Jak správně realizovat vypínání přepěťové ochrany?

[Radim Strycharski]

Výrobce přepěťové ochrany udává maximální hodnotu předjištění SPD typu 1, např. 160 A gG. U odběrných míst s přímým měřením tedy vždy vyhovuje jištění před elektroměrem. Další jištění pouze pro SPD v okruhovém rozvaděči je pak tedy zbytečné, ovšem zpravidla se instaluje pro možnost odpojení SPD, aby se nemusela vypínat celá instalace. Zatím jsem se vždy setkal jen s technickým řešením pojistkový odpínač + válcové pojistky, jiné řešení jakoby neexistovalo. Přitom jde v těchto případech přece pouze o možnost odpojení a ne o jištění.

V příloze přikládám foto projektu, kde je přípojka jištěna poj. 40 A, jistič před elektroměrem 25 A a SPD typu 1+2 pojistkami 20 A. Otázka zní: Je použití pojistek 20 A správné? Mohl by být místo nich použit například modulový vypínač dejme tomu 63 A?

Domnívám se, že se použitím pojistek zbytečně zvyšuje pravděpodobnost jejich přepálení po kritické situaci a následné odpojení SPD až třeba do doby příští revize.  

[Milan Hudec]

Pouze bych připoměl, že technické parametry svodičů či přepětovek se vztahují právě k hodnotám max. předjištění, jakýkoli další omezující prvek v cestě je svým způsobem špatně.

[Petr Doležal]

Do odpínače bych vrazil zkratové propojky

[Vít Rotrekl]

Myslím že dávat pojistky, pokud je přeřezené jištění menší než dovoluje výrobce SPD, je blbost. Přesně z toho důvodu co jste napsal. Osobně bych je osadil v rozvaděči buď přímo za hlavní vypínač, nebo případně přes svůj vlastní vypínač.

Řešení p. Doelžala je také použitelné.

[Radim Strycharski]

Do odpínače bych vrazil zkratové propojky

Díky, dobrý tip  (jednicka) Nejjednodušší řešení stávajícího stavu.

[Pavel Horský]

Petře, parádní tip.
Budu používat v tvorbě budoucích PD.  (jednicka)

[Jan Alin]

Petře, parádní tip.

Cenově jsou na tom obdobně jako pojistky. Bohužel je u nich nebezpečí, že je nějaký moula použije místo pojistek.

[Jirka Š. Svejkovský]

Cenově jsou na tom obdobně jako pojistky. Bohužel je u nich nebezpečí, že je nějaký moula použije místo pojistek.

Jeho problém.

Něco podobného používáme jako zkratovač, jenom ve velikosti PN.

[Milan Hudec]

Nějak tomu nerozumim v době modulárních ochran

[Pavel Horský]

Nějak tomu nerozumim v době modulárních ochran

No konečně  ;) :D ;D

[Milan Hudec]

Pavle nerozumim co končně, jsem zmaten

[Jiří Schwarz]

Takže když je přívod do rozvaděče jištěn větší hodnotou jističe, než je maximální dovolené předjištění ochrany a projektant to vyřeší tak, že dá do přívodu před ochranu jistič, mohu si o něm myslet něco "neslušného"?
Že by ta "cívka" v elekromagnetické spoušti jističe poněkud degradovala rychlost reakce ochrany na náběžnou hranu špičky?

[Pavel Horský]

Nějak tomu nerozumim v době modulárních ochran

No konečně něčemu nerozumíš  :D :D

[Jan Hájek]

Navržené řešení je chyba projektanta a zbytečné plýtvání peněz majitele, kdy na jednu stranu mu tam narve přepěťovku a pak se postará o to, aby se mu při každé reakci odpojila

V současné podobě dojde k následujícímu: Díky přepětí začne svodič svádět tím, že vytvoří zkrat. Jakmile tento zkrat dosáhne ekvivalentu toho, co snesou 20 A pojistky, dojde k jejich vybavení (na tomto místě jsou pouze z důvodu ochrany ochrany, respektive případu, kdy ochrana jde do tvrdého zkratu a začíná hořet).
Takže klient má instalaci v rozdílu mezi 20A na SPD a 25 A na vstupu do instalace nechráněnou. Být klient, tak projektanta zažaluju a nic mu nezaplatím.

PS: Skvěle to vystihuje situaci, kdy ten kdo má SPD jen jako doplňek zisku, není schopen svým projektantům předat i důležité informace.

[Jozef BABJAK]

No konečně  ;) :D ;D

Skvelé, bod za pobavenie v podelkové ráno! Ja som to pochopil v zlomku sekundy, a tak som vyprskol smiechom, až som kolegom musel vysvetľovať, na čom sa smejem. Ničmenej, vysvetlenie kolegu Hudeca k pôvodnej otázke je stručné, jasné a vyčerpávajúce:

..., jakýkoli další omezující prvek v cestě je svým způsobem špatně.

Každé ďalšie istenie zmenšuje zvodovú schopnosť nasledujúcej prepäťovej ochrany. Teda samotná zvodová schopnosť zostáva, len sieť tam ten prúd nepustí. Tým je zodpovedaná aj otázka kolegu Schwarza:

Takže když je přívod do rozvaděče jištěn větší hodnotou jističe, než je maximální dovolené předjištění ochrany a projektant to vyřeší tak, že dá do přívodu před ochranu jistič, mohu si o něm myslet něco "neslušného"?

Odpoveď je "áno". Myslím, že je to vysvetľované aj v Kníške.

2 Hájek: Ja tomu vôbec nerozumiem, ale zdá sa mi, že ste to trochu neadekvátne zjednodušili. Konkrétne mi vŕta hlavou timing (Zasa dostanem!) prepäťových ochrán a istenia; chrániče pre jednoduchosť úvahy vynechajme. Viem, že reakčná doba SPD je okolo 70ns v prípade iskrišťa, okolo 15ns v prípade varistora. Naproti tomu reakčná doba el-mag. spúšte ističa je v stotinách až desatinách sekundy, t.j. je o niekoľko rádov pomalšia. Ako priemerne dlho trvá zvod prepätia na ochrane napr. typu C? Nestihne zvyčajne SPD vyrovnať potenciály skôr, ako si skratové spúšte uvedomia, že sieťou tečie skratový prúd? Ako často zvod na SPD vyhodí napr. 32A hlavný istič v rodinnom dome?

[Jan Hájek]

Čas zkratu, tedy doby kdy SPD reaguje je dán tvarem špičky a tedy časem přepětí. Normativní čas je tedy 20 či 350 µs. V tomto čase dokáže přes pojistku 100 A protéct až 40 kA zkratového proudu. Všechna doporučení u svodičů přepětí a pojistek jsou vztažena vůči klasickým tavným pojistkám, které mají víceméně shodné vlastnosti. V rovině takto krátkých časů by koordinace s automaty, závislými na pružince, její síle atd. byla koordinace těžko určitelná.

[Milan Hudec]

Myslím, že pokud zůstaneme u původního názvu tj. úpustný ventil, není třeba odborného vysvětlování principu svodiče