Znáte někdo definici elektrického úrazu ?

[Petr M]

Babička mě učila, že odborníka poznám dle toho, že nebude mít hloupé otázky, moudrá to žena :)

Mě zase učili, že pitomec se nezeptá, udělá to jak (ne)umí podle vlastní představy z toho, co je zrovna poblíž a pak se hádá, že to tak chtěl odrbat zákazník   :-[

Já jsem třeba projektoval tak, že na začátku bylo posezení se zákazníkem a rozhovor na téma, co vlastně chce, jaký jsou jeho priority atd. Pak jsem připravil několik alternativ, an druhé schůzce se vyházelo, co mu nesedlo, na třetí už byly u zbývajících variant nastřelaný konkrétní parametry, ceny a termíny a vybral se jeden návrh, který jsme dopilovali... Nikdy se nepodařilo projekt vyřešit za pár minut. To maximálně doma, když se přítelkyně zeptám, jaký chce světlo a kam je pověsit, zbytek si srovnám v hlavě sám se sebou  :D

[Milan Illek]

Jakmile začnu počítat, že mám stavbu, objekt, který má "alespoň nějakou cenu", jak by mi mohlo vyjít, že nepotřebuji žádnou ochranu?

Tak, že půjde o objekt s minimálním nebo žádným výskytem lidí.

[Miroslav Macek]

Tak, že půjde o objekt s minimálním nebo žádným výskytem lidí.

Já chápu vyjádření p.Schwarze tak, že si vždy dokáže vymyslet taková vstupní data, aby mu to vyšlo tak, jak potřebuje.

Poznámka:
Ona samotná norma 62305-2 vychází z některých mylných premis - například z toho, že blesková činnost je rovnoměrně rozložená v průběhu celého kalendářního roku - tak tomu samozřejmě není, např. v Česku naprostá většina blesků je generována během půlročního období duben-září. Proto by se měla správně evidovat přítomnost lidí v objektu sezónně - například ve školách jsou v létě budovy prázdné. To ale norma vůbec nereflektuje.

[Fuk Tomáš]

...Proto by se měla správně evidovat přítomnost lidí v objektu sezónně - například ve školách jsou v létě budovy prázdné. To ale norma vůbec nereflektuje.

Matematicky v tom není žádný problém, pokud byste znal údaje o četnosti blesků rozložené např. po měsících a počet osob rovněž tak.
Problém by byl v dostupnosti takových údajů nevycucaných z prstu, a pak v některých projektantech, kterým je norma příliš složitá už teď  ;)

P.S. Možná by byl taky trochu problém s ministerstvem školství, až byste po něm chtěl zagarantovat, že součástí školské reformy nikdy nebude změna v termínech a členění prázdnin.

[Miroslav Macek]

Matematicky v tom není žádný problém, pokud byste znal údaje o četnosti blesků rozložené např. po měsících a počet osob rovněž tak.
Problém by byl v dostupnosti takových údajů nevycucaných z prstu, a pak v některých projektantech, kterým je norma příliš složitá už teď  ;)
...

V Česku lze očekávat, že cca 80-90% blesků připadá na období duben-září. To znamená, že se riziko ztráty života (vypočtené podle metodiky 62305-2) v případě školy - která je cca 2 měsíce v létě neobsazená - odchyluje od skutečnosti řekněme o nějakých cca +40%, i kdybychom všechny ostatní údaje znali zcela přesně (což je samozřejmě také nereálné).

Proto mě v tomto kontextu docela překvapuje, že zde někteří často hovoří o tom, že dělají "výpočty rizika na míru" a podobně.

[Petr M]

V Česku lze očekávat, že cca 80-90% blesků připadá na období duben-září. To znamená, že se riziko ztráty života (vypočtené podle metodiky 62305-2) v případě školy - která je cca 2 měsíce v létě neobsazená - odchyluje od skutečnosti řekněme o nějakých cca +40%, i kdybychom všechny ostatní údaje znali zcela přesně (což je samozřejmě také nereálné).

Tím chcete říct, že v červnu vytrháte rozvody IT a odvezete počítačovou učebnu pryč, aby jste ji v září vrátil zpět?  :D Chráníte nejenom lidi... Navíc, kolik by byla úspora na hromosvodu? 10 000? Ona stěhovací akce by byla taky za 10 a stěhování zpět za dalších 10...  (norm)

A proč vlastně projektanti budov dimenzují nosnost střechy mj. i podle hmotnosti sněhu, když ten přece v létě nepadá a jenom to prodražuje konstrukci střech? Nebylo by efektivnější udělat oddělávací nosníky a od května do října je používat na přilehlým prostranství pro stavbu stánků?

[Jiří Schwarz]

Já chápu vyjádření p.Schwarze tak, že si vždy dokáže vymyslet taková vstupní data, aby mu to vyšlo tak, jak potřebuje.

Člověk aby měl strach něco napsat.
Berme to podle jednoho hesla, nebo přísloví...
Kdo chce, hledá jak. Kdo nechce, hledá proč!
Když chci sebe nebo svůj majetek ochránit, hledám jak to udělat, hledám informace o "nových zkušenostech", o směrech, jak se to dělá dnes s ohledem na dnešní stav techniky, výzkumu,...
Kdo nechce utrácet za ochranu, hledá proč se jí vyhnout, napadá normu, zákon,...

Tak, že půjde o objekt s minimálním nebo žádným výskytem lidí.

To asi ne. Jasné je, že častější výskyt většího množství lidí zvyšuje požadavek na ochranu objektu před bleskem, ale rozhodně to nemůžu postavit tak, že když budu mít poblíž vhodnou jeskyni a budu mít předpověď počasí, které věřím, tak nepotřebuji chránit nemocnici před bleskem, protože vždy včas všechny pacienty i personál naženu do jeskyně... 

[Miroslav Macek]

Tím chcete říct, že v červnu vytrháte rozvody IT a odvezete počítačovou učebnu pryč, aby jste ji v září vrátil zpět?  :D Chráníte nejenom lidi... Navíc, kolik by byla úspora na hromosvodu? 10 000? Ona stěhovací akce by byla taky za 10 a stěhování zpět za dalších 10...  (norm)
...

Počítačová učebna je nesmrtelná (zde hovoříme o riziku ztráty života, jak je uvedeno výše).

[Pavel Horský]

Jistě vám již došlo, že se zde bavíme o vyložených hovadinách.
Prosím vás, škola o prázdninách................co to je zase za výmysl?!
Pane Macek, přijde vám to možná divné, ale je dost škol, která nejsou ani o prázdninách bez lidí. Např. školní tělocvičny jsou po většinu roku plně obsazeny, ve školách se konají i prázdninové tzv. příměstské tábory atd. Tedy jak sám vidíte, riziko ztrát na lidských životech je stále dost pravděpodobné a to bez ohledu na to, zda je přítomno 20 nebo 100 lidí. I kdyby tam byl jeden človíček, jeho úmrtí se snad nedá ničím ospravedlnit. Pak si může každý akorát tak s nějakým protokolem určení rizik vytřít řiť.

[Milan Hudec]

V Česku lze očekávat, že cca 80-90% blesků připadá na období duben-září. To znamená, že se riziko ztráty života (vypočtené podle metodiky 62305-2) v případě školy - která je cca 2 měsíce v létě neobsazená - odchyluje od skutečnosti řekněme o nějakých cca +40%, i kdybychom všechny ostatní údaje znali zcela přesně (což je samozřejmě také nereálné).

Proto mě v tomto kontextu docela překvapuje, že zde někteří často hovoří o tom, že dělají "výpočty rizika na míru" a podobně.

Na rozdíl od kolegů s Vámi souhlasím, ovšem s dodatkem dalšího rizika.
Pokud hromosvod na škole ošidíme (snížíme třídu) a tato přes léto vyhoří, může některé školáky z toho v září trefit šlak, tudíž opět ztráty na životech :)

[Jiří Schwarz]

...a tato přes léto vyhoří, může některé školáky z toho v září trefit šlak, tudíž opět ztráty na životech :)

Tak to já znám spíše případy, kdy by to mohlo znamenat nějaký problém pro rodiče, kdyby to po 2 měsících nemohli vyhnat do školy a oddychnout si...  (dance)

[Jaroslav Ratiborský]

Z uvedených příspěvků vyplývá :
Definice elektrického úrazu nenalezena.

[Jirka Š. Svejkovský]

Kdo hledá, najde.

[Jaroslav Ratiborský]

Předpokládám, že víte moc dobře že uvedený text v normě měl být jiný a ne takový jaký jste našel.
Jde jen o to aby někdo kdo onu normu zpracoval, toto opravil .

Nic víc.
 

[Jirka Š. Svejkovský]

V čem by měl být jiný?

[Jaroslav Ratiborský]

Předpokládám že máte k dispozici totu normu tak se do ní podívejte na stranu 2 a co tam vidíte ?Úraz elektrickým proudem nebo ...v důslrdku elektrického úrazu... ?

[Jirka Š. Svejkovský]

Slovíčkaření nechme právníkům. Slušný člověk ví, co tím chtěl normotvůrce říct.

[Jaroslav Ratiborský]

Já mám poněkud jiný názor slušný člověk pokud udělá chybu tak by se měl za tuto chybu omluvit a napravit to co udělal jinými slovy zajistit vydání opravy normy.
Pak již žádné slovíčkaření nebude nutné.