Ako pripojím motor konštruovaný na 3x230V do Y na 400 V ?

[Zdenek2752]

Pane Šálo, pořádně si tu diskusi pročtěte. Ten motor v naší běžné síti opravdu nelze (bez trafa nebo FM) použít.
Snad jen do hvězdy, na L a N, a s rozběhovým kondenzátorem. To ale tazatel nechce.

[Oliver Mička]

Transformátor a ani kondenzátor neprípada v uvahu už kvoli jeho rozmerom alebo stráte výkonu, asi najideálnejšie riešenie bude teda použiť ten frekvenčný menič.

[Miloslav Dunda]

takový motor neznám. |Jinak D je trojůhelník a Y hvězda. tak, že zapojit tak, že klemy budou dolů nikoliv horizontálně. nejlépe však svěřte to elektrikářovi.

[Martin Kurka]

Transformátor a ani kondenzátor neprípada v uvahu už kvoli jeho rozmerom alebo stráte výkonu, asi najideálnejšie riešenie bude teda použiť ten frekvenčný menič.

Nebude. I ten měnič bude větší než kondenzátor.
Nejideálnější je nový, nebo převinutý motor. Trhací stroje mají v sobě ve valné většině motorem poháněné zubové hydraulické čerpadlo a protože tam je většinou proporcionální hydraulický ventil, tak se dá zajistit lehký rozběh a v podstatě měnič není pro tento pohon žádný přínos, jen technický prvek s nějakou poruchovostí. A co na zařízení není, nemůže se porouchat.
Navíc v Belgii převládá síť 400/230V, takže výrobce trhacího stroje by mohl dodat i nový elektromotor i kdyby byl atypický. Jestli bude výrobce seríózní, tak udělá výměnu.

Ono to bude asi tím že pracovník to dostane od majstra príkazom.. Rozvádzače vyrábame jedine s RT ktorý ma oprávnenie na výrobu rozvádzačov.

to M.Kurka
Pokud na ovládací část použiju 24V /bezpečnostní trafo/ a výrobek před uvedením do provozu projde revizí,tak by ta noha mohla zůstat před vraty ?

Rozvaděč je pouze dílčí součástí stroje a i kvalitní a elektonormám vyhovující rozvaděč může být pro stroj nebezpečný. Například stačí v jednom jediném místě použít místo relé nebo stykače s nuceným vedením kontaktů použít obyčejný prvek a při přetížení nebo zkratu (hned nebo po znovuzapnutí) stroj nevypnete. Při tom z hlediska elektriky jde o bezpečné zařízení.
Výrobce stroje musí znát a zohlednit nejen dílčí elektriku či hydrauliku, ale i strojní zařízení jako celek.
Je to jako byste tvrdil, že po úspěšné kontrole z finančního úřadu máte živnost v pořádku a posvěcenou.
Jenže vás torpéduje následná kontrola ze sociálky, z hygieny, od hasičů, nebo z životního prostředí a firma je najednou v likvidaci.
Prohlášení výrobce o shodě a výchozí revize elektro (výchozí je v podstatě jen na přívod)  je zkrátka nebe a dudy. Prohlášení o shodě je komplexní a na celý stroj a je podloženo mnoha povinnými zkouškami a záznamy. "Revize" je vlastně jedna ze zkoušek. Zásahem do stroje můžete změnit podstatně jeho bezpečnostní parametry a stroj se stává nebezpečným. Výrobce se zbaví zodpovědnosti a ta přejde na upravovatele - ten se stává výrobcem.
Jediný revizní technik nemůže svou odborností obsáhnout odbornosti a zkušenosti týmu velmi kvalifikovaných pracovníků výrobce, nemůže přepočítávat údaje a kontrolovat nové souvislosti a vazby.
Může nést zodpovědnost jen za to, že zjištěné a změřené údaje jsou v souladu s průvodní dokumentací dodanou výrobcem stroje (návodem k obsluze a údržbě a revizi) a s obecnými předpisy - Nařízeními Vlády ČR, technickými normami....a že stroj je využíván k účelu uvedenému výrobcem. Nemůže být konstruktérem, zkušebním technikem atd.

ale chcem sa spýtat že či ten menič vydrží časte zapínanie a vypínanie kedže ten trhaci stroj sa za den zapne a vypne cca 100x ,tienene káble od meniča k motoru su mi jasné,iný prívod s vlastním isteným je samozrejmosťou.

Většinou nevydrží, protože má na vstupu kapacitu a navíc stávající hlavní vypínač se vám může při použití měniče svařit. Už jen pro to, že jím poteče více než 3x větší ustálený proud a špičkový nabíjecí bude prakticky značně určen podle vstupní tlumivky (šetřilové ji nedávají, protože kašlou i na povinné odrušení a pak jim odchází měnič resp. drahé kondenzátory s malým ESR), nebo podle použitého aktivního, nebo pasivního potlačení špičkového proudu (záleží na měniči a jeho konstrukci).
Mimochodem, jsou na trojnásobný proud do měniče dimenzovány vodiče? Máte dostatek místa na měnič a jeho odrušení? Máte přepočítané oteplení rozvaděče při použití měniče? Máte domyšlenou úpravu řízení měniče pro rozběh a bezpečný doběh při nouzovém zastavení stroje? Máte jasnou úpravu řídících a silových obvodů pro vypínání ne výstupu, ale napájení měniče? Máte upravený návod k obsluze a údržbě a k revizi stroje pro obsluhu a údržbu měniče? Bude krytí a chlazení měniče vyhovovat okolnímu prostředí podle určení?... To je jen pár základních otázeček, které si musíte jako výrobce stroje zodpovědět a spočítat z elektrooblasti. A pak za stroj (za provedenou úpravu) ručíte po celou dobu jeho životnosti, že i po udělaných úpravách nikoho stroj nezabije z důvodu konstrukce, provedení a z důvodu obsluhy podle návodu.
Dokud se nic nestane, nic se neděje. Jakmile nastane průšvih, původní výrobce vám předá peška a lítáte v tom naprosto sám, jako výrobce, leda byste se prokázal písemným příkazem zaměstnavatele k provedení úprav.

K tomu ovládaniu. Ovládanie bolo originál na 230V len miesto N vodiča používaju fázu L2 ,kedže maju medzi fázami 230V takže som musel modré vodiče prehodiť na N svorku miesto povodnej fázy L2. :(

Vidíte a už tady může být problém, protože mezifázové napájení transformátoru pro řídící obvody hlídá ztrátu dvou fází a zvyšuje tím ochranu proti běhu motoru na dvě fáze a umožňuje použití předřazeného proudového chrániče.
Zkrátka:

To je běžná praxe ovšem nic to nemění na vaší odpovědnosti. To že zařízení prohlédne RT je sice chvályhodné, ale zodpovědnosti to nikoho nezbaví. Snahu zaměstnavatelů donutit vlastního pracovníka vyrobit stroj z dovezeného vraku vidím dost často a jen málokdy si dotyčný pracovník uvědomuje důsledky toho co vytvořil.  :(

[Oliver Mička]

Nebude. I ten měnič bude větší než kondenzátor.
Nejideálnější je nový, nebo převinutý motor. Trhací stroje mají v sobě ve valné většině motorem poháněné zubové hydraulické čerpadlo a protože tam je většinou proporcionální hydraulický ventil, tak se dá zajistit lehký rozběh a v podstatě měnič není pro tento pohon žádný přínos, jen technický prvek s nějakou poruchovostí. A co na zařízení není, nemůže se porouchat.
Navíc v Belgii převládá síť 400/230V, takže výrobce trhacího stroje by mohl dodat i nový elektromotor i kdyby byl atypický. Jestli bude výrobce seríózní, tak udělá výměnu.
Rozvaděč je pouze dílčí součástí stroje a i kvalitní a elektonormám vyhovující rozvaděč může být pro stroj nebezpečný. Například stačí v jednom jediném místě použít místo relé nebo stykače s nuceným vedením kontaktů použít obyčejný prvek a při přetížení nebo zkratu (hned nebo po znovuzapnutí) stroj nevypnete. Při tom z hlediska elektriky jde o bezpečné zařízení.
Výrobce stroje musí znát a zohlednit nejen dílčí elektriku či hydrauliku, ale i strojní zařízení jako celek.
Je to jako byste tvrdil, že po úspěšné kontrole z finančního úřadu máte živnost v pořádku a posvěcenou.
Jenže vás torpéduje následná kontrola ze sociálky, z hygieny, od hasičů, nebo z životního prostředí a firma je najednou v likvidaci.
Prohlášení výrobce o shodě a výchozí revize elektro (výchozí je v podstatě jen na přívod)  je zkrátka nebe a dudy. Prohlášení o shodě je komplexní a na celý stroj a je podloženo mnoha povinnými zkouškami a záznamy. "Revize" je vlastně jedna ze zkoušek. Zásahem do stroje můžete změnit podstatně jeho bezpečnostní parametry a stroj se stává nebezpečným. Výrobce se zbaví zodpovědnosti a ta přejde na upravovatele - ten se stává výrobcem.
Jediný revizní technik nemůže svou odborností obsáhnout odbornosti a zkušenosti týmu velmi kvalifikovaných pracovníků výrobce, nemůže přepočítávat údaje a kontrolovat nové souvislosti a vazby.
Může nést zodpovědnost jen za to, že zjištěné a změřené údaje jsou v souladu s průvodní dokumentací dodanou výrobcem stroje (návodem k obsluze a údržbě a revizi) a s obecnými předpisy - Nařízeními Vlády ČR, technickými normami....a že stroj je využíván k účelu uvedenému výrobcem. Nemůže být konstruktérem, zkušebním technikem atd.Většinou nevydrží, protože má na vstupu kapacitu a navíc stávající hlavní vypínač se vám může při použití měniče svařit. Už jen pro to, že jím poteče více než 3x větší ustálený proud a špičkový nabíjecí bude prakticky značně určen podle vstupní tlumivky (šetřilové ji nedávají, protože kašlou i na povinné odrušení a pak jim odchází měnič resp. drahé kondenzátory s malým ESR), nebo podle použitého aktivního, nebo pasivního potlačení špičkového proudu (záleží na měniči a jeho konstrukci).
Mimochodem, jsou na trojnásobný proud do měniče dimenzovány vodiče? Máte dostatek místa na měnič a jeho odrušení? Máte přepočítané oteplení rozvaděče při použití měniče? Máte domyšlenou úpravu řízení měniče pro rozběh a bezpečný doběh při nouzovém zastavení stroje? Máte jasnou úpravu řídících a silových obvodů pro vypínání ne výstupu, ale napájení měniče? Máte upravený návod k obsluze a údržbě a k revizi stroje pro obsluhu a údržbu měniče? Bude krytí a chlazení měniče vyhovovat okolnímu prostředí podle určení?... To je jen pár základních otázeček, které si musíte jako výrobce stroje zodpovědět a spočítat z elektrooblasti. A pak za stroj (za provedenou úpravu) ručíte po celou dobu jeho životnosti, že i po udělaných úpravách nikoho stroj nezabije z důvodu konstrukce, provedení a z důvodu obsluhy podle návodu.
Dokud se nic nestane, nic se neděje. Jakmile nastane průšvih, původní výrobce vám předá peška a lítáte v tom naprosto sám, jako výrobce, leda byste se prokázal písemným příkazem zaměstnavatele k provedení úprav.
Vidíte a už tady může být problém, protože mezifázové napájení transformátoru pro řídící obvody hlídá ztrátu dvou fází a zvyšuje tím ochranu proti běhu motoru na dvě fáze a umožňuje použití předřazeného proudového chrániče.
Zkrátka:

Jednoducho povedané radši ten trhací stroj zahodiť (znefunkčniť) a prinútiť firmu nech kúpi nový .