Je dokumentováno také nějaké selhání konvenčního hromosvodu?

[Miroslav Minařík]

Tedy ještě jednou:
Existuje správně instalovaná hromosvodní soustava např. dle dnes již neplatné 34 1390, která by selhala a současně bylo toto  šetřeno a zaznamenáno soudním znalcem?

Takže nikdo?

[Jan Franěk]

Takže nikdo?

A není to otázka na soudní znalce?

[Milan Hudec]

Snad je vyzkoušeno, že stůl o čtyřech nohách je v pohodě ale pokud začneme počet snižovat, tak už to nebude ono

[Jiří Schwarz]

Snad je vyzkoušeno, že stůl o čtyřech nohách je v pohodě ale pokud začneme počet snižovat, tak už to nebude ono

I se 3 může být stabilnější... Jen je třeba, aby bylo těžiště bylo "mezi" nohama...

[Václav Třetí]

Viděl někdo z kolegů alespoň hromosovod po zásahu bleskem na vlastní oči?

Já jsem asi před 32 léty přesně v okamžiku, kdy jsem vyšel ze dveří jedné budovy, viděl zásah do hromosvodu budovy naproti ve vzdálenosti asi 15m. Jednalo se o poměrně dlouhý objekt zemědělského sila vysoký něco přes15m s dvakrát šesti svody ve vzdálenosti asi po 10 metrech na obou delších stranách.  

Přestože začínala bouřka, nebylo příliš zataženo, takže v částečném svitu slunce byl výboj dobře vidět, ale neoslnil mě, tudíž jsem viděl, jak se nejbližší svod k místu úderu (do jímače) ohřál velice rychle až do červena a protáhl se tak, že se oddálil od stěny. Zajímavé bylo, že nebyl slyšet hrom, pouze byla slyšet rána přesně jako když se vybije zkratem nabitý kondenzátor velké kapacity.

Pak přišel poměrně silný krátký déšť, po němž jsem  se vydal na obhlídku a zjistil jsem, že mimo svodu, který jsem viděl ohřátý do červena a ze kterého se opálila barva a částečně i pozinkování, jsou na stejné straně ostatní svody zdánlivě v pořádku. Z opačné strany objektu byl stejným způsobem poškozen také svod jdoucí od zasaženého jímače a ostatní byly taktéž bez viditelných stop. Na střechu jsem v daném okamžiku neměl možnost vstupu, takže stav jímače a hřebenového vedení jsem neměl možnost zjistit.

Svět je malý, takže asi po více jak deseti létech jsem byl požádán o kontrolu a změření stavu zemnění tohoto hromosvodu, čímž jsem se dostal i k dokumentaci. Zemní systém byl proveden jako obvodový z pásoviny se zemními tyčemi u jednotlivých svodů. Hodnotu odporu uzemnění si již nepamatuji, ale vím, že jsem ji vyhodnotil jako velice dobrou, což vzhledem k lokalitě byl docela zázrak. Podklad v dané lokalitě tvoří skála obvykle překrytá maximálně několika desítkami cm chudší písčité půdy. Na hromosvodu samotném již stopy úderu byly zamaskovány dalšími nátěry, možná i nějakou opravou, takže to už jsem ohodnotit nemohl.

V době těsně porevoluční jsem se v poměrně krátké době po sobě setkal ještě se dvěma případy větších škod způsobených bleskem. V jednom RD došlo k zásahu nástřešáku s vrchním vedením a následné totální destrukci elektroměrného i okruhového rozvaděče. Elektroměr byl zničen tak, že uvnitř byl pouze šrot z mědi, hliníku a železa, tam snad nezbylo v celku ani počitadlo (nevím, nerozdělával jsem, musel se vrátit distributorovi k analýze), jističe v okruhovém rozvaděči byly rozbité jako kladívkem na malé kousky a samozřejmě náležitě opálené. Díky tomu že rozvaděče byly kovové a umístěné vně domku (vlastně jeden patřičně rozdělený na měřenou a neměřenou část) a dobře uzemněné, tak v objektu samém se žádné další zásadní škody pokud vím nestaly.

Druhý případ byl kuriozní tím, že zřejmě po zásahu blesku do telefonní linky (také vrchní vedení, ale kabelové, s uzemněným napínacím lanem) došlo k přiškvaření telefonního záznamníku ke dřevěnému stolku, na kterém stál a k poškození asi dvou dalších spotřebičů napojených na stejný zásuvkový obvod spolu s napájením onoho záznamníku. V tomto případě měli majitelé velké štěstí, že nevyhořeli,  byli právě na dovolené.

[Jaroslav Ratiborský]

Ptal jsem se několika soudních znalců, zda nešetřili případ konstrukčního selhání. Myšleno, že by snad Faradayova klec byla neúčinná ochrana atd.

Co bylo obsahem odpovědi soudních znalců na vaši otázku ?

[Jiří Schwarz]

Tak to vypadá, že nejčastěji dochází k selhání klasického hromosvodu pokud je v provedení "WiFi" (bezdrát)
uloveno při cestě na oběd v centru Domažlic, v místě, kde denně projdou možná stovky lidí

[Miroslav Minařík]

Tak to vypadá, že nejčastěji dochází k selhání klasického hromosvodu pokud je v provedení "WiFi" (bezdrát)
uloveno při cestě na oběd v centru Domažlic, v místě, kde denně projdou možná stovky lidí

Jak jsem se zmiňoval, ptám se na selhání řádně instalovaného hromosvodu, nikoliv na selhání lidského faktoru. Už nevím jak to napsat jinak.

[Miroslav Minařík]

Co bylo obsahem odpovědi soudních znalců na vaši otázku ?

Zjednodušeně všechny škodní údálosti konvenčních hromosvodů měly jeden společný jmenovatel. Lidský faktor. Tedy buď to někdo špatně naprojektoval nebo pouze nastřelil bez výpočtů, také uváděli špatnou instalaci a několik uvedlo stáří, resp. nerevidovaný hromosvod, kterému uhnilo uzemnění.

Dnes jsem byl na jednom hromosvodářském školení, kde mi jeden místní sdělil, že má v partě dva kolegy, kteří dělají hromosvody třicet let, žádné školení je nezajímá, protože je přece blesk stále stejný. Byť bylo školení asi dvacet km od jejich bydliště oznámili mu, prý je to ztráta času. Montují hromosvody fuškou. Snad jen chybí dodat nikdy se nic nestalo a tisíce spokojených zákazníků ....

Závěrem je tedy problém sehnat šetřenou událost, kdy selhal samotný princip, resp. minimum udávané normou. Samozřejmě svědectví typu JPP máme plné hospody.

[Kamil Novák]

Mirku, počkej si, až si tohoto vlákna všimne kol. Buben a popíše ti, kterak se u jeho zaměstnavatele trefil blesk do plechové střechy mezi vyvýšeným jímačem (komín kotelny) a vrchním vedením.

[David Hruda]

Myslím, že žádný hromosvod negarantuje 100% ochranu, jen snížení rizika: proto je těžké stanovit, co už je selhání a co ještě ne, navíc u systému (blesk, objekt, hromosvod, vlhkost ...............), kde se nedá nic opakovat- pokaždé to bude jinak.
Určitě by byla velice zajímavá nějaká statistika, ale asi nikdo souhrn dat nemá - snad částečně hasiči?

[Miroslav Minařík]

Myslím, že žádný hromosvod negarantuje 100% ochranu, jen snížení rizika: proto je těžké stanovit, co už je selhání a co ještě ne, navíc u systému (blesk, objekt, hromosvod, vlhkost ...............), kde se nedá nic opakovat- pokaždé to bude jinak.
Určitě by byla velice zajímavá nějaká statistika, ale asi nikdo souhrn dat nemá - snad částečně hasiči?

Samozřejmě, že neni 100%ní, ale výzkum ochrany před bleskem stále pokračuje. Nejvíce informací mají normotvůrci Cenelec. Pokud si každá TNK členského státu dělá vlastní analýzu, a na základě výsledků vytváří technická doporučení, kterým říkáme "normy", pak chápu názor takové celosvětové skupiny odborníků za relevantní.

Proto bych rád našel a zpochybnil jejich doporučení. Ne proto, že bych nevěřil Cenelecu, ale proto aby se ukázalo na konkrétním případech, že jsou doporučení mylná. K tomu ovšem potřebuje seriózní podklady, nikoliv svědectví typu JPP.

[Honza Krepl]

Samozřejmě, že neni 100%ní, ale výzkum ochrany před bleskem stále pokračuje. Nejvíce informací mají normotvůrci Cenelec. Pokud si každá TNK členského státu dělá vlastní analýzu, a na základě výsledků vytváří technická doporučení, kterým říkáme "normy", pak chápu názor takové celosvětové skupiny odborníků za relevantní.

Proto bych rád našel a zpochybnil jejich doporučení. Ne proto, že bych nevěřil Cenelecu, ale proto aby se ukázalo na konkrétním případech, že jsou doporučení mylná. K tomu ovšem potřebuje seriózní podklady, nikoliv svědectví typu JPP.

Před dvěma lety v Morkovicích, okr. Kroměříž, došlo k požáru právě po úderu blesku do jímací soustavy a pravděpodobnému přeskoku do vnitřních rozvodů budovy- nebyl sem na místě ale určitě by se některej hasič nechal ukecat a poskytl by mi kopii hasičské zprávy... problem je v tom že už od pohledu na objektu neprobíhala pravidelná údržba takže to asi taky nebude přesně ten typ události kterou poptáváte.

[Václav Třetí]

Vzpomenu na událost starou možná 10let, která se stala v Praze - Záběhlicích. Tam po úderu blesku vyhořel starý malý přízemní domek utopený pod vysokými paneláky začínajícího Zahradního města. Také nejbližší, sousední objekty byly vyšší než tato stavba, přesto se blesk trefil do ní. Bohužel žádné konkrétnější informace nemám, takže nemohu říct, zda byl hromosvod a zda byl funkční nebo nebyl vůbec, mohla být také nějaká neuzemněná anténa... bohužel se nedalo následně nic moc zjistit, shořela a propadla střecha a hasičskou zprávu jsem samozřejmě nesháněl. Na událost mě upozornil známý bydlící nedaleko a byl dost zděšený, kam se ten blesk trefil. Bohužel blesk si to vyřeší po svém a praští tam, kde se mu to líbí a ne, kde chceme my.

[Fuk Tomáš]

Myslím, že žádný hromosvod negarantuje 100% ochranu, jen snížení rizika...

Taky je třeba rozlišovat.
Jímací soustava LPS podle 62305 slibuje zachycení blesků silnějších než XX (viz tabulky), a z toho vyplývá těch pár % nejistoty ohledně slabých blesků, proti kterým je třeba se chránit jinak (->HOP).
LPS s ESE podle NF C 17-102 pro jistotu žádná % neslibuje, a zdokumentované případy ukazují, že to žádná sláva není. Za r. 2012 vím ve světě min. o 3 případech smrtelných úrazů osob v tzv. ochranném prostoru ESE.

[Miroslav Minařík]

Před dvěma lety v Morkovicích, okr. Kroměříž, došlo k požáru právě po úderu blesku do jímací soustavy a pravděpodobnému přeskoku do vnitřních rozvodů budovy- nebyl sem na místě ale určitě by se některej hasič nechal ukecat a poskytl by mi kopii hasičské zprávy... problem je v tom že už od pohledu na objektu neprobíhala pravidelná údržba takže to asi taky nebude přesně ten typ události kterou poptáváte.

Hasičské zprávy typu: "požár vznikl úderem blesku do budovy" je vyjádření jako od šestiletého děcka.
Bohužel hasič není znalec, ale hasič.

Pro hasiče, popřípadě média je to uzavřená věc.
Jediný koho by to mohlo detailně zajímat jsou pojišťovny a těm je to u nás zatím jedno.

[Honza Krepl]

Hasičské zprávy typu: "požár vznikl úderem blesku do budovy" je vyjádření jako od šestiletého děcka.
Bohužel hasič není znalec, ale hasič.

Pro hasiče, popřípadě média je to uzavřená věc.
Jediný koho by to mohlo detailně zajímat jsou pojišťovny a těm je to u nás zatím jedno.

S tím sice souhlasím ale určitě by se našla nějaká fotodokumentace  8) bohužel věřím tomu že i tady bude na vině lidský faktor  :-\

[Jaroslav Ratiborský]

Asi pojišťovny mají k vámi uvedenému přístupu důvod.