Jak vypočítat zkratový proud za UPS při napájení z UPS?

[Mlkar.martin]

Spolehlivé řešení by bylo osadit HIS

Pane Rozmahel co znamená zkratka HIS?

Jako příklad pro můj dotaz přikládám obrázek. U jističů nejsou dopsány hodnoty a zkratový proud je jen vymyšlen.

[Milan Illek]

Tady musí spolehlivě fungovat především ochrana uvnitř UPS.

Tím je vysvětleno vše. Také v odpovědi #2. HIS je Hlídač Izolačního Stavu.
K obrázku:12 kA za UPS? To bych chtěl vidět.

[Mlkar.martin]

Vymyšlený zkratový proud uvedený na přípojnicích je pouze při přepojení na síť....

[Mlkar.martin]

Tím je vysvětleno vše.

Takže s přiloženým schématem souhlasíte? Použít proudový chránič ? Nebo použít jistič ?

[Jirka Š. Svejkovský]

Pane Rozmahel co znamená zkratka HIS?

Jako příklad pro můj dotaz přikládám obrázek. U jističů nejsou dopsány hodnoty a zkratový proud je jen vymyšlen.

Koukám na to schéma, nejel jste někdy okolo elektrárny? Já jenom když vidím ty průřezy ... Dovnitř jste ale nevstoupil. To byste znal zkratku HIS.

Kabel 4x240+120 (a soustavu TN-S) jsem viděl naposled před deseti lety v Německu. Ani ta TN-C-S vám vlastně nesedí.

Ten bezhalogenový kabel se zvýšenou požární odolností (který tady dost těžko seženete v počtu žil 4+1) tam máte z jakého důvodu?

Máte tam na podružáku I"k=12kA. Na to jste přišel jak? Podružák není jištěn, máte tam vypínač.

Propoj mezi HOP a rozvaděčem se nejmenuje PE ale PEN.

Z vašeho obrázku odhaduji, že se nejedná o UPS pro jedno PC, ale o pořádnou almaru pro půlku fabriky. Už za materiál je to balík peněz, co kdybyste najal zkušenou firmu, která má s tímto řešením zkušenosti?

Není to náhodou záskok na elektrárně?

[Fuk Tomáš]

K obrázku:12 kA za UPS? To bych chtěl vidět.

A co 200 kVA UPS napájená přes pojistku 200 A?

[Mlkar.martin]

Vše bylo jen pro příklad....

[Jirka Š. Svejkovský]

Vše bylo jen pro příklad....

Myslím, že nebyl. Potřebujete levné řešení konkrétního problému.

[Mlkar.martin]

Schéma bylo spíchnuto raz dva, kde jsem chtěl pouze konkrétizovat svůj dotaz.

Myslím, že nebyl. Potřebujete levné řešení konkrétního problému.

Tak tomu nerozumím.  Vadí vám, že se zde na něco ptám?

Koukám na to schéma, nejel jste někdy okolo elektrárny? Já jenom když vidím ty průřezy ... Dovnitř jste ale nevstoupil. To byste znal zkratku HIS.

Konkrétně vám se tedy pane Svejkovský omlouvám, že neznám zkratku HIS.

Kabel 4x240+120 (a soustavu TN-S) jsem viděl naposled před deseti lety v Německu. Ani ta TN-C-S vám vlastně nesedí.

Co se vám nelíbí na soustavě TN-S ? Proč mě nesedí soustava TN-C-S.

Ten bezhalogenový kabel se zvýšenou požární odolností (který tady dost těžko seženete v počtu žil 4+1) tam máte z jakého důvodu?

Třeba proto, že svítidla budou využívána jako nouzová.

Máte tam na podružáku I"k=12kA. Na to jste přišel jak? Podružák není jištěn, máte tam vypínač.

Jak jsem psal pokud jste četl je to vymyšlený zkratový proud. Opakuji vše bylo jen pro příklad.

Propoj mezi HOP a rozvaděčem se nejmenuje PE ale PEN.

Někde jsem něco takového napsal?

Z vašeho obrázku odhaduji, že se nejedná o UPS pro jedno PC, ale o pořádnou almaru pro půlku fabriky. Už za materiál je to balík peněz, co kdybyste najal zkušenou firmu, která má s tímto řešením zkušenosti?

Znovu opakuji, že je to uvedeno pro příklad.

[Jakub Drbohlav]

Mám poznámku - zatím nikdo nerozlišil 2 možné stavy UPSky.
Buď jsme ve VFI režimu a nebo (při poruše či manuálním přepnutí) v BY-PASS režimu.
To je dost podstatné, protože pokud je UPSka v bypassu, je zátěž (zjednodušeně řečeno) připojena rovnou na přívod do UPSky = na síť!

Zkratový proud UPSky (pokud jede na střídač) se vypočítat klasickými metodami nedá. Musí ho určit výrobce mašiny.
Další problém - UPSka může mít oddělovací trafo na vstupu, na výstupu nebo obě.

Zde je výpis z datasheetu od jedné námi prodávané mašiny:

Režim VFI:
Přetížitelnost (při okolní teplotě 25°C)

• 125% - 10 minut


• 150% - 1 minuta

Charakteristika nakrátko - Elektronická ochrana proti zkratu, proudový limit:

• 2.7-násobek jmenovitého proudu (In) po dobu 200 ms mezi fázemi


• 4.0-násobek jmenovitého proudu (In) po dobu 200 ms mezi fází a N/PE

Selektivita jističů 20% In do 5-10ms (s jističi (MTCB) třídy C nebo magnetickou spouští při max. 10In)

Režim BY-PASS:
Přetížení na bypassu 200% na 5 minut a 45-násobek In na 10 ms, neopakovaně

Aby byla zajištěna správná selektivita obvodů v případě zkratu na úrovni zátěží, je třeba pečlivě volit jmenovité hodnoty pojistek či jističů instalovaných ve výstupním rozvaděči. Vzhledem k relativně malé zkratové kapacitě střídače UPS způsobí zkrat v zátěži okamžité přepnutí na síť - přechod do bypassu. (Rozlišuj zkrat a přetížení!) Největší pojistka ve výstupním rozvaděči by měla být nejméně 1,6krát menší než pojistky napájející bypass vedení.

+ poznámka k chráničům na vstupu:
Pokud k ochraně vstupních zapojení použijte ELCB jističe(chrániče), vezměte do úvahy velké svodové zemní proudy generované kondenzátory odrušovacích filtrů. Pokud jsou tyto chrániče vyloženě nezbytné, doporučujeme použít největší typ vhodný pro nelineární proud a se zpožděnou reakcí.

[Mlkar.martin]

Další problém - UPSka může mít oddělovací trafo na vstupu, na výstupu nebo obě.

Můžete problém bláže specifikovat.

+ poznámka k chráničům na vstupu:
Pokud k ochraně vstupních zapojení použijte ELCB jističe(chrániče), vezměte do úvahy velké svodové zemní proudy generované kondenzátory odrušovacích filtrů. Pokud jsou tyto chrániče vyloženě nezbytné, doporučujeme použít největší typ vhodný pro nelineární proud a se zpožděnou reakcí.

Např. tato UPSka tedy svou vnitřní ochranou dokáže odpojit koncové zařízení vzdálené třeba 100m od UPS do předepsaného času 0,4s ?
Chránič bych tam viděl zejména proto aby jedno instalované koncové zařízení např. nouzové svítidlo neodpojilo celou UPS a zareagoval dříve než samotná UPS. Pokud to tedy chránič vůbec řeší a zareaguje dříve než vnitřní ochrana v UPS.

[Jakub Drbohlav]

Můžete problém bláže specifikovat.

Jedna z variant je v příloze...

Např. tato UPSka tedy svou vnitřní ochranou dokáže odpojit koncové zařízení vzdálené třeba 100m od UPS do předepsaného času 0,4s ?
Chránič bych tam viděl zejména proto aby jedno instalované koncové zařízení např. nouzové svítidlo neodpojilo celou UPS a zareagoval dříve než samotná UPS. Pokud to tedy chránič vůbec řeší a zareaguje dříve než vnitřní ochrana v UPS.

V mém příspěvku je psáno: Pokud k ochraně vstupních zapojení použijte ELCB jističe(chrániče)...


K této problematice máme zpracováno poměrně hodně literatury (Short circuit capability and selectivity for UPS systems), ale je určena pouze pro "naše" projektanty a techniky. Takže vám ji sem nevystavím...

[Milan Illek]

Takže s přiloženým schématem souhlasíte? Použít proudový chránič ? Nebo použít jistič ?

Myšlen byl souhlas s uvedeným předchozím citátem.
Diskuze o "černé skříňce UPS", o které nevíme co přesně obsahuje a může mít desítky různých provedení nemá žádný smysl.

[Jiří Schwarz]

Spolehlivé řešení by bylo osadit HIS nebo uzemnit uzel UPS.

To je sice zajímavý názor, uzemníme uzel výstupu UPS, uděláme z rozvodu za UPS síť TN, ale podle požadavku ČSN 33 2000-4-41, ed.2 na uzemnění sítě TN by s tím asi byla "honička" (viz příloha NB).
A mít jako zdroj v době výpadku měnič v UPS a jako uzemnění si "půjčit" zbytek napájecí sítě, to by bylo na velkou diskusi o tom, jak je to s přizemněním, jestli mi to z UPS nejede právě proto, že to někdo někde "urval" včetně PE nebo PEN vodiče,...

[Mlkar.martin]

To co bych se rád dozvěděl je to zda vzhledem k velmi malému zkratovému proudu při ostrovním provozu UPS, umístit za zdroj UPS chrániče, tak aby při poruše na vedení nebo koncového prvku došlo k včasnému vypnutí. Ale také proto, aby při při zkratu došlo k výpadku chrániče, než aby byla vyřazena celá UPS z provozu. Jestli tedy ten chránič zareaguje rychleji než samotná ochrana v UPS.

[Rozmahel Vladimír]

Norma ČSN 33 2000-41 ed2 řeší instalace. UPS, ať má 250W nebo kW, je výrobek. Základ je dokumentace výrobce a jeho návod na obsluhu, zapojení, údržbu atd..., případně odkaz na příslušnou normu. Koho to zajímá, může studovat soubor norem 62040-1 a další. Normy v článku uvedeném výše už neplatí.

To je sice zajímavý názor, uzemníme uzel výstupu UPS, uděláme z rozvodu za UPS síť TN, ale podle požadavku ČSN 33 2000-4-41, ed.2 na uzemnění sítě TN by s tím asi byla "honička" (viz příloha NB).

Řešení jsem uvedl jako princip pro lepší pochopení. Jde o to, o jak rozsáhlou síť by se jednalo. Uzemnění uzlu je jedna věc a byla by nutností, ale instalace za ním bude stavající, předpoklad TNS, takže vše by zůstalo stejné. Myslím uzemnění dle požadavků normy.
Ale jak už jsem uvedl. Myslím si že je to věcí návodu výrobce, zejména u 200kW. Klasické dieselagregáty těchto výkonů se uzemňovaly a byla na nich možná volba provozu sítě TN, TT +FI. Při výkonu 200kW asi nebude ani problém s velikostí zkratového proudu na koncovém obvodu 10-16A.

[Rozmahel Vladimír]

... ale je určena pouze pro "naše" projektanty a techniky. Takže vám ji sem nevystavím...

Vidíte a tady jsme na jádru pudla. Zdarma srkat, to jo, něco pustit, to ne!
Něco jsem našel, nevím zda je to správně, ale přesto, ať žije "betmen".   >:(
http://fulgur-battman.trade.cz/

[H]

Co se vám nelíbí na soustavě TN-S ? Proč mě nesedí soustava TN-C-S.

Mno, dle mého názoru budete těžko dělat soustavu TN-S ze soustavy TN-C-S, kterou máte před ní.
Prostudujte si pozorněji ČSN 33 2000-1 ed.2

Třeba proto, že svítidla budou využívána jako nouzová.

V tom případě ale Vaše řešení nerespektuje požadavky na zajištění dodávky el. energie ...