Co se děje s bleskem v zemi?

[Mirek Jákl]

Dráhu a projevy blesku po jímací soustavě dejme tomu "dobře" známe... Co se ale děje s bleskem v zemi, když opouští zemnicí tyč,pásek,desku atd. Jaké jsou jeho projevy v bezprostředním okolí v hloubce dejme tomu do tří metrů a i v tomto okruhu? Mám na mysli vliv např, na plynové vedení,vrtanou studnu, 400V kabel v zemi atd. Předpokládám tepelné působení (zahřátí zeminy, dochází ale i např. k nějakému rozkladu (degradaci) podloží? Jestli třeba v okolí zemnění nedochází k vytvoření kaverny a tím snížení účinnosti zemnění, zem.odporu?

#112#

[Michal Souček]

... řekl bych teplo, skupenské teplo, energie stavová (deformační, kryst. mřížky, plynu, chem. vazby, ionizační, magnetizační, ...), část vyzářena v podobě elmg.záření, náboj na rozhraní vodivých a dielektrických vrstev, přechodně mechanické vlnění včetně akustické části spektra, vše s různou dynamikou přeměny či toku. V případě výrazné expanze látek i mechanická potenciální energie předcházená kinetickou. A jelikož se bavíme také o plazmatu elektrického oblouku (a já nemám přesvědčivou znalost, nakolik plazma zasáhne zem), jehož hustota elektronů sice dosahuje hustoty elektronů termonukleárního plazmatu, avšak teplota až 35000 K a energie elektronů jsou poměrně nízké, než abych se odvážil tvrdit, že může dojít i k uvolnění jiných, než elektromagnetických kvant, poprosme fyziky plazmatu nebo jiné odborníky o znalý příspěvek. Zde jen názor laika.

[J.Patúc]

Keď sa takáto udalosť stane, vedecké inštitúcie s radosťou preskúmajú učinky blesku na material(y) ak im to včas oznámite.

[Fuk Tomáš]

...ak im to včas oznámite.

Samozřejmě předem!

[Milan Illek]

... řekl bych teplo, skupenské teplo, energie stavová (deformační, kryst. mřížky, plynu, chem. vazby, ionizační, magnetizační, ...), část vyzářena v podobě elmg.záření, náboj na rozhraní vodivých a dielektrických vrstev, přechodně mechanické vlnění včetně akustické části spektra, vše s různou dynamikou přeměny či toku. V případě výrazné expanze látek i mechanická potenciální energie předcházená kinetickou. A jelikož se bavíme také o plazmatu elektrického oblouku (a já nemám přesvědčivou znalost, nakolik plazma zasáhne zem), jehož hustota elektronů sice dosahuje hustoty elektronů termonukleárního plazmatu, avšak teplota až 35000 K a energie elektronů jsou poměrně nízké, než abych se odvážil tvrdit, že může dojít i k uvolnění jiných, než elektromagnetických kvant, poprosme fyziky plazmatu nebo jiné odborníky o znalý příspěvek. Zde jen názor laika.

Pěkně jste to vyjmenoval, skoro jako ten zpěvák co měl všecko k obědu. Mohlo by to udělat dojem na blondýny z vtipů.

[Pavel Horský]

Energie z blesku jde zemí až k zemskému jádru. To je pak postupně nabíjeno obrovskou energií, která jednou za čas aktivuje nějakou tu sopku, nebo posune pár desek v oceánu.
:-))))))))))))
To je ale blbost, že?!
Kolikrát mi některé úvahy připomínají přesně toto vysvětlení.  :D :D :D

[Jirka Š. Svejkovský]

A co teprve rudí duchové, trollové nebo modré výtrysky!

[Pavel Horský]

A sakra, na ty jsem úplně zapomněl.

[Petr Doležal]

a Strašický poltergeist

[Jaroslav Hasala]

Měl jsem už několikrát možnost měřit zemní odpor uzemnění u hromosvodu, kde prokazatelně došlo k zásahu. Protože se zemní odpor nijak výrazně nezměnil, usuzuji, že se asi nic tak zásadního v zemi nestalo.

[Lubomír Jindra]

Měl jsem už několikrát možnost měřit zemní odpor uzemnění u hromosvodu, kde prokazatelně došlo k zásahu. Protože se zemní odpor nijak výrazně nezměnil, usuzuji, že se asi nic tak zásadního v zemi nestalo.

Přesně to bych typoval, přeci jen masa zeminy je oproti úzkému "paprsku" blesku ohromná, takže se výboj rozptýlí do všech směrů, podle vlastností půdy. Kdysi se zde diskutovalo zda blesk zanechá nějakou stopu v místě úderu do hromosvodu a resumé bylo bylo, že v podstatě nic. Energie blesku působí jen krátkou dobu, takže bych na nějaké poškození potrubí, studen atp. moc nesázel. Masivní kovové "cokoli" v zemi nebo na zemi spíše může poškodit dlouhodobé působení bludných proudů, vlastnosti zeminy, chemické látky... než krátký mnohonásobně zeslabený impuls.

Jen teoretický názor.

[Jan Franěk]

A nebo se v zemi i něco stane  o:-)

Třeba po úderu do písku, může vzniknout "skleněný obraz" blesku. Pár lidí je vykopává z písku a jsou to docela zajímavé útvary. Dokonce i skála nám může ukázat, co všechno blesk dokáže.

Do vyhledávače dejte slovo - fulgurity - a dočtete se více.

Jinak taky souhlasím s názorem, že se vlastně v zemi blesk "rozplyne" beze škod.

[Jan Hájek]

No aby se nic podstatného nestalo, tak přeci děláme co nejlepší zemnící soustavu, jinak bychom tam na konci drátu píchli hřebík, nebo jak napsal ,,božský,, Milan Karvánek zakopali aluminiovou lžičku.

[Jiří Schwarz]

Buďme rádi, když v zemi způsobí nějaké drobné změny horniny, písku, země... Lepší, než když něco zničí na své cestě do země...

A co kdybychom to posunuli trochu "opačným směrem", před okamžik, než blesk sjede do země?
Jak se v těch mracích vzal?
Nikdy mi nebylo jasné jak nám to vysvětlovala paní učitelka na základní škole:
- na obloze se třou 2 obláčky páry a tím se nabijí
- demonstrovala to tím, že třela plastové pravítko o oblečení a pak ukázala, jak se elektrostatickým nábojem k pravítku přitáhne kousek papíru
- a protože jsem "velký rejpal", nikdy mi nebylo jasné co rozhoduje o tom, který mrak se nabije kladně a který záporně, když jsou ze stejného materiálu
- a kromě toho co by se stalo s kladně nabitými mraky? To by srovnatelný počet blesků, které míří z mraku dolů, muselo jít i ze země nahoru na mrak!

[Lubomír Jindra]

a kromě toho co by se stalo s kladně nabitými mraky? To by srovnatelný počet blesků, které míří z mraku dolů, muselo jít i ze země nahoru na mrak!

Atmosférické podmínky v mracích jsou zřejmě vhodnější pro "průraz" než podmínky blízko u Země. Představuji si to tak že díky víření mraků přo bouři se spíš dostanou různě nabité části mraků blíže k sobě, což odstartuje přeskok. Ten většinou k Zemi ani nezamíří ale jen vyrovná potencilály uvnitř mraků, respektvie mezi mraky. Naproti tomu povrch Zemský je pevný a má více méně jednotný potenciál, což prostě přeskok téměř nikdy neodstartuje.

[Fuk Tomáš]

- a kromě toho co by se stalo s kladně nabitými mraky? To by srovnatelný počet blesků, které míří z mraku dolů, muselo jít i ze země nahoru na mrak!

Spousta výbojů se odehraje mezi mraky, a jen část mezi mraky a zemí, přičemž v tomto případě početně převažují výboje mezi záporně nabitým mrakem a zemí. V případě úderů do uzemněných kovových konstrukcí se jeví tato početní převaha jako výraznější.
Literatura uvádí, že blesky mezi záporně nabitým mrakem a zemí jsou všeobecně slabší, než ty opačné polarity (zato jich je víc).

[Michal Souček]

[- a protože jsem "velký rejpal", nikdy mi nebylo jasné co rozhoduje o tom, který mrak se nabije kladně a který záporně, když jsou ze stejného materiálu ...]

Sice ze stejného materiálu, ale! V jednom voda kapalná, v jiném krystalická, v dalším plynná, + různá teplota, tlak, vlhkost + pevné částice příměsí (viz písečno-bouřkový blesk, požárový, sopečno-erupční) + sestup/výstup + polarizační mechanismus + elektrostatická indukce. Z nabízených teorií si jen vybrat, event. přidat vlastní fantazii. nebo obráceně. S vědomím, že porozumění "na dřeň" se naše generace třeba nedožije. Gravitaci také přijímáme axiomaticky. Otázka však zněla, co se děje v zemi.

[To by srovnatelný počet blesků, které míří z mraku dolů, muselo jít i ze země nahoru na mrak!]

Podle teorií také jde. Já osobně, který si pod záporným nábojem představuji elektrony, a pod kladným nábojem chybějící elektrony, beru si pro vlastní uspokojení na pomoc (pro záporné blesky mezi oblaky a zemí s cca 95% četností ) odlišnou pohyblivost záporných a kladných nábojů a odlišnou dielektrickou pevnost v nižších a vyšších vrstvách. Pro tento blesk pak přijímám vysvětlení o kratším vzestupném protějšku viditelném stejně stěží, jako kaskádu přeskoků předcházejících sestupný negativní blesk. Pohyblivosti nábojů bych připisoval i skutečnost, že pozitivní blesk trvá cca 10 x déle, než negativní, zatímco teorie hovoří i o větších energiích. Hůře jsem však na tom s představou vývoje pozitivního blesku, ale při troše fantazie ... Kvůli tomu nebudu učebice fyziky trhat, ani jiné na cti. Laik zdraví.

[Arnost Hanzl]

Rozšířil bych dotaz na "Co se děje s bleskem ve vodě?".  A to z pohledu bezpečnosti potápěče. Představuji si to tak, že potapěč na hladině asi bude ohrožen hodně - je zde nebezpečí, že blesk projde jeho hlavou do vody. Pokud bude pod hladinou, bude ohrožen čímsi podobným, jako krokové napětí, nebo bude naopak v bezpečí (stejně jako v autě), dokud se nevynoří? A pokud ho ohrožuje "krokové napětí", jak rychle bude "nebezpečnost" tohoto  jevu klesat se vzrůstající hloubkou, resp. vzdáleností od úderu blesku?