Jaká je přeskoková vzdálenost při napětí 1 kV ve vzduchu?

[Karel Rosenstein]

Přeju vám  pánové, mám dotaz: Všichni víme, že se zvyšujícím se napětí se zvětšuje i přeskoková vzdálenost. A já bych se chtěl zeptat, jaká je přeskoková vzdálenost při napětí 1 kV ve vzduchu? Vím, že je to v závislosti na vlhkosti vzduchu a na jiných parametrech, ale chtěl bych vědět třeba když je suchý vzduch a teplota cca 20°C. Předem děkuji

[Pavel Draštík]

K tazateli, toto je čistě teoretická otázka nebo se tímto problémem zabýváte podrobněji.

[Jaroslav Hasala]

Co si tak matně vzpomínám, uvádí se hodnota 1 mm/1 kV.

[Georgis Fasulis]

To Rosenstein: Záleží na tom, zda se ptáte na bezpečné vzdálenosti, které řeší ČSN (nad 1kV - ČSN 333201) nebo na skutečné přeskokové vzdálenosti, kdy už to tzv. jede :-). U těch minimálních bezp. vzdálenosti taky záleží zda je rozvod uvnitř nebo venku. Normy pak ještě znají tzv. povrchové cesty - jsou důležité pro izolátory a tam zase záleží na znečištění.

[Karel Kosina]

Nevím to na 100%,ale myslím že se udávalo jak již uvedeno 1mm/1kV a doplním při teplotě 20°C a relativní vlhkosti 40%,což se dá říct že je to v našich klimatických podmínkách "suchý" vzduch.

[Jaroslav Molák]

Pane Rosenstein,
váš dotaz ohledně přeskokové vzdálenosti není dostatečně srozumitelný.
Se zvyšujícím napětím se přeskoková vzdálenost nezvětšuje jak uvádíte, ale naopak zmenšuje.Při přeskocích hraje roli nejen jednoduše řečeno vlhkost vzduchu, ale zejména, opět zjednodušeně řečeno, tvar obou předmětů různého potenciálu při přeskokovém ději. Mimochodem i diskutovaný 1 mm/1 kV neberte vážně.K přeskoku v oblasti vn dochází tehdy, když cesta výboje se stává pro tento vodivou, t.j. je zionizována.
Ve školních lavicích se názorně žákům demonstrují výboje na předmětech vzájemných kombinací hrotu a plochy, při různých potenciálech.Kritickou je přiblížení dvou hrotů různých potenciálů.V  praxi se přeskoky v oblasti do 1 kV neuvažují, protože vzdálenost není kritická, většinou dojde k dotyku, ale při vyšších napětích je situace jiná, ale ta vás nezajímá. Celá problematika je složitejší po fyzikální stránce a v oblasti předpisů se přeskokové vzdálenosti promítají např.v  předpisech bezpečnostních.  
S pozdravem hezkého dne J.M.

[Georgis Fasulis]

To Molák: Nemáte pravdu je to přesně naopak. Se zvětšujícím se napětím se snad samozřejmě zvětšuje i přeskoková vzdálenost, ne? Pokud bereme za přeskokovou vzdálenost takovou, při které dojde k narušení elektrické pevnosti vzduchu a dojde k výboji.

[Karel Lipkovský]

Je naprosto jasné, že se zvyšujícím napětím je i silnější ionizace mezi vodiči, a tím je vetší "přeskoková vzdálenost", tedy vzdálenost, kdy ionizace dosáhne kritické hodnoty a dojde buď k přeskoku, nebo k výboji. Souhlasím, že záleží na tvaru předmětu, a okolních vlivech. Vzdálenost při napětí 1kV je opravdu malá. Jedná se už spíše o dotyk, u tvrdších zdrojů dojde k el. výboji a přitavení obou konců drátu k sobě. Záleží také jestli se jedná o napětí střídavé či stejnosměrné. Již tři roky pracuju na teslově transformátoru, tedy s vn a vvn. Z vlastních výpočtů a zkoušek jsem dospěl k číslu 1,5 - 3kV na 1mm vzdálenosti ve vzduchu, při sinusovém napětí 50Hz. Záleží nejen na vlhkosti, ale i na rychlosti proudění vzduchu mezi elektrodami. Při návrhu izolantu vždycky beru tu nejhorší možnost, teda 1,5kV (nebo Vašich tabulkových 1kV) na 1mm.