Jaký typ jiskřiště pro uložení do země se pro takový případ nejlépe hodí?

[Radim Blaťák]

Bytový dům má stávající základový zemnič, ale soustava už vykazuje hodnoty odporů přes 30ohm. V plánu je položit nový zemnič kolem stavby (1m daleko, 0,6m hluboko) a propojit ho se stávající soustavou.

Kdy je nutné použít oddělující jiskřiště a kdy ne? Asi je to otázka na změření bludných proudů, ale je někde uvedena nějaká tabulka, nebo něco podobného, kde je tohle řešeno?

[Radim Strycharski]

Nějak mě nenapadá žádné opodstatnění pro jiskřiště u dvou uzemnění, které jsou v zemi ve vzdálenosti 1 metr od sebe a navíc když mají obě sloužit pro stejné zařízení. Právě naopak; s ohledem na možnost ochrany před krokovým napětím ekvipotenciálním prahem, který doplněním druhého uzemnění vznikne, bych viděl spojení obou uzemnění prostřednictvím jiskřiště jako nevhodné. Oddělovací jiskřiště se používají při spojování různých částí konstrukcí u mostů. Tam to  vidím jako důležité zařízení pro zamezení možných bludných proudů, které by se třeba mohly na most zavléct dodatečnou instalací elektrického zařízení. Je to určitě důležitá oblast elektrotechniky, ale nezaznamenal jsem, že by kolem toho bylo nějak přehnaně moc literatury, norem, že by to bylo někdy téma na školení a už vůbec že by se to někdy objevilo na zkouškách.  :-[

[Zdeněk Friedrich]

Také jsem původně nechápal smysl otázky, samozřejmě uzemnění spojit. Až nyní ve spojení s odpovědí kolegy Strycharského a jeho zmínce o použití jiskřiště u  mostů mi secvaklo, že se kolegovi Blaťákovi, pokud jsou na uzemnění připojeny antény, dle ČSN 34 1390, mohlo vybavit něco z neplatné ČSN 34 2820, kde se v § 28 241 bc), bd) be) mluví také o jiskřišti.

[Radim Blaťák]

Bytový dům se nachází v blízkosti elektrifikované dráhy a před časem jsem někde viděl nějaké schémata, kde bylo právě jiskřiště mezi uzemněními použito. Moc právě netuším kvůli čemu to tam bylo, tak jsem se zeptal, abych si rozšířil obzory.

Ještě jsem to ve své praxi s jiskřištěm nikdy nedělal, tak jsem se právě lekl, zda to nedělám celou dobu špatně. Bohužel nemůžu najít to lejstro, kde jsem to viděl. Snad ještě dohledám a vložím.

 

[Radim Strycharski]

Pro zřizování uzemnění v blízkosti elektrifikovaných kolejí platí jistá pravidla a je otázkou, jestli je zmiňované rozšíření uzemnění podmíněno souhlasem drážního úřadu podle § 9 zákona o dráhách. Uzemnění může být správně vyprojektováno, ale pokud půjde o blízkost stejnosměrné trakce, může do sebe i tak natahovat bludné proudy. To ale žádné jiskřiště nevyřeší. Jiskřiště (nebo varistor) je "pasivní" přístup a je vždycky jen určeno k tomu, aby při normálních stavech bylo rozpojeno a při poruchových stavech spojeno. 

[Jiří Schwarz]

Jak daleko od "dráhy"? Jaká trakce?

U elektrifikovaných tratí je problém v tom, že je dobře uzemněný bod, kde odchází napětí z napájecí stanice.
Vlak má "dost velkou spotřebu", takže na kolejích, které fungují jako zpětné vedení, vzniká nějaký úbytek napětí... Pokud bychom cokoliv, co je spojeno s kolejemi, spojili s PE (PEN) nebo nějakou "dobrou zemí", ty zpětné trakční proudy si hledají všechny vodivé cesty.
A to je běžný provozní stav, při nějaké mimořádné události je to X-krát výraznější...
Takže jiskřiště je třeba v takovém prostředí možným řešením, aby nám zbytečně netekly zpětné trakční proudy kudy nechceme.
Ale pokud se dostaneme desítky metrů od kolejí, už by to tam neměl být tak výrazný problém.  

[Jan Hájek]

E.5.4.3.2 Základový zemnič
....
Další problémy vznikají z elektrochemické koroze způsobené galvanickými proudy. Ocel v betonu má pravděpodobně stejný galvanický potenciál v elektrochemické řadě jako měď v půdě. Ocel v betonu spojená s ocelí v půdě způsobí korozní proud daný galvanickým napětím pravděpodobně 1 V, který teče přes zem a vlhký beton a rozkládá ocel v zemi.
Zemniče v půdě by měly být z mědi nebo z nerezové oceli, kde budou spojeny s ocelí v betonu

E.5.6.2.2.1 Kovy v půdě a vzduchu
....
Zemniče z pozinkované oceli v zemi by měly být připojeny k armování ze železobetonu pomocí jiskřišť, která jsou schopna přenést část bleskového proudu (viz tabulky 8 a 9 pro dimenzování spojovacích vodičů). Přímé spojení v půdě by zvyšovalo nebezpečí koroze. Použitá jiskřiště musí vyhovovat 6.2.

Pro instalaci do země jsou vhodná jiskřiště EXFS.

[Radim Strycharski]

Ocel v betonu spojená s ocelí v půdě způsobí korozní proud daný galvanickým napětím pravděpodobně 1 V, který teče přes zem a vlhký beton a rozkládá ocel v zemi.

Pokud však mají být zemniče spojeny vodičem PEN distribuční sítě, tak obvodový zemnič budovy č. 1 bude korodovat, protože v sousedství je budova č. 2 se základovým zemničem, o čemž nemá budova č. 1 ani potuchy.

[Milan Hudec]

Dyť to tvrdím furt, že do země patří nerez (dance)

[Jan Hájek]

Dyť to tvrdím furt, že do země patří nerez (dance)

Nebo z nerezu. ;)

[František Bernard]

Pokud sháníte nějakou literaturu o elektrochemické korozi, doporučuji knihu Rukověť katodické protikorozní ochrany. Vydal v roce 2002 Český plynárenský svaz.

[Jiří Schwarz]

... Rukověť katodické protikorozní ochrany.
...

Když někde v blízkém okolí je použita katodická ochrana, jak moc to zhorší korozi toho, co katodickou ochranu nemá?