Moze sa HOP pripojit na jednu skusobnu svorku so zvodom bleskozvodu?

[Milan Hudec]

Nedivím se ničemu jen konstatuji, tato informace v normě není.

Mohu se optat, kam byste tu svorku připojil Vy?

Ještě co se týká betonu, mimo co nejdokonalejšího oblití (hrozný slovo (dance)) pásku betonem, jde také o zajištění jeho korozní oddolnosti, což lze zabezpečit právě od určitého poměru cementu a plnidla (tj. písku), nejvíce je armatura ohrožena právě na přechodech beton/volná zemina, proto lze doporučit, aby místo v základech takového vývodu bylo vždy zabetonováno o level méně kvalitním betonem, než zbytek základů (postupný přechod, kdy oxidace působí postupně podélně, nikoli kolmo místně na armovací/uzemňovací kov.

Pokud se chci obdobným spekulacím vyhnout, použiji nerez (zde je nutno řešit spíše přechod hodně jílovitá půda/písek, či štěrk, ale to je již na jiné vlákno)

[Jaroslav Ratiborský]

Mohu se optat, kam byste tu svorku připojil Vy?

Já osobně bych svorku HOP spojil s vodičem PEN,který má samostatné uzemnění vedené souběžně s kabelovou přípojkou a vodič PEN je s tímto uzemněním spojen v pojistkové skříni před objektem např.domem.

Základový zemnič bych nezřizoval,realizoval bych v okolí domu páskový nebo drátový zemnič dle ČSN 332000-5-54 ed.3 NA10.2.1. ,který by sloužil pro svedení případného bleskového proudu do země mimo budovu.

Tímto bych minimalizoval možnost zavlečení přepětí do distribuční sítě na minimum a nebylo by nutné zvažovat instalaci svodičů přepětí.

Pro pamětníky uvádím:

Již v normě ČSN 332000-5-54 z roku 1996 je uvedeno v Příloze B pouze spojení PE vodiče s uzemnění a není uvedeno,že musí jít o základový zemnič.

Až v roce 2007 se podařilo lobistům vydat ČSN 332000-5-54 ed.2, kde je poprvé v příloze B(informativní) uvedeno na obrázku jako možné řešení uzemnění -základový zemnič.

Tato příloha vůbec nerespektuje skutečnost,že dnes již 100 % potrubí pro objekt-vodovodní,odpadové či plynové je z izolantu a navíc většina elektrických přípojek nn je provedena kabelem uloženým v zemi a tudíž je vhodné aplikovat ČSN 332000-4-443 ed.2 ustanovení článku 443.3.1

tento článek uvádí více praktických situací,kdy se nevyžaduje(není nutné použít) žádnou zvláštní ochranu před přepětím atmosférického původu-tam,kde je instalace napájena kompletně podzemní nízkonapěťovou soustavou a nezahrnuje venkovní vedení je impulzní výdržné napětí zařízení v souladu s tabulkou 1-uvedené normy-dostačující a není nutné použití žádné přídavné ochrany před přepětím atmosférického původu.Zavěšený kabel, který má izolované vodiče s uzemněným kovovým pláštěm,je považován za rovnocenný s podzemním kabelem.

Tam, kde je instalace napájena prostřednictvím nízkonapěťového venkovního vedení nebo zahrnuje toto vedení a podmínky vnějších vlivů jsou AQ 1 (počet bouřkových dnů je menší než 25 dní za rok), nevyžaduje se další přídavná ochrana před přepětím atmosférického původu.

[Milan Hudec]

To je ovšem základní nepochopení problematiky, platné v případě umístění jímačů a svodů hromosvodní soustavy pod úroveň terénu, či ochrany objektu nikoli oddálenou, ale desítky možná stovky metrů vzdálenou hromosoustavou od vašeho vodiče PEN

[Pavel Horský]

Tímto bych minimalizoval možnost zavlečení přepětí do distribuční sítě na minimum a nebylo by nutné zvažovat instalaci svodičů přepětí.

Ach ták. Takže vy se budete starat o síť distributora a instalace zákazníka je vám ukradena?

[Jaroslav Ratiborský]

To je ovšem základní nepochopení problematiky

Já osobně to tak nevidím.

[Jaroslav Ratiborský]

instalace zákazníka je vám ukradena?

Ono je to obráceně než vy se vyjadřujete,
můj návrh řešení minimalizuje zavlečení přepětí do sítě a také do el.instalace zákazníka a nejen jednoho ,ale více co jsou na distribuční síť připojeni.

[Fuk Tomáš]

...můj návrh řešení minimalizuje zavlečení přepětí do sítě a také do el.instalace zákazníka a nejen jednoho ,ale více co jsou na distribuční síť připojeni.

To už jsme si tady přece vysvětlovali snad stokrát, v čem se mýlíte, a nemá smysl to dokola opakovat. Ale třeba jste chytřejší než všichni světoví odborníci, kteří přijali řešení podle norem IEC/EN/ČSN 62305.
Podstatné je, že doporučujete řešení v rozporu s platnou legislativou, a tudíž dokud neprokážete nade vši pochybnost, že je lepší, porušujete zákon. Důkazní břemeno přitom leží na vás.

P.S. Doporučil bych vám ke studiu společné stanovisko MPO, ÚNMZ a MMR (nejen) k této problematice, zveřejněné ve Věstníku ÚNMZ č. 1/2013 dne 8.1.2013.

[Jaroslav Ratiborský]

porušujete zákon. Důkazní břemeno přitom leží na vás.

P.S. Doporučil bych vám ke studiu společné stanovisko MPO, ÚNMZ a MMR (nejen) k této problematice, zveřejněné ve Věstníku ÚNMZ č. 1/2013 dne 8.1.2013.

Já bych to tak černě neviděl,
jen jsem uvedl normy,které jsou platné a umožňují mnou uvedené řešení.
Jinak vámi uvedený text je spíše ke čtení než-li ke studiu ,ale i tak je to zajímavé čtení.

[Jaroslav Ratiborský]

Dle ČSN 33 2000-5-54 ed. 3  NA.12.4.2 Uzemnění hromosvodu a silového zařízení se nemusí spojovat, je-li vzdálenost mezi oběma uzemněními v zemi větší než 5 m.

[Alois Kadlík]

Ale třeba jste chytřejší než všichni světoví odborníci, kteří přijali řešení podle norem IEC/EN/ČSN 62305.
Podstatné je, že doporučujete řešení v rozporu s platnou legislativou, a tudíž dokud neprokážete nade vši pochybnost, že je lepší, porušujete zákon.

Proč se straší zákonem.
ČSN  33 2000-5-54 ed.3
NA.12.4.2  Uzemnění hromosvodu a silového zařízení se nemusí spojovat, je-li vzdálenost
mezi oběma uzemněními v zemi vetší než 5m.

[Fuk Tomáš]

Dle ČSN 33 2000-5-54 ed. 3  NA.12.4.2 Uzemnění hromosvodu a silového zařízení se nemusí spojovat, je-li vzdálenost mezi oběma uzemněními v zemi větší než 5 m.

To, že Vámi doporučené řešení možná splňuje nějakou dílčí normu na zemniče, ještě neznamená vyvázání z povinnosti dodržet Stavební zákon (a navazující vyhlášku o technických podmínkách stavby) a ČSN EN 62305.

[Jaroslav Ratiborský]

To, že Vámi doporučené řešení možná splňuje nějakou

Můj návrh splňuje ustanovení platné  normy ČSN 33 2000-5-54 ed. 3 článek NA.12.4.2  ne nějakou normu
Tož tak nějak.

[Jan Hájek]

Můj návrh splňuje ustanovení platné  normy ČSN 33 2000-5-54 ed. 3 článek NA.12.4.2  ne nějakou normu
Tož tak nějak.

Máte pravdu, do Nového roku je třeba vykročit zvesela  (jupi).

Takže zatímco se všichni hlupáci řídí platnou normou tak Vy se z normy budete držet její Přílohy NA  informativní části a nebudete respektovat její normativní část 542. a její odvolávání na další normativní část v ČSN 62305. a dokonce nebudete respektovat ani o řádek výše uvedenou poznámku NA 12.4.1.

Tak mne napadá, nemáte tuto normu vytištěnou na tiskárně popisovacích štítků s automatickým rozřezáním po větách?
Zkuste si opatřit celou stránku 53, nebo celou normu ČSN 33 2000-5-54 ed. 3  a velmi pomalu si jí přečíst. (norm)

[Jaroslav Ratiborský]

Máte pravdu, do Nového roku je třeba vykročit zvesela  (jupi).

Takže zatímco se všichni hlupáci řídí platnou normou tak Vy se z normy budete držet její Přílohy NA  informativní části a nebudete respektovat její normativní část 542. a její odvolávání na další normativní část v ČSN 62305. a dokonce nebudete respektovat ani o řádek výše uvedenou poznámku NA 12.4.1.

Tak mne napadá, nemáte tuto normu vytištěnou na tiskárně popisovacích štítků s automatickým rozřezáním po větách?
Zkuste si opatřit celou stránku 53, nebo celou normu ČSN 33 2000-5-54 ed. 3  a velmi pomalu si jí přečíst. (norm)

To chce klid.Vše není tak horké, jak na první pohled vypadá.

[Maroš Klein]

Dle ČSN 33 2000-5-54 ed. 3  NA.12.4.2 Uzemnění hromosvodu a silového zařízení se nemusí spojovat, je-li vzdálenost mezi oběma uzemněními v zemi větší než 5 m.

Nemusí, ale na HUS, ak je zriadený musí (542.1.2.)

[Radim Strycharski]

Tímto bych minimalizoval možnost zavlečení přepětí do distribuční sítě na minimum a nebylo by nutné zvažovat instalaci svodičů přepětí.

A současně maximalizoval rozdíl potenciálů mezi hromosvodem a elektroinstalací. Děkuji, nechci.

[novy1]

Tímto bych minimalizoval možnost zavlečení přepětí do distribuční sítě na minimum a nebylo by nutné zvažovat instalaci svodičů přepětí.

A současně maximalizoval rozdíl potenciálů mezi hromosvodem a elektroinstalací. Děkuji, nechci.

A tiež maximalizoval rozdiel potenciálov mezi bleskozvodom a človekom v miestnosti.

[Milan Hudec]

Můj návrh splňuje ustanovení platné  normy ČSN 33 2000-5-54 ed. 3 článek NA.12.4.2  ne nějakou normu
Tož tak nějak.

Asi jako jediný mimo p.Kadlíka s Vámi souhlasím, ovšem s pochopením článku tak, že bezpečná vzdálenost 5m je mezi dvojím uzemněmím, ne 5m mezi zemniči, uzemnění se zcela jistě skládá ze zemniče a okolní půdy v takové ploše, kdy se gradiál začíná překlápět ze stran směrem dolů.