Jak se v praxi ukládá páskový zemnič do základové rýhy?

[Marek Laube]

Trošku odlehčené téma. Jen tak mne to napadlo, když s tím nemám zkušennosti. Budeme se bavit třeba o běžném pásku FeZn (nerez) 30x4, který se prodává v rolích o x metrech. Když si představím tu nemalou (asi) hmotnost a hlavně ten tvar toho pásku...no, musí se s tím asi dost blbě pracovat. Nemám teď na mysli nějaké "speciální stroje" k tomu určené, jde mi spíše o běžné "nástroje" jako jsou "ruce" a pod.  ;) Jednoduše, mám základovou rýhu hlubokou třeba 1 metr  a teď do ní musím "nacpat" 30 metrů pásku. Jak se to dělá?

[Milan Hudec]

Rozvine se vedle výkopu za pomoci šlapání.
Budto se odvijí při zemi pak vznikne oblouk který se obrátí a znovu pošlape nebo se odvijí z vrcholu kola pak je srovnaný na poprvé ale zas je náročnější práce s kolem a se zachováním "citu" šlapat v akurátním místě.

[Jan Hájek]

Rozhodně práce ve dvou a mít raději obličejový štít na elektro helmě, jeden nadzvedává kolo pásku a odvíjí se zhora pokládá na zem a rukama druhého ohýbá nahoru k dorovnání stočení.

Dobré je mít tak 2-3 krátké stahovací popruhy, které drží ,,perko pásku,, stažené, aby se neroztáhlo, jako když se vyndá perko z budíku. Při odvíjení je to pracné, ale kolo se nerozpadne a pokud se nevyužije celé dá se s ním stejně manipulovat, jako s celým.

[František Šohajda]

Hlavně dobré kožené rukavice ! ;D (dance)

[Jiří_Hrubý]

Stoupne se na klubo, pákovkama či úderem krumpáče se přesekne pásek. Pak se chytne klubo za část, kde je konec. Ten se chytí pod packu plošiny, bagru, či se nasune do dutiny ležícího sloupu. A dále již zmiňované šlapání. Toto je jednomužný postup. Problém nastane při vysmeknutí upevněného konce, je-li rozvíjející jedinec ještě blízko. Pak to docela bolí a krvácí.
Německá divize na to má pěkný vozík, klubo se uchytí do klece, přestřihne, zavede do rovnačky a pak tahem či pomocí kliky přes rovnací kladky leze rovný pásek. Ovšem to bylo na elektrárně, na podmínky běžného výkopu je to zařízení moc citlivý na bahno a taky se s tím nedá zvládat český tempo. Ale je to precizní.

[Jan Franěk]

Samozřejmě se s tím dělá trochu hůře, ale není to žádná tragédie. Osobně k tomu používám i pár nástrojů a samozřejmě i rukavice. Mnohem důležitější než jak se s tím dělá je jak se pásek do betonu uloží. Musí být celý uložený v betonu, tedy ne tak jak to bastlí mnoho stavebních firem, kdy "hodí" pásek na dno výkopu a pak jej zalejí mixem betonu.
Jinak nejde o žádné speciální nástroje, ale třeba o "rovnák" na hromosvody, velký hasák a pákové nůžky. Pak už jen hrubá síla  ;D :D ;D :D podle hesla - co nejde silou, tak jde ještě větší silou. Jen pozor na ohyby a nástroje, aby se nepoškodila Zn vrstva  (norm)

Plně souhlasím s tím, že se to dělá lépe ve dvou, ale zde se můžete podívat jak jsem to zvládl sám za jedno dopoledne. Ale byla to samozřejmě dřina.
https://www.nepodporovano/photo.php?fbid=1562658330703500&set=pcb.1562661387369861&type=3&theater

[Marek Laube]

Pánové, díky za zajímavé postřehy z praxe.  ;) Kdybych se jednou dostal do situace s pokládkou zemniče, tak si hned "naladím" tuto stránku a použiju jako vodítko.  :)

[Jan Nevoda]

 Já měl zato, že uložení zem. pásu do betonu není to pravé a koukám, že to tak být musí... přitom průměrná jílovitá půda musí mět lepší uzemnovací poměry jako odpor a vodivost než beton, holt se asi pletu... viděl jsem budovat velký uzemnovací rošt o stovce M2 z betonářské roštové armovací ocelové "mříže" s posvařovaným FeZn pásama a to vše zalité betonem do jen cca 40-50 cm základové desky, tzv. prý "podle projektu", přišlo mi to málo hluboko a navíc do betonu...pro účely uzemnění dvoupláštových tlakových nádrží na  X desítek kubíků kapalných výbušných  plynů...

[Juraj Rojko]

Já měl zato, že uložení zem. pásu do betonu není to pravé a koukám, že to tak být musí... přitom průměrná jílovitá půda musí mět lepší uzemnovací poměry jako odpor a vodivost než beton, holt se asi pletu...

A vzít do úvahy i životnost?

[Jan Franěk]

Já měl zato, že uložení zem. pásu do betonu není to pravé ......

Naopak, pro dlouhověkost pásku je to nejlepší. Je potřeba si uvědomit, že pásek, nebo drát uhnije vždy na přechodu mezi betonem a zemí, nebo zemí a vzduchem. Právě proto se tato místa dodatečné chrání před korozí. Například nátěrem, nebo "navařením" smrštovačky a podobně. Nebo použitím trvanlivějšího nerezu.
Než se do něčeho podobného pustíte, doporučuji si řádně prostudovat normy  (norm) kde je to celkem dobře popsáno. Tedy kde a jak je potřeba chránit přechody mezi materiály, jaké materiály použít, nebo jak velká vrstva betonu se pokládá za dostatečnou k ochraně pásku. Všimněte si také toho, že pásek se pokládá "na stojato", aby ho beton dobře obtekl a nezůstávaly pod ním vzduchové kapsy. Na fotkách je vidět podsyp 20cm betonu, kam je uložen pásek. Vzápětí dorazil mix a naplnil celý vzbytek výkopu betonem.

Navíc jsem ještě nepotkal základový zemnič, který by vykazoval nevyhovující hodnoty. Ale možná se najde kolega, který tuto zkušenost má. To samozřejmě nemohu vyloučit.

[Tomáš Žabka]

Nevím jestli tu zaznělo to nejdůležitější, pásek by se měl ve výkopu uložit na "stojáka" osobně jsem prošel dost staveb viděl položeno mnoho km pásku, ale všechny ležely na "placato". jinak další dobrá vychytávka co mě naučili staří montéři (jak se říká "solvyny") tak vždy k x klubům pásky se bral i drát 10mm, ten se nastříhal na cca 60-80cm (podle tuhosti zeminy) ohnul do U a palici se s ním ve vykopu "svorkoval" pásek, aby neutíkal.

Jinak teď jsem byl na školení u pana Kosmáka a ten nás upozornil na zajímavou věc (možná znáte, já jsem o tom netušil) koukněte do ČSN 33 2000-5-54 ed.3 tabulka 54.1 pod tabulkou poznámka "b" pásek má mít zaoblené kraje.

Takže pro nás projektanty je tu dobrá "fligna" napsat do specifikace pásek FeZn 30x4 podle ČSN 33 2000-5-54 ed.3 tabulka 54.1 a pokud to dodavatel dodá klasicky a realizace namontuje, tak při přejímce je možné říci, váš pasek není podle "54", kolik dáte slevu na špatný pasek, který jste uložili.  ;D

[Václav Třetí]

V dobách dřívějších se ani jiný FeZn uzemňovací pás než tažený nedodával, to je vymoženost až poslední doby, že je hranatý, zřejmě stříhaný podélně. Také se s ním hůře pracuje, hrany jsou ostré.

[Milan Hudec]

Naopak, pro dlouhověkost pásku je to nejlepší. Je potřeba si uvědomit, že pásek, nebo drát uhnije vždy na přechodu mezi betonem a zemí, nebo zemí a vzduchem. Právě proto se tato místa dodatečné chrání před korozí. Například nátěrem, nebo "navařením" smrštovačky a podobně. Nebo použitím trvanlivějšího nerezu.
Než se do něčeho podobného pustíte, doporučuji si řádně prostudovat normy  (norm) kde je to celkem dobře popsáno. Tedy kde a jak je potřeba chránit přechody mezi materiály, jaké materiály použít, nebo jak velká vrstva betonu se pokládá za dostatečnou k ochraně pásku. Všimněte si také toho, že pásek se pokládá "na stojato", aby ho beton dobře obtekl a nezůstávaly pod ním vzduchové kapsy. Na fotkách je vidět podsyp 20cm betonu, kam je uložen pásek. Vzápětí dorazil mix a naplnil celý vzbytek výkopu betonem.

Navíc jsem ještě nepotkal základový zemnič, který by vykazoval nevyhovující hodnoty. Ale možná se najde kolega, který tuto zkušenost má. To samozřejmě nemohu vyloučit.

Pokud se v budově používají DC rozvody PELV (té "správné" polarity) v nějakém větším objemu bez promyšleného systému pospojení tak za pár let jde právě základový zemnič do kopru.
Pokud mohu soudit tak s tímto dnes  moc numí projektanti pracovat a armování v takových budovách pomalinku mizí.

[Jan Franěk]

Díky Milane za jeden z postřehů z praxe. Možná bysi mohl uvést i nějaký konkrétní případ.
Pokud si dobře pamatuji, řešil někdo i "ztrácení" zemničů v okolí trakcí pro tramvaje, vlaky a podobně. S tím nemám žádnou osobní zkušenost ,ale i tyto informace mohou občas pomoci při hledání závad a problémů.

[Jan Bocek]

V dobách dřívějších se ani jiný FeZn uzemňovací pás než tažený nedodával, to je vymoženost až poslední doby, že je hranatý, zřejmě stříhaný podélně. Také se s ním hůře pracuje, hrany jsou ostré.

Dříve jsme byli zvykli na pásky válcované za tepla, které měly hrany "přírodní neobstřížené".
Dneska jsou pásky většinou z Rumunska a Polska válcované za studená s hrany oříznutými.
Ještě horší je problém se zinkováním, kdy je někdy jen 140 g/m2 a ty lepší mají 1000 g/m2.
A také pokud to není žárové zinkování, tak se zinek loupe v ohybech....

Některé "pásky FeZn jsou podezřelé levnější.....proč asi

[Jan Bocek]

Pokud se v budově používají DC rozvody PELV (té "správné" polarity) v nějakém větším objemu bez promyšleného systému pospojení tak za pár let jde právě základový zemnič do kopru.
Pokud mohu soudit tak s tímto dnes  moc numí projektanti pracovat a armování v takových budovách pomalinku mizí.

Všiml jsem si při revizích v budovách velikých pošt, kde dříve byly ústředny a velké baterkárny, že měli promýšlený systém uzemnění. V suterénech vedlo několik pásku do betonových zdi a výstupy byly očíslovány, podobně jako u svodů. Jen mne to zaujalo, že je to něco jiného, než na co jsme zvykli.

Rovněž u objektu KCO - kryty civilní obrany byly často velice promýšlené systémy uzemnění. V dokumentaci byl k tomu samostatný oddíl. Hlavně v těch větších objektech nad 1000 m2, kde byly i DA ( Dieslové agregáty). Asi to bylo umění....a byli páni projektanti. Některé jsem pro zajímavost měřil a hodnoty byly velice slušné a rok výroby 1952-55.

[Milan Hudec]

Ano v těchto objektech se dbalo na oddělení zemí, vývod z budovy byl izolovaný v délce min.5m od jejích základů (již se mnohdy používal základnový zemnič pro hromosvod) zemnící prvek tvořila většinou deska situovaná pokud možno ve směru odchozích kabelů (DC proud tekl zemí kilometry daleko do pobočkové ústředny).
Předepsán byl vždy jeden "utajený" zemnič který se nacházel hluboko pod budovou aby ho nemohlo zničit případné bombardování (ústředny se stavěly v podstatě v režimu vojenských objektů) tento zemnič s ohledem na jeho nenahraditelnost byl tvořen mnohatunovou deskou a vývod tvořen mohutným lanem.
Až nyní jsem si uvědomil že ono lano bylo Cu izolované, jak se tedy přesně připojovalo k desce nevím, možná i ta byla Cu, to by zas nehrálo s jiným zemničem.....

[Pavel Horský]

Nejlepší co jsem kdy viděl o montáži základového zemniče je animace Dalibora Šalanského z Luma Plus - Chomutov  http://www.kniska.eu/animace/animace
Z videa je jasné, že nejlepší uložení pásku je nastojato v podpěrách (distanční držáky) DEHN 290 001 nebo 290 002. Vývody pro napojení vrchní jímací soustavy se pak provádí z drátu FeZn opatřeným izolací DEHN 800 110. Nemusí se pak nic natírat a opatřovat smršťovačkou, která je beztak mechanicky slabá a může se snadno při lití betonu poškodit, stejně jako nátěr. Spoje v zemi pak ošětřit protikorozní petrolátovou páskou DEHN 556 125 nebo 556 130.

Proč instalovat pásku do podpěr?
Páska musí být po celé její délce oblita betonovou směsí z důvodu úplné eliminace koroze.
Když pásku jen tak položíme na dno základu, vzniknou z důvodu nedostatečného krytí místa přechodu beton/zemina a právě v těchto místech pak páska hnije.

Někdo může remcat proč zrovna DEHN, že je to zbytečně drahé........

Omyl, nikdo nic lepšího než výrobky od DEHN nevymyslel. Jsou tu jen další drobní výrobci, kteří DEHN na oko kopírují a to bez efektu kvality a za kvalitu se přece platí.
Ve finále vždy vyjde draho právě ona "náhražka", se kterou jsou do budoucna jen problémy.