Proč je nutné provést uzemnění PE v soustavě TN-S po 100m?

[Milan J.]

Článek v ČSN 33 2000-4-41 - 413.1.3N12 Vodič PE v síti TN-S se musí uzemnit buď samostatným zemničem
nebo spojit s uzemňovací soustavou, kromě uzlu zdroje (nebo pracovně uzemněného místa zdroje)
ještě v těchto místech:
b) v e v n i t ř n í m r o z v o d u
bc) u podružných rozváděčů, jsou-li vzdáleny více než 100 m od nejbližšího místa uzemnění;

tak stejně je stav popsán v ČSN 33 2000-4-41 ed.2 NB.2.

Jaký je důvod provést toto uzemnění v síti TN-S?

[Jiří Schwarz]

- aby byla nějaká sranda
- aby výrobci zemnicích komponentů měli dost kšeftů
- aby byl minimalizován vliv "vzdálené poruchy" a zavedení nějakého potenciálu odjinud
- aby "zem" v místě koncového zařízení měla pokud možno stejný potenciál jako vedení PE
- aby byla minimalizována možnost "nefunkční" ochrany automatickým odpojením od zdroje pokud by došlo k přerušení vedení PE

A teď si můžete zaškrtat správné a špatné odpovědi, já bych to tipnul
NE - NE - ANO - ANO - ANO

[tatahub]

1. Není nutné , požadavek není normativní , je uveden v informativní příloze normy jako určitá informace o zvyklostech v rámci ČR.

2. Na otázku ohledně 100m ing.Kříž odpověděl výpočtem se všeobecnými předpoklady o síti , který neumím , ale věřím mu.

3. Pokud dokážete situaci přepočítat s jiným výsledkem , dodržet oněch 100m nemusíte.

4 Přeze vše doporučuji 100m dodržet , informativní příloha normy s hodnotami dle předních odborníků bude mít u případného soudu asi vždy navrch

[Milan J.]

Mużete prosím uvést číslo článku, předpokládám, že info máte z in-el.

2. Na otázku ohledně 100m ing.Kříž odpověděl výpočtem se všeobecnými předpoklady o síti , který neumím , ale věřím mu.

3. Pokud dokážete situaci přepočítat s jiným výsledkem , dodržet oněch 100m nemusít

[tatahub]

Je to v nějakém sborníku (většinou mám LP elektro) , na in-el to možná bude taky , zkusím zítra zapátrat , jen tak pro zajímavost: vám způsobuje někde problém dodržení oněch 100m , či si rozšiřujete obzor?

[Radim Strycharski]

Řekl bych, že pan Schwarz odpověděl vyčerpávajícím způsobem. Ještě bych doplnil, že trafostanice mají obvykle společné uzemnění vn/nn a tak se hodí, aby byl odpor celkového uzemnění co nejmenší (což je v podstatě třetí odrážka odpovědi pana Schwarze). Navíc se obvykle jedná o případy, které spadají do kompetence PNE 330000-1 ed.4, kde se o nějaké "nezávaznosti" nedá vůbec uvažovat.

[Milan J.]

Pane Schwarz budu se snažit argumentovat ale neberte to prosím tak, že bych zde chtěl dělat chytrého. Vážím si Vašich odpovědí. Studoval jsem normu ČSN 33 2000-4-41 a narazil jsem tam na 413.1.3N12 a snažím se porozumět.


- aby byl minimalizován vliv "vzdálené poruchy" a zavedení nějakého potenciálu odjinud
Ano to je určitě argument.

- aby "zem" v místě koncového zařízení měla pokud možno stejný potenciál jako vedení PE
Ve vnější části nepředpokládám, že bude nějaká zem (máte zem v uvozovkách pravděpodobně jste to myslel jinak)

- aby byla minimalizována možnost "nefunkční" ochrany automatickým odpojením od zdroje pokud by došlo k přerušení vedení PE
Ano ale pouze v případě zkratu L-PE.

[Petr Moravec]

Pane Milane, jaký je důvod vašeho studia tohoto konkrétního článku? Nemáte zvládnuté základy ochrany před nebezpečným dotykem.
Například zkrat mezi L a N  z pohledu nebezpečného dotyku není v soustavě TN-S nebezpečný.
Zkuste pochopit napřed základy a pak nebudete pokládat takovéto "odborné" dotazy.   (norm)

[Milan J.]

Například zkrat mezi L a N  z pohledu nebezpečného dotyku není v soustavě TN-S nebezpečný.

Pane Moravec já ale přeci nikde zde nenapsal opak Vašeho tvrzení. Naopak naprosto souhlasím.

[Petr Moravec]

 :) Ale psal.

Citace: - aby byla minimalizována možnost "nefunkční" ochrany automatickým odpojením od zdroje pokud by došlo k přerušení vedení PE
Ano ale pouze v případě zkratu L-PE.

::) - pochopil?

[Milan J.]

Ano máte pravdu, přiznávám se bez mučení, že jsem to napsal blbě :-(  Jak napsal pan Schwarz v posledním bodu, pokud by došlo k poruše vodiče PE mohlo by to být velice nebezpečné. Je tedy nutné provést přizemnění dle ČSN 33 2000-4-41 N12 (ČSN 33 2000-4-41 ed.2 NB.2). Odpor pro přizemnění vodiče PE má být max. 15 Ohm, dle poznámky č.1 (ČSN 33 2000-4-41 ed.2). Ale pokud bude provedeno přizemnění na HOP, která má odpor např. 2Ohm, tak potom proud, který může max. procházet je 115A. Co se stane v případě, když bude zkratový proud např. 2kA?

[Fuk Tomáš]

...Ale pokud bude provedeno přizemnění na HOP, která má odpor např. 2 Ohm, tak potom proud, který může max. procházet je 115A. Co se stane v případě, když bude zkratový proud např. 2kA?

Takový zkratový proud poteče, když bude impedance poruchové smyčky 0,115 ohm - tedy v situaci, kdy bude PE v dobré kondici. Přizemňování PE se dělá pro případy, kdy PE v tak dobré kondici není.

[Milan J.]

Norma ČSN 33 2000-4-41 stanovuje jako max. odpor přizemnění 15Ohm, tímto přizemněním se impedance smyčky moc nezlepší. Jaký to tedy má smysl, pokud se budeme bavit o ochraně automatickým odpojením od zdroje. Proč je tedy dostačující pro normu 15 Ohm? Je jasné, že toho v některých situacích nelze dosáhnout (nepočítám do toho vnitřní část budovy kde je HOP, bod rozdělení atp.) ale přijde mě to jako nesmysl tedy těch max. 15Ohm.
Možná by mě pomohlo, kdybych věděl jak spočítat změnu impedance smyčky mezi L-PE při připojení přizemnění o hodnotě 15Ohm ale předpokládám, že to nebudou "žádné velké změny".

[Rozmahel Vladimír]

Tyto věci počítá program Sichr. Kontaktujte tvůrce programu. Pro běžného elektrikáře postačí vědomí, že se musí přizemňovat po každých x metrech, ve vlastním rozvodu vždy u HR, atd... 15 Ohmů u jednoho zemniče je dle mého soudu dohodnutá hodnota logikou čím méně tím lépe, stanovená s ohledem na technické možnosti zeminy u nás.

[Jiří Schwarz]

Možná by mě pomohlo, kdybych věděl jak spočítat změnu impedance smyčky mezi L-PE při připojení přizemnění o hodnotě 15Ohm ale předpokládám, že to nebudou "žádné velké změny".

V síti TN by zdroj (trafostanice,...) měl mít hodnotu uzemnění do 5 Ohmů, síť jako celek by měla mít do 2 Ohmů.
Impedance smyčky v rozvaděči bývá pod 1 Ohm. Když z toho budeme počítat "polovinu" na vodič PE, neměl by mít mezi zdrojem a rozvaděčem v místě odběru větší impedanci než 0,5 Ohmu. Tady asi "přizemnění" někde mezi 10-15 Ohmy nic zásadního nezmění (za stavu, kdy je vše jak má být)

15 Ohmů je kompromis. Výrazně horší uzemnění ztrácí význam, výrazně lepší je často technicky a finančné náročné.

A protože je energetická síť koncipována tak, že zpravidla až k hlavnímu rozvaděči je to TN-C s vodičem PEN, bylo by to na velkou diskusi jak moc je dobře minimalizovat hodnoty přizemnění, protože pracovní proud středního vodiče (v síti TN-C je to PEN) pak více teče "zemí".

[František Šohajda]

Jo,jo.....Zemního a přitom dobrého odporu není nikdy dost!!! (dance)

[Milan J.]

Zkoušel jsem jaký bude mít vliv přizemnění v sichru. Jako vstupní hodnoty jsem zadal LPN-16B a CYKY 3Cx1,5-110m. Vypočtená impedance smyčky je 3,08Ohm, "povolená" impedance 2,88Ohm. Tedy Zsv>Zs(0,4s), 3,08Ohm>2,88Ohm. Sichr vypočítal Ze max 10,3Ohm. Ale nevím jak k této hodnotě došel. Neumím to spočítat.

[Petr Doležal]

Sichr to spočítal takto:
Impedance smyčky 3,08, t.j. jednofázově 1,54 tam a 1,54  zpět.
přizemníme vodič zpět hodnotou 10,3
1,54 paralelně s 10,3 = 1,34
celková impedance 1,34+1,54 = kýžených 2,88
Toto je kontrola jeho výpočtu, Sichr samozřejmě postupoval opačně, počítal ten potřebný paralelní odpor uzemnění, aby se dostal na požadovanou impedanci smyčky

Paralelní odpory počítám pomocí Excel, viz příbal.