Způsobil vám někdy elektrický proud úraz?

[Jirka Š. Svejkovský]

Měřit, nevěřit, zkratovat ...[/b][/i]

Souhlas, jenom drobná úprava: nevěřit, nevěřit, nevěřit, měřit a pozor na zkratování ...

[Jiří Mudra]

První ránu jsem dostal asi v 9 letech - opravoval jsem si magnetofon a jaksi jsem ho zapomněl v zásuvce.. prstem jsem pak spojil L a N. POučil jsem se, zařízení vždycky kontroluju, jestli není pipojené.

Další poučení a největší ránu, jakou jsem zatím dostal, bylo opět 230V. Na střední škole jsem pro někoho opravoval PC zdroj a poteboval jsem jej vyzkoušet a proměřit. Jednalo se o zdroj AT, kde se ještě natvrdo vypínalo napájecí napětí. Bez vypínače jse si spojilfastony a začal měřit. Dokud jsem si o fázi nebrnknul loktem - přesně do brňavky. Od tý doby si dávám bacha, kde je jaký neizolovaný drát.

A nejčerstvější ponaučení mi dali u nás v práci za provozu, když jsem musel na stávající větev připojit další zásuvku. Stávající větev jsem si v rozvodný skříni vypnul, přelepil páskou, skříň zakrytoval... Kabel přestřihl, protáhl do krabičky a začal jsem holi a připojovat do wagosvorek. Ale nějak jsem nepostřehl, že začalo hrát rádio, které na tento okruh bylo připojené. Takže při sundavání izolace z přívodu jsem ji dostal (naštěstí málo, suché dřevěné štafle a náhodou jsem se zrovna nedotýkal kovových trubek). Takže lidu už taky nevěřím a jen doufám, že umí číst, aby si přečetli, že "na zařízení se pracuje"

[Martin Novák]

Takže lidu už taky nevěřím a jen doufám, že umí číst, aby si přečetli, že "na zařízení se pracuje"

Nastesti jistice nekterych solidnejsich vyrobcu maji moznost pouziti blombovaci nebo zamykaci vlozky. Nekolik zamykacich od ruznych vyrobcu  nosim v kufru s naradim a dosti casto vyuzivam...

[Jiří Mudra]

Nastesti jistice nekterych solidnejsich vyrobcu maji moznost pouziti blombovaci nebo zamykaci vlozky. Nekolik zamykacich od ruznych vyrobcu  nosim v kufru s naradim a dosti casto vyuzivam...

To je dobrá věc, radši si je také pořídím

[Jiří Schwarz]

Za vyučenou jsem dostal někdy v 17ti, když jsem opravoval babičce v kuchyni na stole elektronkovou televizi a ladil "konvertor na 2. program" (starší ročníky ví o čem je řeč ) . Nenafázoval jsem si ji a dík tomu jsem měl na "kostře" ostrou fázi. Plechový konvertor jsem držel v ruce. 

Výrobci TV měli anténní vstupy oddělené malými kondenzátory. Ale některé návody na konvertory (vestavěné do TV a napájené z TV) to neměly dost zdůrazněné a představte si tu pecku, když po anténním svodu došla ostrá fáze na střechu, anténa "síto" (taky se jim říká matrace) domácí výroby, aktivní část nespojena se stožárem,...

[Fuk Tomáš]

Za vyučenou jsem dostal někdy v 17ti, když jsem opravoval babičce v kuchyni na stole elektronkovou televizi a ladil "konvertor na 2. program" (starší ročníky ví o čem je řeč ) . Nenafázoval jsem si ji a dík tomu jsem měl na "kostře" ostrou fázi. Plechový konvertor jsem držel v ruce.

Mám, ze stejného věku, podobný zážitek s konvertorem - s tím rozdílem, že jsem se druhou rukou navíc držel radiátoru ústředního topení  ;D

[Kamil Novák]

Taky mám jeden zážitek se stejným začátkem :

Nenafázoval jsem si ji a dík tomu jsem měl na "kostře" ostrou fázi.

stará televize s výklopnou zadní částí šasi, u které byla závada až kdesi dole, pod obrazovkou.
Tudíž špatně přístupné místo, kam navíc nebylo moc vidět, takže bylo zapotřebí strčit do "bedny" nejen ruku, ale pokud možno i hlavu.....
Nevěřili byste, jak scvakne chrup, jestliže se brada dotkne šasi pod napětím!  (eek)
Kdybych měl ve zvyku vyplazovat při soustředění jazyk (což dělá docela dost lidí), tak by asi teklo dost krve.  (surprice)

Za vyučenou jsem dostal někdy v 17ti, když jsem opravoval babičce v kuchyni na stole elektronkovou televizi a ladil "konvertor na 2. program" (starší ročníky ví o čem je řeč ) .

To je ale hnusná poznámka.  :(

[Josef Dolejšek]

Než jsem se, před více jak 30. roky, začal živit jako projektant, tak jsem jezdil po montážích jako zkušební technik. Při té práci jsem několikrát dostal ránu. Vždy to bylo z mé blbosti nebo nepozornosti. Nejvyšší napětí, na které jsem si "sáhnul", bylo 500 V, ale největší kopanec v životě (až takový, že jsem si sednul na zem) byl od napětí 100 V, na výstupu z měřícího transformátoru napětí. Ten subjektivní efekt velkého kopance si dodnes vysvětluji tak, že svou roli hrála psychika - vědomí, že hrabu v kobce 6 kV (i když jsem samozřejmě sahal jen do ovládacího panelu té kobky).
Ostatně tvrzení, že "strach a úlek zabíjí mnohem spolehlivěji než elektrický proud" pochází od našeho učitele předmětu "Bezpečnost práce" na průmyslovce. Ten učitel předtím pracoval u rozvodných závodů jako bezpečnostní technik a vyšetřovatel pracovních úrazů, a tak nám barvitě líčil různé hororové i méně hororové historky. Jednu z těch méně hororových dám k dobru :
Mistr elektroúdržby zavedl své podřízené do trafostanice a přidělil jim práci. Pak vyšel z budovy ven a šel si za roh "odskočit". Jenomže ta trafostanice měla špatné uzemnění a v jejím okolí se vyskytovalo krokové napětí. Když začal čurat, tak se proud způsobený rozdílem potenciálů uzavíral přes proud moči, přes mužský orgán a nohy toho mistra a způsobil mu takové dočasné ochrnutí svalů, že nemohl přestat (nemohl to zastavit), takže tam trpěl tak dlouho, než došlo k úplnému vyprázdnění močového měchýře.
P.S. Na funkci to údajně nemělo vliv, na funkci mistra elektroúdržby už vůbec ne.

[Štefan Katona]

Ja našťastie bez následkov. Naposledy som odpojoval napájaciu svorku koľajnice na lištové svietidlo, pod napätím, lenže kryt bol prasknutý a šlehlo ma to. Tak som odtrhol ruku, že mi odletel snubný prsteň, ale všimol som si to až doma.
Vysvetloval som to potom takto manželke ;D bez úspechu, ženy skôr uveria klamstvu.

[Václav 3]

Stalo se před mnoha léty, jeden z mých středoškolských spolužáků po vyučování navštívil restauraci a zkonzumoval několik piv, posléze se mu při cestě na nádraží (většina z nás byla přespolních) začalo chtít, vběhl tedy rychle do jakéhosi kouta v nákladní části nádraží a začal močit, jenže opiven si nevšiml, že močí na polootevřený do kopřiv zarostlý rozvaděč. Jeho mladý pán vlivem el. stimulace povstal a tok moči se zastavil. Když se mu ho podařilo asi po půl hodině uklidnit, což už bylo ve vlaku, tak se ještě důkladně pomočil.