Kondenzátor, Capacitor

[Základní názvosloví v elektrotechnice, ČSN 34 5101, ÚNM Praha 1971,str.36]

Pasivní prvek elektrických obvodů tvořený soustavou dvou vodičů oddělených izolantem. Podle typu dielektrika dělíme kondenzátory na kondenzátory se vzduchovým (plynným) dielektrikem, kondenzátory s pevným dielektrikem a kondenzátory elektrolytické. Dále se mohou dělit na kondenzátory s pevnou kapacitou a kondenzátory s měnitelnou kapacitou. Pro kompenzaci účiníku se sestavují kondenzátorové baterie umožňující skokové nebo i plynulé změny kapacity. Kondenzátory se zařazují do obvodů s cílem zvýšit jejich kapacitu. V technických specifikacích jsou kondenzátory popisovány svou kapacitou (nebo rozsahem kapacity) a napětím, na které jsou určeny.

V technické literatuře se pojem kondenzátor používá i pro zařízení na kondenzaci páry (např. kondenzátor u parní turbiny).

Výkladový slovník elektroenergetických pojmů - II. etapa