Je BE2N3 opravdu prostředí s nebezpečím výbuchu?

[Lubomír Jindra]

Dle původní ČSN 33 2000-3 to bylo "nebezpečí požáru hořlavých kapalin" v nové ČSN 2000-5-51 ed.3 to je stále "nebezpečí požáru hořlavých kapalin" ale v ČSN 33 2000-4-41 ed.2 Z1 je na straně 6 tabulka NA.6 Prostory zvlášť nebezpečné a tam se píše: BE2N3 Nebezpečí výbuchu.

Že by chybka?  ::)

[Petr Mužík]

...nebezpečí výbuchu je vždy BE3 - tzn., že asi chyba a má tam být nebezpečí požáru...

[Radim Strycharski]

Otázkou zůstává, kdy je hořlavá kapalina vodivá  :-\

[Lubomír Jindra]

Otázkou zůstává, kdy je hořlavá kapalina vodivá  :-\

Ju také jsem nad tím přemýšlel. Co oholit dva konce kablíku 230V a ponořit?  :D


K tomu BE2N3 ono je to docela podstatné - revizní technik který nemá oprávnění na bouchačky (třeba já) by pak těžko mohl v takovém prostoru revidovat
Jak praví klasik: reviduji reviduji nebezpečí požáru, kouknu do nové normy a najednou koukám že reviduji bouchačku  (jupi)

Zřejmě to bude opravdu chybka, jen mě to malinko zarazilo.

[Pavel Horský]

Zřejmě to bude opravdu chybka, jen mě to malinko zarazilo.

No jo, ale spoléhejte na to, že je to chybka.

[Pavel Ryšavý]

Možná je to překlep, ale zamyslel bych se
Nebezpečí požáru hořlavých kapalin je v prostorách, kde jsou kapaliny uchovávány při teplotách hluboko pod teplotou vzplanutí (to je teplota, kdy se nad volným povrchem kapaliny může vytvářet výbušná směs par a vzduchu - typicky nafta - teplota vzplanutí cca 50°C)
K další úvaze mne vede ona poznámka 4. jsou-li kapaliny vodivé; v nevodivé kapalině se nemá co stát, ponořím ji oholený kabel do kapaliny noc se neděje.
Ve vodivé kapalině dojde při stejné konfiguraci pokusu k ohřevu kapaliny průchodem elektrického proudu a z nebezpečí požáru jsme v prostoru s nebezpečím výbuchu (případně se scházíme po výbuchu z okolních vesnic)
Netvrdím že je moje úvaha správná, ale mě připadá i pravděpodobná.

[Fuk Tomáš]

Ve vodivé kapalině dojde při stejné konfiguraci pokusu k ohřevu kapaliny průchodem elektrického proudu a z nebezpečí požáru jsme v prostoru s nebezpečím výbuchu (případně se scházíme po výbuchu z okolních vesnic)
Netvrdím že je moje úvaha správná, ale mně připadá i pravděpodobná.

Mně taky, s tím rozdílem, že už při ponořování oholeného kabelu do elektricky vodivé kapaliny si koledujete o elektrický výboj u hladiny, který k zažehnutí koncentrovaných par nad hladinou také stačí. Následuje drobné bouchnutí s možným rozprsknutím kapaliny do již ohřátého vzduchu, a o výbušné prostředí je pak postaráno.

[Pavel Ryšavý]

Ono se nemusí nic ponořovat, stačí polít svorkovnici, ucáknout na vypínač a já nevím co ještě ...
Ale stejně by mne zajímal myšlenkový pochod normotvůrce (třeba je to fakt jenom překlep při překladu), Nedostanete se někdo k originálu, nebo překladu do jiného jazyka?

[Aleš Dobrovolný]

Tiše doufám, že se jedná o překlep, neboť takovéto nakládání s pojmy "bez" a "s" nebezpečím výbuchu ve mě budí děs.

Nemluvě o tom, že technické řešení (nejen) elektroinstalace pro prostředí B2 a B3 jsou diametrálně rozdílná.

[Ladislav Ženíšek]

... Jen pokud jsou hořlavé kapaliny vodivé....  V bezpečnostních listech by mělo být klasifikováno, ... V projektu stanoveno jak ?

[Pavel Ryšavý]

Ženíšek:
Motorový benzín má vodivost 7 pS/m, nafta asi 30 pS/m.
Je to kapalina vodivá nebo ne?

[Ladislav Ženíšek]

Jo dobrá otázka.... Stolní olej je taky hořlavý a přesto nemám sporák v "bouchačce"....
a) projekt
b) klasifikace kapalin

[Radim Strycharski]

Na tuty se jedná o chybu. Ta tabulka v 33 2000-4-41 ed. 2 jen papouškuje vlivy napsané a definované  v 33 2000-5-51 ed.3 s ohledem na přiřazení nebezpečí úrazu el. proudem (proto i ta vodivost kapaliny). Není to prostě slovní přiřazení vlivů k písmenným a číslicovým kódům, ale jen přiřazení už hotových vlivů k prostorům z hlediska nebezpečí úrazu. A z tohoto hlediska je jedno, jestli je to výbuch nebo požár, takže nejde ani o chybu závažnou. Protože ať to bude výbuch podle slovního označení anebo požár podle kódu, tak by se měl v obou případech stanovit dle té tabulky prostor zvlášť nebezpečný, což určitě není na úkor bezpečnosti.

[Lubomír Jindra]

Na tuty se jedná o chybu. Ta tabulka v 33 2000-4-41 ed. 2 jen papouškuje vlivy napsané a definované  v 33 2000-5-51 ed.3 s ohledem na přiřazení nebezpečí úrazu el. proudem (proto i ta vodivost kapaliny). Není to prostě slovní přiřazení vlivů k písmenným a číslicovým kódům, ale jen přiřazení už hotových vlivů k prostorům z hlediska nebezpečí úrazu. A z tohoto hlediska je jedno, jestli je to výbuch nebo požár, takže nejde ani o chybu závažnou. Protože ať to bude výbuch podle slovního označení anebo požár podle kódu, tak by se měl v obou případech stanovit dle té tabulky prostor zvlášť nebezpečný, což určitě není na úkor bezpečnosti.

(jednicka)

[Rozmahel Vladimír]

Myslím, že ta vodivost kapaliny je tam zmíněna z důvodu možného vedení el.proudu, podobně jako riziko vody. Kapaliny samy o sobě nehoří, hoří směsi jejich par.

[Miloslav Dunda]

BE2N3 - nebezpečí požáru hořlavých kapalin. Stupeň krytí nejméně IP 54,  případně v nevybušném závěru Exd IIB T4 podle ČSN EN 50 014. Čištění el. Zařízení a jeho okolí 1x měsíčně. Z hlediska úrazu el. proudem je to prostor zvlášť nebezpečný.

[Jirka Š. Svejkovský]

Z hlediska úrazu el. proudem je to prostor zvlášť nebezpečný.

Ale pouze v případě, že je kapalina vodivá. Jinak je to prostor normální.

[Miloslav Dunda]

Pane Švejkovský, nemá cenu uvažovat zda je ta kapalina vodivá nebo není. Tak praví norma - prostředí z hlediska úrazu zvlášť nebezpečné a šmitec. Asi jste se inspiroval prostředím s hořlavými látkami, ale to je něco úplně jiného.