Prý vyplývá z nové ČSN 33 2000-4-41 povinnost fíčka pro nové bytové zásuvky.

[Jirka Š. Svejkovský]

Myslím, že to problém nebude. Cenový rozdíl nepatrný - dřív 1 ks FI In=25A na koupelnu, dnes 1 ks FI In=40A na zásuvky komplet (cena prakticky shodná).
Na výhodu zmáčknout čudla jednou za 1/2 roku upozorňuju už dneska. Pak je to věc provozovatele, jestli to bude dělat. Od mé 75ti leté tety, například, to očekávat nemůžu.
Jako větší problém vidím, jak se k tomu postaví montážní firmy. Dělají bez projektu, normy znají z doslechu. Běžně vidím FI na začátku - prdne žárovka a byt je bez proudu. Bude to chtít trochu osvěty  8).
U bytovek bych předpokládal, že jsou zásuvky univerzální, tedy nedá se určit, ve které to "speciální" zařízení nakonec skončí. Jiná situace bude v kanclech, tam jsou už dneska vidět obvody pro PC odděleně od ostatních a odlišené barvou krytky, atd.

[PX]

Dovolím si namítnout, že jeden FI na všechny zásuvkove obvody je v podstatě popření rozdělení na obvody z důvodu eliminace nežádoucích výpadku při poruše v jednom obvodu.
To pak mohu rovnou osadit 1*3f FI + 2*3f LSN 16B a zapojit to na ty dva třífázové jističe všechno (pokud někdo bude mít menší příkon tak mu dokonce stačí ten jistič jeden) - stejně to při jakékoliv poruše vypadne celé (spadne FI). K výpadkům z důvodu přetížení obvodu by přece na správně navržené elektroinstalaci nemělo docházet, tudíž nehrozí, že mi ty jističe vypnou a jsou tam jenom kůli tomu, že zásuvka musí být nějak jištěna.

Jediným správným řešením by tedy bylo používat chrániče s integrovanou nadproudovou spouští (případně kombinaci LSN + FI) pro každý obvod zvlášť. Má to dvě nevýhody - zabere to dvakrát tolik místa a potom nevím jestli se vyrábí propojovací lišta, která by řadu tedhto chráničů uměla propojit na třífázový přívod, to znamená, že by se to muselo "drátovat".

[Zdenek Hejčl]

Ano tato lišta se vyrábí a prodává v 3 fázovém i jednofázovém provedení  ;) v tom není problém.

[Jirka Š. Svejkovský]

"stejně to při jakékoliv poruše vypadne celé (spadne FI)" - to bych si dovolil oponovat. Pokud padne jistič z důvodu přetížení nebo zkratu mezi L/N tak FI zůstane v klidu. Rozdělit zásuvkové okruhy na jednotlivé 1f jističe vidím jako účelné (prasklá žárovka mi neshodí PC).

[PX]

No za tu lištu se omlouvám, nehledal jsem jestli se opravdu dělá - jen vím jak může vypadat rozvaděč bez ní (přecejenom ne každý si dá tu práci aby to drátování k něčemu vypadalo)...

Ale stejně mě ten chránič na každý obvod nějak nesedí, vždycky jsem myslel, že doplňkové ochrany jsou k tomu aby zabezpečily bezpečnost v nepříznivých podmínkách které nějak zvyšují riziko úrazu...

Už slyším nekteré jak řeknou, že blbý uživatel je největší riziko, nicméně v tomto případě mi přijde s timto počítat jako přehnané. Kromě toho si umím představit, že pokud se někdo dotkne přímo fáze tak díky vlastnostem bytové podlahy (dnes často plast nebo MDF plovoucí) neproteče jeho tělem takový proud aby chránič vybavil - již jsem se setkal i s podlahou kde nefungovala ani klasická doutnavková zkoušečka. Dále pokud se někdo bude snažit o to, aby si úraz přivodil tak příjde na to, že stači chytnout L a N zároveň, případně si ještě stoupne na něco aby omezil ten svod do země. Zní to skoro neuvěřitelně, ale po tom co jsem viděl v praxi věřím tomu, že i tohle by se někomu mohlo podařit - blbci jsou neuvěřitelně vynalézaví... :)

Nicméně zpět k realitě, u centrálního chrániče v síti TN by mohl nastat problém s unikajícími proudy. V dnešní době je většina přístrojů vybavena impulzním zdrojem, tyto zdroje vykazují poměrně značné unikající proudy (komu se někdy povedlo ten unikající proud přes sebe uzavřít, ví o čem mluvím). Obávám se toho, zdali by u centrálního chrániče nedocházelo k jeho vybavování v důsledku těchto proudů.

Taky mi přijde že normy začínají být poněkud nesmyslné, v některých případech kde bych viděl reálné riziko větší chránič být nemusí a v tomto případě kde není riziko zas až tak velké ho předepisuje.

Jestli to bude takhle dál pokračovat, tak se asi o silnoproud přestanu zajímat a budu se věnovat pouze slaboproudu kerý mě živí. Koneckonců pro slaboproudá zařízení potřebuji ze silnoproudu pouze napájecí přívod (zásuvku) a zájem o ostatní normy je čistě můj soukromý, ale přijde mi jako škoda se na to vykašlat... :(

[Milan Karvánek]

Je to nový evropský trend. Kam se hrabou bývalí konstruktéři reálného socialismu a šťastných komunistických zítřků, se svými omezeními lidu. Teprve moderní sjednocená kapitalistická Evropa má ten správný patent na rozum, jen pomazané hlavy v Bruselu vědí, že její obyvatelé jsou v podstatě nesvéprávní idioti, které je třeba před vším dokonale chránit. Jen aby proboha nezačali samostatně myslet, to by mohl nastat totiž jejich konec.

[Jaroslav Ratiborský]

Zajímalo by mne, kolik museli výrobci chráničů zaplatit tvůrcům norem z Bruselu za prosazení ustanovení HD 60364-4-41: 2007 čl.411.3.3 Doplňková ochrana o povinném používání proudových chráničů.

Mezi lidmi je toto označováno jako korupce ve velkém.

Ratiborský Jaroslav

P S  Je již pozdě vyskakovat z vlaku EU, pokud vyskočíš za jízdy většinou to s padajícím nedopadne dobře.Měli to páni v Bruselu dobře vymyšleno.

[Jaroslav Hasala]

Osobně nejsem tímto nijak zvlášť překvapený, vývoj k tomu směřoval.
Konkrétně na JM se stejně celkem běžně používají chrániče na všechny okruhy, takže máme "náskok" :)

[PX]

No jo, jenže na té JM je to spíš kůli tomu že se tam používala (nebo i používá - nejsem si jist) soustava TT, kde to jinak než chráničem udělat bezpečné moc nejde (tedy pro proudy větší než jednotky ampér). :)

[Rozmahel Vladimír]

Při ochraně " nulováním " v TN se využívá účinku zkratu, uvažuje se co nejnižší přechodový odpor na PE v místě poruchy. Pokud při nějaké poruše opravdu dojde k takovému zkratu na neživou část je vše OK a předřazené jištění zareaguje. Může se však stát i taková porucha, při které nedojde k vybavení jistícího prvku a na neživé části se může trvale objevit nebezpečné napětí. Tady by měl nastoupit proudový chránič.

[PX]

Teď mě při čtení toho článku z normy napadla jedna zajímavá myšlenka...

Na zdi (uvnitř budovy v prostoru normálním) je vedle sebe 3f zásuvka 32A a 1f zásuvka 16A, je paradoxní že 1f zásuvka musí být dle normy chráněna pomoci FI a 3f ne.

[Otakar Dosbaba]

Protože v tom právě hrají roli unikající roudy. Silnější spotřebič = větší příkon a tím také, dle typu zařízení, větší pravděpodobnost unikajícího proudu, vybavujícího chránič. Jen pro zajímavost, v některých případech i 32A zásuvka 30mA chránič mít musí - např.  na staveništích a nebo pro napojování dočasných instalací při poutích, kulturních a spol. akcích, výstavách atd. Doma jej musí mít 32A zásuvka v případě, že je jištěna jističem do 20A včetně. Tkaže to není s touto zásuvkou jen tak.  ;)

Nevím, proč je kolem nového požadavku na osazení chráničů takový humbuk. Snad není takový problém při návrhu vyčlenit, pro které okruhy je vyloženě instalace fíčka nevhodná (lednice, mrazáky, PC...) a ostatní vše chráničem prohnat. Kde je psáno, že fíčko musí být jen jedno. A bavit se o opačné krajnosti - chrániče s nadproudovou ochranou, tzv. jističochrániče, prát do všech okruhů je také nesmysl. U většiny "nezbohatlických" RD vystačí zpravidla jeden 4p chránič na okruhy bytových zásuvek, jeden 2p FI nebo chráničojistič na vybrané osvětlovací okruhy (koupelny, kuchyň - linka, dětský pokoj...) a jeden 4p chránič pro dílnu, garáž, venkovní zásuvky...).

[Milan Vítek ml.]

,
měl bych dotaz, jak je to se souběhem normy. Dnes jsem byl dotázán, jak je to v případě, že stavebník má projekt, schválený před vyjitím nové 4-41ky, ale určitě ví, že revize a kolaudace bude až po únoru 2009. Jak v tomto případě postupovat, změna projektu, nebo může instalaci provést dle projektu podle "staré" normy. Musí použít proudové chrániče, nebo ne (samozřejmě mimo koupelny a venkovních zásuvek).

Děkuji Milan Vítek

[Štefan Beláň]

TO: Vítek

Nebudu říkat že musí, ale určitě je rozumnější doplnit (po dohodě s projektantem) rozváděč o potřebné proudové chrániče. Pokud stavebník nechce investovat hned do chráničů, tak ať určitě naplánuje rozváděč s dostatečnou prostorovou rezervou tak, aby bylo možné dodatečně chrániče doplnit bez výměny skříně. 8)

[NOHAB]

Norma ČSN 33 2000-4-41 ed.2 byla vydána v srpnu 2007. Od 1.2.2009 nahrazuje plně ČSN 33 2000-4-41 vydanou 1.2.2000, do této doby platí souběžně. Norma ČSN 33 2000-4-41 ed.2 navazuje svým pojetím a názvoslovím na základní normu týkající se ochrany před úrazem elektrickým proudem, a to ČSN EN 61140 ed.2.
Norma ČSN 33 2000-4-41 ed.2, mimo jiné, skutečně vyžaduje doplňkovou ochranu všech zásuvek, jejichž jmenovitý proud nepřekračuje 20 A (mimo uvedené vyjímky) a dále mobilních zařízení určených pro venkovní použití. Dále je uvedena citace příslušných článků z uvedené normy:


411.3.3 Doplňková ochrana
Ve střídavé síti musí být doplňková ochrana proudovými chrániči provedena v souladu 415.1 u:
1)  zásuvek, jejíchž jmenovitý proud nepřekračuje 20 A, které jsou používány laiky (osobami bez elektrotechnické kvalifikace) a jsou určeny pro všeobecné použití; a

Poznámka:
Výjimkou mohou být:
-   zásuvky určené k použití pod dozorem znalé nebo poučené osoby, např. v některých komerčních nebo průmyslových provozech nebo
-   zvláštní zásuvka určená pro připojení speciálního druhu zařízení

Poznámka N (národní)
Takovými zásuvkami pro speciální druh zařízení mohou být např. zásuvky pro zařízení kancelářské výpočetní techniky nebo pro chladničky, tj. zásuvky pro napájení zařízení, jehož nežádoucí vypnutí by mohlo být příčinou značných škod.

2)   mobilních zařízení určených pro venkovní použití, jejichž jmenovitý proud nepřesahuje 32   A.


415.1 Doplňková ochrana: proudové chrániče

415.1.1 Použití proudových chráničů,jejichž jmenovitý vybavovací reziduální proud nepřekračuje 30 mA, se ve střídavých sítích považuje za doplňkovou ochranu v případě selhání opatření základní ochrany a/nebo ochrany při poruše nebo při neopatrnosti uživatelů.

415.1.2 Použití takového zařízení se nepovažuje za výhradní ochranné opatření a nezbavuje nutnosti uplatnit jedno z ochranných opatření uvedených v článcích 411 až 414.

[Kamil Novák]

Snad není takový problém při návrhu vyčlenit, pro které okruhy je vyloženě instalace fíčka nevhodná (lednice, mrazáky, PC...) a ostatní vše chráničem prohnat.

Ohledně této poznámky :

Poznámka N (národní)
Takovými zásuvkami pro speciální druh zařízení mohou být např. zásuvky pro zařízení kancelářské výpočetní techniky nebo pro chladničky, tj. zásuvky pro napájení zařízení, jehož nežádoucí vypnutí by mohlo být příčinou značných škod.

bude možná ještě docela zajímavo.

Trochu jsem zjišťoval, co se vlastně značnou škodou myslí.

A jediné, co jsem nalezl je toto :

- škoda nikoli nepatrná = škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč
- škoda nikoli malá  = škoda dosahující částky nejméně 25 000 Kč
- větší škoda = škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč
- značná škoda = škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč    
(ssur)

A to tedy rozhodně na chladnici nebo mraznici doma nevypadá.
Nevím jak kdo, ale já bych se asi v pohodě vešel i do škody nikoli nepatrné.

Takže z příkladu, uvedeného v textu oné Poznámky připadá v úvahu už jen IT zařízení.
A to domácí také asi sotva.
V případě firemních serveroven a podobných atrakcí jsou snad již naprostou samozřejmostí záložní zdroje a pak tam už obsluhu snad nikde neprovádí laici.

zdroj: http://business.center.cz/business/pojmy/p863-znacna-skoda.aspx

[Petr Doležal]

.........Nevím jak kdo, ale já bych se asi v pohodě vešel i do škody nikoli nepatrné.......

Což o to, já taky, ale ta moja  (dabel)

[Jirka Š. Svejkovský]

zásuvky pro napájení zařízení, jehož nežádoucí vypnutí by mohlo být příčinou značných škod.

V domácnostech bych to vůbec neuvažoval. Opravdu bude ta lednička za pět let stát ve stejném koutě? Investice řádově 1kKč do UPS k počítači není tak veliká. Navíc na domácím PC se o velké škodě většinou mluvit nedá.