Existuje přiřazení LPS v (ČSN EN 62305) k objektům podle důležitosti?

[Vanek Libor]

V ČSN EN 60305-1 až 4 jsem to nenašel.
Ale někde jsem už něco podobného viděl.

[Josef Drda]

 :)

[Vanek Libor]

P.Drda, je to v ČSN?
Možná jsem to přehlédl.

[Josef Drda]

nepřehlédl .......    jsou to příklady   :)

Musíte si  stanovit třídu LPS  např. dle  tabulky a potom oceněním rizika zjistit  zda  jste zvolil správně.

zkuste se podívat  :

http://www.kniska.eu/kniska a http://www.kniska.eu/software

[Vanek Libor]

Normy jsem četl a školení mám taky za sebou.

Odkud jsou ty příklady? Je nutné je dodržet?

Nebo musím opravdu postupovat od výpočtu rizik?

[Vanek Libor]

Kníšku jsem si stáhl je perfektní i s výpočty!

Pořád nevím jak správně zvolím LPS. Musí být rozdíl budu-li chránit atomovou elektrárnu nebo chatu.

[Josef Drda]

Tabulky a pomůcky jsou pouze orientační
Při připoškození objektu nebo ztrátách  na majetku či životek se budete jen těžko  obhajovat takovou  tabulkou .

LPS odpovídá LPL , LPL určíte s investorem  na základě vypočtených nákladů   na pořízení a údržbu LPS a  poměrem ceny ztrát poškození objektu s ohledem na četnost úderů blesku ...   ocenění rizika



Příčiny a typy poškození staveb
Z hlediska místa úderu: údery do stavby; údery v blízkosti stavby;  údery do inženýrských sítí připojených ke stavbě;  údery v blízkosti inženýrských sítí připojených ke stavbě.
Blesk může způsobit tři základní typy škod: úraz živých bytostí způsobený dotykovými a krokovými napětími;  hmotnou škodu (požár, výbuch, mechanickou destrukci, uvolnění chemikálií) způsobenou účinky bleskového proudu včetně jiskření;  poruchu vnitřních systémů způsobenou LEMP.
Ztráty ve stavbách : ztráty na lidských životech;  ztráty na službách veřejnosti;  ztráty na kulturním dědictví;  ztráty ekonomických hodnot .

Norma je velmi obsáhlá , musí se nastudovat a používat celá . 

[Vanek Libor]

Tím tedy končí práce bez projektové dokumentace. Pak si nesmí škrtnout ani revizák.
Hledal jsem cestu, jak ošetřit situaci bez projektu.
Proto jsem se snažil obejít normu.

[Vanek Libor]

Bohužel zákazník většinou nechápe důvod proč nelze zařízení zrevidovat bez dokumentace.
Pak příjde jiný revizák a všechno jde. (Do jisté doby).
Je to zvláštní povolání. Když ctíte normy, moc si nevyděláte.
Čas strávený prohlídkou a důkladným měřením se většinou nedá do ceny revize započítat.

[Já2440]

To co popsal pan Drda to již trochu připomíná napínavý příběh.
Je nutné si uvědomit ,že i toto je důsledkem toho, že většina občanů ČR hlasovala pro vstup do EU.
Moc by mne zajímalo jak je toto ustanovení prakticky realizováno v jiných zemích EU a nejen v Německu. např v BelgiiBritánii,Itálii,Španělsku,Portugalsku a Francii.
Jen mne prosím nekamenujte.

[Kamil Novák]

Moc by mne zajímalo ....

Ale koho ?  ??

Jen mne prosím nekamenujte.

Nebojte, stejně nevíme koho.  :(

[Jan Hájek]

Jako určité vodítko může sloužit třeba tabulka zatřídění od sousedů z Německa. Takováto tabulka nemá v ČR však žádnou platnost, nicméně by mohla být základem nějaké budoucí obecné společenské dohody.
V současné době lze s úspěchem využít pro počáteční zařazení objektu, když vypracovávám analýzu dle ČSN EN 62305-2.
Orientační tabulka
PS: Stejně je v některých případech hodně měkká např. fotovoltaické zdroje apod.

[Jegiello]

ČSN EN 62305 je velmi rozsáhlá. Čtěte znovu a hledejte podsatu. Norma podle mne nepředepisuje LPS striktně na všech objektech. Norma pouze požaduje, aby bylo zajištěno přijatelné riziko. Záleží na vás, jaká opatření zvolíte. LPS je jedním z možných opatření. I na stránkách portálu se již tento názor občas objevil.

V době, kdy nebyly dostupné programy pro analýzu rizika, jsem používal chvíli předpis VdS 2010 : 2002-07(01). Tento předpis není normou. Vydalo ho sdružení německých pojišťoven. Dnes bych již použití tohoto předpisu nedoporučoval. Pokud zatřídíte objekt dle tabulky a soustředíte se pouze na hladinu LPS, nemáte jistotu, že vám vyjde přijatelné riziko. Chce to pracovat s programem. V mnoha případech se sníží riziko použitím SPD výrazněji než instalací LPS. Např. pokud se jedná o menší stavby připojené vrchním vedením.

[Vanek Libor]

SPD bez hromosvodu nemá smysl. Myslíte zvloit LPS 4 a doplnit SPD?
Na školení nám vyšlo že bez hromosvodu pouze s SPD vyjde LPS 4. A to pouze chránili přípijku nn.
Skutečný problém nastane až při nějaké události. Pak bych se nerad dostal do sporu s majitelem vyhořelé elektroniky. "Vždyť jste tvrdil, že to bude stačit." Stejně to skončí projektem na LPS.

[Jozef_ Dudáš]

Nesmíte zapomenout, že každá analýza rizik je unikátní. Pokud stejný objekt postavíte do jiného prostředí vyjdou jiná rizika. Obdobný účinek má i změna použití objektu.
Tabulky objektů jsou pak přímo popřením smyslu normy. Asi by nebyla ani potřebná norma. Vzali by jste si pouze požadavky německých pojišťoven (to je zdroj tabulek), a normu by jste už nepotřebovali.
Pokud vím, neváže norma vnější a vnitřní ochranu jinak, než přes analýzu rizik. Tj. může být hromosvod bez SPD i SPD bez hromosvodu.
K "události" může dojít i při LPS I a koordinované ochraně SPD, protože ani to není 100% ochrana.

[Jaroslav Ratiborský]

Odhad rizika je holt věda.

[František Šohajda]

Nesmíte zapomenout, že každá analýza rizik je unikátní. Pokud stejný objekt postavíte do jiného prostředí vyjdou jiná rizika. Obdobný účinek má i změna použití objektu.

Už to bude dnes problém zejména u projektantů že se nebude moct kopírovat projekt LPS z jednoho domu na druhý, sice stejný ale postavený někde jinde!! :'(

[Jaroslav Hasala]

Už to bude dnes problém zejména u projektantů že se nebude moct kopírovat projekt LPS z jednoho domu na druhý, sice stejný ale postavený někde jinde!! :'(

No tak na toto mám přesně opačný názor, podle mého soudu se bude spíše více kopírovat než vymýšlet něco nového.
Uvidíme ...