Jak správně řešit ochranu kovových vložek komínů před úderem blesku?

[Fuk Tomáš]

....mám ještě dotaz...a nekamenujte mě ))))))
Pokud mám na střeše hromosvod dle 341390 a namontuji tam klimatizační jednotku - mám ji připojit, nebo mohu použít novou normu a zhotovit oddálený jímač? Jak by to potom bylo revidováno? Dle ČSN341390 nebo nové 62305?

To by mě také velice zajímalo, jak se normy dívají na takovýto kombinovaný přístup.
Že by odpověď znal kolega Hájek?

[Rozmahel Vladimír]

Nikoli, i já jsem měl na mysli přímý úder blesku do hromosvodu objektu.
(Jinak bych těžko mohl mluvit o tom, že 50% se svede do místních zemničů a 50% se odvede po síti. V případě příchodu přepětí po síti přijde 100% proudu po síti a těchto 100% se nakonec, tou či onou cestou, svede do místních zemničů).

Uvažoval jsem tak, že v případě úderu do vedení " před " domem se vlna bude šířit oběma směry po vedení / odhad 50/50 / a ne jen do jednoho objektu. Je pak otázka čemu říkáme 100%.
Myslím , že v případě vypnutého chrániče při bouři již před úderem blesku, je vysoká pravděpodobnost toho, že v případě zabrání svodičů přepětí proti rozpojené síti musí vlivem vysokého rozdílu potnciálu dojít k nevratnému poškození minimálně toho chrániče, nemluvě o zapojených spotřebičích v tomto odpojeném objektu.

[Fuk Tomáš]

Uvažoval jsem tak, že v případě úderu do vedení " před " domem se vlna bude šířit oběma směry po vedení / odhad 50/50 / a ne jen do jednoho objektu. Je pak otázka čemu říkáme 100%.
Myslím , že v případě vypnutého chrániče při bouři již před úderem blesku, je vysoká pravděpodobnost toho, že v případě zabrání svodičů přepětí proti rozpojené síti musí vlivem vysokého rozdílu potnciálu dojít k nevratnému poškození minimálně toho chrániče, nemluvě o zapojených spotřebičích v tomto odpojeném objektu.

Ten svodič na vstupu do objektu způsobí právě to, že (pokud to ten svodič přežije - zásah blesku do přívodního kabelu těsně před objektem je pro něj nejnáročnější) neprohoří odpadlý proudový chránič v objektu.
Je třeba si uvědomit, že ten bleskový výboj si v takové situaci cestu do všech vodičů na přívodu najde, ať chceme nebo ne, a úkolem svodiče je poskytnout mu tu cestu snadnou, aby při tom nenapáchal škody hořícím obloukem.

A nerozumím tomu, proč by odpadlý proudový chránič, odpojující spotřebiče od zasaženého venkovního přívodu, měl svým odpadnutím ohrožovat spotřebiče v objektu (pakliže jsou řádně instalovány i ty jemnější svodiče uvnitř objektu).

[Rozmahel Vladimír]

Ten svodič na vstupu do objektu způsobí právě to, že (pokud to ten svodič přežije - zásah blesku do přívodního kabelu těsně před objektem je pro něj nejnáročnější) neprohoří odpadlý proudový chránič v objektu.

U zásahu zvečí do vedení nn je to tak jak říkáte, měl jsem na mysli tu variantu zásahu do hromosvodu RD, kdy " zaberou " na HOP spojené svodiče a " povolí " cestu proudu zpět do sítě. Ta je ale rozpojena tím chráničem. Jediný " odpor sítě " pak jsou zapojené spotřebiče.

[Jan Alin]

....mám ještě dotaz...a nekamenujte mně ))))))
Pokud mám na střeše hromosvod dle 341390 a namontuji tam klimatizační jednotku-mám ji připojit, nebo mohu použít novou normu a zhotovit oddálený jímač?Jak by to potom bylo revidováno?Dle ČSN341390 nebo nové 62305?

Pokud vím tak tuhle situaci bohužel nikde nikdo neřeší. Pospojit podle staré normy neodpovídá platné legislativě a vytvořit ochranu před bleskem podle nové legislativy je finančně neúnosné a někdy i nemožné protože není známa stavební konstrukce objektu. RT má zodpovědnost ale nemá se čím řídit takže je bezmocný a může v revizní zprávě jen suše konstatovat tuto skutečnost a přenést tím odpovědnost na majitele objektu.

[Fuk Tomáš]

U zásahu zvečí do vedení nn je to tak jak říkáte, měl jsem na mysli tu variantu zásahu do hromosvodu RD, kdy " zaberou " na HOP spojené svodiče a " povolí " cestu proudu zpět do sítě. Ta je ale rozpojena tím chráničem. Jediný " odpor sítě " pak jsou zapojené spotřebiče.

Nerozumím, v čem je problém?
O vnější síť se "postará" svodič B instalovaný v HDS (před chráničem), o vnitřní síť se "postarají" svodiče C, D. Na obou stranách vypadlého centrálního chrániče budou fázové vodiče "přitaženy" k ochrannému vodiči, a přepětí v síti (tzn. mezi vodiči v obvodu) bude limitováno.

P.S. ty svodiče cestu proudu nepovolují, ale usnadňují. Proud by tam prorazil i bez nich, obloukovým výbojem.

[Fuk Tomáš]

Pokud mám na střeše hromosvod dle 341390 a namontuji tam klimatizační jednotku - mám ji připojit, nebo mohu použít novou normu a zhotovit oddálený jímač? Jak by to potom bylo revidováno? Dle ČSN341390 nebo nové 62305?

Pokud vím tak tuhle situaci bohužel nikde nikdo neřeší.

>:( :( ;D

[Jan Alin]

>:( :( ;D

??

[Patrik Novy]

....no tak nás pane Fuk nenapínejte))))

[Fuk Tomáš]

....no tak nás pane Fuk nenapínejte))))

Tohle já ale fakt nevím, co na takové případy říká norma, a samotného by mě to zajímalo.
Jestli jsou někde nějaká přechodová ustanovení či co...
Mě to zajímá věcně, jaká je za tím fyzika, jak to funguje či nefunguje, ale co přesně na takovou normově zašmodrchanou situaci říká litera zákona, to nevím.
Dovedl bych si představit, jak by takové doporučení mělo vypadat, ale jestli opravdu existuje, vydané kompetentní autoritou, to nevím.

[ALCR]

     Mohli by jsme se ještě vrátit k původnímu tématu, které nebylo řádně prodiskutováno, aby jsme se dobrali nějakého všeobecně přijatelného závěru.

     Na svůj příspěvek a dotazy

jsem očekával více reakcí ať pozitivních či kritických.
http://diskuse.elektrika.cz/index.php?topic=12790.msg88040#msg88040

Poznámka k výše odkazovanému příspěvku:
     K připomínce, že v těch nákresech je vedení a jímač moc blízko komína/vložky a není dodržena dostatečná vzdálenost uvádím, že nákresy jsou čistě orientační pro představu, výšku a vzdálenost vedení a jímače berte s velkou rezervou.
     K připomínce, že oddálený jímač není 100% bezpečné řešení a bleskový výboj může přeskočit na kovovou vložku ano jistě, ale to by snad mělo řešit řádné hlavní pospojování spodku vložky a proto osobně doporučuji vodič tohoto pospojování použít min. CYA10 (CYA proto, že údajně lano snese větší proudové zatížení a dynamický ráz než drát, navíc s lanem se lépe pracuje) místo min. CY6, které cituje pro hlavní pospojování ČSN 33 2000-5-54 ed.2.

[Fuk Tomáš]

Na svůj příspěvek a dotazy  jsem očekával více reakcí ať pozitivních či kritických.

Jestli ono to nebude tím, že:

Nejen, že pokládáte spoustu otázek, ale zároveň si většinu z nich hned správně zodpovídáte.  ;)

[Rozmahel Vladimír]

...řádné hlavní pospojování spodku vložky a proto osobně doporučuji vodič tohoto pospojování použít min. CYA10 (CYA proto, že údajně lano snese větší proudové zatížení a dynamický ráz než drát, navíc s lanem se lépe pracuje) místo min. CY6, které cituje pro hlavní pospojování ČSN 33 2000-5-54 ed.2.

Nevím jak s proudovou zátěží, ale myslím si, že při rázovém zatížení sebou lano CYA škubne takovou silou, že se může utrhnnout, zejména menší průřezy. Setkal jsem se s bodovými svářečkami Schlatter, kde svar trvá 0,2s a svařovací proud je až 2.000A. Napojení bylo cyky 3x240+120 a nebo lany cya. Kabel jako celek při sváru pouze mírně pružil, lana sebou škubala jako hadice v létě rozpálená sluncem. Průřez cy6 je dán jako minimum, které nelze snížit, i když například přívodní vedení do objektu je provedeno průřezem menším.
V tomto případě se musí vyjasnit otázka jak se vlastně dívat na tu vložku.  Je součástí vnějšího systému a nebo vnitřního? Od toho se pak odvíjí požadované průřezy.

[Jan Alin]

V tomto případě se musí vyjasnit otázka jak se vlastně dívat na tu vložku.  Je součástí vnějšího systému a nebo vnitřního? Od toho se pak odvíjí požadované průřezy.

Myslím že tady komínová vložka nemá na výběr a je součástí vnějšího systému i když jen jako náhodný a nechtěný svod protože slouží přímo ke svedení výboje směrem k zemniči. Co ovšem dělat v případě starého domu kde není kam spodek připojit?

[Jaroslav Ratiborský]

Myslím že tady komínová vložka nemá na výběr a je součástí vnějšího systému i když jen jako náhodný a nechtěný svod protože slouží přímo ke svedení výboje směrem k zemniči. Co ovšem dělat v případě starého domu kde není kam spodek připojit?

Ze skutečnosti,že na poslední otázku nereagoval nikdo z odborníků lze usuzovat,že otázka je moooc těžká a možná nám odpoví nějaký kouzelník s bílou hůlkou nebo také ne.
Bylo by dobré,kdyby bylo na netu někde možné zjistit kolik blesků využilo kovové komínové vložky ke svodu do země v této době letních bouřek. Nevíte někdo o zdroji informací ?

[Jan Alin]

Bylo by dobré,kdyby bylo na netu někde možné zjistit kolik blesků využilo kovové komínové vložky ke svodu do země v této době letních bouřek. Nevíte někdo o zdroji informací ?

Tuto informaci asi nikde nezískáte. Většina úderů blesku projde tak že nezanechá výraznější stopy ani nic nezničí. Kdykoli dojde k úderu do hromosvodu na objektu kde je kovová komínová vložka spojená s jímací soustavou tak část proudu jde právě tou vložkou.
Zrovna včera jsem koukal na pěknou bouřku když sem jel v autě a při přímém pohledu na to co dělají blesky se zdají všechny výpočty dostatečných vzdáleností tak nějak zbytečné  ;D. Ona ta debata je pouze teoretická a počty pravděpodobnosti se při průšvihu u soudu asi neřeší. Pokud jde o přiměřenou ochranu před bleskem tak je docela jasno, problém je v tom jak je postavená legislativa.

[František Šohajda]

TO:Alin
Kolega, elektrikář mě říkal že bydlí u takového sušiče hadic pro hasiče..každý to zná, vysoká budova, ze železa uvnitř jsou navěšené hadice aby uschli.....
už to zpozoroval několikrát že blesk udeří do boku železné konstrukce a viditelně se odrazí několik desítek metrů vedle tohoto monstra a udeří do země.....málo kdy vidí že se sveze po tomto zařízení do země...
už si toho všímá delší dobu.......potud z ústního podání....!
Tento sušič je dobře uzemněn a přesto asi Ohmův zákon bude obcházen nezbedou bleskem... ;D

[Jan Alin]

Tento sušič je dobře uzemněn a přesto asi Ohmův zákon bude obcházen nezbedou bleskem... ;D

A z toho plyne poučení: Ohmův zákon v případě blesku nestačí a nelze jej jednoduše aplikovat a dostat při tom smysluplné výsledky.  ;)