Trošku odlehčené téma. Jen tak mne to napadlo, když s tím nemám zkušennosti. Budeme se bavit třeba o běžném pásku FeZn (nerez) 30x4, který se prodává v rolích o x metrech. Když si představím tu nemalou (asi) hmotnost a hlavně ten tvar toho pásku...no, musí se s tím asi dost blbě pracovat. Nemám teď na mysli nějaké "speciální stroje" k tomu určené, jde mi spíše o běžné "nástroje" jako jsou "ruce" a pod. ;) Jednoduše, mám základovou rýhu hlubokou třeba 1 metr a teď do ní musím "nacpat" 30 metrů pásku. Jak se to dělá?
Rozvine se vedle výkopu za pomoci šlapání.
Budto se odvijí při zemi pak vznikne oblouk který se obrátí a znovu pošlape nebo se odvijí z vrcholu kola pak je srovnaný na poprvé ale zas je náročnější práce s kolem a se zachováním "citu" šlapat v akurátním místě.
Rozhodně práce ve dvou a mít raději obličejový štít na elektro helmě, jeden nadzvedává kolo pásku a odvíjí se zhora pokládá na zem a rukama druhého ohýbá nahoru k dorovnání stočení.
Dobré je mít tak 2-3 krátké stahovací popruhy, které drží ,,perko pásku,, stažené, aby se neroztáhlo, jako když se vyndá perko z budíku. Při odvíjení je to pracné, ale kolo se nerozpadne a pokud se nevyužije celé dá se s ním stejně manipulovat, jako s celým.
Hlavně dobré kožené rukavice ! ;D (dance)
Stoupne se na klubo, pákovkama či úderem krumpáče se přesekne pásek. Pak se chytne klubo za část, kde je konec. Ten se chytí pod packu plošiny, bagru, či se nasune do dutiny ležícího sloupu. A dále již zmiňované šlapání. Toto je jednomužný postup. Problém nastane při vysmeknutí upevněného konce, je-li rozvíjející jedinec ještě blízko. Pak to docela bolí a krvácí.
Německá divize na to má pěkný vozík, klubo se uchytí do klece, přestřihne, zavede do rovnačky a pak tahem či pomocí kliky přes rovnací kladky leze rovný pásek. Ovšem to bylo na elektrárně, na podmínky běžného výkopu je to zařízení moc citlivý na bahno a taky se s tím nedá zvládat český tempo. Ale je to precizní.
Samozřejmě se s tím dělá trochu hůře, ale není to žádná tragédie. Osobně k tomu používám i pár nástrojů a samozřejmě i rukavice. Mnohem důležitější než jak se s tím dělá je jak se pásek do betonu uloží. Musí být celý uložený v betonu, tedy ne tak jak to bastlí mnoho stavebních firem, kdy "hodí" pásek na dno výkopu a pak jej zalejí mixem betonu.
Jinak nejde o žádné speciální nástroje, ale třeba o "rovnák" na hromosvody, velký hasák a pákové nůžky. Pak už jen hrubá síla ;D :D ;D :D podle hesla - co nejde silou, tak jde ještě větší silou. Jen pozor na ohyby a nástroje, aby se nepoškodila Zn vrstva (norm)
Plně souhlasím s tím, že se to dělá lépe ve dvou, ale zde se můžete podívat jak jsem to zvládl sám za jedno dopoledne. Ale byla to samozřejmě dřina.
https://www.nepodporovano/photo.php?fbid=1562658330703500&set=pcb.1562661387369861&type=3&theater (https://www.nepodporovano/photo.php?fbid=1562658330703500&set=pcb.1562661387369861&type=3&theater)
Pánové, díky za zajímavé postřehy z praxe. ;) Kdybych se jednou dostal do situace s pokládkou zemniče, tak si hned "naladím" tuto stránku a použiju jako vodítko. :)
Já měl zato, že uložení zem. pásu do betonu není to pravé a koukám, že to tak být musí... přitom průměrná jílovitá půda musí mět lepší uzemnovací poměry jako odpor a vodivost než beton, holt se asi pletu... viděl jsem budovat velký uzemnovací rošt o stovce M2 z betonářské roštové armovací ocelové "mříže" s posvařovaným FeZn pásama a to vše zalité betonem do jen cca 40-50 cm základové desky, tzv. prý "podle projektu", přišlo mi to málo hluboko a navíc do betonu...pro účely uzemnění dvoupláštových tlakových nádrží na X desítek kubíků kapalných výbušných plynů...
Quote from: Jan Nevoda on 26.01.2017, 19:02
Já měl zato, že uložení zem. pásu do betonu není to pravé a koukám, že to tak být musí... přitom průměrná jílovitá půda musí mět lepší uzemnovací poměry jako odpor a vodivost než beton, holt se asi pletu...
A vzít do úvahy i životnost?
Quote from: Jan Nevoda on 26.01.2017, 19:02
Já měl zato, že uložení zem. pásu do betonu není to pravé ......
Naopak, pro dlouhověkost pásku je to nejlepší. Je potřeba si uvědomit, že pásek, nebo drát uhnije vždy na přechodu mezi betonem a zemí, nebo zemí a vzduchem. Právě proto se tato místa dodatečné chrání před korozí. Například nátěrem, nebo "navařením" smrštovačky a podobně. Nebo použitím trvanlivějšího nerezu.
Než se do něčeho podobného pustíte, doporučuji si řádně prostudovat normy (norm) kde je to celkem dobře popsáno. Tedy kde a jak je potřeba chránit přechody mezi materiály, jaké materiály použít, nebo jak velká vrstva betonu se pokládá za dostatečnou k ochraně pásku. Všimněte si také toho, že pásek se pokládá "na stojato", aby ho beton dobře obtekl a nezůstávaly pod ním vzduchové kapsy. Na fotkách je vidět podsyp 20cm betonu, kam je uložen pásek. Vzápětí dorazil mix a naplnil celý vzbytek výkopu betonem.
Navíc jsem ještě nepotkal základový zemnič, který by vykazoval nevyhovující hodnoty. Ale možná se najde kolega, který tuto zkušenost má. To samozřejmě nemohu vyloučit.
Nevím jestli tu zaznělo to nejdůležitější, pásek by se měl ve výkopu uložit na "stojáka" osobně jsem prošel dost staveb viděl položeno mnoho km pásku, ale všechny ležely na "placato". jinak další dobrá vychytávka co mě naučili staří montéři (jak se říká "solvyny") tak vždy k x klubům pásky se bral i drát 10mm, ten se nastříhal na cca 60-80cm (podle tuhosti zeminy) ohnul do U a palici se s ním ve vykopu "svorkoval" pásek, aby neutíkal.
Jinak teď jsem byl na školení u pana Kosmáka a ten nás upozornil na zajímavou věc (možná znáte, já jsem o tom netušil) koukněte do ČSN 33 2000-5-54 ed.3 tabulka 54.1 pod tabulkou poznámka "b" pásek má mít zaoblené kraje.
Takže pro nás projektanty je tu dobrá "fligna" napsat do specifikace pásek FeZn 30x4 podle ČSN 33 2000-5-54 ed.3 tabulka 54.1 a pokud to dodavatel dodá klasicky a realizace namontuje, tak při přejímce je možné říci, váš pasek není podle "54", kolik dáte slevu na špatný pasek, který jste uložili. ;D
V dobách dřívějších se ani jiný FeZn uzemňovací pás než tažený nedodával, to je vymoženost až poslední doby, že je hranatý, zřejmě stříhaný podélně. Také se s ním hůře pracuje, hrany jsou ostré.
Quote from: Jan Franěk on 27.01.2017, 07:39
Naopak, pro dlouhověkost pásku je to nejlepší. Je potřeba si uvědomit, že pásek, nebo drát uhnije vždy na přechodu mezi betonem a zemí, nebo zemí a vzduchem. Právě proto se tato místa dodatečné chrání před korozí. Například nátěrem, nebo "navařením" smrštovačky a podobně. Nebo použitím trvanlivějšího nerezu.
Než se do něčeho podobného pustíte, doporučuji si řádně prostudovat normy (norm) kde je to celkem dobře popsáno. Tedy kde a jak je potřeba chránit přechody mezi materiály, jaké materiály použít, nebo jak velká vrstva betonu se pokládá za dostatečnou k ochraně pásku. Všimněte si také toho, že pásek se pokládá "na stojato", aby ho beton dobře obtekl a nezůstávaly pod ním vzduchové kapsy. Na fotkách je vidět podsyp 20cm betonu, kam je uložen pásek. Vzápětí dorazil mix a naplnil celý vzbytek výkopu betonem.
Navíc jsem ještě nepotkal základový zemnič, který by vykazoval nevyhovující hodnoty. Ale možná se najde kolega, který tuto zkušenost má. To samozřejmě nemohu vyloučit.
Pokud se v budově používají DC rozvody PELV (té "správné" polarity) v nějakém větším objemu bez promyšleného systému pospojení tak za pár let jde právě základový zemnič do kopru.
Pokud mohu soudit tak s tímto dnes moc numí projektanti pracovat a armování v takových budovách pomalinku mizí.
Díky Milane za jeden z postřehů z praxe. Možná bysi mohl uvést i nějaký konkrétní případ.
Pokud si dobře pamatuji, řešil někdo i "ztrácení" zemničů v okolí trakcí pro tramvaje, vlaky a podobně. S tím nemám žádnou osobní zkušenost ,ale i tyto informace mohou občas pomoci při hledání závad a problémů.
Quote from: Václav Třetí on 27.01.2017, 09:17
V dobách dřívějších se ani jiný FeZn uzemňovací pás než tažený nedodával, to je vymoženost až poslední doby, že je hranatý, zřejmě stříhaný podélně. Také se s ním hůře pracuje, hrany jsou ostré.
Dříve jsme byli zvykli na pásky válcované za tepla, které měly hrany "přírodní neobstřížené".
Dneska jsou pásky většinou z Rumunska a Polska válcované za studená s hrany oříznutými.
Ještě horší je problém se zinkováním, kdy je někdy jen 140 g/m2 a ty lepší mají 1000 g/m2.
A také pokud to není žárové zinkování, tak se zinek loupe v ohybech....
Některé "pásky FeZn jsou podezřelé levnější.....proč asi
Quote from: Milan Hudec on 29.01.2017, 18:43
Pokud se v budově používají DC rozvody PELV (té "správné" polarity) v nějakém větším objemu bez promyšleného systému pospojení tak za pár let jde právě základový zemnič do kopru.
Pokud mohu soudit tak s tímto dnes moc numí projektanti pracovat a armování v takových budovách pomalinku mizí.
Všiml jsem si při revizích v budovách velikých pošt, kde dříve byly ústředny a velké baterkárny, že měli promýšlený systém uzemnění. V suterénech vedlo několik pásku do betonových zdi a výstupy byly očíslovány, podobně jako u svodů. Jen mne to zaujalo, že je to něco jiného, než na co jsme zvykli.
Rovněž u objektu KCO - kryty civilní obrany byly často velice promýšlené systémy uzemnění. V dokumentaci byl k tomu samostatný oddíl. Hlavně v těch větších objektech nad 1000 m2, kde byly i DA ( Dieslové agregáty). Asi to bylo umění....a byli páni projektanti. Některé jsem pro zajímavost měřil a hodnoty byly velice slušné a rok výroby 1952-55.
Ano v těchto objektech se dbalo na oddělení zemí, vývod z budovy byl izolovaný v délce min.5m od jejích základů (již se mnohdy používal základnový zemnič pro hromosvod) zemnící prvek tvořila většinou deska situovaná pokud možno ve směru odchozích kabelů (DC proud tekl zemí kilometry daleko do pobočkové ústředny).
Předepsán byl vždy jeden "utajený" zemnič který se nacházel hluboko pod budovou aby ho nemohlo zničit případné bombardování (ústředny se stavěly v podstatě v režimu vojenských objektů) tento zemnič s ohledem na jeho nenahraditelnost byl tvořen mnohatunovou deskou a vývod tvořen mohutným lanem.
Až nyní jsem si uvědomil že ono lano bylo Cu izolované, jak se tedy přesně připojovalo k desce nevím, možná i ta byla Cu, to by zas nehrálo s jiným zemničem.....
Nejlepší co jsem kdy viděl o montáži základového zemniče je animace Dalibora Šalanského z Luma Plus - Chomutov http://www.kniska.eu/animace/animace
Z videa je jasné, že nejlepší uložení pásku je nastojato v podpěrách (distanční držáky) DEHN 290 001 nebo 290 002. Vývody pro napojení vrchní jímací soustavy se pak provádí z drátu FeZn opatřeným izolací DEHN 800 110. Nemusí se pak nic natírat a opatřovat smršťovačkou, která je beztak mechanicky slabá a může se snadno při lití betonu poškodit, stejně jako nátěr. Spoje v zemi pak ošětřit protikorozní petrolátovou páskou DEHN 556 125 nebo 556 130.
Proč instalovat pásku do podpěr?
Páska musí být po celé její délce oblita betonovou směsí z důvodu úplné eliminace koroze.
Když pásku jen tak položíme na dno základu, vzniknou z důvodu nedostatečného krytí místa přechodu beton/zemina a právě v těchto místech pak páska hnije.
Někdo může remcat proč zrovna DEHN, že je to zbytečně drahé........
Omyl, nikdo nic lepšího než výrobky od DEHN nevymyslel. Jsou tu jen další drobní výrobci, kteří DEHN na oko kopírují a to bez efektu kvality a za kvalitu se přece platí.
Ve finále vždy vyjde draho právě ona "náhražka", se kterou jsou do budoucna jen problémy.
Quote from: Milan Hudec on 30.01.2017, 07:21
Až nyní jsem si uvědomil že ono lano bylo Cu izolované, jak se tedy přesně připojovalo k desce nevím, možná i ta byla Cu, to by zas nehrálo s jiným zemničem.....
Čistě náhodou. Nějaký původní projekt podobného řešení by nebyl? Klidně pouze soukromě ;)
Quote from: Pavel Horský on 30.01.2017, 07:50
(distanční držáky) DEHN 290 001 nebo 290 002.
Ty 290 002 jsou na "k...t", v momentě, kdy je kousek tužší zemina, tak se zkroutí jak paragraf a nezatlučeš. Vlastní zkušenost.
Quote from: Vít Rotrekl on 30.01.2017, 17:08
Ty 290 002 jsou na "k...t", v momentě, kdy je kousek tužší zemina, tak se zkroutí jak paragraf a nezatlučeš. Vlastní zkušenost.
To je holt daň za to, že je třeba, aby byly co nejtenčí. Časem je elektrochemická koroze vyžere, a proto je účelné, aby takto vznikající skulina (chodbička k základovému pásku) byla co nejtěsnější.
Alternativou by byly nerezové kolíky, to by teprv byl nářek nad cenou...
Dovolím si souhlasit s Víťou.
Osobně mám pro toto nejraději např. zbytky sklolaminátových tyček.
Pokud se vrátíme k "poštám" a telefonním ústřednám, tak vlastní síť podobných ústředen provozovaly "dráhy".
Ústředny systému UTU (na dráze USTD) a podobné měly zem (přizemnění účastnické smyčky v době uzavřené účastnické smyčky) použitou pro speciální funkce. Proto se DC napájení ústředny zemnilo.
Zásadně se v takových případech zemnil kladný pól DC rozvodu a vycházelo se z principu, "ať nám nehnije strojený zemnič, ať raději uhnijí náhodné zemniče se zápornějším potenciálem. Toto zemnění se nespojovalo přímo s PE (PEN) potenciálem (pokud to bylo realizovatelné)
Když v blízkosti ústředny, o kterou jsem léta tak trochu pečoval, pokládaly rozvod plynu, dost jsme je překvapily, když jsme je nechtěli nechat rozkopat prostor, kde bylo zemnění ústředny a ještě víc měl projektant starosti s "uzemněným plus pólem", aby mu to nezhoršilo elektrochemickou korozi plynového potrubí.
Quote from: Milan Hudec on 30.01.2017, 18:53
Osobně mám pro toto nejraději např. zbytky sklolaminátových tyček.
Nebo tak.
Quote from: Pavel Horský on 30.01.2017, 07:50
Nejlepší co jsem kdy viděl o montáži základového zemniče je animace Dalibora Šalanského z Luma Plus - Chomutov http://www.kniska.eu/animace/animace
Z videa je jasné, že nejlepší uložení pásku je nastojato v podpěrách
Tuto animaci jsem viděl mnohokrát a je super. Dělá se to takto i v reálu? Tak, že se vylije do výkopu část betonu, nechá se trochu zatuhnout a pak do něj zapíchají distanční držáky. Jak tam ale do toho výkopu někdo vleze, aby ty držáky tam napíchal? A je nějaká pomůcka k tomu, aby byly držáky v jedné výšce?
Quote from: Marek Laube on 30.01.2017, 20:38
Dělá se to takto i v reálu?
Ne
Quote from: Marek Laube on 30.01.2017, 20:38
A je nějaká pomůcka k tomu, aby byly držáky v jedné výšce?
Ty držáky mají to zalomení, takže, když se zatlučou na doraz, tak bude pásek +- ve stejné výšce.
Quote from: Marek Laube on 30.01.2017, 20:38
Dělá se to takto i v reálu? Tak, že se vylije do výkopu část betonu, nechá se trochu zatuhnout a pak do něj zapíchají distanční držáky.
Quote from: Vít Rotrekl on 30.01.2017, 20:59
Ne
Ale ano, i když asi ne každý.
V mnou přiloženém odkazu vidíte přes 20cm mokrého hustého betonu, na kterém je pásek položen. Krátce poté přijel mix a vše naplnil betonem po okraj.
Quote from: Jan Franěk on 30.01.2017, 21:29
Ale ano, i když asi ne každý.
V mnou přiloženém odkazu vidíte přes 20cm mokrého hustého betonu, na kterém je pásek položen. Krátce poté přijel mix a vše naplnil betonem po okraj.
Já věděl, že se ozveš :). Já to štěstí zatím neměl. Dycky to bylo. Kluci, zejtra odpoledne přijede mix, tak tam udělejte nějak to uzemnění. A něco v tom smyslu, že aby to bylo super, tak by jsme potřebovali rovnou 10cm vrstvu betonu po celým obvodu? A kdo jako bude platit ten mix zatím co tu bude stát.
Takže jsem v podstatě rád, když to stihneme udělat alespoň na ty držáky...
Quote from: Vít Rotrekl on 30.01.2017, 21:44
Já věděl, že se ozveš :). Já to štěstí zatím neměl. Dycky to bylo. Kluci, zejtra odpoledne přijede mix, tak tam udělejte nějak to uzemnění. A něco v tom smyslu, že aby to bylo super, tak by jsme potřebovali rovnou 10cm vrstvu betonu po celým obvodu? A kdo jako bude platit ten mix zatím co tu bude stát.
Takže jsem v podstatě rád, když to stihneme udělat alespoň na ty držáky...
Přesně tak to vždy bylo.
Na crcání se zemničem nikdy nebyl čas a to i přes to, že jsem kolikrát na stavbyvedoucího řval jak lev. Vždy všichni volali na poslední chvíli a my měli za zadkem točící se mix.
Já to přesto uvádím v PD tak, jak se to má správně provádět.
Že je pak skutečnost jiná, to si musí ohlídat investor, nebo jeho zástupce.
Tak mě jenom napadlo, on někdo v tomhle počasí pokládá pásek? U toho bych chtěl být. 8)
Quote from: Jirka Š. Svejkovský on 31.01.2017, 08:47
Tak mě jenom napadlo, on někdo v tomhle počasí pokládá pásek? U toho bych chtěl být. 8)
Já ne :-) Mě to stačilo včera na stavbě... A to jsem do toho blata naštěstí nemusel
Pokládat určitě ne, raději uložit do skladu a ještě velmi opatrně, dnes je všude ledovka!