VÝKLAD ČSN 33 2000-7-701 zveřejněn

[Josef Nosek]

U pevně připojených ohřívačů může být problém s unikajícími proudy u větších příkonů, Běžné ohřívače jsou bez problémů. Zkuste připojit průtokový bojler 18kW. Dle ČSN 33 1610 je u tepelných spotřebičů dovolený unikající proud 1mA na kW. Bylo by to možná bezpečnější přes chránič, ale měly bychom možná studenou vodu.

[Otakar Dosbaba]

To Beláň: Ta moje narážka s tím 100mA fíčkem nevycházela z neznalosti podmínky doplňkové ochrany, jenž nesmí překročit 30mA. Vycházel jsem z toho, že ČSN 33 2000-7-701 zde nepožaduje doplňkovou ochranu, ale jen základní. Na druhou stranu se mi rovněž moc nezamlouvá, že je i po velmi dlouhé době bezpečnost odkázána na minimální přechodový odpor PE kontaktů, které po desítkách let nemusí díky oxidaci a korozi vykazovat dostatečnou impedanci vyp. smyčky okruhu s 16A jističem - jak zde již bylo řečeno. Jak známo, značná část fíček vybavuje v praxi o mnoho dříve (15 - 20mA) a tak starší ohřívač začne především centrální chránič vybavovat, mnohde za přispění dalších spotřebičů metodou "milík k mílíku"  :) . A tak mě napadl ten kompromis: Díky tomu, že norma nepožaduje fíčko pro tento spotřebič, musí pak zákonitě vyhvovat jakási lepší varianta základní ochrany, dovolující méně kvalitní spoj PE, avšak s výhodou umělého"prodloužení životnosti" ohřívače.

[Otakar Dosbaba]

Ještě bych rád doplnil, že v okamžiku průšvihu, kdyby fíčko 100mA vypínalo, by bylo dotykové napětí na plášti ohřívače 125mV na 50m vedení, tvořeném kabelem 3x1,5. Bez fíčka v okamžku vybavení 16A jističe by zde bylo, zjednodušeně řečeno přes 20V (+-, se zřetelem na typ jističe a přechodových odporů) a naopak, zase s fíčkem 100mA by impedance pro vybavení chrániče byla desetinásobkem dovoleného dotykového napětí, tudíž by bezpečnost byla zachována ještě u několika desítek až málo set ohmového přechoďáku na PE.

[Štefan Beláň]

U pevně připojených ohřívačů může být problém s unikajícími proudy u větších příkonů, Běžné ohřívače jsou bez problémů. Zkuste připojit průtokový bojler 18kW. Dle ČSN 33 1610 je u tepelných spotřebičů dovolený unikající proud 1mA na kW. Bylo by to možná bezpečnější přes chránič, ale měly bychom možná studenou vodu.

Pokud příjmu názor, že může být problém s unikajícím proudem vyšším jak 10mA, tak také musím dodržet všechna ustanovení pro taková zařízení. A zde začíná mnohem větší problém než je problém s chráničem 30mA. (!)

Pro zařízení s unikajícím proudem nad 10mA je minimální dimenze ochranného vodiče pospojování Cu 10 mm2 a další bezpečnostní opatření zvýšené ochrany. To se v praxi většinou týká počítačových sálů apod. Nebudu to zde rozvádět.

Pro mne to znamená jediné schůdné řešení, a tím je proudový chránič 30mA. 8)

PS: V praxi jsem se nesetkal, aby vybavovací (reziduální) proud proudového chrániče 30mA byl nižží jak 20mA!

[Rozmahel Vladimír]

Varianta p.Dosbaby s centrálním FI 100-500mA a na vybrané okruhy 30mA je dobrá volba ověřená léty nepadání chráničů.  o:-)

[Miroslav Lampart]

PS: V praxi jsem se nesetkal, aby vybavovací (reziduální) proud proudového chrániče 30mA byl nižží jak 20mA!

Moje zkušenost z praxe:
Už jste se v praxi setkal s chrániči DOEPKE? Při měření těchto chráničů s údajným vybyvovacím proudem 30 mA (asi jen zbožné přání výrobce) jsem zjistil nejmenší vybyvovací proud 6 mA a největší 360 mA !! Samozřejmě byly chrániče vyměněny za jiný typ. To je údaj z měření při revizích z roku 2005 až 2007. Jinak jističe DOEPKE jsou spolehlivé, ale chrániče  .....

[Štefan Beláň]

TO: Lampart

S chrániči DOEPKE jsem se setkal a žádné problémy při měření jsem nezjistil.
Jakým měřícím přístrojem provádíte kontrolu? :-\

Jedenkrát jsem se setkal s chráničem Legrand 30 mA, který vypínal při 6 mA. Ve skutečnosti se ale jednalo o chránič 10 mA, který byl chybně označený.  ;)

[Miroslav Lampart]

Měřím přístrojem KYORITSU (Digital Multifunction Tester), typ KEW6010B. Asi jsem měl na ně smůlu, ale fakt jich bylo dost mimo.

[Jaroslav Hasala]

Osobně používám takřka výhradně chrániče MOELLER. U těch jsou naměřené hodnoty vypínacího proudu velmi podobné. Z nějakého důvodu mají chrániče MOELLER (řada PF7) typicky dvě hodnoty vypínacího proudu - 22,2 mA a 25,6 mA. Přibližně 95% chráničů MOELLER, na které jsem dosud narazil (řádově stovky ks) mělo buď přesně tyto naměřené hodnoty nebo velmi blízké.
Podle mého soudu to svědčí o velmi precizní výrobě.
Při revizích ovšem samozřejmě narážím na různé typy chráničů. Konkrétně u chráničů DOEPKE je vypínací proud velmi rozdílný (17 - 28 mA). Z toho usuzuji, že výroba chráničů asi nebude tak precizní, jako u MOELLERa. Na chránič DOEPKE, který by nevyhovoval, jsem tedy dosud nenarazil, ale neprošlo jich přeze mě tolik.

[Jan Kučera]

Omlouvám se, ale po několika letech jsem na tuto půdu zabrousil jen náhodou, ze zvědavosti a pravděpodobně naposledy. Vidím, že se od mého posledního kacířského příspěvku někdy v roce 2005 nic nezměnilo. Zastánci NEJVYŠŠÍ PRAVDY tj. chrániče si dál vedou svou a mně, ubohému šedesátiletému kmetovi nad hrobem tak způsobují trauma, že se za ten dlouhý čas mně, ani nikomu, koho jsem kdy znal, v instalacích podle starých a otřesných norem bez chráničů nic nestalo. Jak to vysvětlit mladé generaci, které svůj názor vnucujete takovou silou. Připomínáte mi pohádku Karla Čapka "Jak pejsek s kočičkou dělali dort". "Když tam dáme těch dobrých věcí deset, bude ten dort desetkrát dobrý". Asi před půl rokem jsem se setkal v jednom projektu s pravděpodobně zuřïvým vyznavačem VAŠÍ VÍRY, projektantem; do vývodů zdravotnické izolované soustavy namaloval proudové chrániče 30mA. Komu požalovat? 

[Jirka Š. Svejkovský]

2Kučera: Opodstatnění použití FI vyplývá z dlouhodobé evidence těžkých a smrtelných úrazů el. proudem. Když v Německu zavedli povinně FI, počet mrtvých výrazně poklesl (data se jistě najdou). Takže já opravdu VĚŘÍM že to k něčemu je. Argument "dřív to nezabíjelo, teď to nááájednou bude.." je dost neprofesionální.
PS: Nejsem odborník na zdravotnictví, ale co máte proti fíčku na izolované soustavě?

[Rozmahel Vladimír]

P.Kučera, nevím jestli byl váš příspěvek myšlen vážně. Spíš bych se klonil k tomu, že šprýmujete. Je samozřejmě nutno rozlišit průmyslové provozy a např. budovy pro bydlení apod.
Chrániče jsou zde co já pamatuji cca 30let. Tehdy jste byl dle Vašich údajů švarný třicátník a myslím si že jste měl dost času se seznámit s výhodami nebo nevýhodami, případně principem proudových chráničů. Je pravda, že klasické nulování, pokud je skutečně impedance v místě poruchy dostatečně malá, může stačit. Pokud ale budeme uvažovat případ, kdy např. dojde k poruše a předřazené jištění vlivem nějakých přechodových odporů a tím špatné impedance nezareaguje, potom je zcela nezastupitelný proudový chránič.
Ty chrániče v IT soustavě mohou sloužit jako hlídače izolačního stavu. To je přeci smysluplná součástka.
Pro splnění podmínek bezpečnosti postačí třeba i jeden chránič, netřeba to přehánět v tom s Vámi souhlasím. Počet chráničů je pak věcí úvahy o případném nežádoucím vypínání, hledání případné poruchy atd... Tady co hlava jiný názor, to by měl určit projektant případně investor. Zatracovat chrániče je však dle mého soudu chyba z neznalosti.

[Jaroslav Hasala]

To Kučera :

Není to ani tak vnucování názorů, jako spíše obecný směr, vše se směřuje k vyšší bezpečnosti. Nabízí se paralela s automobilovým průmyslem - dnes se už stává standardem ABS, airbagy a další "zbytečnosti", které sice nejsou nezbytné pro to, aby auto jezdilo, ale zvyšují bezpečnost cestujících.
A to, že jste například airbag v autě nikdy neviděl v činnosti, přece neznamená, že je zbytečný ...
Stejně tak v elektrotechnice je kladen stále vyšší důraz na bezpečnost. Proudové chrániče celkovou bezpečnost elektroinstalace zvyšují, o tom snad není sporu.

[regfeedback]

Off topic:

Ty chrániče v IT soustavě mohou sloužit jako hlídače izolačního stavu. To je přeci smysluplná součástka.

FI umí zastoupit hlídač izolačního stavu v IT? Jak je zapojené?
(ještě jsem se s tím nesetkal)
Mám za to, že FI v IT nikdy nevybaví, musela by to být porucha  - průraz primár/sekundár plus chráněný obvod dotyk se zemí..

[Rozmahel Vladimír]

Toto řeší ČSN 33 2000-4-41 ed.2 ve čl.411.6.3. a dále.
V síti IT mohou být pro monitorování, hlídání a ochranu použity následující přístroje.
- hlídače izol.stavu
- přístroje pro monitorování reziduálního proudu (RCM)
- systémy pro vyhledávání izolačních poruch
- nadproudové ochranné přístroje
- proudové chrániče(RCD)

Dále je v poznámce řečeno, že už v případě první poruchy není vyloučeno, že vlivem kapacit může dojít k vybavení.

[Rozmahel Vladimír]

http://www.moeller.cz/priruckazapojeni/norm016.html

[Miloslav Dunda]

Všude, kde jsem pracoval je akumulační ohřívač TUV přes chránič, někde dokonce přes centrální chránič (u RD nebo bytů) nic to nědělá, chránič nepadá. Jinak z výkladu normy nejsem moc chytrý, proč by muselo být elektrické zřízení zásuvka a světla v koupelně přes chránič, když boiler, který používám přímo ve vaně mít chránič nemusí? Rozhodně bych se asi bál udělat elektroinstalaci v koupelně a boiler přes chránič nedat.

[Dingo]

Není to dneska už náhodou tak, že podle norem EU musí být proudový chránič na celý byt?!