Je nutne zemnit kovove predmety, napr antenu na strese domu, pokud je tato ochranena aktivnim hromosvodem?

[Miroslav Minařík]

Počkejme si na výsledky nezávislých testů (anglické univerzity?). Také mám pocit, že si někteří výrobci přimýšlejí zázračné vlastnosti.

[Edmund Pantůček]

Není vhodné opominout některé pojmy - i v původní 342390 se hovoří o tzv. bleskové kouli, tedy mj. o možnosti zásahu blesku do míst, kde se koule valená po povrchu země (a o poloměru podle povahy stavby mezi 15 a 60 metry) dotkne povrchu stavby. Navíc pro komíny a stavby s výškou nad 30 metrů platí poněkud jiné poměry.

[Edmund Pantůček]

Doporučuji seznámit se s evropskou normou 61024-1, která tuto problematiku řeší. Pokud chápeme franklinovský hromosvod jako hodně děravou Faradayovu klec na objektu, nabízí se nám řešení. Argument o výšce továrního komínu není příliš solidní, lépe je chápat možnost zásahu blesku kdekoli v místě dotyku objektum a povrchu koule o poloměru 20 až 60 metrů podle stupně ohrožení objektu. Navíc otázka: co udělá aktivní hromosvod po přímém zásahu bleskem? A blesk je navíc řada dílčích obousměrných výbojů mezi oblakem a zemí, může navíc mít obě polarity. Ionizace nabízí jen jednu polaritu.

[Petr?]

Můžete vysvětlit v čem spočívá "snažší periodická revize"? Naopak udělat revizi Pulsaru je daleko obtížnější a finančně náročnější. Lze totiž postupovat tak maximálně podle předpisů a norem které jsou platné ve Francii a nikoliv u nás. Ještě žádný prodejce nedokázal dodat dokumentaci ve které by byl uveden postup provádění revize. No a ještě je třeba dle dokumentací a podkladů které jsem viděl dělat revizi každý rok (to ovšem nemusí platit obecně pro všechny typy).

[Kavarnik]

snazil jsem se normu ČSN 341390 nekde na internetu dohledat, ale marne.

Nemohl by jste zverejnit cele zneni ?
Když tak na enail fewo@post.cz

Dekuji

Janoušek

[Jaroslav Hasala]

To Janoušek:
Bohužel, normy na internetu nenajdete, za ty se musí platit ... :-(
Ale každý revizní technik by měl ČSN 34 1390 mít a jistě vám ji půjčí.

[Pavel Ryšavý]

To: Kavarnik

České technické normy na internetu nehledejte viz zákon 22/1997, §5, odst 8, případně § 19 Pokuty.

pokud chcete normu legálně získat musíte si ji koupit, nebo naštivte nějakou technickou knihovnu, tam vám ji půjčí k prostudování ve studovně (nesmíte s ní odejít, a neokopírují vám ji, výpisky a poznámy dělat povoleno - na vlastní papír, ne do normy)

[Pavel Tesař]

Také bych se chtěl zeptat revizních techniků, podle čeho budou dělat revizi aktivního hromosvodu, když o něm žádná ČSN není ?

[Pavel Ryšavý]

to: Tesař
napadají mne 3 varianty

1.)revizák, který se má rád tohle revidovat nebude
2.)pokud neexistuje česká norma je možné využít zahraniční normu (francie, slovensko)
3.)požádat výrobce oného bazmeku nechť provede revizi za mrzký peníz :-)

[Milan Karvánek]

Já bych viděl revizi aktivního hromosvodu asi takto: pokud bude celá hromosvodová soustava s tyčovým jímačem odpovídat ČSN 34 1390  ať si je třeba na té špici nějaký aktivní pulsar. V případě úderu blesku by provedení dle ČSN 34 1390 mělo výboj svést do země.
To je vlastně v souladu s návodem výrobce, jak uvedl p.Král 24.08.04 > >
V. PODMÍNKY PLATNOSTI CERTIFIKÁTU ... " 1. Protibleskový ochranný systém typ PULSAR je možnou použít pouze při důsledném dodržení ustanovení ČSN 341390, atd." < <

[Jan Hájek]

,
vše již bylo řešeno v diskuzi
http://www.elektrika.cz/diskuse/elektrotechnici/revize/153640678156?b_start:int=0

  Jedna novinka : V USA je od loňského roku dle rozhodnutí arizonského soudu, reklama na ten hřibovitý ochranný prostor trestným činem. Zároveň všechny objekty tímto vybavené musí mít evakuační plán pro případ bouřky.
  Pokud máte zájem o ,,výcuc"  ze zmiňované IEC 61024 nebo připravované prEN 62305 napište si o CD s podklady na info@dehn.cz
S pozdravem Jan Hájek

[Jiří Fuksa]

To: Tesař, Ryšavý
Klidně vám zreviduji jakýkoliv objekt s aktivním hromosvodem. Důsledně budu postupovat dle ČSN 341
390.
To: Petr
Již dlouhou dobu provádíme "pravidelné" revize.

A jen tak mimochodem. Při jedné pravidelné revizi postupovali pracovníci dodavatele aktivního hromosvodu jednoduchým způsobem. Přijeli dva, nechali si změřit odpor uzemnění, očima prohlédli aktivní hromosvod a tím byla revize celá. Nabízí se mi otázka, zda umí výrobce nebo prodejce aktivitu hromosvodu vůbec nějakým způsobem ověřit nebo změřit.

[Jiří Schwarz]

Není nad vlastní zkušenost! Před několika málo léty jsem byl pozván k příbuzným, abych pomohl dát do pořádku elektroniku a elektroinstalaci po bouřce. Rodinný domek, chráněný hromosvodem, pravděpodobně blesk nebo nějaký vedlejší výboj cestou do "země" hledal další cesty, proskočil mezi okapem (spojen s hromosvodem) a přívodem sítě do domu (díra ve zdi, opálená barva na okapu,... Samozřejmě že všechny přístrojem, které byly "vypnuty" do stavu StandBy, byly na "výměnu"!

Blesk je "rychlá" záležitost a nedá se dostatečně nasimulovat! To, co si při revizi mohu změřit, to je alibismus, až blesk prověří jestli ochrana stačí! Blesk je z hlediska elektroniky zákmit, který obsahuje frekvence až do stovek MHz a ještě při desítkách MHz má nezanedbatelnou energii! Při 10MHz je vlnová délka 30m, "čtvrtvlna" je 7,5 metru! Když na konci čtvrtvlného vedení udělám zkrat, na začátku mám nekonečnou impedanci. To, co si změřím při níské frekvenci, to se při náběžné hraně blesku může chovat naprosto "opačně"!

A je prokázané, že některá místa na zemi jsou snad pro blesk "vodivější" a "přitažlivější", když blesk dokáže na jedno místo uhodit opakovaně i když to není nejvyšší bod v okolí.

[Stanislav Pavézka]

To Chrpa:
Rád bych věděl jak zákazníci oceňují spolehlivost?Co se zařízením po záruce?Co pořizovací a provozní náklady? Neuvedl jste délku životnosti.Pokud se pravidelná revize provádí způsobem ,jak zde uvedl p.Fuksa,tak to pohodlné opravdu je,velikou otázkou však je ,do kdy.
Jsem přesvědčen,že neexistuje nikde na světě žádné spolehlivé zařízení k účinné ochraně před bleskem a jeho účinky,cesty jsou nevyzpytatelné, síla nedefinovatelná .

[Jan Hájek]

,
raději zopakuji hlavní body pro návrh jímací soustavy.
dodržení vyhlášky 137/98 Sb. viz www.mmr.cz § 47 seznam platných ČSN k vyhl. 137/98 Sb. je tam zcela zdarma k dispozici.
POkud by byly pochyby kdo vlastně právně zodpovídá za provedení projektu dle současných znalostí aplatných norem, vyhlášek a stavebního zákona, tak na těchto stránkách je k dispozici :,,Společné stanovisko MMR a ČKAIT k oprávnění autorizovaného technika v oboru pozemní stavby pro zpracování projektové dokumentace.,,

   Základní parametry bleskového proudu, základ pro navrhování vnější a vnitřní ochrany před bleskem naleznete v prEN 62305-1. Když se tyto parametry dodrží, nevěřím opakuji nevěřím, že by se na celém světě vyskytlo v roce  více jak několik desítek úderů, které by měly hodnoty vyšší než uvádí tato norma.
   Hlavně nezapomenout na to že blesk je elektrický jev a lze jej technickými / tedy logickými tzn. 1+1=2 / opatřeními zvládnou. Viz. předchozí příspěvěk o nedodržení dostatečné vzdálenosti od připojeného okapu.
Více informací v podkladech D+S na vyžádání na info@dehn.cz - zdarma

[Jan Hájek]

Ještě taková připomínka k ESE aplikacím v ČR, všimněte si prosím, že dostatečná vdálenost od svodu není téměř nikde dodržena. To už je porušövání fyzikálních zákonů známých ze základní školy, pravda druhý stupeň, fyzika a Ohmův zákon :-).
A když budete mít problém ,jako uživatel, obrátíte se na výrobce, ke kterému nemáte žádný smluvní vztah nebo na dodavatele a projektanta ?
Stanovisko MMR
http://www.mmr.cz/index.php?show=001025008005002001

Když vám v autoservisu namontují vadné brzdové destičky a Vy nabouráte hrazení škody také budete vyžadovat po autoservisu a ne po výrobci či dovozci destiček.
Právní pohled na věc je. Objekt, který nesplňuje MINIMÁLNÍ  technické požadavky vyhl. 137/98 Sb. není objekt. Jako když nabouráte auto bez platné technické kontroly, pojišťovna vám nedá ani korunu, nemá proč. :-)

PS: Většinu objektů o kterých hovoříme kupoval majitel na základě obchodního zákona, ne občanského a zde se smluvní podmínky řídí kupní smlouvou. / garance, počet reklamací atd. /

[Edmund Pantůček]

Ne, opravdu není třeba zemnit. Vždyť podle statistik uhodí blesk v okruhu 1 kilometr od chráněného místa jednou za dvanáct let. V průměru, takže třeba i déle.  (dabel)