Jaké provedení přizemnění je dostačující?

[Miroš Jan]

No sranda musí bejt kdyby na chleba nebylo.
Ale teď vážně.
Jiří ty jseš vážně přesvědčený o tom, že kabelové vedení z elektroměrového rozvaděče do domovní anebo bytové rozvodnice je opravdu neměřená část elektrické instalace?
A co je podle tebe měřená část el. instalace ?

[Zdenek Hejčl]

Jde o to, v elměrovém rozvaděči mohu mít svorky na výstupu a nemusí být pod plombami - měřená část. Samozřejmě oddělená prostorově.  o:-)

[Jaroslav Hasala]

Čistě logickou dedukcí je neměřená část elektroinstalace to, co je před elektroměrem, měřená část je potom vše, co je za elektroměrem - tedy i přívod z elektroměrového rozvaděče pro podružnou rozvodnici.

[Jan Alin]

Čistě logickou dedukcí je neměřená část elektroinstalace to, co je před elektroměrem, měřená část je potom vše, co je za elektroměrem - tedy i přívod z elektroměrového rozvaděče pro podružnou rozvodnici.

Ono to snad jinak být ani nemůže, je zvláštní že je vůbec možné o tom diskutovat. I když, lepší nějaká komunikace než žádná, angličani zase mluví o počasí.  ;)

[Jirka Š. Svejkovský]

Logiku bych v tom nehledal.

Distributor má v podmínkách, že průřezy vedení k elektroměru i od elektroměru musí být shodné, takže nelze měnit průřez. Z toho by pak vyplynulo pouze použití průřezu min. 10mm² a nižší nikoliv. Například e.on soustavu TN-S v elektroměrovém rozvaděči vysloveně nechce.

Celou větu bych zkrátil takto: Průřez 6mm² lze v síti TN-C použít v neměřené části s tím, že nejbližší bod rozdělení je až v podružné rozvodnici.

Mimochodem, co chcete měřit mezi elektroměrem a rozvodnicí?

Takto si to nevysvětluju jenom já, ale i všichni distributoři. Neměřená část končí na svorkách odběrného zařízení a to je rozvodnice. Bez ohledu na to, kde se nachází elektroměr.

Pokud mi nevěříte, zeptejte se ditributorů, určitě vám to vysvětlí líp.

[Milan Illek]

Celou větu bych zkrátil takto: Průřez 6mm² lze v síti TN-C použít v neměřené části s tím, že nejbližší bod rozdělení je až v podružné rozvodnici.

Je zřejmé, že autor čl. NA.19.2 měl potíže s logikou a vyjádřením v českém jazyku.

[Jirka Š. Svejkovský]

Podívejme se na ČSN 33 2130 ed. 2:

7.5.2 Průřez vodičů vedení od měřících zařízení (elektroměrů) musí odpovídat článku 7.4.6. ....

7.4.6 ... Tabulka minimálních průřezů odboček od hlavního domovního vedení k měřícím zařízením (elektroměrům) je uvedena v příloze D.

Příloha D: Minimální průřez vodičů Cu stupně elektrizace A = 6mm²

A na závěr:

ČSN 33 2000-5-54 ed. 2, Příloha NA (informativní)
NA 19.2 ...
b) rozdělení vodiče PEN na PE a N je provedeno v nejbližším vhodném místě rozvodu za elektroměrem (např. v bytové rozvodnici a pod.) při splnění požadavků 543.4.2 až 543.4.4.

Zde připomínám požadavek distributorů na shodný průřez přívodního i odcházejícího vedení na svorkovnici elektroměru.

Držet se jednoho prapodivného výrazu v normě, když další předpisy (včetně normy 5-54 jednoznačně říkají něco jiného) je celkem nesmyslné.

[Petr Doležal]

Poznámka k měřené či neměřené části, mně se líbí tato jednoznačná terminologie v "elektrizačním" zákoně:

Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy
(1) Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je
     . . . .
d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina

[Kamil Novák]

Dedukce o tom, že neměřená je i část instalace za měřením mi příipadá naprosto nesmyslná.
To by znamenalo, že když bude elektrikář provádět nějaké práce mezi elektroměrem a podružným rozvaděčem, tak že by to musel oznamovat příslušnému distributorovi?  (doh)

Před čaem jsem se dostal do jedné krkonošské chaloupky, která má dodnes (!) před elektroměrem pojistku 16A a za elektroměrem už jen rozvod pro zásuvky a světla. Žádný rozvaděč.
Podle této logiky by celá chalupka byla neměřenou částí!  (doh)
Uznávám, že se nejedná o typický příklad, ale na druhou stranu nejde o nic unikátního.

[Jirka Š. Svejkovský]

Nezaměňoval bych pojmy obchodní a technické. Nebo můžem ráno vyrazit se štípačkama. Takový black-out nezažili ani v Americe.

[Patrik Hora]

Při argumentaci vezměte v potaz i fakt že mě při nedávné výměně jističe za silnější tedy 3x32A podepsal RT (nebyl to můj známý ani nedostal úplatek) revizní zprávu, kde je výslovně uvedeno že připojení domovní rozvodnice a elekroměrového rozvaďeče je provedeno kabele cyky 4x6mm. Při žádosti o navýšení rezervovaného příkonu mě bylo vysloveně nařízeno vyměnit HDS (fejfarku) a svod od HDS k elektoměrovému rozvaděči. Svod mezi elekroměrem a rozvodnicí byl shledám VYHOVUJÍCÍ. Tak se mi zdá že ve východních čechách je dle názoru většiny z vás tupý hlavní revizní technik VČE i všichni RT.     

[František Šohajda]

Proudovou zatížitelnost podle typu uložení je u CYKY 4x6mm2 až 57 A!
Jištění 32 A pokud bude v kabel v zemi dostačující!/podle typu uložení/!

Svod mezi elekroměrem a rozvodnicí byl shledám VYHOVUJÍCÍ.

Neznám okolnosti ale u teoretického proudového zatížení je to VYHOVUJÍCÍ!! (dance)

[Vít Rotrekl]

Nevám jaké mají podmínky VČE, PRE a ČEZ, ale u E-ONu je v připojovacích podmínkách před elektroměrem nutný kabel min. průřezu AYKY 4x16, nebo CYKY 4x10.
Ale vím že jsem se setkal, (tuším, že to bylo v Jítravě, Liberecký kraj), že měl člověk natežený přívod před elektroměrem CYKY 4x6. na hlavní jistič 40A. A sám si ten elektrikář napsal na revizi že je to OK.

[Jirka Š. Svejkovský]

Mýlíte se. Několik příspěvků zpátky je citace z připojovacích podmínke e.on. Minimální průřez je 6 mm².

[Jirka Š. Svejkovský]

Neznám okolnosti ale u teoretického proudového zatížení je to VYHOVUJÍCÍ! (dance)

V případě vodiče PEN nejde o jeho proudové zatížení, ale o jeho mechanickou odolnost.