Može byť stožiarový bleskozvod alternatívou ochrany RD pred bleskom?

[Fuk Tomáš]

To ano ale je trochu "zpřesněná" což v praxi když stojíte na střeše občas nepomůže  ;D. Z osobní zkušenosti vím že pokud má hromosvodář něco počítat tak to dopadne špatně, né že by počítat neuměl ale on nechce.

V dobách před 40 lety, kdy vrcholem osobní výpočetní techniky bylo logáro, by to byla oprávněná námitka.

Myslím že je jediné štěstí že tohle všechno blesk nečte jinak by už opravdu nevěděl kam sebou praštit  :D.

:D :D :D

[Jan Alin]

V dobách před 40 lety, kdy vrcholem osobní výpočetní techniky bylo logáro, by to byla oprávněná námitka.

Náhodou logáro, když s ním člověk uměl, dávalo naprosto vyhovující výsledky a nevadilo mu když zmoklo nebo se ním trochu ťuklo. Minulý týden jsem se snažil rozchodit Qtec9100 co pro tyhle účely používám, měl vodu i pod dotykovým displayem a jen se do toho dostat byl porod, dotykový display se sušil několik dní. Ale povedlo se a mohu dál počítat kreslit i telefonovat ;).

[Miroslav Macek]

Metoda ochranného úhlu je  metoda zjednodušující a vzhledem k tomu, že odvození velikostí ochranného úhlu je bráno od metody valivé koule, měla by přesnější výsledky dávat metoda valivé koule.

Tedy pokud neuznáváte valivou kouli, proč akceptujete ochranný úhel od ní odvozený?

Asi byste si měl celou problematiku již konečně ujasnit a konečně dodržovat alespoň nějakou technickou linii, toto neustálé otáčení o 180° bych ponechal politikům.

Udělal byste tedy užitečnou věc, kdybyste podrobněji rozpracoval definici případů, ve kterých nelze zjednodušenou metodu (tj. ochranného úhlu) použít.
(jednicka)

Právě proto tam ta metoda ochranného úhlu pro jednoduché případy zůstala, ne?

Chtěl bych zde zdůraznit, že pro LPL III a IV nemá metoda valící se koule (dle ČSN EN 62305-3) žádnou přednost ani prioritu před metodou vrcholového úhlu. Dedukce, že by snad výpočet pomocí vzorců pro valící se kouli dávaly přesnější výsledky, než metoda ochranného úhlu, je nutno brát jako svérázný osobní názor odborníka, rozhodně ne jako v normovou hodnotu, neboť ČSN EN 62305-3 nic takového netvrdí.
Někomu se prostě více líbí křivá čára, protože má pocit, že bude větším odborníkem, když bude výpočet složitější, jiný zase preferuje přímku, neboť si uvědomuje, že nejde o exaktní vzorce, nýbrž o grafické pomůcky, nemající valný fyzikální obsah. Někdo prostě fandí Spartě, jiný Slávii, a to je celý rozdíl mezi oběma metodami.

[Jan Štěpán]

Preferování valící se koule vychází z čsn en 62305-3 kde se v bodě 5.2.2 dočtete, že tato metoda je vhodná pro všechny případy. Metody mřížové soustavy a ochranného úhlu mají svá omezení. Vypisovat nebudu, přečtěte si je.

Navíc předpokládám (prosím p. Fuka o upřesnění) že bleskový výboj když směřuje k zemi "vidí" předměty v blízkosti své dráhy k zemi. Předpokládám že délka tohoto "vidění" je dána velikostí výboje. Z toho vyvozuji, že vidí v polokouli, možná "upravené" dynamickými silami do jakési půlelipsy. Nemyslím, že by viděl "pod úhlem".
To je pro mne další důvod pro valivou kouli.

Nicméně nezavrhuji ani ostatní metody a v tomto případě jsem vrcholový úhel také upřednostnil. Je to ale opět kvůli 62305 kde se dočtete, že u budov pod 60m se s bočním úderem blesku nepočítá. Přesněji, že údery do boku staveb se mohou vyskytovat u všech staveb, jejichž výška je větší než poloměr valící se koule (zde pro LPS III r=45m). Avšak pravděpodobnost úderu blesku do boku staveb nižších než 60m je všeobecně zanedbatelná.
(to Fuk: proto jsem uvažoval pouze ochranu střechy a antény když  h=7m nebo 9m s anténou)

[Fuk Tomáš]

Chtěl bych zde zdůraznit, že pro LPL III a IV nemá metoda valící se koule (dle ČSN EN 62305-3) žádnou přednost ani prioritu před metodou vrcholového úhlu.

V tom případě si znovu přečtěte normu, třeba to po opakovaném čtení pochopíte.

Dedukce, že by snad výpočet pomocí vzorců pro valící se kouli dávaly přesnější výsledky, než metoda ochranného úhlu, je nutno brát jako svérázný osobní názor odborníka, rozhodně ne jako v normovou hodnotu, neboť ČSN EN 62305-3 nic takového netvrdí.
Někomu se prostě více líbí křivá čára, protože má pocit, že bude větším odborníkem, když bude výpočet složitější, jiný zase preferuje přímku, neboť si uvědomuje, že nejde o exaktní vzorce, nýbrž o grafické pomůcky, nemající valný fyzikální obsah. Někdo prostě fandí Spartě, jiný Slávii, a to je celý rozdíl mezi oběma metodami.

Ano, takto se to může jevit člověku, který vůbec nic netuší o pokrocích ve zkoumání chování blesků za posledních několik desetiletí, a své informace o chování blesků a ochraně před nimi čerpá z periodik typu Blesk apod.
Doporučuji vám k přečtení např. článek Rolling sphere - method or theory? od N. Szedenika, Journal of Electrostatics, May 2001 - je k zakoupení za 20$ v PDFku. Vysvětluje historické a fyzikální pozadí této metody. Dovolte, abych citoval jednu větu z  abstraktu: "the rolling sphere method is now the best design procedure for air termination systems".
Takže to není o fandění Spartě nebo Slávii, ale o preferenci metody podložené výsledky výzkumů a mající i fyzikální zdůvodnění.
Možná byste nás chtěl seznámit s tím, jaké má metoda ochranného úhlu fyzikální zdůvodnění krom toho, že je zjednodušením metody valivé koule, a s tím, jaká používáte kritéria pro posuzování valnosti či nevalnosti fyzikálního obsahu.

Navíc předpokládám (prosím p. Fuka o upřesnění) že bleskový výboj když směřuje k zemi "vidí" předměty v blízkosti své dráhy k zemi. Předpokládám že délka tohoto "vidění" je dána velikostí výboje. Z toho vyvozuji, že vidí v polokouli, možná "upravené" dynamickými silami do jakési půlelipsy. Nemyslím, že by viděl "pod úhlem".
To je pro mne další důvod pro valivou kouli.

Ano, i takto to lze laicky popsat. Nebo tak, že blesk jakoby rukou prohmatává prostor před sebou (čím je výboj silnější, tím je jeho "ruka" delší) a postupuje v přískocích, po kterých si vždy vybere další směr postupu. Šmátrající "ruka" si vybere nejvhodnější místo, kam postoupit dále, případně si těch míst vybere několik (a rozštěpí se). Ten prostor, který ta "ruka" prohledává a kam dosáhne, je právě ta blesková koule.

[Jan Štěpán]

Možná byste nás chtěl seznámit s tím, jaké má metoda ochranného úhlu fyzikální zdůvodnění krom toho, že je zjednodušením metody valivé koule, a s tím, jaká používáte kritéria pro posuzování valnosti či nevalnosti fyzikálního obsahu.

Rád bych se k této výzvě připojil, bylo by to pro mne velice poučné. Problematika použití: "ochranný úhel/valivá koule" mne velmi zajímá.
Budeme se tedy těšit na konkrétní argumenty podporující vaše teorie.

To Fuk: lze tedy předpokládat, že bleskový výboj pokud při jednom jak vy říkáte "přískoku" dosáhne na více objektů (teoreticky) že se rozdělí? Poměr velikostí jednotlivých, říkejme větví, je pak v přímém poměru ke vzdálenosti od "jímače" nebo v poměru, jak to popsat... odporu celého svodu (od jímače do země)? Neboli, jeví se kovový jímač se svodem a uzemněním jako lepší svod než např. mokrý strom, jsou-li ve stejné výšce?

[Fuk Tomáš]

Chtěl bych zde zdůraznit, že pro LPL III a IV nemá metoda valící se koule (dle ČSN EN 62305-3) žádnou přednost ani prioritu před metodou vrcholového úhlu.

Mám pro vás dobrou zprávu. Vypuštění metody ochranného úhlu z normy je zřejmě jen otázka času.
Dovolím si citovat prof. C. Bouquegneaua z Belgie - viz příloha.
Vaše dilema se tedy blíží k rozuzlení  :)

To Fuk: lze tedy předpokládat, že bleskový výboj pokud při jednom jak vy říkáte "přískoku" dosáhne na více objektů (teoreticky) že se rozdělí? Poměr velikostí jednotlivých, říkejme větví, je pak v přímém poměru ke vzdálenosti od "jímače" nebo v poměru, jak to popsat... odporu celého svodu (od jímače do země)? Neboli, jeví se kovový jímač se svodem a uzemněním jako lepší svod než např. mokrý strom, jsou-li ve stejné výšce?

Ano, v takové situaci se někdy bleskový výboj rozdělí. Na některých videích je dokonce vidět i takové děje, kdy rozvětvený blesk zasáhne několik míst na zemi, a jedna z větví (která zřejmě zasáhla nejlépe uzemněný objekt) jakoby vysaje šťávu z těch ostatních, které pak odvedou jen malou část celkového proudu.
Podrobný propočet takového rozdělení proudu ale po mně prosím nechtějte, ve hře je příliš mnoho faktorů a po pravdě v tuto chvíli nevím, zda a s jakými výsledky se tím někdo podrobněji zabýval.

[Miroslav Macek]

V tom případě si znovu přečtěte normu, třeba to po opakovaném čtení pochopíte.

Ano, takto se to může jevit člověku, který vůbec nic netuší o pokrocích ve zkoumání chování blesků za posledních několik desetiletí, a své informace o chování blesků a ochraně před nimi čerpá z periodik typu Blesk apod.
Doporučuji vám k přečtení např. článek Rolling sphere - method or theory? od N. Szedenika, Journal of Electrostatics, May 2001 - je k zakoupení za 20$ v PDFku. Vysvětluje historické a fyzikální pozadí této metody. Dovolte, abych citoval jednu větu z  abstraktu: "the rolling sphere method is now the best design procedure for air termination systems".
...

Úder blesku je událost v zásadě nepředvídatelná a 100% spolehlivá a praktická metoda pro ochranu před bleskem není známa.
Proto se pro ochranu nepoužívají exaktně odvozené, nýbrž empirické vzorce (metoda úhlu), anebo vzorce, vycházející z náhradních modelů EGC - elektrogeometrické soustavy (metoda koule).
EGC byla zpočátku použita pro návrh ochrany venkovních elektrických zařízení vysokého napětí (rozvoden) - zde byly zaznamenány velmi dobré výsledky, neboť jde o ochranu dobře uzemněných kovových zařízení s konstrukcemi stožárového typu.

Později byla metoda rozpracována i pro ochranu jiných zařízení, běžných budov a objektů - i zde jsou výsledky poměrně dobré, zhruba srovnatelné s empirickou metodou při proměnném vrcholovém úhlu.

Tím bych chtěl doplnit ono zjednodušené tvrzení z abstractu toho Vašeho paperbacku od N.Szedenika za 20 dolarů.

[Miroslav Macek]

Mám pro vás dobrou zprávu. Vypuštění metody ochranného úhlu z normy je zřejmě jen otázka času.
Dovolím si citovat prof. C. Bouquegneaua z Belgie - viz příloha.
Vaše dilema se tedy blíží k rozuzlení  :)
...

Místo abyste poctivě přiznal, že mám pravdu, a že pro LPL III, IV opravdu nemá metoda valivé koule přednost, nýbrž je zcela rovnocená metodě vrcholového úhlu, tak mě nejdříve mě pobízíte, abych si lépe prostudoval normu. Když to pak uděláte sám, a nic nenajdete, pak mi obratem vítězoslavně oznamujete, že dle mínění jakéhosi p.prof.Bouquegneaue bude metoda úhlu v příští edici normy vypuštěna.
Mě je celkem jedno, jak může p.prof.Bouquegneaue znát výsledek budoucího hlasování o této věci v komisi IEC, spíše bych chtěl upozornit, že tím vypuštěním bude vlastně současně potvrzena závadnost nynější ČSN EN 62305-3. A já nic jiného netvrdím, takže nemusíme být ve při.

[Fuk Tomáš]

Později byla metoda rozpracována i pro ochranu jiných zařízení, běžných budov a objektů - i zde jsou výsledky poměrně dobré, zhruba srovnatelné s empirickou metodou při proměnném vrcholovém úhlu.

Ano, poté co byla historická, a v řadě případů nepříliš dobré výsledky poskytující empirická metoda pevného ochranného úhlu zkorigována na proměnlivý ochranný úhel, aby se přiblížila teorií i empirií podložené metodě valivé koule, poskytuje i tato metoda - nyní již odvozená od valivé koule -  v jednoduchých případech srovnatelné výsledky. Je ale až druhá v řadě a je to její labutí píseň. Pokrok nezastavíte, byť byste se o to snažil sebevíc.

Dovolím si situaci shrnout.
V současné době je nejlepší, nejsolidnější výsledky poskytující, metoda valivé koule. Probíhají nyní práce na jejím zdokonalení tak, aby adekvátně řešila i extrémně vysoké objekty. Pokud při návrhu LPS použijete tuto metodu, nemůže vám nikdo nic vytknout.

(ČSN) EN 62305 vám dále dává možnost v některých situacích použít pro návrh i náhradní, zjednodušenou metodu, tj. metodu ochranného úhlu, a pokud z ní vyplyne řešení, které již lehce nevyhovuje metodě valivé koule, tak i v této situaci vám norma ještě dává možnost obhájit i toto hraniční řešení před oponenty. Tato možnost, jak jsem psal již v předchozím příspěvku, nejspíše časem zanikne.

Místo abyste poctivě přiznal, že mám pravdu, a že pro LPL III, IV opravdu nemá metoda valivé koule přednost, nýbrž je zcela rovnocená metodě vrcholového úhlu, tak mě nejdříve mě pobízíte, abych si lépe prostudoval normu. Když to pak uděláte sám, a nic nenajdete...

Ne, pravdu nemáte. Není zcela rovnocenná ani pro LPL nekonečno a já jsem tam nic hledat nemusel; na důvod přednostního použití metody valivé koule (bez ohledu na LPL) vás upozornil kolega Štěpán a proto jsem na to už ani dále nereagoval.

Čekám od vás stále ještě omluvu za překrucování mých výroků.

...spíše bych chtěl upozornit, že tím vypuštěním bude vlastně současně potvrzena závadnost nynější ČSN EN 62305-3. A já nic jiného netvrdím, takže nemusíme být ve při.

Jistě, při Vašem přístupu k věci je úplně každá norma závadný paskvil. Jenom se divím, jak se při takovém přístupu k věci můžete živit projektováním.

[Miroslav Macek]

...
Čekám od vás stále ještě omluvu za překrucování mých výroků.
...

Já nemám s omluvou problém, jakmile mi řeknete číslo článku normy, ve kterém najdu Vaše tvrzení o tom, že metoda valící se koule dává přesnější výsledky než metoda vrcholového úhlu (pro dané podmínky ve tř. III a IV), určitě se vám omluvím. V článku 5.2.2 na který se odvoláváte ale nic takového uvedeno není.

Rád bych se dále vrátil ke dvěma konkrétním případům, řešeným v této diskusi , a to

I. Ochranu domu samostatným stožárovým jímačem
II. Ochranu vystupujících předmětů na rozlehlé střeše


adI. Samostatný jímač
Výška jímače ... metodou úhlu / metodou koule = cca 17,5m / 19,5m

Přijmu-li zde Vaši tezi, že koule dává přesnější výsledky než úhel, pak to znamená, že projektant, použitím metody úhlu navrhne jímač nižší než je potřeba a to přesto, že dodržel všechna ustanovení normy ČSN 62305-3. Jeho konstrukce nebude splňovat požadavky na ochranu tř. III, neboť "přesnějším" výpočtem podle koule může kontrolní orgán zjistit, že jímač měl být vyšší.
To by ovšem znamenalo, že norma ČSN EN 62305-3 je pro velké množství případů vadná, neboť ani při jejím správném použití nemusí být splněny proklamované parametry.

ad. II Předměty na střeše
Počet jímačů na velké střeše ... metodou koule / metodou úhlu = cca 100ks / 180ks

Pokud by platila Vaše teze, že "metoda koule" je přesnější, snad by bylo možné nad otřesným rozdílem zavřít oči.
Jenže toto Vaše tvrzení podle mého názoru v normě nikde uvedeno není - vzniká tedy naopak pochybnost, zda není "metoda koule" příliš měkká a zda je vůbec střecha v tomto případě pro třídu III adekvátně chráněna.
No a můj osobní pocit (když se na takovou střechu v reálu dívám) je, že chráněna dostatečně není a myslím si, že v tomto případě je tedy rozumější použít metodu vrcholového úhlu.

[Jan Štěpán]

V článku 5.2.2 na který se odvoláváte ale nic takového uvedeno není.

Ten jsem zmínil já. Pokud jsem dobře četl, napsal jsem doslova toto:

Preferování valící se koule vychází z čsn en 62305-3 kde se v bodě 5.2.2 dočtete, že tato metoda je vhodná pro všechny případy. Metody mřížové soustavy a ochranného úhlu mají svá omezení. Vypisovat nebudu, přečtěte si je.

To je realita a nejsem si úplně jistý proti čemu zde vlastně protestujete. Je to prostě nová metoda. Mimochodem když zkontrolujete koulí mřížovku, taky nevyhoví, pokud dáte jen klasické podpěry... Pokrok nemá smysl brzdit. Můžete tu ještě pár měsíců tvrdit že koule je na prd, ale moc dlouho s tím mít úspěch asi nebudete. Vše jde dopředu a je to tak dobře i když se nám to občas nelíbí. Měl by jste si zvykat...

No a můj osobní pocit (když se na takovou střechu v reálu dívám) je, že chráněna dostatečně není a myslím si, že v tomto případě je tedy rozumější použít metodu vrcholového úhlu.

To jste veliký odborník. Já když se na takovou střechu dívám, tak jediné co vím je, že musím sehnat výkres střechy, nebo vzít lejzrák a měřit a měřit. Pak kreslit a kreslit a pak počítat a počítat. Pak ze mě teprve něco vypadne....

[Fuk Tomáš]

Já nemám s omluvou problém, jakmile mi řeknete...

Kličkujete a klamete tělem. Vy jste z mého vyjádření

Ano, metoda ochranného úhlu je velmi nedokonalá, má svá omezení a nedokonalost normy by se zmenšila, kdyby tato metoda byla v příští edici normy vypuštěna.

udělal

...metoda ochranného úhlu je velmi nedokonalá, zatímco metoda valící se koule dokonalá je...

já jsem Vám to včera v 01:44 vytkl a stále čekám na Vaši omluvu za toto hrubé zkreslení.

...číslo článku normy, ve kterém najdu Vaše tvrzení o tom, že metoda valící se koule dává přesnější výsledky než metoda vrcholového úhlu (pro dané podmínky ve tř. III a IV)...

Takovouto formulaci v normě nenajdete, a nikde jsem netvrdil, že ano. Najdete ji v související odborné literatuře.
V normě najdete
-Metoda valící se koule je vhodná pro všechny případy.
-Metoda ochranného úhlu je vhodná pro jednoduché tvary budov, ale je ohraničena výškou jímací soustavy, která je uvedena v tabulce 2, s poznámkou: Nepoužitelná za hodnotami označenými •. V těchto případech se použijí jen metody valící se koule a mřížové soustavy.
Jestli Vám z toho vyplývá, že pro LPS III a IV jsou obě metody rovnocenné (jak jste tvrdil dnes v 15:44), pak už opravdu nevím. Asi každý používáme jiný jazyk.

Rád bych se dále vrátil ke dvěma konkrétním případům, řešeným v této diskusi , a to
I. Ochranu domu samostatným stožárovým jímačem
II. Ochranu vystupujících předmětů na rozlehlé střeše
...

Dvě různé metody, z nichž ta druhá je vytvořena zjednodušením té první, musejí z principu dávat různé výsledky.
Bylo by možné tu aproximativní, zjednodušenou, metodu, nastavit tak, aby byla vždy přísnější - pak si budete stěžovat, že je realizace podle ní příliš drahá (už to tu od Vás zaznělo). Nebo ji nastavit tak, že že bude vždy benevolentnější - pak si budete stěžovat, že nedostatečně chrání (jak rovněž uvádíte). Nebo ji ještě více zkomplikovat, aby se lépe přiblížila té výchozí metodě - pak si úrčitě budete stěžovat, že je příliš komplikovaná a k nepoužití.
Tvůrci tedy zvolili jakýsi kompromis - zkomplikovali ji jen trochu, a nastavili tak, aby byla v globálu, pro jednoduché budovy, přibližně stejně přísná.
Kompromis je ale vždy kompromisem, a jediná cesta, jak zmíněný rozpor úplně odstranit, je odstranit jednu z těch dvou metod. Můžete se pokusit přesvědčit vědeckou a odbornou veřejnost o tom, že správný kandidát na vyškrtnutí je metoda valivé koule - tuto úlohu Vám ale nezávidím, sám jsem přesvědčen o opaku  :D


P.S. mimochodem, je zajímavé, že neprotestujete proti aplikaci mřížové soustavy. Ta totiž dovoluje převýšení jímače nad chráněným místem pouhých cca 10-15 cm při horizontální vzdálenosti 7,5 m od nejbližšího jímače (LPL III). (mluvím o středu oka mříže) To je přece, z pohledu metody ochranného úhlu anebo podle osobního pocitu, totální katastrofa, že?

[Miroslav Macek]

Kličkujete a klamete tělem. Vy jste z mého vyjádření udělal já jsem vám to včera v 01:44 vytkl a stále čekám na Vaši omluvu za toto hrubé zkreslení.
...
Takovouto formulaci v normě nenajdete, a nikde jsem netvrdil, že ano. Najdete ji v související odborné literatuře.
...

Omluv není v tomto státě nikdy dost, takže jestli máte pocit, že jsem nějak nepochopil nebo překroutil Vaše myšlenky, pak se tedy omlouvám.
Nicméně bych chtěl na tomto místě připomenout citát Vladimíra Iljiče Lenina, že měřítkem úspěšnosti teorie je konečném stadiu vždy praxe, a zde, bohužel, jsou určité indicie, že v obou diskutovaných případech praxe poněkud kulhá za vzletnou teorií, kterou zde tak rozvláčně prezentujete.
Oba zde řešené případy a zejména jejich výsledky naznačují oprávněné obavy, že ne vždy v praxi vyhovují normové postupy podle ČSN EN 62305-3, a také podezření, že ne každou aplikaci metody virtuální koule (zejména tehdy, je-li tato koule posazená na jímače shora a nedotýká se země) lze bez lehkého mrazení v zádech použít.

[SMILEK]

... citát Vladimíra Iljiče Lenina, že měřítkem úspěšnosti teorie je konečném stadiu vždy praxe ...

V tomto lze s Leninem naprosto souhlasit ...  ;)

... a zde, bohužel, jsou určité indicie, že v obou diskutovaných případech praxe poněkud kulhá za vzletnou teorií, kterou zde tak rozvláčně prezentujete.

Tohle je nepodložená manipulace. Naopak, praxe ukazuje, že koule (pomineme-li další efekty, např. vlivy lokální nehomogenity atmosféry v místě postupu výboje, atd.) vystihuje chování blesku lépe, než metoda ochranného úhlu.

Oba zde řešené případy a zejména jejich výsledky naznačují oprávněné obavy, že ne vždy v praxi vyhovují normové postupy podle ČSN EN 62305-3, a také podezření, že ne každou aplikaci metody virtuální koule (zejména tehdy, je-li tato koule posazená na jímače shora a nedotýká se země) lze bez lehkého mrazení v zádech použít.

Toto dilema pomáhá řadě lidí řešit ta kulatá ucpávka proti dešti na krku. Normy ani zákony nám přece neumožňují zkrotit přírodní síly. Normy definují postupy, při jejichž aplikaci máte dostatečně vysokou pravděpodobnost (nikoliv však jistotu), že se nic špatného nestane (a následně také určitou právní jistotu ... ;)). Totální záruky zde nehledejte. Každý zákon lze obejít, každá norma se časem ukáže jako zastaralá. Hromosvodař-praktik nikdy nebude mít znalosti Tomáše Fuka (a nikdo to po něm ani nechce) a norma jej (v rámci soudobé znalosti přírodních jevů) vede, aby nestavěl nebezpečné paskvily. Pokud je Vaše mrazení v zádech příliš intenzívní, věnujte se jinému (bezpečnějšímu) oboru.

Mimochodem, ve své praxi jsem osobně zažil případ, kdy blesk rozťal 25m vysoký strom stojící jen několik metrů vedle 60m vysoké ocelové příhradové věže (která je vynikajícím svodičem s vynikajícím zemničem). Když jsem druhého dne ráno mluvil s p.Veverkou, usedlíkem bydlícím v právě rekonstruovaném domku (<30m od věže), jen si posteskl: "... Myslel jsem si, že když vám povolím dát sem ten otřesný stožár, nebudu muset dělat hromosvod. Běžte do ...". Neměl jsem, co bych mu na to řekl  :-[.

Ještě dodatek pro p.Štěpána (Váš příspěvek mi připomněl tohle: http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,4370.msg29009.html#msg29009):
Jednoznačná odpověď na položenou otázku měla být: "Ano, může". Tečka, zámek  :D  ;D. 
(Prosím, nereagujte, jde jen o žert. Admin to pak smaže ... ;) ).

[Jaroslav Patuc]

Mimochodem, ve své praxi jsem osobně zažil případ, kdy blesk rozťal 25m vysoký strom stojící jen několik metrů vedle 60m vysoké ocelové příhradové věže (která je vynikajícím svodičem s vynikajícím zemničem). Když jsem druhého dne ráno mluvil s p.Veverkou, usedlíkem bydlícím v právě rekonstruovaném domku (<30m od věže), jen si posteskl: "... Myslel jsem si, že když vám povolím dát sem ten otřesný stožár, nebudu muset dělat hromosvod. Běžte do ...". Neměl jsem, co bych mu na to řekl  :-[.

Mne to vychádza, že ten strom nebol jednoducho v ochrannon pásme tej veže ( 60 - 25 = 45 m ), pokiaľ ide blesk šikmo na ten strom.  Bežný človek to predsa nemože chápať a myslí si svoje. 

[Jaroslav Patuc]

Mne to vychádza, že ten strom nebol jednoducho v ochrannon pásme tej veže ( 60 - 25 = 45 m ), pokiaľ ide blesk šikmo na ten strom.  Bežný človek to predsa nemože chápať a myslí si svoje. 

Opravujem.
60 - 45 = 15. Takže  približne 15 m výšky stromu nebolo v ochrannom pásme.

[Fuk Tomáš]

Mne to vychádza, že ten strom nebol jednoducho v ochrannon pásme tej veže ( 60 - 25 = 45 m ), pokiaľ ide blesk šikmo na ten strom.  Bežný človek to predsa nemože chápať a myslí si svoje. 

Opravujem.
60 - 45 = 15. Takže  približne 15 m výšky stromu nebolo v ochrannom pásme.

Považoval jsem diskusi už za uzavřenou, ale na toto ještě musím reagovat. Takhle se to nepočítá - jako jímač působí celý stožár, nejen jeho vrchol. Namalujte si to, je to v tomto případě jednoduché - koule má pro LPS IV. stejný poloměr jako je výška stožáru.

Pokud ten strom byl od stožáru vzdálen max. 11 m, pak byl v ochranné zóně LPS IV určené metodou valivé koule (metoda ochranného úhlu, právě na hranici své použitelnosti dle normy, by říkala cca 15 m).
Předpokládám, že kolega Smílek zná přesně jen výšku (jeho  :D ) stožáru, a ostatní míry že jsou od oka, takže to klidně mohlo i lehce přečuhovat mimo ochrannou zónu. Nevíme, jak košatá byla koruna stromu.