Časový spínač CS3-1 přestal fungovat, zničil jsem ho?

[Martin Kurka]

Protože už se oteplilo, chtěl sem to dnes opět zapojit, ale omylem ty dva drátky o sebe brnkli (černý a modrý podle plánku), prsklo to a po zapojení se ventilátor nespouští.
Myslíte, že jsem ten časovač zničil?

Ano,zničil, zkratem.
Lze opravit poměrně snadno, cena nového triacu BT137/600[glow=red,2,300]-F[/glow] je 15Kč s daní, CS spínač není zalévaný, stačí vyloupnout, oprava je pro radioamatéra brnkačka, Vy to radši nezkoušejte a kupte si pro účel odpojování ventilátoru 3 lustrové "Wagosvorky" s tlačítkem kus za 7-14Kč(z jedné strany drát od spínače, z druhé slaněný nebo drát, jednoduše odnímatelný od toho ventilátoru).
CS3-1B spínač, který jsem měl rozebraný k úplnému pochopení uvnitř žádnou pojistku neměl (vzhledem k jeho ceně schéma ze svačinového pytlíku schema překreslovat nebudu, šlo mi tehdy při zakreslení jen o to, jestli triac nemohl s sebou do věčných lovišť vzít okolní součástky a jestli se to vyplatí opravovat - vyplatilo se to dost na hraně, spíš jsem to dělal ze zvědadosti a z lenosti, abych nemusel zajít koupit nový a také trochu ze snahy něco udělat pro přírodu)  
Vzhledem k použití ventilátoru doporučují triac na alespoň 600V, nejlépe 800V. Musí to být citlivý typ a s malým řídícím proudem - teda písmenko F - proud triacem u ventilátoru je do 1A. Můžete zvolit jakýkoliv obdobný triac >600V/>2A/<10mA a lepší. Cena triacu je proti opravě a místnímu pokecu zanedbatelná.
Howgh

Jen Merkur měl jen plochou baterku "Slaný".
Za je nabitá jsme zjišťovali olíznutím kontaktů.  

P.S. Baterii měl jen Mekur Elektro, Merkur 7 byla největší, leč pouze mechanická stavebnice ze všech Merkurů. Merkur Elektro a zejména jeho návod byla a dosud zůstává bezvadná a nepřekonatelná učebnice elektriky+magnetizmu a galvanochemie pro děti.
Kdyby se tu hlasovalo, kdo si zde prošel Merkurem Elektro, bylo by to asi hodně vysoké procento.

[Martin Kurka]

Kdo složí všech 100 modelů Merkuru 7, musí si hravě poradit se zapojením tohoto spínače .... ;)

P.S.č2
Všech modelů v návodové knížce bylo 311, speciálně jen pro Merkur 7 jen 10 - od čísla 302 do 311včetně.
;)

[František Šohajda]

Dnes se takové věci nevyplatí opravovat, cena za hodinovou práci nahradí dva takové CS-X-Y spínače!! (dance)

[František Janeček]

Dnes se takové věci nevyplatí opravovat, cena za hodinovou práci nahradí dva takové CS-X-Y spínače! (dance)

Proto jsem také psal, že bych odpravený spinač roztočil po uchopení za nejdelší drát a poslal ho "za psem".

[MiraP]

P.S.č2
Všech modelů v návodové knížce bylo 311, speciálně jen pro Merkur 7 jen 10 - od čísla 302 do 311včetně.
;)

[Miroslav Minařík]

Pak jsem měl nějakou modulovou slaboproudou stavebnici.
Snad PIKO?
Z NDR?
Už nevím přesně.
Bílé kostičky s odpory, kondenzátory, tranzistory ...
Na bocích byly kontakty dnešních Wagosvorek do kterých se zasouvaly spojovací dráty.
Daly se z toho postavit blikače, přijímače rádiového šumu, schodišťové vypínače ... a já nevím co ještě.
Tuším, že to bylo poprvé co jsem zničil tranzistor a vše bylo už jen na ozdobu.

Vzpomínáte někdo?

[Michael Tejčka]

Nevim jestli to bylo ono, ale neco na ten zpusob jsem mel :D - plosny spoj s naletovanyma jezkama na ktery se tyto bile kosticky s ruznymi soucastkami napichovaly :D :D uzasne kombinace se daly vytvaret, mozna bych ji jeste nekde ve sklepe vystrachal

[Miroslav Minařík]

Nevim jestli to bylo ono, ale neco na ten zpusob jsem mel :D - plosny spoj s naletovanyma jezkama na ktery se tyto bile kosticky s ruznymi soucastkami napichovaly :D :D uzasne kombinace se daly vytvaret, mozna bych ji jeste nekde ve sklepe vystrachal

To bylo ještě až po té.
Ty moje krabičky mohly mít tak 2-3cm na jedné straně. To, co popisujete mohly mít ty kostičky tak centimetr na centimetr.
A taky šly z toho dělat kouzla.

[Miroslav Revús]

Vzpomínáte někdo?

Ano. Ale aj tak ma viac lákali zapojenia z "ábíčka". bolo s nimi viac zábavy, hoci do úspešného konca som dotiahol len niektoré. :-)
Bola to dobrá škola praktickej elektroniky.

[Václav 3]

Já jako malý kluk pamatuji stavebnici v bakelitové krabičce, která sloužila zároveň v jedné přihrádce jako kontakty pro plochou baterii, byly v ní různé spínače (ještě otočné), patice pro žárovičky, bzučák, zásuvečka a vše se propojovalo do dvojnásobné  asi desetikontaktní lišky pomocí malých banánků o průměru 2 nebo 2,5 mm. Tato stavebnice učila zapojení z běžné silařiny. Když jsem se začal zabývat slaboproudem, tak to jsem si již chodil kupovat součástky podle seznamu z AR.

Ještě se vrátím k tomu časovému spínači, co se týká pojistky v něm, případně její absence. Ochránit triac napájený 230V stř. pomocí běžné trubičkové pojistky (char. F) dost dobře nejde, ta má odpínací schopnost 35A, bylo by nutné použít provedení ještě rychlejší, někdy ozn. FF, které má odpínací schopnost 1,5kA a je "zapískované". Ani tato ochrana nemusí být ovšem na 100% spolehlivá a triac při zkratu zachránit. Její cena spolu s cenou kontaktních pérek na ni potřebných je srovnatelná s dnešní cenou triacu, proto ji tam výrobce nedává.