Může mít staveništní rozvaděč pro funkci nouzového vypnutí napěťovou cívku?

[Georgis Fasulis]

To Vejražka: Termín Central stop pochází z elektrikářského slangu, ale žádná ČSN jej nezná! Existuje pouze Nouzové vypnutí a Nouzové zastavení. Všechny ty termíny "centralstopy" a "totalstopy" používáme jen slovně - v projektové dokumentaci nebo dokonce v provozu nemají takové termíny co pohledávat!

[Jan Vejražka]

My na těch tlačítkách máme červeně napsáno CENTRAL STOP.

[Miroslav Janča]

To: Kavánek

Vraťme se k těm normám:

1.ČSN 332000-5-537 - je obecnou normou pro provedení přístrojů v elektrických zařízeních, říká, že jističe ovládané dálkově musí vypínat při ztrátě napětí na cívkách. Dálkové ovládání je ovládání např. z velínu, ovládání spínací jednotky na rozvaděči je ovládání místní.

2.Jediná předmětová norma pro staveništní rozvaděče je norma ČSN EN 60439-4, která je nástavbou normy ČSN EN 60439-1. Přestože tato norma stanovuje velmi specifické požadavky, nestanovuje povinnost použití nouzového vypínání. Na rozdíl např. od normy pro pracovní stroje ČSN EN 60204-1.

3.Stále platná norma ČSN 341090 pro prozatímní zařízení stanovuje, že musí být na vhodném přístupném místě označený vypínač, kterým lze spolehlivě vypnout celé elektrické zařízení stavby.

Podle čeho by jste chtěl napadat podružný staveništní rozvaděč s vypínáním provedeným vyrážecí cívkou ?

Nejsem zastánce vyrážecích cívek u staveništních rozváděčů, tam jak jsem již řekl, preferuji mechanické vypínání přístupným vypínačem.   
V ostatních případech, rozvaděče v rozvodnách, v průmyslových provozech, tam si dovedu představit vyrážecí cívky a tam se také většinou používají. Vím, že jejich nespolehlivost z hlediska jejich nevybavení je mnohem menší než u podpěťových spouští z hlediska jejich nežádoucího vypnutí. Vyrážecí spouště např. do Modeionu jsou kvalitní a při dnešní technice ,,pružných spojů" vodiči CYA s dutinkami, kdy je vypadnutí vodiče nemožné, nevidím sebemenší důvod je nepoužívat. A kdyby přece, tak není problém rozvaděč nebo jistič vypnout mechanicky.
Naopak si myslím, že použití podpěťové spouště by mělo být selektivní, a to tak, že vypne jenom postiženou chráněnou část a hlavně při ovládání na dálku, kde nemůžete zasáhnout jinak, tj. rychle vypnout hlavní obvod rozvaděče ručně.

[Štefan Beláň]

TO: Janča

Nevím proč, zda záměrně nebo z nedbalosti, jste ve výčtu norem pro staveniště vynechal normu ČSN 33 2000-7-704, kde se v článku 704.537 uvádí termín  "musí být.....nouzové vypínání".  :(

[Milan Karvánek]

TO: Janča > mně nepřesvědčíte, vše co vím jsem k tomu již napsal včetně dvou zkušeností 1. výtka ze strany inspektora, když jsem při výchozí revizi napěťovou cívku pustil a 2. nefunkčnost vypnutí staveništního rozvaděče. Mě to jako zkušenost stačí i bez podpory ČSN, nicméně jak píší další kolegové, ono to i v ČSN podporu má. Již k tématu nemám co říct.

[Miroslav Janča]

To: Beláň

Přiznám se že to bylo z nedbalosti, tu normu mám ale nepředpokládal  jsem, že to tam bude.
Ty normy jsou podivné, je to jako kdybych chtěl dělat boty, koupil si normu na výrobu kopaček a to jaké mají být špunty by bylo v normě pro provozování hřiště.

Ale k věci. Přečetl jsem pečlivě celý článek 537.4 z ČSN 332000-5-537 a musím konstatovat, že podle něj vypínání řádně označeným rudým tlačítkem, hřibového tvaru ovládající vypínací spoušť výkonového hlavního jističe, umístěného na rozvaděči splňuje všechny jeho požadavky na přístroj nouzového zastavení.

Pokud by toto ovládání bylo považováno za dálkové, co je pak ovládání místní a proč by se vyráběly vypínací spouště pro výkonové jističe ?

Názory na tuto věc můžeme mít různé, každý podle svých zkušeností ale podstatné jak to objektivně může podle platných předpisů být.

[Georgis Fasulis]

To Janča : Mě taky nepřesvědčíte. Když dávám rudý hřib, automaticky to pokládám za nouzové výpnutí a automaticky navrhuji rozpínací kontakt a podpěťovou cívku. A proč se vyrábějí? A proč ne? Když deon vypínáte normálním tlačítkem (ne rudým hřibem) ze dveří rozvaděče nebo odkudkoliv jinud třeba z provozních důvodů, můžete použít vyrážecí cívku.

[Miroslav Janča]

To Fasulidis:

viděl jsem hodně takových rozváděčů, vyráběných na zakázku i pro renomované, často  zahraniční firmy v tuzemsku. Viděl jsem v tom provedení i staveništní rozvaděč velkého zahraničního výrobce. Pokud mohu znovu tipnout statistiku vypínání u hlavních i podružných větších rozváděčů, tak je to 10:20:1 (mechanické - vypínací cívka- podpěťová cívka). Vše v provedení odpovídající nouzovému vypínání.
Pokud chce elektrikář z provozních důvodů vypnout rozvaděč, tak přece nejde o vteřiny.
Měl jsem dlouho obdobný názor jako vy o nepřípustnosti tohoto provedení. Už jsem jej ale změnil. Pokud bych mohl já rozhodnout, na staveništi jen mechanický, jinde podle okolností všechny způsoby. Důvodem je samozřejmě spolehlivost.

[Georgis Fasulis]

To Janča:
1) K tématu jsem řekl už vše, co jsem mohl a znovu zdůrazňuji, že argumenty typu - "všichni to tak dělaj, dokonce i zahraniční výrobce" (kdy se proboha začneme také považovat na úrovni zahraničních výrobců) - NEBERU.
2) Pokud se jedná o Nouzové vypnutí, napěťová cívka je vyloučena resp. neodpovídá platným ČSN.
3) Nejmenuji se Fasulidis, ale Fasulis - snad vám stojím za to, abyste nekomolil mé jméno, není tak složité.

[Miroslav Janča]

To Fasulis:

Za to jméno se omlouvám. Tato diskuse slouží k výměně názorů, podložených argumenty. Sleduji tuto diskuzi již asi půl roku, je pro mne přínosem, proto ji sleduji a také se do ni zapojuji.
vás osobně si vážím a nikdy bych si nedovolil někoho zesměšňovat pro jeho jiný názor.

[Milan Selezan]

Či použiť na núdzové vypínanie tzv. "podpäťovú" cievku alebo tzv. "vypínaciu" u hlavných vypínačoch dáva riešenie bezpečného rozopnutia, ktoré je v norme o strojoch. Zároveň sa však vzťahuje aj na linky (napr. dopravníkov) a nie len čisto na sólo stroj. Keď chceme dodržať normy, je potrebné vyhodnotiť aj bezpečnostné riziko. Podľa toho sa má vypínať cievka nie len cez tlačidlo, ale do obvodu zaradiť tzv. bezpečnostné prístroje (zvyčajne farebne odlíšené červenou, žltou farbou krytu napr. PREVENTA od Schneidra a pod.), ktoré vypínajú-reagujú jednoznačne na stratu napätia, tým vychádza nám rozpínací kontakt a "podpäťová cievka. Predražuje sa tým riešenie min. o 4000 SK, no ostatné riešenia nesplňujú bezpečnostné hľadisko a sú to len diaľkové vypínania a nie núdzové vypínania.