Jak správně provést uzemnění hromosvodu?

[Antonín Rychlý]

Jak správně provést instalaci uzemnění hromosvodu.
Kolega v RD provádí opravu chodníku kolem domu (zámkovou dlažbu).

Původní hromosvod : jímač na střeše a od něj po fasádě lano dolů až k přechodu do země. Asi 2m nad zemí je spoj mezi dolní a horní části.
Když jsme odkryli místo "kolem lana" nestačil jsem se divit.
Přibližně v půl metru je položena zemnící deska (30x40cm) a ten drát byl lehce jen převlečen (spíš položen) na oko této desky.
Jelikož je to určitě špatně, chtěl bych se zeptat, jak to správně udělat?

Udělal bych to asi takto: použil bych zatím dvě 2 metrové zemnící tyče.
Jednu nabiji asi půl metru od rohu domu (nevím, jestli to stačí..) do hloubky cca 2,5 metru a druhou cca 5 metrů od té první.
Obě spojím 10mm drátem (min dvě spojky) a spoje opatřím asfaltovým nátěrem.
Vše bude v hloubce cca půl metru a pak to vyvedu nahoru, kde to spojím s tím lanem od jímací tyče.


Nad zemí pak dám samozřejmě ochr. úhelník, měřící svorku a změřím zemní odpor.(doufám, že ty dvě tyče budou stačit, jinak přidám další....)



#117#  

[Jan Hájek]

Podle Vašeho popisu se domnívám, že se jedná o hromosvod v předválečném provedení.
Máte dvě možnosti, buď to co tam máte opravit, ale abych pravdu řekl tak nevím podle čeho, nejstarší pojednání o hromosvodech na našem území mám z roku 1941 a tomu to také neodpovídá, nebo, jak navrhujete, provést částečné vylepšení, které také nebude odpovídat ať již současným, tak minulým normám.
Pro odpověď na Vaši otázku využiji tedy historické prameny:
1/ alespoň 2 m
2/ ve stejné jako bude jejich vršek, tedy min. 0,5 až 0,8 m
3/ asfaltovým nátěrem, nebo aktivním odháněním toho kdo ho chce poškodit
4/ stačí
To co tam, ale takto pracně uděláte stejně nebude hromosvod, pouze uzemněná tyč jedním svodem a vám se může stát to co v Jizerkách, protože budete mít v objektu víc oddělených potenciálů.
Moje doporučení je: raději vše předělat, pokud tedy i zbytek objektu není v odpovídajícím předválečném stavu.
Pokud chcete zjistit, co je to hromosvod, tak se mrkněte sem: www.kniSka.eu

[Petr Doležal]

K bodu 3. Nejen chrání proti korozi, ale též označuje.

[Antonín Rychlý]

To:p.Hájek

Děkuji vám za odpověď.Kolegovi jsem taky navrhoval,aby oslovil projektanta a udělo se to podle normy. Jenže vždycky je jedná "až" o ty peníze a k ochraně života a věcí jich nějaknezbývá....Zní to hrozně,ale co máte dělat,když je třeba koupit novou sekačku.... :)
V této chvíli se mi jedná o to,aby za nějaký čas nemusel znovu rozebírat chodník.Tím,pádem bude stačit nabít ještě v protilehlém rohu domu další tyč? Nebo musí být v každém rohu? Neznám normy,ale někde jsem četl,že svod by měl být co 15m po obvodu...Pak bychom jen vyvedli drát nahoru a až se udělá hromosvod jak má,tak se toto využije a nebude se muset rozbíjet dlažba...dům má 10x6m

[Miroslav Macek]

Odpor jedné zemnící tyče délky 2m se dá očekávat v rozmezí 50-250 ohmů (ale může být i vyšší nebo nižší, podle místních podmínek). Odpor dvou tyčí nebude polovina, ale o něco více.
Pokud budou zemnící tyče dvě, bude dobré je dát co nejdál od sebe, aby se vzájemně neovlivňovaly (rozteč 5m je málo, chtělo by to více než 10m). Tyče by měly být mezi sebou propojeny vodorovným podzemním vodičem, který rovněž o něco zlepší celkový odpor uzemnění.
Při umístění tyče není rozhodující, zda bude tyč od domu 0,5m nebo 2m, ale důležitější bude nenapíchnout při zarážení nějaké potrubí nebo kabel v zemi.
Ideální by bylo, kdyby měl dům více svodů než jeden (po obvodu vzdálené cca 15-20m) a každý svod přirozeně navazoval na jednu zemnící tyč.

[Fuk Tomáš]

Pokud budou zemnící tyče dvě, bude dobré je dát co nejdál od sebe, aby se vzájemně neovlivňovaly (rozteč 5m je málo, chtělo by to více než 10m).

Abychom to nějak kvantifikovali, při přiblížení těch 2 zemnicích tyčí na rozteč 2 m se zemní odpor takového zemniče zhorší cca o 10% oproti hodnotě při rozteči 10m.

[Lukáš Rotrekl]

Teoreticky nám kdysi říkali, že efektivní je dávat tyče od sebe na vzdálenost rovnající se jejich délce. Dále že už to víceméně pozbývá smyslu, což +/- koresponduje s vyjádřením p. Fuka.

[Miroslav Macek]

Abychom to nějak kvantifikovali, při přiblížení těch 2 zemnicích tyčí na rozteč 2 m se zemní odpor takového zemniče zhorší cca o 10% oproti hodnotě při rozteči 10m.

Z čeho své tvrzení o 10% vyvozujete ? Vy to umíte spočítat ?

[Pavel Horský]

Teoreticky nám kdysi říkali, že efektivní je dávat tyče od sebe na vzdálenost rovnající se jejich délce. Dále že už to víceméně pozbývá smyslu, což +/- koresponduje s vyjádřením p. Fuka.

Přesně tak  (jednicka)

[Miroslav Macek]

Teoreticky nám kdysi říkali, že efektivní je dávat tyče od sebe na vzdálenost rovnající se jejich délce. Dále že už to víceméně pozbývá smyslu, což +/- koresponduje s vyjádřením p. Fuka.

Poučka o rozteči zemnících tyčí rovné jejich délce je vhodná pro stavební čety a manuální zarážeče, aby věděli, že ty tyče prostě nemají dávat moc blízko k sobě.

V příloze jsou grafy, který ukazují, jak se mění odpor dvou uzemňovacích tyčí (jedna o délce 2m, druhá o délce 10m), v závislosti na jejich rozteči (graf vlevo nahoře) ... to vše pro zeminu s měr.odporem cca 100 ohm*m.
Budeme-li tyče umisťovat ve vzdálenostech rovných jejich délce, dosáhneme (podle grafů) v tomto konkrétním případě celk. odporu soustavy zhruba 85%.

Pokud však chceme, aby se tyto dvě tyče vzájemně neovlivňovaly - a to je u ochrany před bleskem důležité - měli bychom je dát od sebe mnohem dále, v případě tyče dlouhé 2m to je cca 8 až 10m (viz graf vlevo nahoře).

[Miroslav Macek]

Pardon, ještě jsem zapomněl na ty grafy.
Tady jsou:

[Fuk Tomáš]

Z čeho své tvrzení o 10% vyvozujete ? Vy to umíte spočítat ?

Ano, jsem si jist, že bych si to uměl odvodit. Jednodušší ale bylo nahlédnout do literatury, na grafy podobné těm Vašim. Z Vašeho grafu vlevo dole (tam je to v lepším rozlišení, než v grafu vlevo nahoře) vyplývá pro dvoumetrové tyče nárůst odporu 11% při přiblížení z 10m na 2m.

Pokud však chceme, aby se tyto dvě tyče vzájemně neovlivňovaly - a to je u ochrany před bleskem důležité - měli bychom ...

To vzájemné ovlivňování se projevuje tím, že zemní odpor dvou takových, paralelně zapojených zemnicích tyčí, je o něco (viz ty grafy) větší, než by odpovídalo paralelnímu řazení. Nic jiného v tom není.

Nebo Vy snad víte ještě o jiném efektu "vzájemného ovlivňování"? Mohl byste to trochu rozvést, a čím je to u ochrany před bleskem důležité?

[Miroslav Macek]

Ano, jsem si jist, že bych si to uměl odvodit. Jednodušší ale bylo nahlédnout do literatury, na grafy podobné těm Vašim. Z Vašeho grafu vlevo dole (tam je to v lepším rozlišení, než v grafu vlevo nahoře) vyplývá pro dvoumetrové tyče nárůst odporu 11% při přiblížení z 10m na 2m.
.........

To si teda troufáte. Výsledek (je např. v IEEE Std. 142) je velice dlouhý a složitý vzorec - evidentně to dělal někdo, kdo se tím zabývá celý život, běžný člověk z praxe by tohle sotva zvládnul.

Ty procenta tolik práce nedají - mně to stále vychází mezi 14 a 15%, nemohu si pomoci.

[Fuk Tomáš]

To si teda troufáte. Výsledek (je např. v IEEE Std. 142) je velice dlouhý a složitý vzorec - evidentně to dělal někdo, kdo se tím zabývá celý život, běžný člověk z praxe by tohle sotva zvládnul.

Jestli to nebude tím, že nejsem "běžný člověk z praxe" a, jak jste mi sám poradil, stále se i při svém věku vzdělávám  :)

Ty procenta tolik práce nedají - mně to stále vychází mezi 14 a 15%, nemohu si pomoci.

Máte recht, když se vezme za základ to menší číslo, tak dělá rozdíl kolem 14%.

[Miroslav Macek]

Umístíme-li zemnící tyče dlouhé l=2m (v souladu se zde doporučovanou poučkou l=D) s roztečí D=2m, změní se prostor mezi tyčemi v případě úderu blesku v takové menší elektrické křeslo, neboť krok člověka lze uvažovat dlouhý cca 1m.
Stojí-li tedy dotyčný levou nohou na levé tyči a pravou nohou uprostřed mezi tyčemi, obdrží maximální krokové napětí - viz příloha.Proto doporučuji umístit tyto tyče pokud možno hodně daleko od sebe.

[Rozmahel Vladimír]

Nevím k jakému případu se vztahují Vaše obrázky, ale vzhledem k tomu, že v grafu je max.230V, bych hádal, že se jedná o uzemněnou soustavu, kdy zemničem protéká nějaký proud do trafa. Nevím zda to lze takto obecně vzít i na hodnoty napětí blesku. Tam už je to špatné v každém případě.

[Fuk Tomáš]

Umístíme-li zemnící tyče dlouhé l=2m (v souladu se zde doporučovanou poučkou l=D) s roztečí D=2m, změní se prostor mezi tyčemi v případě úderu blesku v takové menší elektrické křeslo, neboť krok člověka lze uvažovat dlouhý cca 1m.
Stojí-li tedy dotyčný levou nohou na levé tyči a pravou nohou uprostřed mezi tyčemi, obdrží maximální krokové napětí - viz příloha.Proto doporučuji umístit tyto tyče pokud možno hodně daleko od sebe.

To jste nějak popletl.
Protože mluvíme o tyčích, jejichž horní konce jsou propojeny, bude na spojnici mezi tyčí A a tyčí B tím menší gradient napětí, čím budou tyče blíže u sebe.
Naopak největší gradient napětí (tj. největší krokové napětí) bude v okolí osamocené zemnicí tyče (tzn. při druhé tyči hodně vzdálené).

Pak je tu ještě další detail. Blesková rázová vlna obsahuje na své náběžné hraně a na vrcholu (kdy je nejnebezpečnější) velký podíl vysokých frekvencí, kde se uplatňuje vlastní indukčnost propoje mezi zemnicími tyčemi a skin efekt. Proto není dobré vzdálenost mezi tyčemi přehánět, protože příspěvek vzdálenější tyče ke svedení čela bleskové vlny pak klesá.
Dobře to ilustruje experiment, kdy bylo jako zemnič použito zakopané lano dlouhé 70m a 300m. Špička napětí na začátku lana ve vrcholu bleskové vlny byla u 70m dlouhého lana jen o 10% větší, než u 300m dlouhého lana. Zemnicí účinek tří čtvrtin (toho 300-metrového) lana byl tedy prachbídný.

[Miroslav Macek]

To jste nějak popletl.
Protože mluvíme o tyčích, jejichž horní konce jsou propojeny, bude na spojnici mezi tyčí A a tyčí B tím menší gradient napětí, čím budou tyče blíže u sebe.
Naopak největší gradient napětí (tj. největší krokové napětí) bude v okolí osamocené zemnicí tyče.

To jsem nepopletl já, to popletli vědci, kteří dané měření prováděli.
Kdyby ten vodič mězi tyčemi byl položen na povrchu země, a člověk na něm stál, pak byste měl (částečně) pravdu, ale on ten vodič se uvažuje pod zemí, zhruba v té výšce, jako jsou konce zakopaných tyčí.