Je prostredie v okolí šrotovníka výbušné?

[pekut2009]

Na obrázku je umiestnený šrotovník v priestore 15x15x4m pri vchode(skladová hala JRD). Vo vačšej časti priestoru sa skladuje kukurica, ktorá sa melie na veľmi jemnú múčku a je transportovaná do násypníka vonku za stenou.

Je prostredie určené v okolí šrotovníka určené ako "horľavé prachy"- BE2N2 (STN EN 33 2000-5-51)?   Alebo

je prostredie "výbušné" - BE3 ?   V tom prípade musí byť rozvádzač šrotovníka EEX?

#uft#

[Jiří Schwarz]

V podobných případech je nejlepším řešením, když se na místě sejde zástupce provozovatele, nějaký technolog nebo někdo kdo ví co se tam dělá, je možné přizvat revizního technika, hasiče,... to je různé podle okolností.

A výsledkem by měl být Protokol o vnějších vlivech, na jehož základě je možné něco řešit dál.
Já si mohu o kukuřici myslet, že není úplně suchá a tak bych ji za výbušnou nepovažoval, ale možná je to přesně naopak, to se na dálku špatně posuzuje

[Jaroslav Hasala]

Samozřejmě je nutný "Protokol o určení vnějších vlivů", jak už bylo napsáno.
Ale podle mých zkušeností je obvykle za výbušné prostředí považován pouze vnitřní prostor šrotovníku nebo dopravníků.

[Petr Krištof]

Moučný prach je ve vyšší koncentraci výbušný a je otázka  zda se  pracuje např. při poruše odsávání.

[Jirka Š. Svejkovský]

Prostředí určuje protokol o určení vnějších vlivů. Tečka. Další diskuse je zbytečná. Případná odpovědnost je na komisi, která vlivy určila.

[František Šohajda]

Jak píší kolegové ...vytvořte komisi za účelem vytvoření protokolu o určení vnějších vlivů...
Elektrikář ani RT-EZ to nemá ve své kompetenci určovat VV !mohou být jako členové komise.
/Stačí neznalost chemie a nastane problém!/

[složil František]

Kdo je zodpovědný za protokolární určení vnějších vlivů a kdo za určení, resp.stanovení prostředí. A kdo je zodpovědný za správnost těchto dokumentů. Opačně: je Protokol o určení vnějších vlivů pro provozovatele závazný a provozovatel by měl výrobu uzpůsobit, resp.přijat taková opatření, aby následný provoz byl v souladu s určenými vnějšími vlivy.

[Aleš Dobrovolný]

Zodpovědnost za vypracování protokolu je na provozovateli/majiteli. Zodpovědnost za správnost údajů a vypracování leží potom na předsedovi komise a delegovaně na členech komise(projektant, stavební, elektro, strojní, MaR, hasič, technolog atd.).

Pokud nežijeme v absurdistánu, měl by být bezpečný, bezporuchový a tím spolehlivý a společensky přijatelný provoz technologie prioritou pro každého provozovatele/majitele, takže neexistuje ani konflikt zájmů.

Pokud je ovšem provozovatel/majitel hovado, kterému nevadí případně hrozící kriminál, domnívám se, že ho potom nezachrání ani sebelépe vypracovaný protokol o určení vnějších vlivů.

[Jirka Š. Svejkovský]

Někdy je to problém. Viděl jsem protokol na stránku A4, který byl nadepsán "Vodíková pec" a prostředí určeno jako BE3N2. Co mi dost chybělo, bylo přesné vymezení prostoru, kde se toto prostředí nachází. Takže jsem klidně mohl předpokládat, že je bouchačka i v místnosti operátora.

U rizikových prostorů je dobré protokol opravdu neodfláknout. Případný malér končí trestním stíháním.

Poznámka: Na tuto pec byl následně vypracován protokol nový. Měl několik desítek stran.

[Složil František]

Pane Aleši Dobrovolný určitě máte pravdu v tom, že bezpečný a spolehlivý provoz musí být prioritou. A u nás tomu tak je. Ovšem ty priority, zejména v části odborné (laik se v oboru EZ nemá šanci vyznat) nám zajišťují dodavatelé:odborní pracovníci (jako např,členové komise k určení VV), dále projektanti, montážní firmy či revizní technici EZ.
Určení VV a sepsání protokolu o VV je záležitost pro odborníky mimo jiné a zejména v oboru EZ, zrovna tak projektantská a revizní činnost v oboru EZ.
A tito dodavatelé musí ručit za kvalitu svých služeb.
Pokud tedy provozovatel hovado není, kterému by vadil případně hrozící kriminál a plní si své povinnosti pro něj vyplývající z právních předpisů a ostatních předpisů od dodávaných služeb (resp.z dokumentů jako je protokol o VV, revizní zpráva, pokyny výrobců), a nezachrání jej ani sebelépe vypracovaný dokument odborníkem, tak k čemu pak sebelépe vypracovaný protokol o určení VV asi je?
Nezpochybňuji význam VV, ale domnívám se, že ač v případě Protokolu o VV se jedná z hlediska prevence o významný dokument, nemá takovou oporu v legislativě (v zákoně) jako např.posouzení požárního nebezpečí (viz zákon o PO) či vedení dokumentace o prevenci rizik (viz ZP). 

[pekut2009]

Pokúsim sa nachvíľu "nahlas uvažovať"...
Predpokladajme, že komisia je zostavená z rôznych potrebných odborníkov...

Zo šrotovníka je jemná múčka sypaná do malého červeného zásobníka, z ktorého je transportovaná do násypníka za stenou. Predpokladám, že ako je to znázornené na fotke, bude asi "nejaký" prach poletovať v danom priestore...
Kto z odborníkov komisie bude vedieť definovať vlastnosti jemného kukuričného prachu? resp. by mal vedieť tieto vlastnosti definovať?!

[Pavel Ryšavý]

Pekut:
Kukuřičná mouka hladká:
Spodní mez výbušnosti 77g/m3

Stačí?

Další rady budou až za peníze, O.K.?  o:-) o:-) o:-)
Nejdražší zboží na světe jsou informace, taky nás to nějakou kačku stálo (dost, slovy hodně).
Zkuste se poptat v FTZÚ Radvanice.

[Složil František]

Prosím pana Jaroslava Hasalu, případně jinou osobu, o doplnění odpovědi ze dne 15.7.
Otázka: Za výbušné prostředí je obvykle považován pouze vnitřní prostor šrotovníku nebo dopravníku (obecně strojního technologického zařízení). Tzn.že okolní prostor v žádném případě není nebo nemusí být považován za výbušné prostředí?
A který předpis toto řeší?  Děkuji.

[Pavel Ryšavý]

Složil:
Zda je nebo není okolí šrotovníku prostředí s nebezpečím výbuchu prachů by měl řešit protokol o určení VV, uvnitř zařízení je to věc výrobce daného zařízení jak se s tím popasuje a řešit by to měla průvodní technická dokumentace k výrobku (u starších věcí bez dokumentace je to problém - což uznávám).
Pokud hodláte určovat prostředí pak nahlédněte do ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, a pro hořlavé prachy platí ještě ČSN EN 60079-10-2 (obě normy vyšly letos)