Asi není třeba nějakého dalšího upřesnění otázky :)
Logicky ma napadá, že poklesy napätia sú na svetelných vývodoch najviac vidieť a sú veľmi rušivé až nepríjemné.
Quote from: Miroslav Revús on 09.02.2012, 14:18
Logicky ma napadá, že poklesy napätia sú na svetelných vývodoch najviac vidieť a sú veľmi rušivé až nepríjemné.
No, ale u nových zdrojů světla klesá jejich účinnost s provozem tak nebo tak.
Dôvod môže byť aj vo väčšom množstve prechodových odporov na spojoch, ktorých je podstatne viac ako v zásuvkovom okruhu. Rozbočovacie krabice k jednotlivým svietidlám, opálené kontakty na vypínačoch, samotné prepoje v svorkách svietidiel zapojených za sebou a pod. To všetko dokopy pri väčšom rozsahu svetelného obvodu nejaký úbytok zvládne aj samo. Na dlhej chodbe s 10 svietidlami, dvoma č.6 a dvoma č.7 sa niečo nazbierať musí.
Důvod bych viděl v tom, že intenzita osvětlení s napětím neklesá lineárně, ale kvadraticky (velmi zhruba).
Protože mám napáječ pro kameru, a výrobce tvrdí, že se může připojit na AC napětí 100 - 250V, takže co tam řešit za úbytek?
U klasické žárovky při podpětí výrazně klesá svítivost a při přepětí výrazně klesá životnost.
Třeba se to časem změní, až hlupáci žárovky úplně zakážou...
Quote from: Jirka Š. Svejkovský on 09.02.2012, 20:09
Důvod bych viděl v tom, že intenzita osvětlení s napětím neklesá lineárně, ale kvadraticky (velmi zhruba).
Závislost svítivosti klasické Edisonovy žárovky na napájecím napětí je mnohem dramatičtější - jde to se 4. mocninou napětí.
Quote from: Fuk Tomáš on 09.02.2012, 23:51
Závislost svítivosti klasické Edisonovy žárovky na napájecím napětí je mnohem dramatičtější - jde to se 4. mocninou napětí.
Ono je to ještě trochu složitější. Edisonova žárovka s uhlíkovým vláknem mělo trochu jinou závislost světelného toku na napětí, než má žárovka z wolframovým vláknem.
No, abych byl upřímný, mínil jsem tou edisonkou wolframové vlákno v inertní atmosféře.
Charakteristiky uhlíkového vlákna neznám, a dneska se dost obtížně shání :D
Quote from: Fuk Tomáš on 10.02.2012, 15:26
Charakteristiky uhlíkového vlákna neznám, a dneska se dost obtížně shání :D
Len neprovokujte, aby p. Doležal nejaký taký katalóg nenašiel, ako to on má vo zvyku. Minimálne nejakú vojenskú "oblúkovku" by určite našiel. (dance)
Quote from: Jozef BABJAK on 12.02.2012, 11:48
Len neprovokujte, aby p. Doležal nejaký taký katalóg nenašiel, ako to on má vo zvyku. Minimálne nejakú vojenskú "oblúkovku" by určite našiel. (dance)
Kolega Fuk ovšem nemyslí obloukovku, ale původní Edisonovu žárovku, protože ta měla vlákno z uhlíku, nikoliv z wolframu a byla vakuovaná, takže její vlastnosti musely být celkem zákonitě trochu jiné. Hlavně voltamperová charakteristika a tudíž i závislost svítivosti na napětí.
Wolfram podobně jako většina kovů se zvýšenou teplotou zvyšuje odpor a tak při zapnutí studeného vlákna se objeví proudová špička, která tak trochu "přispívá" k omezení životnosti vlákna a při "nažhaveném stavu" v jistém omezeném roszahu teče při změně napětí zhruba stejný proud.
Uhlík by se měl chovat trochu jinak, tam by se neměl odpor s teplotou zvyšovat, takže z hlediska svítivosti tam u původní Edisonovy žárovky s uhlíkovým vláknem může být ještě větší změna světelného toku při změně napětí.
Quote from: Jiří Schwarz on 09.02.2012, 20:54
Protože mám napáječ pro kameru, a výrobce tvrdí, že se může připojit na AC napětí 100 - 250V, takže co tam řešit za úbytek?
Neřešil úbytek. Řešil situaci univerzálnosti. Budeš ji moc využít i při cestě do USA. (dance)
Quote from: Fuk Tomáš on 10.02.2012, 15:26
No, abych byl upřímný, mínil jsem tou edisonkou wolframové vlákno v inertní atmosféře.
Charakteristiky uhlíkového vlákna neznám, a dneska se dost obtížně shání :D
Mám trochu obavy, abychom nemuseli pokoutně "opravovat" žárovky, aby bylo čím svítit. Pokud se nemýlím, měl Edison úspěch s nějakými vlákny z bambusu nebo něčeho podobného, to se bude shánět líp než wolfram...
Úplně se vidím, jak zatavuji ve sklepě baňku, zatímco v ulicích slídí komando EU, které hledá výrobce zakázaných žárovek.
Mám sice pořádnou zásobu, ale plánuju tu ještě nějakou dobu pobýt.
Quote from: David Hruda on 13.02.2012, 09:41
Mám trochu obavy, abychom nemuseli pokoutně "opravovat" žárovky, aby bylo čím svítit. Pokud se nemýlím, měl Edison úspěch s nějakými vlákny z bambusu nebo něčeho podobného, to se bude shánět líp než wolfram...
Úplně se vidím, jak zatavuji ve sklepě baňku, zatímco v ulicích slídí komando EU, které hledá výrobce zakázaných žárovek.
Mám sice pořádnou zásobu, ale plánuju tu ještě nějakou dobu pobýt.
Je zajímavé, že takové ty odborníky z médií vychvalující úsporky a pod nemohu nikde potkat, že by fungovali jen dle hesla "koho chleba jíš........." a na odborných fórech mají obavy své bludy vypouštět?
odborník a vychvalující úsporky? to mi nějak nejde dohromady... :D
uznávám, že pro určité aplikace mají své opdstatnění, ale pro určité rozhodně ne, a vadí mi ten "mus", kterým byly smáznuty třeba mléčné (měl jsem je nejradši) a nahrazeny zdrojem rtuti z PRC (zle)
S tou rtutí je to malinko složitější. Když do toho započtete i produkci Hg při výrobě el. energie, čísla se hned poněkud změní. Zajímavou tabulku najdete zde (http://www.usporim.cz/rtut-v-zarivkach-a-vybojkach-190.html).
>Svejkovský: velmi zajímavé (jednicka)
Quote from: Jirka Š. Svejkovský on 13.02.2012, 13:04
S tou rtutí je to malinko složitější...
Docela zajímavé.
Ale z jistého pohledu by mělo být "lepší a jednodušší" ohlídat a minimalizovat únik nebezpečných látek na jednom místě, u seriozního výrobce, než u milionů uživatelů...
Quote from: Jirka Š. Svejkovský on 13.02.2012, 13:04
S tou rtutí je to malinko složitější. Když do toho započtete i produkci Hg při výrobě el. energie, čísla se hned poněkud změní.
Kde autorka vzala ten údaj, kolik se vyprodukuje rtuti při výrobě elektrické energie? Já alespoň to dnes slyším poprvé.
Quote from: Josef Dolejšek on 13.02.2012, 13:31
Kde autorka vzala ten údaj, kolik se vyprodukuje rtuti při výrobě elektrické energie? Já alespoň to dnes slyším poprvé.
Předpokládám, že od výrobců úsporek (dance)
Zajímavé pojednání je zde (http://gse.vsb.cz/2005/LI-2005-2-27-42.pdf). Uvádí množství 0,1-0,3 kg za den pro 200 MW uhelnou elektrárnu. To odpovídá 20,8mg - 62,5mg Hg za 10.000 hodin a 100W výkonu. Takže to docela sedí.
Quote from: Jirka Š. Svejkovský on 13.02.2012, 13:04
S tou rtutí je to malinko složitější. Když do toho započtete i produkci Hg při výrobě el. energie, čísla se hned poněkud změní. Zajímavou tabulku najdete zde (http://www.usporim.cz/rtut-v-zarivkach-a-vybojkach-190.html).
Určitě je to zajímavý pohled. Je tam ale trocha nepřesností. Porovnává se 100W žárovka s 23W úsporkou která určitě tu žárovku nedokáže v praxi plně nahradit.
Pak je tam u úsporky v tabulce Vyprodukované množství rtuti při výrobě el. energie 5,32 mg rtuti, Obsah rtuti ve zdroji 5-10 mg rtuti a Celkem 5,32 mg rtuti, já bych to viděl na 10,32 až 15,32 mg rtuti, což už v tabulce nebude tak velký rozdíl oproti žárovce. Další údaj který chybí je energetická a materiálová náročnost výroby obou světelných zdrojů. Prostě já vidím úsporku jako horší, dražší a ekologicky závadnější zdroj světla u kterého je energetická úspora minimálně diskutabilní.
Toho chybného součtu jsem si nevšiml. Ale pokud se nebudeme chovat jako křupani a budem odevzdávat úsporky k recyklaci, zase tak velká chyba to není.
Nejsem schopen posoudit všechny vlivy, ale ukazuje se, že zjednodušený pohled nemusí být správný.
Quote from: Jirka Š. Svejkovský on 13.02.2012, 13:04
S tou rtutí je to malinko složitější. Když do toho započtete i produkci Hg při výrobě el. energie, čísla se hned poněkud změní. Zajímavou tabulku najdete zde (http://www.usporim.cz/rtut-v-zarivkach-a-vybojkach-190.html).
v odkazu jsem nalezl pěknou tabulku, ale její autor neumí sčítat... takže další jeho výpočty v článku na tom budou nejspíš podobně
Quote from: Jirka Š. Svejkovský on 13.02.2012, 18:39
Toho chybného součtu jsem si nevšiml. Ale pokud se nebudeme chovat jako křupani a budem odevzdávat úsporky k recyklaci, zase tak velká chyba to není.
Nejsem schopen posoudit všechny vlivy, ale ukazuje se, že zjednodušený pohled nemusí být správný.
V tom že zjednodušený pohled nemusí být správný s vámi souhlasím. Bohužel recyklace je další energetický náklad navíc který hovoří v neprospěch úsporek. Docela by mě však zajímalo jak ta recyklace probíhá. Mám vážné pochybnosti o ekologičnosti toho co se ve skutečnosti s úsporkou děje. Zrovna tak nejsem přesvědčen o správnosti uvažování v článku když problém tvoří "rtuťové páry" a sběr k recyklaci probíhá vhozením úsporky do nádoby, kde dojde ve valné většině k jejímu rozbití. Prostě, když ten problém začne člověk domýšlet, tak úspora i ekologie dostávají takzvaně "na prdel". :(
Quote from: Jan Kretek on 13.02.2012, 18:48
v odkazu jsem nalezl pěknou tabulku, ale její autor neumí sčítat... takže další jeho výpočty v článku na tom budou nejspíš podobně
Možná umí, viz moje předchozí odpověď. Ale je pravda, že jakákoliv tendenčnost je smrt pro každý i dobrý názor.
Rozbití jsem nikdy nezaregistroval.
Quote from: Jirka Š. Svejkovský on 13.02.2012, 14:52
Zajímavé pojednání je zde (http://gse.vsb.cz/2005/LI-2005-2-27-42.pdf). Uvádí množství 0,1-0,3 kg za den pro 200 MW uhelnou elektrárnu. To odpovídá 20,8mg - 62,5mg Hg za 10.000 hodin a 100W výkonu. Takže to docela sedí.
Takže by to docela sedělo, kdyby se 100% elektřiny vyrábělo z uhlí.
Quote from: Josef Dolejšek on 14.02.2012, 13:52
Takže by to docela sedělo, kdyby se 100% elektřiny vyrábělo z uhlí.
Že by argument pro jadernou energetiku?
Oblast řešení teoretických úvah => Topic started by: Milan Hudec on 09.02.2012, 09:08