Proč u základového zemniče pro hromosvod mám procházet skrz izolaci dvakrát?

[Mlkar.martin]

Takže myslíte, že kdyby tam ty vnější spoje nebyly tak by to bylo špatně a blesk by se díky tomu potuloval objektem? Myslím tím, že kdyby ty spoje byly provedeny hned pod svislým železobetonem a nevycházeli by ven. Podloží neznám. Jde my ale obecně o to zda takto to musí být všude. Já bych to konkrétně propojil vše uvnitř budovy v železobetonu a nevycházel bych vůbec ven.

[Jan Hájek]

Myslím, že se nám ta diskuze praktického provedení zemnící soustavy železobetonového objektu s hydroizolací dostala do vědeckého levelu, který původní nákres ani nenaznačuje.

Osobně, se přikláním k dvěma vysvětlením:
1/ Chyba, při měnění variant základů budovy, nebyl tento spoj vymazán.
2/ Počítání s lajdáctvím stavební firmy (pokud se vykašlou na spoje v desce, alespoň tento půjde zkontrolovat.

V poslední době se setkávám s zhloupnutím stavebních firem, které tvrdí nemožnost průchodu hydroizolací a občas přidají nějaké moudro o elektrotechnice, které si přečetli v Blesku. Tak se vždy optám, co budou dělat se splašky, když tam nebude kanalizace.
Po tomto navedení, kdy společně zjistíme, že to možné je už většinou není problém.

[Mlkar.martin]

Takže správně by to mohlo být dle ČSN EN 62305-3 obr. E.40c.
Je níže uvedené řešení obecně správné?
1. Budova je ze železobetonu s krz železobeton jsou protaženy ještě dodatečné dráty o pr. 10mm, tyto dráty jsou pomocí svorek spojeny s výztuhou.
3. Výztuha je všude přovařena.
4. Je proveden základový zemnič s krytím v betonu 50mm drát o pr. 10mm a je spojen ještě z kari sítí, která tvoří výztuhu podkladního betonu..
5. Skrz základový beton přes izolaci jsou provedeny vodotěsné průchodky do samotné železobetoné stavby.

Otázky?
1. Vzhledem k tomu, že by mělo být vše provařeno je nutný ještě drát o pr. 10mm?
2. Jsou potřeba u takto provedeného hromosvodu-zemniče (železobetoný skelet) zkušební svorky, např. dle ČSN EN 62305-3 obr. E.40c., legena bod č.8-vodič spojení mezi ocelovým armováním a zkušební svorkou. Znamená to, že bude na budově z vnější strany "vykukovat" zkušební svorka nebo krabice?
3. Je potřeba užít např. drátu pr. 10mm ještě dodatečně, ikdyž je vše se vším provařeno provede se to způsobem 10x10m (např. v podlaze budovy)?
4. Je skutečně potřeba úplně každičký spoj výztuhy provařit? Co když to projektant stavby nepovolí provaření po-té to znamená, že dle ČSN EN 62305-3 E.4.3.6 bude každičký spoj výztuhy spojen pomocí svorky nebo určeného vodiče. Nebo jsem to špatně pochopil a když nebude možné provaření bude využito vodiče o pr. 10mm a spojeny s větším počtem armovacích prutů?
5. U animace 07.1Uzemneni  na stránkách www.kniska.eu není provedena žádná vodotěsná průchodka pro rozvaděče proč? - Že by to bylo provedeno na základě ČSN EN 62305-3 čl E.5.4.3.2 a věty Narušení vodotsné izolace nepředstavuje obecně žádný problém?

[Lubomír Jindra]

Otázka číslo 6:
Kdo za mě udělá domácí úkol?
:D

[Jan Hájek]

Otázka číslo 6:
Kdo za mě udělá domácí úkol?
:D

(doh) (jednicka)

[Mlkar.martin]

Mrzí mě, že mě nechcete odpovědět s myšlenkou toho, že je to domácí úkol  :'(. Chci vás ujistit, že to tak rozhodně není. Já jsem nenašel jednoznačené odpovědi na mé otázky v normě proto se ptám vás odborníků.

[Petr Doležal]

Hlavně v tom betonu nemíchejte kari síť s vodičem FeZn.

[Mlkar.martin]

Hlavně v tom betonu nemíchejte kari síť s vodičem FeZn.

Jaký je k tomu důvod ? Co by mělo být tedy použito?

[Petr Doležal]

Po delší době stejně dojde o odplavení zinku (beton je elektrolyt), případné sváry se špatně dělají a nepozinkovaný materiál je lacinější.  Pokud beton bude hutněný, bez vzduchových bublin, tak to železo ochrání. Pro přechod železo-FeZn na povrchu betonu existují průchodky

[Petr Doležal]

Jestli máte už nakoupen materiál FeZn, tak ho tam dejte. Když se Zn odplaví, tak tam prostě nebude. Alespoň vám to při přípravných pracech nezrezaví.
Můj příspěvek čerpal ze článku Prof.Ing Václava Černého,CSc. uveřejnění v Elektro 02/1996, kde se praví:
"U železobetonových základů je třeba použít pouze nepozinkovanou ocel. Zinek má ve srovnání s ocelí zápornější elektrochemické napětí, vznikl by galvanický článek a zemnič by se poškozoval korozí."
Je ale zřejmé, že praxe je jiná. To nám jistě někdo z praktiků potvrdí.

[XL]

Viz také Elektro 6/2008 (tipy a triky díl 16. na kniska.EU)

[Miroslav Macek]

Dříve platilo mezi odborníky to, co píše p.Doležal (že se nemá kombinovat nepozinkovaný a pozinkovaný materiál uvnitř betonu).
Dnes se zase (často i mezi těmi samými odborníky) tvrdí, že jde o nedorozumnění a že to v betonu může být všechno dohromady bez problému. Odborníci se prostě vždy mýlí tak, aby byli na vrcholu aktuálních vědomostí.
Nevím, zda to někdo zkoušel např. tím, že po cca 20ti letech rozbil beton a zkoumal, co se uvnitř stalo - myslím, že nikoli.
Je ale fakt, že v zahraničí se často do toho betonu dává i měď a to je daleko silnější kafe než pozinkované železo - takže myslím, že uvnitř betonu je to asi opravdu jedno.

[Jan Hájek]

Trend nepoužívat pozinkovanou ocel a raději používat měď či nerez, pochází hlavně z přímořských států.
Osobně považuji měď či pozink v betonu za rovnocenné, o nerezu se ani nedá diskutovat.

Rozhodně je lepší používat jeden materiál na vše co je v betonu, nicméně pokud porovnám rizikové spojení drátů s zoxidovanou vrstvou s rizikovým spojením s pozinkovanou ocelí, vyhrává u mne pozink.

Pokud bych měl obavy z nějakých reakcí, předimenzuji spoje a materiál, vždy bych měl být pod cenou řešení s nerezovou ocelí.

[Mlkar.martin]

Děkuji za Vaše reakce rád se dozvím něco nového. Prosím zda můžete odpovědět i na mé předešlé dotazy Vím, že jich je hodně ale jak jsem psal skutečně jsem nenašel v normě jasné odpovědi.

[Mlkar.martin]

Je tedy potřeba vzhledem k tomu, že by mělo být vše provařeno ještě drát o pr. 10mm? Jako základový zemnič to chápu ale když bude vše v budově provařeno proč tahat stovky - tisíce metrů drátu. Všiml jsem si na stavbách, že to takto provádí není to zbytečné mrhání?

[Jan Hájek]

Provaření je samozřejmě lepší než dodatečný drát, ale...
1/ Stavební firma řekne, že je svařování drahé (cca 3cm každý svár, viz ČSN EN 62305-3)
2/ Statik nesouhlasí s svařováním
3/ Dostanu informaci, že tohle používané železo jde špatně svařovat
4/ Sváry jsou křehké a při zalívání betonem, nebo zhutňováním popraskají

Takže je to na investorovi, jakou variantu zvolí a pak ho to podle toho stojí.

[Mlkar.martin]

Takže není potřeba nikde provařit konstrukci pokud bude dodatečně využit drát teřba FeZn pr.10mm?

[TC]

já bych v tom "viděl",že to jsou vlastně další pomocné v podstatě tyčové zemniče doplňující soustavu - co vy na to???