Pro žárovku platí nebo neplatí Ohmův zákon?

[Tichánek]

Pro žárovku platí nebo neplatí Ohmův zákon?
Znalí fyzikové vědí, že neplatí. Jak zhodnotí vzdělaný elektrotechnik?

#112#

[Michal Kolesa]

Ohmuv zákon platí pro všechny elektro. součástky

[Jirka Š. Svejkovský]

Ohmův zákon neplatí pouze pro autoelektriku (vlastní zkušenost 8) ) a u některých polovodičů.
Jinak samozřejmě platí. Máte odkaz na práci znalý fyziků a jejich důkaz?

[Radek Kroutil]

Nedám za to ruku do ohně, ale dle mě platí. Teda dle případu. Nelze to uplatnit u žárovky např. když nesvítí a pak tyto hodnoty uplatňovat když svítí a tudíž je rozžhavená  :-\

[Jiří Schwarz]

Ohmův zákon platí, ale je těžké jej využít pro nelinearní součástku.

A právě žárovku je možné za nelinearní součástku považovat, protože při větším napětí na žárovce protéká větší proud, který žárovku ohřeje a materiál "dnešních" žárovek při větší teplotě má větší odpor. Původní Edisonova žárovka s uhlíkovým vláknem měl charakteristiku opačnou.

Proto je problém vztah I=U/R  použít, protože R se mění podle připojeného U a protékajícího I

"Žárovka" dokonce existuje v provedení, které se používalo třeba u dálnopisných zažízení, kde v nějakém rozsahu fungovalo jako "stabilizátor proudu", když byl menší odpor vedení, protékající proud se začal zvyšovat, to uhřálo vlákno, které změnilo odpor a proud se blížil k požadovaným 40mA.

[Zdenek Rajmont]

Ohmův zákon platí vždy a všude. Jen s žárovkovou voltampérovou charakteristikou je trochu problém ... 
Pro závislost elektrického odporu vodiče na teplotě platí vztah R=R0*(1+alfa*delta_t).  U wolframového vlákna je teplotní součinitel "alfa" kladný (4.5) a proto odpor  s rostoucí teplotou roste. Musí se tedy počítat s "žárovkovou rozžhaveností".

[Petr Doležal]

Ohmův zákon platí vždy a všude.

(jednicka)
Dodejmež dovětek: ano, v každém daném okamžiku (studený, teplý či jiný poloteplý stav)

[Josef Pentoda]

Jak je to  s panem Ohmem za absolutní nuly ?

[pan_ohm]

Jak je to  s panem Ohmem za absolutní nuly ?

A uz ma niekto skusenosti  pracovat pri absolutnej nule ?

[Miroslav Jakl]

Jak je to  s panem Ohmem za absolutní nuly ?

Za teplot, blížících se absolutní nule (absolutní nula 0 K v podstatě neexistuje), neplatí zákony klasické fyziky, ale musí se počítat s kvantovou mechanikou. V současné době je možno v laboratořích experimentálně dosáhnout teplot -273,1599 st.C ale za enormně nákladných a sofistikovaných metod. Zde se již dotýkáme samotné podstaty světa, materie, principů skládanky zvané vesmír atd. Ptát se zde na platnost Ohmova zákona v intencích klasické lineární nekvantové fyziky je myslím trochu dětinské...

[Petr Matuška]

To: Rajmont

váš vztah  R=R0*(1+alfa*delta_t). platí jakž takž přesně jen v omezeném rozsahu teploty.
Pro rozsah teploty 2500 K je tam potřeba dopsat ještě kvadratický a kubický člen.

R=R0*(1+alfa*delta_t+beta*(delta_t)^2+gamma*(delta_t)^3

tak se to udává i pro přesné měření teploty odporem Pt100 ap. Jinak je pravda, že odpor v rozžhaveném stavu je asi 15x větší než při pokojové teplotě. Na to je potřeba dát pozor při návrhu spínacích prvků (vypínač se jmenovitým proudem 6A je tak akorát pro žárovku 230V, 100W).

[Josef Pentoda]

Za teplot, blížících se absolutní nule (absolutní nula 0 K v podstatě neexistuje), neplatí zákony klasické fyziky, ale musí se počítat s kvantovou mechanikou. V současné době je možno v laboratořích experimentálně dosáhnout teplot -273,1599 st.C ale za enormně nákladných a sofistikovaných metod. Zde se již dotýkáme samotné podstaty světa, materie, principů skládanky zvané vesmír atd. Ptát se zde na platnost Ohmova zákona v intencích klasické lineární nekvantové fyziky je myslím trochu dětinské...

No snad mi kolego prominete , že se vracím do dětských let.  Tak platí ohmův zákon všude , nebo ne.  Viz odpovědi k tématu.  Jenom ještě jak je to s  absolutní nulou   ve vesmíru? 

[Jirka Š. Svejkovský]

Prostě a jednoduše. Ne vždy je odpor konstatna. Někdy se chová jako funkce. V případě žárovky bych to viděl takto:

U = I x R(T), kde T je teplota vlákna.

[Fuk Tomáš]

Krásná debata  :D

No snad mi kolego prominete , že se vracím do dětských let.  Tak platí ohmův zákon všude , nebo ne.  Viz odpovědi k tématu.

Záleží na tom, co přesně míníte Ohmovým zákonem.
Pokud ho chápete jako definici odporu R; R=U/I kde U je ustálené napětí a I ustálený proud, tak platí všude. (Nechme teď stranou komplexní podobu s frekvenčně závislou impedancí.)

Pokud to považujete za Ohmův zákon, až když se k tomu přidá dovětek "a R je konstantní nezávisle na hodnotě I", pak Ohmův zákon neplatí nikdy. Je to jen otázka přesnosti měření. Každý reálný materiál má nenulový teplotní součinitel. Některý velký, některý malý, ale má ho.

To Vy ale přece dobře víte, a kladete tu otázku takhle, abyste se pobavil odpověďmi, že?  :D

Jenom ještě jak je to s absolutní nulou ve vesmíru? 

Absolutní nula není ani ve vesmíru. Samotné dokonalé vakuum žádnou teplotu nemá; ta je definována pro soubor hmotných částic a vypovídá cosi o průměrné rychlosti pohybu částic vztažené k těžišti toho souboru. Absolutní nula by znamenala, že máte soubor částic, které se navzájem ani sebenepatrněji nepohybují. Pokud vím, veškeré dosavadní poznatky svědčí o tom, že to není možné.

[Petr Doležal]

Zadejte mi odpor drátu při absolutní nule a já vám spočítám dle Ohmova zákona proud při daném napětí.  :)
P.S. Při absolutní nule s absolutní přesností

[Josef Pentoda]

Petře s jakou chybouj.avascript:replaceText(' :)', document.forms.postmodify.message);
Úsměv

[Miroslav Jakl]

No snad mi kolego prominete , že se vracím do dětských let. 

Nebylo to míněno ve zlém, pane kolego... ;) Já jen, že ten "klasický" svět, jak ho vnímáme kolem sebe, ten známý Euklidovský prostor a klasická fyzika jsou jen speciálními případy Obecné teorie relativity a kvantové mechaniky(kvantové teorie pole a částicové fyziky). Dle současně známých ale stále vyvíjejících se a měnících se teorií ... Před dvaceti lety jsem měl možnost spolupracovat s kolegou RNDr.J.Švestkou,CSc.(český astrofyzik a teoretik v oblasti meziplanetárního prachu) na přístrojovém vybavení americké meziplanetární sondy Cassinni v rámci programu ESA (European Space Agency). Řešili jsme v atomovém krytu pražského Planetária problém, jak uzemnit vakuovou komoru na nulový potenciál. Ale tak, aby na komoře byla elektricky téměř absolutní nula. Vakuová komora sloužila k simulaci meziplanetárního vakua a chování částic prachu a plynu v elektrickém poli Saturnu a v meziplanetárním prostoru během letu sondy.Vybavení typu turbomolekulární vývěvy, laserové ozařovače submikronových částic, zdroje vn pro simulaci el.polí, ozařování vodíkovou čarou Lyman alfa atd...  Byly úvahy provrtat železobetonovou metrovou desku krytu směrem dolů a uzemnit komoru na potenciál planety Země. Vznikla by tak ale skoro absolutní elektrická nula?? Výpočty prokázaly, že ne! Pak se to řešilo dále složitými matematickými metodami a nedokonalý nulový potenciál komory se eliminoval matematickým aparátem... Tehdá jsem měl možnost pracovat na projektu i v Ústavu Maxe Plancka v Heidelbergu, ale nakonec jsem od toho ustoupil a pak mě životní cesty zavály zase jinam. Ale to jsem odbočil... Ohmův zákon obecně jistě platí, ale v době, kdy na něj pan Ohm přišel, jistě nebyly poznatky na dnešní úrovni... A stejně je hezké,že člověka žene vpřed poznání, otázky a hledání odpovědí na ně. Čili i Vaše otázka má, pane Pentodo, smysl! Smysl, aby rozšířila obzory těm méně znalým a nebo těm, kteří ani nedokáží klást otázky... ;)

[zerotest]

Vzhledem k tomu, že žárovka svítí, tak Ohmův zákon v základní formě a čase platí vždy.

To: Josef Pentoda  Včera v 21:42
když jsem před léty začínal s elektrikou, tak každý kdo se mnou pracoval v podstatě pracoval s absolutní nulou. Tedy zkušenosti jsou.   :D