Jaké napětí je v nn rozvodech v Japonsku?

[Jan Němec]

Tak trochu se u nás schyluje k výrobě stroje pro Japonsko. Zatím vím, že pro domácnosti mají nejčastěji v zásuvce 100V 50 nebo 60 Hz, požadavek napětí pro stroj při jednání je 200V. Kdysi se tam dodávaly motory na 200V sdružených mezi fázemi. Můžete někdo podrobněji vysvětlit, jak to tam mají třeba ze zkušenosti z výstavy?

#117#

[Šipeky Michal]

Co konkretne Vas zaujima, ja som to z dotazu celkom nepochopil? V beznej sieti je v Japonsku 100V, bezna zasuvka ma max. 15A. Maju dve frekvencie 50Hz aj 60Hz. Zalezi od toho, ze o aku cast krajiny ide. V Tokiu a Jokohame je 50 Hz. Medzi fazami je 200V, no pouzivaju sa len tri vodice. Pre bezne spotrebice sa pouzivaju take zvlastne dvojkolikove zasuvky akoby bez uzemnenia. Su vsak aj trojkolikove zasuvky.

Nie som elektrikar, iba som sa snazil poradit.

[Tomáš Jarovec]

V zásuvkách 100V a mezi fázemi 200? To bude spíš 115V.

[Šipeky Michal]

V zásuvkách 100V a mezi fázemi 200? To bude spíš 115V.

S napatim v beznej zasuvke je to tak ako som napisal - 100V. Medzi fazami je oficialne 200 V. Spominam si, ze som cital kdesi nieco aj o udaji 208V, no nepamatam si, ze kde.

[Miroslav Macek]

Situaci v Japonsku neznám, nikdy jsem pro ně nic nedělal.
Vzhledem k tomu, že je v Japonsku silná americká vojenská přítomnost, domnívám se, že tam přebírají hlavně americké normy.

Pokud tam tedy máte dát 3-fázové motory, na nichž bude napsáno 200V, pak budou nespíše připojeny na střídavou třífázovou síť 208Y/120V (po našem 3x208V) v souladu s americkou normou ANSI C84.1.
Jsou-li výše uvedené předpoklady správné, pak by to ovšem znamenalo, že motory by měly být konstruovány na frekvenci 60Hz.

Také všechny ostatní parametry motorů by měly být spíše americké a ne evropské (motory by tedy měly být konstruovány v souladu s ANSI/NEMA).

[Jaroslav Ferst]

Parametry sítě by měl přece specifikovat zákazník. Samozřejmě s dalšími podmínkami, kterým musí stroj vyhovět.

[Tomáš Jarovec]

Cituji ze stránek velvyslanectví Japonska v ČR:

Po celém Japonsku se užívá rozvod o napětí 100 voltů. Kmitočet sítě je různý - v západní části Japonska (včetně měst Ósaka, Kjóto a Nagoja) 60 Hz, a ve východní části (Tokio) 50 Hz.

Standartně instalované zásuvky vyžadují zástrčky s 2 plochými kolíky (12 mm vzdálenými).

Pak mi teda není jasných těch 200 V, že by dvoufázová síť?  :)

[Vladimír Šťavík]

Před více než 10 lety jsme dodávaly do Japonska paletizátor do pivovaru na KEG sudy. Našel jsem si podklady z objednávky elektromotorů pra danou zakázku. Protože jsme museli zařízení doma vyzkoušet, nechali jsme si udělat transformátor na napětí 3x200V o velikosti několika kW.

Na objednávce byly následující údaje, které jsme dostali zadané od odběratele.

Napětí                3x200V   L1,L2,L3/PE   tolerance +/-5%
Napětí brzdy    200V            
Kmitočet                 50 Hz         tolerance +/-2%

[Miroslav Revús]

Protože jsme museli zařízení doma vyzkoušet, nechali jsme si udělat transformátor na napětí 3x200V o velikosti několika kW.

Na to je na trhu celkom zaujímavý výrobok - zdroj umelej siete na bázi frekvenčného meniča.

http://www.vonsch.sk/produkty/dalsie.php?lang=sk

[Jan Němec]

Tak jsme na vyžádání dostali od Japonců nějaká schémata. Já tomu rozumím tak, že se jedná o síť IT - do objektu s 6 kV rozvodem, pak tran ::)sformátory 6kV/200V, v sekundáru do D a bude tam elektronické hlídání sítě. Měření odběru mají v primární části sítě. ::)

[Jan Kelbich]

Pak mi teda není jasných těch 200 V, že by dvoufázová síť?  :)

To Japonsko by mě taky zajímalo. O hodnotách 100 V a 200 V jsem četl mnohokrát, ale nijak mi nejdou dohromady.
Dvojfázová síť to asi taky nebude, ta by něměla poměr 1:2, ale (pokud je ortogonální symetrická) tak sqrt(2).
Jinak pro zajímavost, od našeho šéfa, co byl loni na Kubě - tam prý mají v průmyslu 440 V a v domácnostech 190 V (což je, všimněte si, polovina z 380 V).

[Petr Doležal]

Pokud ze středů stran D 200V vytáhnu odbočku mám 2x 100V z jedné strany D, z celého D pak 6x 100V. A je to!

[Miroslav Macek]

Tak jsme na vyžádání dostali od Japonců nějaká schémata. Já tomu rozumím tak, že se jedná o síť IT - do objektu s 6 kV rozvodem, pak tran ::)sformátory 6kV/200V, v sekundáru do D a bude tam elektronické hlídání sítě. Měření odběru mají v primární části sítě. ::)

Podle těch výkresů to vypadá že ...

- Síť s napětím 200V je třífázová (3-drátová) a zapojená do trojúhelníka. Žádný bod trojúhelníka /sekundáru/ pravděpodobně není uzemněn (schema to nenaznačuje).

- Síť s napětím 100/200V je dvoufázová (3-drátová), vytvořená z jedné fáze na primáru. Pravděpodobné je uzemnění středu sekundáru (i když ve schematu není naznačeno).

[Jan Němec]

Dostalo se nám další 3f schéma, tak to přidám také sem. Je to ještě více do detailů. V levé části (E BUS - zemnicí sběrnice) vyvádějí střed a kostru 1f trafa 2x 100V, také kostru a jeden z vývodů delty třífázového trafa - 210V, takže žádná IT síť.

[Miroslav Jakl]

Jak to tak sleduji a co jsem měl možnost poznat ve světě, myslím si, že náš systém 1f/3f elektrifikace domácností a průmyslu je jedním z nejlepších na světě (jednoduchost, blbuvzdornost, ochrana atd...). Jste taky téhož názoru?

[Miroslav Macek]

Zde je vidět, že to evropské označování "TN", "TN-C", "IT", atd. se dobře hodí jen pro jednoduché a dobře známé soustavy, obecně ale nemá valný smysl.
I když to ze schematu není zcela jednoznačně patrné, vypadá to, že uzemňují také jednu vn fázi na straně 6kV, to je zajímavé.

[Zbyněk Hála]

Měl jsem podobný problém, když mi ze zámoří přišel transformátor W/D 3x380/3x480V/75kVA pro 3fázovou technologii a nikdo neřešil, jak se koncový spotřebič 60kVA zapojí do standardní TN sítě když  trafo nemá vyvedený střed.

Bez podrobných informací od zákazníka (typ sítě, napětí, ochrany) se nedá začít s přípravou zakázky. Ideální je mít možnost konzultace s místním "revizním" technikem nebo elektrospecialistou, vyhnete se tak nepříjemným překvapením při instalaci. Někdy je značný rozdíl mezi informacemi "obchodními" a od techniků.....

[Fuk Tomáš]

Zde je vidět, že to evropské označování "TN", "TN-C", "IT", atd. se dobře hodí jen pro jednoduché a dobře známé soustavy, obecně ale nemá valný smysl.

Obecně má přesně ten smysl, ke kterému bylo to označování vytvořeno, totiž identifikovat jednoduché a dobře známé soustavy jednoduchou zkratkou namísto dlouhého popisu.

Jestli se vám to zdá málo, jistě vymyslíte lepší způsob zahrnující veškeré myslitelné soustavy ve světě.