Je nutne zemnit kovove predmety, napr antenu na strese domu, pokud je tato ochranena aktivnim hromosvodem?

[Michal Dolezal]

Zajimalo by mne, jestli je podle nejake normy nutne zemnit kovove predmety, napr antenu na strese domu, pokud je tato ochranena aktivnim hromosvodem?

[Igor Nováček]

Vas dotaz je postaven presne obracene. "Zemnit" resp. uvest vsechny kovove predmety na stejny potencional udelate ne proto, pokud to rika nejaka CSN, ale proto, ze chapete Ohmuv zakon. Skutecnost ze mate aktivni hromosvod nebo ne, nehraje roli. Ale mel by odpovedet nejaky propagator techto systemu, protoze ja si o tech aktivnich nesmyslech myslim sve.

[Michal Dolezal]

Nejlepe nejakeho revizniho technika.Obavam se ale,ze v CSN341390 aktivni hromosvody nijak neresi a proto od toho da revizni technik ruce radeji pryc.

[Wolfgang Marks]

Chcete-li používat aktivní hromosvod, je to na Vaší zodpovědnosti a dlouhou diskusi. Naše zkušenosti teoretické výpočty vznikající elektromagnetického pole a mnoho doložených faktů jsou takové, že čím víc fungují, tím hůře pro chráněné zařízení. Můj názor na váš dotaz je jednoznačný musíte bohužel zemnit, tak jak to přikazuje příslušná norma ČSN.

[Josef Hájek]

Od roku 1996 je platná změna č.4 k ČSN 341390, která vychází z evropské normy IEC 61024-1. V této změně je kromě jiného i možnost použití dalších materiálů pro svody a zemniče.
Vzhledem k nezávaznosti ČSN 34 1390 je možné použít na návrh jímací soustavy tuto normu mezinárodní, která je podstatně mladší než tato norma česká, platná od roku 1969.
Co se hlavně změnilo je systém hospodářství, kdy v ČSN 34 1390 byla zakomponována i úspora strategických materiálů, ke kterým měď patří a hlavně dříve byla norma napsána systémem MUSÍŠ NESMÍŠ. Dnes jsou normy brány jako takový rozumný základ, kdy projektant by se měl podívat na normu až v okamžiku kdy má návrh hotový a zkontrolovat, jestli není v některém případě horší než doporučuje norma, zatímco dříve již od začátku byla brána norma jako určitý manuál pro práci, bez snahy být lepší.
Nicméně pokud si přečtete IEC 61024 a potom ČSN 341390 zjistíte, že ačkoliv byla norma vymyšlena pouze v českých podmínkách a ještě navíc začátkem šedesátých let, je velmi zdařilá a vše obsahuje, ale odráží se v ní doba vzniku a stav tehdejších vědomostí .
Samozřejmě je také nutné počítat s možnou elektrochemickou reakcí materiálů ( měď pozink, ocel ) a toto zohlednit v návrhu uzemňovací soustavy.

[Petr Denk]

Tak zde bych - na ochranu zakladnovych stanic - vubec neexperimentoval s nejakym aktivnim hromosvodem. Byl bych vice konzervativni, protoze cena zakladnovek (trunkovych repeatru, kontroleru, BTS a pod.) je dost velika a pouzil bych klasickych ziskovych anten s prizpusobenim gama, jejichz zarice jsou galvanicky spojene se zemi (nikoli vsak vysokofrekvencne, ale to dfm, vite). Pokud je tato antena dobre uzemnena, mate vystarano. Pro zbytek skodlivych laloku a pripadne indukci na koaxialnim kabelu, staci dat pred vstup do zakladnovky bleskojistku (samozrejme dobre zemnenou) plnenou inertnim plynem, ktera svede ty skodlive zbytky. Pri delsim koaxu, se dle delky jeste prizemnuje i oplasteni kabelu. Nevim o zadnem ceskem vyrobku, ale Motorola ma vynikajici (a vyzkouseny) vyrobek LIGHTNING ARRESTOR pod objednacim cislem RRX4025A za cenu asi 71 USD. Je to sice dost, ale je fakt dobra.
V teto oblasti neexperimentujte a pokud to jde, zmente tema diplomky. :-))

[Edmund Pantůček]

používat plynem plněnou bleskojistku je anachronismus. Už několik let existují ochrany koaxiálních vedení s využitím laděného pahýlu tzv. čtvrtvlnného zkratu. Pokud vím, tak například Phoenix Contact má program komplexní ochrany základnových stanic proti přepětí, jedno zda od napájení nebo od antény.

[Rudolf]

Mam jeden velky problem ktory sa snazim vyriesit v mojej diplomovej praci. A to: Ochrana základňových staníc mobilných sietí proti prepätiu za použitia aktívneho bleskosvodu. Ak niekto o tom nieco vie nech sa ozve na mail alebo necha nejake odkazy kde by som to nasiel.

[Peterka]

Šarlatánství se dá také použít jako diplomová práce? Nevěřte každéí boudě, která se vymyslí. Aktivní hromosvod oč je aktivnější než franklinův? Vždyť nikdo neprokázal lepší, zázračnější účinky. Navíc na ochranu mobilních sítí? To jsou špatně investovaný peníze. Aktivní hromosvod podporuje jeho prodejce a to ze známých důvodů. Ale na Slovensku jste to prý přijali za vlastní snad i v legislativě.....

[Milan Selezan]

Na Slovensku v legislative rieši ako viem len v STN 34 1391. Nejake pravidla hry bolo potrebné prijať. Vo veľkom to však projektuju pre Hypermarkety na Slovensku projektanti z Čiech. Ináč ekonomika tvrdo hovorí za používanie klasiky, o praktických skúsenostiach ani nehovoriac.

[Václav Král]

Aktivní hromosvod - co na to pojišťovna ??
Zajímalo by mě, jak postupuje pojišťovna v případě plnění pojistné události při úderu blesku do objektu s instalovaným aktivním hromosvodem. Dejme tomu, že je správně a důsledně provedena vnitřní třístupňová ochrana před účinky přepětí, ale i přesto došlo ke zničení citlivého drahého zařízení. V certifikátu pro provoz aktivního bleskosvodu Pulsar Helita jsem se totiž v kapitole V. PODMÍNKY PLATNOSTI CERTIFIKÁTU dočetl, že "1. Protibleskový ochranný systém typ PULSAR je možnou použít pouze při důsledném dodržení ustanovení ČSN 341390, atd." Na objektech s aktivními hromosvody 341390 dodržena není - to bychom pak přece nemuseli instalovat aktivní hromosvod. Jsem začínajícím projektantem elektro a nerad bych se díky legislativním nedostatkům a reklamním letákům o jedinečnosti E.S.E. hromosvodů dostal do potíží. Investoři z důvodu snižení nákladů na vnější ochranu před účinky blesku tento způsob ochrany vyžadují čím dál častěji - čemuž se nelze divit. Dále by mě zajímalo, zda lze někde získat isokeraunickou mapu.

[Doležal]

Zajímá mě:
1. už někdo hromosvod rozmontoval, aby zjistil co je uvnitř ?
2. jestliže hromosvod má deklarované vlastnosti, ze kterých vyplývá větší počet úderů do objektu, nezblázní se z toho přepěťové ochrany ?

[Jiri Tucek]

Doporucuji navstivit www.lightningsafety.com. Tam se tvrdi, ze aktivni bleskosvody jsou
podvod, a ze nejlepsi je Franklinova tyc s tupym koncem (ceska).

[Josef Chrpa]

Doporučuji se seznámit s protibleskovým ochranným systémem typ PULSAR 25,40,60.
Certifikace č.P-C1-96-0153, st.zkušebna č.227.
Výrobce:
Helita,16, Rue Bertin-Poirée, 750 01 Paris, France.
Dovozce do ČR:
Ing.Alexandre Vigan, zastoupení HELITA
Pražská 16, 120 21 Praha 10.
Uvedené zařízení projektujeme již několik let, zákazníci oceňují spolehlivost, jednoduchou montáž a snažší periodickou revizi. Každý použitý Pulsar je testován, veden v databázi výrobce a je poskytována několikaletá záruka.

[Miroslav Minařík]

Uvádíte, že je poskytovaná několikatiletá záruka. Prosím na co? Na Pulsar nebo na to co má chránit? Není to myšleno jako jízlivá poznámka, ale skutečný faktický dotaz.

[Josef Chrpa]

Poznámku o záruce jsem zřejmě napsal poněkud neobratně. Výrobce poskytuje záruku na Pulsar a jeho činnost.

[Pastl]

Už nějakou dobu sháním různé informace o aktivních hromosvodech. Vše se jeví jako pěkný podfuk! Pardon, slušně řečeno marketingový tah!
Prý tuto příšernost na Slovensku schválili? U nás také?

[Milan Bureš]

Bleskový výboj je tak nevyzpytatelná záležitost, že nelze ani u typu Franklinova hromosvodu tvrdit, že se jedná o bezpečnou ochranu objektu, protože jsou známy případy, kdy na objektu (tov. komín) byl instalován jímač, který s výškou komínu tvoří relativně velké ochranné pásmo a přesto zásah výboje blesku zasáhl tento objekt v jeho polovině a v jiný případech i těsně nad zemí. Na vysvětlenou lze uvést, že cesta výboje postupnými skoky ze země a z mraků se přibližují, přičemž vyhledávají cestu cestu nejmenšího odporu, a následným jejich spojením dojde k výboji (korona), která jako viditelná část blesku je zprostředkovatelem vybití náboje.
Pokud lze dokázat, že jeden z těchto hromosvodů je aktivnější pak se lze rozhodnout který je účinější. Pokud vím, tak doposud žádné nezáviské šetření nepotvrdilo prioritu používání jednoho z nich.