstí nemají.
Spolehnout jen na ČSN EN 62305-2, bez staré československé normy (jejíž článek 13. byl převzat jen s malými změnami do vyhlášky č.137/1998Sb.), brzy by všechny dřevěné rozhledny na našich kopcích vyhořely, tak jak by byly postupně zasahovány blesky. Jedna po druhé.

[Rozmahel Vladimír]

Jestliže tedy konkrétní rodinný domek opravdu bytovým domem není, nemusí mít ochranu ani podle vyhlášky č.137/1998Sb., ani podle normy ČSN 34 1390.

To, že není RD vyjmenován, ještě neznamená že nemusí. Pokud je např. na vyvýšeném místě, atd... Je to ale jaksi na starosti majitele RD, stát se zde staví do role, dělej si jak uznáš za vhodné. U těch bytovek, obchoďáků, nádraží, atd... ale může nájemník nebo dotčený občan v případě újmy říct, " proč tam nebyl hromosvod? Jak je možné? " To, že on sám ho doma na domku nemá, by mu jistě nevadilo v tom, aby žádal náhradu po vlastníku té či oné nemovitosti.

[Jan Hájek]

§ 47

Ochrana před bleskem
Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit

a) ohrožení života nebo zdraví osob (například bytový dům, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba pro obchod, zdravotnictví a školství, stavby veřejných ubytovacích zařízení) nebo většího počtu zvířat,

b) poruchu s rozsáhlými důsledky (například elektrárna, plynárna, vodárna, budova pro spojová zařízení, nádraží),

c) výbuch (například výrobna a sklad Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobita) ohrožení života nebo zdraví osob (například bytový dům, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba pro obchod, zdravotnictví a školství, stavby veřejných ubytovacích zařízení) nebo většího počtu zvířat,b) poruchu s rozsáhlými důsledky (například elektrárna, plynárna, vodárna, budova pro spojová zařízení, nádraží),c) výbuch (například výrobna a sklad výbušných a hořlavých látek, kapalin a plynů),

d) škody na kulturních, popřípadě jiných hodnotách (například obrazárna, knihovna, archiv, muzeum, památkově chráněná budova),

e) přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až d) musí být před bleskem chráněny,

f) ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí (například tovární komín, věž, rozhledna).


Doporučuji čtenářům, kteří jsou zmatení z těchto pseudo výkladů našeho právního řádu, aby se optali nejbližšího právníka na to co znamená hiearchie :

Ústava - zákon v platném znění  -platná  vyhláška - platná norma

a co znamená kombinace platných a neplatných dokumentů.

[Rozmahel Vladimír]

Už jen pro úplnost.

Použití ochrany před bleskem

13. Hromosvod nebo  jiná ochrana  před bleskem  se zřizuje  na objektech a zařízeních:
  a) kde by  blesk mohl  ohrozit život  nebo zdraví  většího množství lidí (bytové domy, průmyslové budovy,  administrativní budovy, nemocnice, hotely, obchodní domy, školy, divadla, osvětové budovy, nádraží, kostely apod. );
  b) kde by  blesk mohl  způsobit poruchu,  kterou by  utrpěla velká  část obyvatelstva   (elektrárny,  transformovny,   rozvodny,  plynárny,  vodárny, nádraží a čekárny, budovy pro spojová zařízení apod.);
  c) kde by blesk mohl způsobit  větší škody hospodářské nebo na kulturních hodnotách: např. výrobní haly, sklady, sila, mlýny, hromadné garáže, výrobny a sklady  výbušných  a  snadno  hořlavých  látek,  kapalin  a plynů (bavlny, celulózy, lihu, benzínu, acetonu, plynu apod.), zemědělské objekty, společné stáje, výkrmny a pomocné hospodářské  objekty (např. stodoly, sýpky, budovy, jež  mají  velkou  kulturní  hodnotu  bud'  samy  sebou,  nebo  svým obsahem (obrazárny, knihovny, archívy, muzea, historicky cenné budovy apod. );
  d) na prozatímních staveništních objektech, kde se zdržují lidé, nebo kde jsou skladovány  větší hospodářské hodnoty,  nebo které by  byly svému okolí nebezpečné (např. ubytovny, jídelny, kuchyně, administrativní budovy, sklady hořlavých a  snadno zápalných hmot, sklady  zařizovacích předmětů a zařízení apod.).
  e) na  takových  objektech,  které  pro  jejich  nedůležitost není nutno chránit, ale jejichž požár nebo poškození by mohly ohrozit sousední objekty, které podle bodů a) až d) musí být chráněny hromosvodem;
  f) na objektech  se zvýšeným nebezpečím zásahu blesku,  jako jsou objekty stojící  na  návrších  a  planinách,  nebo  vyčnívající  nad okolí (stodoly, skladiště, tovární komíny, věže, rozhledny apod.);
  g) u nezastřešených výrobních nebo provozních zařízení, kde by blesk mohl ohrozit život  nebo zdraví lidí, nebo  kde by byly způsobeny  zásahem blesku větší  hospodářské  škody   (jeřáby,  nezastřešená  technologická  zařízení, výrobny cementových směsí apod.

[Miroslav Macek]

§ 47

... Doporučuji čtenářům, kteří jsou zmatení z těchto pseudo výkladů našeho právního řádu, aby se optali nejbližšího právníka na to co znamená hiearchie :

Ústava - zákon v platném znění  -platná  vyhláška - platná norma

a co znamená kombinace platných a neplatných dokumentů.

Podle mého názoru není norma ČSN 34 1390 (r.1969) neplatná, nýbrž norma nahrazená. Toto tvrzení odvozuji např. z uváděcího textu v ČSN EN 62305-2 ...

"S účinností od 2009-02-01 se nahrazuje ČSN 34 1390 z 1969-01-29, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou ... atd.  "

Zde se nic nepíše o tom, že od 2009-02-01 stará norma ČSN 34 1390 (z r.1969) neplatí, zde se jen píše, že je nahrazena normou jinou.

Pokud jsou tedy normy v České republice v souladu s legislativou EU nezávazné, může nutnost ochrany před bleskem nařídit v tomto konkrétním případě jedině vyhláška č. 137/1998Sb.

Je-li tedy občan nucen plnit vyhlášku, a nikoli ČSN EN 62305-2, může si k tomuto účelu podle mého názoru vybrat i normu nahrazenou, neboť pokud tato nahrazená norma vyhlášku splňovala v roce jejího vydání (1998), splňuje ji bezpochyby i nyní.

[Petr Doležal]

Jak vidno z příbalu norma je zrušena bez jakýkoliv dalších přídavných jmen či přívlastků.

[Miroslav Macek]

Jak vidno z příbalu norma je zrušena bez jakýkoliv dalších přídavných jmen či přívlastků.

Aha.

Podle Vašeho výkladu tedy platí posloupnost :
...
Ústava - Zákon - Vyhláška - Norma - Příbal
...
Podívejte se, zda ten váš příbal je ještě platný, já se podívám, jestli někde nemám příbal od ČSN 34 1390:1969

[Petr Doležal]

Podle mého názoru není norma ČSN 34 1390 (r.1969) neplatná. . . 

A podle mého názoru, po návštěvě stránky ČNI, které jsem dal pro vás iritujícího příbalu, nemá cenu diskutovat o něčem, co je zrušené. Výjimkou jsou revize hromosvodů, zhotovených dříve dle této normy.