Chtěl jsem si udělat jednoduchý elektromagnet. Koupil jsem si šroub a lakovaný drát, který jsem obmotal kolem šroubu, viz fotografie.
Celkový odpor je 2,3 ohmů a napájím to z 1,5V baterie, ale nejeví to žádné známky magnetismu.
A kde by to mělo magnetovat, když máte zkratované magnetické pole?? Magnety se vinou na duté cívky a železné jádro magnet přitáhne. Pokud jste navinul cívku přímo na železo, tak to magnetovat moc nebude. A za další tak malé napětí udělá jen velmi malinký magnetizmus, který ani nepoznáte. Pro podobné magnety to chce napětí vyšší. Minimálně 12 V ale pokud má magnetovat, tak si vezme i dost proudu. nebo je nutné zvedat napětí.
Quote from: Veselý Jan on 06.07.2013, 00:08
...Celkový odpor je 2,3 ohmů a napájím to z 1,5V baterie, ale nejeví to žádné známky magnetismu.
Na těch pár závitů, co jste tam namotal, se mi od pohledu zdá těch 2,5 Ω nějak moc.
Můžete změřit, jaký proud tím protéká?
Konstrukce je v principu OK, ale od takovéhle cívečky nečekejte žádné silné pole - blízko přiloženým kompasem byste ho měl rozpoznat.
Na cívce teď mám přibližně 210 závitů. Nemám drát hned na jádře je mezitím asi 3 vrstvy papíru a ten je omotaný izolační páskou.
Takto velký odpor mám, protože nemám celý drát namotaný. Kdybych měl jenom cívku, tak by to mělo moc malý odpor.
A kde máte ten ostatný drôt? Ak som to správne pochopil, na magnete máte natočenú len malú časť drôtu. Ostatný drôt máte zrejme na nejakej špulni, avšak zapojené máte konce drôtu, to znamená, že Vami spravený magnet je pripojený na zdroj ešte do série zo zbytkom drôtu. To sa vám potom aj napájacie napätie delí v pomere odporu samotného megnetu a ostatného drôtu. Odmerajte si napätie priamo len na magnete . Zistíte, že je tam tak nízke to napätie, že to nejaké badateľné magnetické pole ani vytvoriť nemôže. Ja tu nevidím ten váš obrázok, ako to máte spravené, ale som presvedčený, že 210 závitov bude žalostne málo. Skôr tam bude treba okolo 1000 a viac .Možno niekoľko 1000. Závisí od toho, aký to má byť magnet a na aké účely. Mimo to záleží aj na tom, z akého materiálu je samotné jadro, na ktorom máte natočený ten drôt. Ak budete mať jadro napr, z nerezu, tak Vám to nepôjde.
Tak já tam nevidím ani ten obrázek :D,
Obrázek zde není, protože mi nejde sem na fórum nahrát, vždy mi to vyhodí chybu, nebo napíše připojení přerušeno. Snad je v mém minulém tématu, které mi neschálili.
Quote from: Veselý Jan on 06.07.2013, 15:33
Obrázek zde není, protože mi nejde sem na fórum nahrát, vždy mi to vyhodí chybu, nebo napíše připojení přerušeno. Snad je v mém minulém tématu, které mi neschálili.
Možná ho máte moc velký. Na tom 2 i . c z už není.
Je tam pořád, ale máte pravdu je moc velký.
Když tak znovu koukám na ten obrázek - nemáte opravdu ten šroub nerezový, jak naznačuje už p. Ižák?
No popravdě já vůbec netuším. Jak bych to mohl zjistit?
Quote from: Veselý Jan on 06.07.2013, 20:11
No popravdě já vůbec netuším. Jak bych to mohl zjistit?
Nerez sa nepriťahuje k magnetu - napr. k zadnej časti reproduktoru.
Magnet se k tomu přitahuje.
Kolegové pozor, je i magnetická nerez... ;)
Tak já do vlhké vaty zabalím stejný šroub, když zrezne máme jasno, pokud nezrezne, tak nevím jak bych to mohl ověřit. :)
Pánové, nezdá se vám, že si z vás někdo dělá prču? :)
No já nevím jak bych to jinak mohl ověřit...
Dát do vody šroub nemůžu, protože rez je oxidace a ve vodě asi moc kyslíku není.
Takže když bude mít šroub celou dobu kolem sebe vlhké prostředí a kyslík, tak snad za nějakou dobu zrezne. Mýlím se?
EDIT:
Zkusím šroub zvážit a zjistit hustotu předmětu.
Mohu vás ujistit, že i ve vodě vám ten šroub zrezne pokud splní všechny indície. Ve vodě není kyslík?? A co ryby?? H2O nic??
Že je H2O neznamená, že je tam kyslík, těžko ryby rokládají vodu na vodík a kyslík, ve vodě je kyslík jenom proto, že se tam dostane z ovzduší, proto se v akvárii kyslík dodává filtrem.
Quote from: Veselý Jan on 06.07.2013, 21:39
Zkusím šroub zvážit a zjistit hustotu předmětu.
Pochybuji, že jste schopen změřit hustotu s dostatečnou přesností, abyste rozlišil kýblstahl od nerezu. Úplně postačí zjištění, zda se ten šroub drží běžného magnetu přibližně stejně ochotně, jako obyčejný šroubovák.
Ano, drží se dobře.
Není ten šroub s levým závitem ?
Mohlo by to mít vliv na siločáry.
Je klasický pravý.
Nedávno jsem četl zajímavou studii v The England Electric news revue, že nejlepší jako elektromagnet na 1,5 V jsou jejich šrouby Withworth.
Prý takový elektromagnet má o 60% větší sílu, než u šroubu se závitem metrickým.
Já bych to zkusil.
Quote from: Jiří Kubík on 06.07.2013, 23:12
Nedávno jsem četl zajímavou studii v The England Electric news revue, že nejlepší jako elektromagnet na 1,5 V jsou jejich šrouby Whitworth.
Bezpochyby v dubnovém čísle :D
To už bohužel nezjistím, pojízdná prodejna k nám nepřivezla toaletní papír.
... a děkuji za opravu jména p. Whitwortha.
To jsem moc nepochopil, mám sehnat šroub s Whitworthovym závitem?
Quote from: Veselý Jan on 06.07.2013, 23:41
To jsem moc nepochopil, mám sehnat šroub s Whitworthovym závitem?
Pokud jste to nepochopil, tak je zbytečné, abyste něco sháněl.
:)
Pokud by mi to zlepšilo sílu magnetu, tak bych to mohl někde zkusit najít.
Pane Veselý,
zkuste se zamyslet nad přiloženým obrázkem.
Třeba potom pochopíte, proč mně skoro stejný elektromagnet funguje a to dokonce na 1V.
:)
OK, zkusím tam navinout více závitů.
Nač to potřebujete? to nejde koupit něco hotového? na zjištění nerezu se používá kyselinotest
Quote from: Milan Hudec on 07.07.2013, 10:42
Nač to potřebujete? to nejde koupit něco hotového? na zjištění nerezu se používá kyselinotest
Asi Schola ludus ...
;)
Ta moje cívka byla od oka a drátem z koše.
Stačí ale zadat do vyhledávače "Výpočet cívky elektromagnetu" a mezi spoustou možností se vám tam objeví i Elektrotechnická online kalkulačka.
Pro vás to bude asi takhle: (viz. příl.)
Teď už to funguje, sice to není moc silný, ale něco to už zvedne.
Kupovaný elektromagnet je docela drahý, ale uzvednul by asi 20x víc. :)
Quote from: Veselý Jan on 07.07.2013, 11:22
Teď už to funguje, sice to není moc silný, ale něco to už zvedne.
Kupovaný elektromagnet je docela drahý, ale uzvednul by asi 20x víc. :)
Mohu vědět co tím chcete zvedat?
Nic konkrétního, chtěl jsem si to udělat jako experiment. Ve škole nám toho moc neřekli, tak jsem si to chtěl vyzkoušet.
Quote from: Veselý Jan on 07.07.2013, 12:54
Nic konkrétního, chtěl jsem si to udělat jako experiment. Ve škole nám toho moc neřekli, tak jsem si to chtěl vyzkoušet.
Tak tenhle problém jsem řešil kdysi stavebnicí Merkur 102. Tam bylo konstrukcí s elektromagnety... Zvonek, elektromotor,... Dokonce i motor s cizím buzením tam šel zhotovit podle návodu. Nějak si nedovedu představit lepší základ pro domácí pokusy s elektromagnetismem...
Kouknu na to.
Kdybych koupil feritovér jádro s kostrou na cívku + nějaký slabý drát, abych tam mohl dát hodně závitů, tak by to fungovalo snad spolehlivě, ne?
Quote from: Veselý Jan on 07.07.2013, 13:23
Kdybych koupil feritovér jádro s kostrou na cívku ...
NE.
Ferit je výhodný pro použití ve spínaných zdrojích a podobně, kde při vyšších frekvencích funguje lépe než "železo".
Pro DC proud lepší nebude, spíše o něco horší.
Díky za info.
Ferit je oproti železu hnusně drahý. :)
Problém identifikace šroubů není až tak velký, jak by se na první pohled zdálo. Většina výrobců dnes značí šrouby na hlavách pevností nebo materiálem, takže lze rozeznat i šroub zinkovaný ocelový od nerezového bez problémů, pokud to tedy nemáte v oku, protože ono se to dá rozeznat při troše zkušeností i podle barvy, zinkované jsou trochu světlejší oproti nerezovým.
Neznačené šrouby jsou nejnižší pevnosti (samozřejmě platí o šroubech na které se označení vejde, obvykle jsou značené šrouby od M6 výše, ovšem i menší rozměry existují v pevnostním provedení, tam je třeba vycházet z označení na balení), pokud najdete na hlavě šroubu číselná označení 5.8, 8.8, 10.8, 10.9, 12.9 jedná se vždy o šrouby ocelové a čím jsou čísla vyšší, tím jsou šrouby pevnější. Šroub s označením 5.8 je měkký, snadno ho při dotahování strhnete, naopak šroub 12.9 už nelze ani přeříznout pilkou na železo. Nerezové šrouby mají na svých hlavách obvykle A2, někdy též A4, rozdíl je v korozní odolnosti, A2 vám např. v přímořských oblastech také zkoroduje, A4 již nikoliv. Rozdíl se pozná i v cenách, běžně jsou dodávané šrouby ocelové v pevnosti 8.8 nebo nižší (záleží na dodavateli) a šrouby A2 a ty jsou dražší asi třitrát až čtyřikrát.
Podobně, jako existuje nějaká elektrická vodivost, existuje i magnetická vodivost.
Vzduch "nevede" elektrický proud a je velmi "špatně vodivý" pro magnetické pole.
Pokud je tedy třeba mít elektromagnet s velkou silou, je třeba upravit "magnetický obvod" tak, aby siločáry probíhaly vzduchem co nejkratší dráhu.
Představte si jaký "kus vzduchem" musí to magnetické pole urazit, kdy máte jen válcové jádro.
Úplně jinak to funguje, když je "magnetický obvod uzavřený přes magneticky vodivé prostředí"
Tak když už jsme se tady dostali k materiálům, ze kterých jsou šrouby vyrobeny, tak v případě vašeho šroubového elektromagnetu je to věc, která by vám mohla fungování v nějakém zařízení zkomplikovat.
Pokud vám to už ve škole neřekli, tak feromagnetické materiály se dělí na materiály magneticky měkké a tvrdé.
Pozná se to podle tvaru hysterezní křivky, která se dá pro každou ocel zjistit.
Křivka vám řekne, jak se ve vašem případě takový materiál zachová, když odpojíte proud cívkou.
Materiál měkký, s úzkou hysterezní křivkou, ztratí přitahovací vlastnosti téměř okamžitě po odpojení.
Naopak šroub z kvalitního feromagnetického materiálu zůstane zmagnetován po delší dobu, někdy i značně, nebo trvale (trvalé magnety).
Toho se využívá třeba v elektromagnetech jeřábů na šrotištích, v motorech (magneticky měkké materiály) atd., nebo naopak třeba v elektromagnetech při magnetickém upínání výrobků na obráběcích strojích (materiály tvrdé).
U toho upínání je to důležité, protože kdyby došlo k přerušení dodávky el. energie obráběný předmět by se uvolnil a mohl někoho zranit. Uvolnění se provádí krátkým proudovým impulzem opačné polarity.
Převedeno do lidské řeči to znamená, že nejlepší pro vaše účely bude šroub s nejnižší pevností.
A jak je to s feritem jste se tady už dověděl včera.
Quote from: Jiří Kubík on 08.07.2013, 09:30
Materiál měkký, s úzkou hysterezní křivkou, ztratí přitahovací vlastnosti téměř okamžitě po odpojení.
Naopak šroub z kvalitního feromagnetického materiálu zůstane zmagnetován po delší dobu, někdy i značně, nebo trvale (trvalé magnety).
Toho se využívá třeba v elektromagnetech jeřábů na šrotištích, v motorech (magneticky měkké materiály) atd., nebo naopak třeba v elektromagnetech při magnetickém upínání výrobků na obráběcích strojích (materiály tvrdé).
U toho upínání je to důležité, protože kdyby došlo k přerušení dodávky el. energie obráběný předmět by se uvolnil a mohl někoho zranit. Uvolnění se provádí krátkým proudovým impulzem opačné polarity.
Videl som niekoľko elektromagnetických zámkov na bránu. Žiadne pohyblivé diely, ALE v zamknutom stave (čiže skoro stále) sú trvale pod prúdom. Napr. 500 mA, 12 V DC, 300 kg prídržná "sila".
Nie je to nesprávne použitie magneticky mäkkého materiálu? Nižšia cena, ale vyššie náklady na prevádzku.
Na šroubu mám 8.8, K, W, Z.
Mě by zajímalo jak bych mohl zlepšit sílu magnetu, nebo jak to udělat lépe.
Quote from: Martin H. on 08.07.2013, 10:22
Videl som niekoľko elektromagnetických zámkov na bránu. Žiadne pohyblivé diely, ALE v zamknutom stave (čiže skoro stále) sú trvale pod prúdom. Napr. 500 mA, 12 V DC, 300 kg prídržná "sila".
Nie je to nesprávne použitie magneticky mäkkého materiálu? Nižšia cena, ale vyššie náklady na prevádzku.
V prípade straty napájania by ste dvere nevedeli bežným prostriedkom (kľúč, kľučka z vnútra) otvoriť. Páčidlo nie je bežný prostriedok v prípade, že sa snažíte o druhej v noci uniknúť v pyžame so svojou rodinou z horiaceho paneláku bez dodávky el. prúdu.
To je daň za "žiadne pohyblivé časti".
Quote from: Veselý Jan on 08.07.2013, 12:02
Na šroubu mám 8.8, K, W, Z.
Mě by zajímalo jak bych mohl zlepšit sílu magnetu, nebo jak to udělat lépe.
Velice jednoduše. Kupte si autobaterii a přidejte závity.
Cívku umístěte na nehořlavou podložku.
:)
Ještě mě napadlo, jsou nějaké pravidla, jak by se měli navíjet cívky?
Quote from: Veselý Jan on 08.07.2013, 19:20
Ještě mě napadlo, jsou nějaké pravidla, jak by se měli navíjet cívky?
Pravidla jsou všude.
Největší prevít jsou pravidla českého pravopisu.
Ta bychom měli znát už ze základky.
Ve slově měly má být tvrdé Y , protože cívky...
A ne nějaké pravidla, ale nějaká.
;)
Omlouvám se za chyby. Hned je opravím.
EDIT: A nebo ne, protože to nejde. :)
Nemohu na internetu nic najít, co bych měl hledat?
Quote from: Veselý Jan on 08.07.2013, 20:18
...
Nemohu na internetu nic najít, co bych měl hledat?
Na internetu je tolik informací...
Není možné, že byste nenašel NIC...
Pravidla pro vinutí cívek - jakých cívek?
- cívka v transformátoru, elektromagnetu - co nejpřesnější skládání závitů vedle sebe, vinutí ve vrstvách, aby se co nejvíc využil prostor, aby cívka nebyla zbytečně velká, aby se nespotřebovalo víc drátu, než je nutné...
- některé cívky pro vf použití mají přesně opačné pravidlo - v amatérských podmínkách vinutí "na divoko", na strojní navíječce křížové vinutí - minimum plochu, kdy leží vodiče na sobě, minimalizace vlastní kapacity...
Jde mi hlavně o elektromagnet.
U vícevrstvé je správně, když udělám jednu vrstvu a pak druhou vrstvu zpátky?
Quote from: Veselý Jan on 08.07.2013, 20:18
Nemohu na internetu nic najít
ID na youtube:
VdXMgw8keW8
Quote from: Veselý Jan on 08.07.2013, 22:20
...
U vícevrstvé je správně, když udělám jednu vrstvu a pak druhou vrstvu zpátky?
Tak ono se to tak většinou dělá.
Ale nutné to není. Ale když se nebudete vracet budete muset navářet šrouby.
Ty vaše z materiálu 8.8 KWZ by měly jít svářet dobře.
Pokud bych koupil kruhovou ocel s průměřem 3 cm a délkou 5 cm, k tomu bych namotal 0,2mm lakovaného drátu, tak by mi to fungovalo?
Dejte adresu a zdarma vám pošlu hotový magnet
Quote from: Milan Hudec on 09.07.2013, 12:18
Dejte adresu a zdarma vám pošlu hotový magnet
Já bych mu ho poslal také, ale furt nevíme jaký a na co.
;)
Quote from: Veselý Jan on 09.07.2013, 11:28
Pokud bych koupil kruhovou ocel s průměřem 3 cm a délkou 5 cm, k tomu bych namotal 0,2mm lakovaného drátu, tak by mi to fungovalo?
0,2 mm lakovaného drátu je málo. Alespoň na jeden závit na průměr 30mm potřebujete 9,5 cm.
A to nepočítám vývody.
A musel byste to namotat na tu kulatinu, ne jen někde k tomu vedle.
To po vás nemohu chtít.
Ale pokud ho máte rozebraný, tak by jste mi ho mohl vyfotit, ať vidím jak je zkonstruovaný.
Quote from: Jiří Kubík on 09.07.2013, 12:31
Já bych mu ho poslal také, ale furt nevíme jaký a na co.
;)
0,2 mm lakovaného drátu je málo. Alespoň na jeden závit na průměr 30mm potřebujete 9,5 cm.
A to nepočítám vývody.
A musel byste to namotat na tu kulatinu, ne jen někde k tomu vedle.
Lakovaný drát průměru 0.2 mm :D
Quote from: Veselý Jan on 09.07.2013, 12:40
To po vás nemohu chtít.
Ale pokud ho máte rozebraný, tak by jste mi ho mohl vyfotit, ať vidím jak je zkonstruovaný.
Tady je ta konstrukce krásně vidět.
Jejda, to je pěkné, že i v letním horku má někdo zájem o fyziku.
V příloze je materiál pro žáky devátých tříd.
Už se tam nedočtete, že síla vyvozená magnetickým polem elektromagnetu s uzavřeným magnetickým obvodem (například ty hrnce používané na šrotištích) je přímo úměrná součinu druhých mocnin protékajícího proudu a počtu závitů cívky a nepřímo úměrná délce magnetického obvodu.
Quote from: Veselý Jan on 09.07.2013, 11:28
Pokud bych koupil kruhovou ocel s průměřem 3 cm a délkou 5 cm, k tomu bych namotal 0,2mm lakovaného drátu, tak by mi to fungovalo?
A já to vyházel (odložil do odpadu, sbíraného jistou ekofirmou)
Měl jsem tu 2 vraky, videorekordéry, myslím, že to byl systém VIDEO2000 a tak byly krásné elektromagnety, spouštělo to nebo naopak blokovalo některé funkce,...
Ale jestli máte v okolí nějaký sběrný dvůr, tam se dá "za dobré slovo, krabičky cigaret nebo podobně" získat tolik "pokladů k pokusům", že něco kupovat a pak zjistit, že to nebylo to pravé, není nejlepší přístup
A jestli chcete elektromagnet, co sice potřebuje 12V, ale má "dost velkou sílu", dá se demontovat z boku startéru v autě :D