Proč je nutné provést uzemnění PE v soustavě TN-S po 100m?

[Miroslav Macek]

Pane Macek, Vy Vážně nezklamete.  :D  :D  :D
Výšková budova je od slova vysoká a ne od vysokých stropů. 15 pater po 4m je asi 60m. Nechává se sice určitá rezerva drátu, ale zbytek do 150m se mi zdá moc.

Pokud se domníváte, že ve vysokých budovách musí být rozvaděče vždy přesně nad sebou, a kabel tedy nemůže dosáhnout 150m, já vám to vymlouvat nebudu - není to podstatou této otázky. Speciálně pro vás tedy výšku měním na 16 a více pater - konkrétní počet si prosím dosaďte dle libosti.

[Milan Hudec]

Mne by zajímalo, jak se takovéto přizemňování prakticky řeší např. ve výškových budovách. Dejme tomu, že bud mít napájecí kabel vedoucí z přízemí do cca 15.patra, který je dlouhý např. 150m. Jakým způsobem tento rozvaděč v patře přizemním ? To jako mám dle normy vést izolovaný vodič zpět do přízemí a zapodnout jej do země ? K čemu by to bylo dobré ?

Ve výškové budově je spousta "železa" na zemním potenciálu a je na spoustě míst spojena s PE/PEN at již chtěně, či náhodně, tam bych se nebál, určité nebezpečí bych spíše viděl při napájení odlehlých "malých" objektů - chaty a pod.
Ještě si dovoluji připomenout, že ustanovení je nyní v normě coby informativní příloha, takže teoreticky: pokud u nás bude revidovat cizí revizák dle "původního mezinárodního souboru" , vůbec si nebude muset lámat těmito vzdálenostmi hlavu.
   

[Martin Mlkar]

Ale i to železo musí snést zkratový proud po určitou dobu, než předřazený prvek vybaví. Je to tedy třeba, vždy přepočítávat.

[Milan Hudec]

Ale i to železo musí snést zkratový proud po určitou dobu, než předřazený prvek vybaví. Je to tedy třeba, vždy přepočítávat.

To asi nikdo nepočítá, pokud budeme brát v úvahu zkratové proudy do 5s (dle normy) stačí i pro veliké zkratové proudy poměrně malý průřez.
Navíc netuším jaký koeficient bych měl "železu" dodat z hlediska jeho oteplení - eqv.115 pro Cu a PVC.

[Martin Mlkar]

Já bych to zkusil přepočítat přes měrnou vodivost.

[Kamil Novák]

Já bych to zkusil přepočítat přes měrnou vodivost.

A praktický smysl toho je v čem?  :-\

[Rozmahel Vladimír]

TO: Macek
Celá odpověď byla s nadsázkou.  :D
Je jisté, že jste trefil hřebík na hlavičku. Norma říká po 100m, obyvkle se to dělá u vstupu do budovy nebou u hlavních rozvaděčů. Těch 100m je dle mého soudu stanoveno na základě dlouhodobé praxe, myslím si, že to nevyšlo žádným výpočtem. Myslím si, že je taky rozdíl mít ty vzdálenosti měřitelné po zemi a nebo do výšky. Po zemi se po těch 100m může jednat o jiné podmínky ve vztahu neutrální země a vodiče PEN. Na 100 metrech distribuční sítě může být napojeno X objektů o kterých nic nevíte. Pokud to máme do výšky, tak na počátku u paty domu je to pořád střejné, objekt dokonale známe a směrem nahoru se asi i zhoršuje vodivost podlahy směrem do země. Tady je spíš velmi důležité pospojování všeho se vším.
Běžné staré paneláky např. v Brně jsou myslím nejvyšší okolo 12 pater, t.j. cca do 50m.
Skutečně výškové budovy budou asi mít takové ocelové nosné konstrukce, že poslouží jako mnohočetná spojka na zem.

[Miroslav Macek]

Těch 100m je dle mého soudu stanoveno na základě dlouhodobé praxe, myslím si, že to nevyšlo žádným výpočtem ...

S Vaším příspěvkem souhlasím. Také si myslím, že těch 100m není výsledkem žádného výpočtu - na to je to příliš kulaté číslo. Dokonce si myslím, že kdybychom neměřili v metrech, ale např. yardech, nebo třeba rýbrcoulech, mohla ta vzdálenost klidně být stanovena na 100yardů nebo třeba 1000 rýbrcoulů (asi podle toho, zda je to délka, od níž lze již kabel považovat podle představ normotvůrce za "dlouhý").

U výškových budov je to pravidlo o přizemnění dost nevhodné a mělo by se tedy v normě nějak opravit.

[Kamil Novák]

U výškových budov je to pravidlo o přizemnění dost nevhodné a mělo by se tedy v normě nějak opravit.

Proč opravit?  :-\
Normy nejsou dogma a když se někomu nedostává logického uvažování, tak ať si klidně v paneláku nebo třeba na Petřínské rozhledně tahá separátní vývody od zemničů a každých 100m s nimi spojuje ochranný vodič.  (doh)

[Milan Illek]

Skutečně výškové budovy budou asi mít takové ocelové nosné konstrukce, že poslouží jako mnohočetná spojka na zem.

A je po problému...

[Jiří Buben]

Ale i to železo musí snést zkratový proud po určitou dobu, než předřazený prvek vybaví. Je to tedy třeba, vždy přepočítávat.

Viděl jste někdy ocelovou konstrukci "výškové budovy"? Nechápu na co počítat. Logicky uvažujte. Průřez takové konstrukce nebude 10 mm2. Jedná se o průřezy, které vyhoví ve většině případů i belskovým proudům z hlediska souboru ČSN EN 62305. Jde již řádově o desítky cm2.

[Martin Mlkar]

Zkuste si přepočítat průměr FeZn 10mm2 a schválně kolik vám to vyjde ve srovnání např. s Cu. A pokud využiji vyztužení konstrukce budovy tak nejen, že bude muset odpovídat průřez ale také bude muset být perfektně vše provařeno nebo spojeno (tedy vyztužení).

Co se týká provaření tak s tím mají problém stavaři - upozorňuji, že toto není z mé hlavy ale nezávisle z několika hlav stavařů a statiků.  Zkrátka se jim nelíbí provařovat vyztužení, prý to musí pracovat.

[Jiří Buben]

Do dnes jsem si myslel, že průměr se udává v mm a ne mm².

Ano přepočet jednoho drátu by jistě ukázal, že takový vodič nemusí vyhovět. Ale v takových stavbách o kterých tu je řeč se jistě nalézá velké množství takových vodičů, což znamená velké množství paralelních vodičů. To zda jsou svařovány tak aby tyto svary vyhovovaly po elektrické stránce, nebo je  armování drátkováno, záleží na konkrétním projektu a zvoleném technologickém postupu. Toto by pak mělo být zohledněno i v projektu elektro.

Jistě ale naleznete budovy, které mají ocelová skelet s různých profilů, například I profilů , nebo kombinované s železobetonem atd. No a zkuste si přepočítat průřez profilu I 140 o síle stěny 10 mm.

[Rozmahel Vladimír]

Už jsme se dostali pořádně vysoko i bez výškové budovy. Myslím si, že panelová stavba má svou konstrukcí / železobeton / omezenou nosnost a tím i výšku použití. Jako pojem výšková budova si představuji obrázky ze staveb amerických mrakodrapů, kde v obrovských výškách chodili indiáni po ičkách zcela bez zabezpečení. Všude jen samé železo...
Viz. přiložený obrázek. Zajímalo by mne, zda ti hoši měli vazačské zkoušky.

[Lubomír Jindra]

České stavby - to je také samý indián  :D