Jak se uplatňuje ČSN 62 305 v praxi (1.)

[Jiří Sluka]

Jak se uplatňuje ČSN 62 305 v praxi (1.)
Víte kolik stran textu a kolik stran příloh tvoří 62 305? Je reálné navrhovat LPS podle nové normy? Jak revidujete nový hromosvod vytvořený podle staré normy? Které dva základní úkony musí obsahovat revize hromosvodu? Také zjišťujete hořlavost krytiny použité na střeše?
Zdroj: zde...

Co vás napadá v souvislosti s touto informací?

Jak se uplatňuje ČSN 62 305 v praxi (1.)

[J.Patúc]

Jak se uplatňuje ČSN 62 305 v praxi (1.)
Víte kolik stran textu a kolik stran příloh tvoří 62 305? Je reálné navrhovat LPS podle nové normy? Jak revidujete nový hromosvod vytvořený podle staré normy? Které dva základní úkony musí obsahovat revize hromosvodu? Také zjišťujete hořlavost krytiny použité na střeše?

Samotné diskusie na elektrika.cz ukazujú často na bezradnosť a nepochopenie ako postupovať pri návrhu podla novej normy. Nová doba si vyžaduje nové prístupy a to zvládnutie výpočtovej techniky.
Čo je doležité na novom súbore noriem je SW. Rozhodne by mal byť v budúcnosti všestranný, interaktívný  a zodpovedný.  Neviem, či je v súčasnej dobe dostatočne  odladený. Aj v súbore noriem je a vždy bude čo  vylepšovať.

[Jiří Schwarz]

Čo je doležité na novom súbore noriem je SW.

SW je krásná věc, ale když je třeba řešit hromosvod na starší budově, kde neexistuje žádný "stavební podklad" v elektronické podobě, někdy je příprava dat pro použití SW složitější než to udělat "ručně na papíru".

[Jan Alin]

Jak se uplatňuje ČSN 62 305 v praxi (1.)

Co vás napadá v souvislosti s touto informací?

Mě napadá že je ta norma v praxi dost problematicky použitelná a málokdo ji používá k něčemu jinému než k výpočtu že hromosvod nepotřebuje.

[Jiří Schwarz]

Mě napadá že je ta norma v praxi dost problematicky použitelná a málokdo ji používá k něčemu jinému než k výpočtu že hromosvod nepotřebuje.

Chtěl bych vidět "seriozní výpočet", podle kterého by vyšlo, že na objektu, kde se dá předpokládat výskyt osob v době bouřky, nemusí být hromosvod.

Odsuzovat normu není fér.
Spíše je to o "posouzení hodnot".
Když mám auto, dokážu řádově 5% i víc jeho ceny investovat do jeho ochrany, přitom je to zařízení, které za X let vyměním.
Když mám dům za 2 miliony, za další milion vybavení, mám jej na desítky let, někdo na celý život, je to tak moc investovat sumu řádově mezi 5 - 10% do ochrany?
Nebo je lepší uvažovat tak, že piráta silnic mohu potkat kdykoliv vyjedu na silnici, že "zloděj" si mě může vybrat každý den, zatímco blesk jen 25-30 dní v roce?

[Jan Alin]

Chtěl bych vidět "seriozní výpočet", podle kterého by vyšlo, že na objektu, kde se dá předpokládat výskyt osob v době bouřky, nemusí být hromosvod.

Odsuzovat normu není fér.
Spíše je to o "posouzení hodnot".
Když mám auto, dokážu řádově 5% i víc jeho ceny investovat do jeho ochrany, přitom je to zařízení, které za X let vyměním.
Když mám dům za 2 miliony, za další milion vybavení, mám jej na desítky let, někdo na celý život, je to tak moc investovat sumu řádově mezi 5 - 10% do ochrany?
Nebo je lepší uvažovat tak, že piráta silnic mohu potkat kdykoliv vyjedu na silnici, že "zloděj" si mě může vybrat každý den, zatímco blesk jen 25-30 dní v roce?

"Seriozní výpočet" bych chtěl vidět taky a klidně i takový který určí stupeň ochrany.

Já neodsuzuji normu ani ochranu před bleskem, jen jsem napsal odpověď na otázku "Co vás napadá v souvislosti s touto informací?" která byla položena. Norma nemá být "fér" nebo "nefér", má to být technický předpis. Bohužel investovat do ochrany před úderem blesku 5 - 10% ceny objektu je reálné zrovna tak jako zabezpečit objekt před povodní za 5 - 10%, před tornádem za 5 - 10%, před zloději za 5 - 10%, před zemětřesením za 5 - 10%......... končí to tím že je objekt dvakrát dražší a jeho pořízení si dotyčný nemůže dovolit. Hned vedle stojí objekt který je sto let starý, nic z toho nemá a přežil - investor si to v hlavě nedokáže srovnat.

To že je používání normy problematické vyplývá i z odkazovaného materiálu p. Jiřího Sluky. Když se nedaří dostat do praxe předpis i po takové době existence a přes obrovskou snahu např.p.Hájka který propagaci a osvětu dělá na nadprůměrné úrovni tak to svědčí o tom že je něco špatně.

Chybou tohoto souboru je že je založen na výpočtech s čísly která nejsou běžně dostupná a při problému jednoznačně obhajitelná. Výpočet může být složitý ale hodnoty proměnných v něm musí být snadno a opakovatelně dosažitelné.

Je to stará debata a myslím že nemá řešení. Norma se vzdálila od reálného světa víc než bylo snesitelné a je to škoda protože místo toho aby se hledalo řešení jak ochránit objekt se v mnoha případech hledá způsob jak ho nechránit. Ti rozumnější mají připraveno a po kolaudaci udělají hromosvod "načerno" zhruba dle pravidel staré 1390. To sice neschvaluji, jen to vidím v praxi. V průmyslových objektech je to ještě horší.

[Jan Hájek]

. Ti rozumnější mají připraveno a po kolaudaci udělají hromosvod "načerno" zhruba dle pravidel staré 1390. To sice neschvaluji, jen to vidím v praxi. V průmyslových objektech je to ještě horší.

Máme s Daliborem cca 3 hodinovou přednášku na téma chyby na hromosvodech podle ČSN 34 1390, všechny a podotýkám všechny objekty měly vyhovující RZ, i když na nich byly hrubé chyby.

Problém není a nebyl ve složitosti norem, Ohmův zákon, Kirchhoffův zákon, trocha matematiky  a basta, na vše vždy stačily znalosti základní školy a pár let v oboru či na odborné škole.

Problém leží v tom, že se v oboru pohybují lidé, kteří tomu nerozuměli, nerozumí a rozumět nechtějí a přesto se nestydí za to brát peníze. Pokud něčemu nerozumím, tak se to buď naučím, nebo se věnuji tomu co umím.

Ano, cenu domu navyšuje spousta zbytečností, pokud by lidem stačil vlnitý plech a vepřovice, bylo by po starostech. Za bouřky by si vlezli v domě s tím málem co by měli do uzemněného barelu a měly by ušetřeno a mohly by si za to koupit více svíček.

Já se bez mučení přiznávám, že neumím transplantovat ani hloupé srdce, natož třeba plíce, koupil jsem si o tom knihu, ale je moc složitá a vše se prodraží ještě zbytečnými  náklady na sterilizaci, bez které to dříve taky šlo. Tak to jen tak nalepím tavnou pistolí, pokud budete chtít operovat, tak to uděláme bez papírů a mám známého veterináře co říkal že bych to měl zvládnout. Moje cena je samozřejmě daleko nižší, než chtějí ti zloději v nemocnici. Jen si budu muset ještě opatřit někde špunty do uší, aby mne nerozptyloval řev, protože anestezie je taky podvod.

......... příjde vám to absurdní? Takhle by to vypadalo ve zdravotnictví, pokud by v něm panovaly poměry eletrotechnického oboru, takže je na tom ještě dost dobře.

PS: Tu přednášku na téma chyb v instalaci dodělám na publikovatelnou úroveň a publikuji jen, když mne k tomu donutíte tím, že si jí vyžádáte.

[Jan Alin]

PS: Tu přednášku na téma chyb v instalaci dodělám na publikovatelnou úroveň a publikuji jen, když mne k tomu donutíte tím, že si jí vyžádáte.

Myslím že přesně víte o čem jsem mluvil, lepší hromosvod provedený dle staré normy i s drobnými závadami než žádný. Snahy v dnešní době jsou díky složitosti a nejasnosti návrhu ochrany před bleskem ji radši nedělat. Nebo zvolit alternativní řešení tzv. "aktivním hromosvodem", slyšel jsem nepublikovatelné zvěsti o jeho použití :D.

Pokud máte rozdělanou přednášku na téma chyb tak ji publikujte, vaše přednášky jsou z těch lepších co kolují na netu a i když s vámi zrovna vždy ve všem nesouhlasím tak si je rád přečtu a přiučím se.  :)

[Milan Hudec]

Mě nejsou jasné úvahy o dostatečné vzdálenosti, dle nové normy vycházejí ve zdivu několikanásobné oproti staré, chápu určité obecné zpřísňování požadavků (uzemnění 15, nyní 10ohm), ale několikanásobně přísné mě přijde podezřelé.

[Milan Hudec]

"Seriozní výpočet" bych chtěl vidět taky a klidně i takový který určí stupeň ochrany.

Já neodsuzuji normu ani ochranu před bleskem, jen jsem napsal odpověď na otázku "Co vás napadá v souvislosti s touto informací?" která byla položena. Norma nemá být "fér" nebo "nefér", má to být technický předpis. Bohužel investovat do ochrany před úderem blesku 5 - 10% ceny objektu je reálné zrovna tak jako zabezpečit objekt před povodní za 5 - 10%, před tornádem za 5 - 10%, před zloději za 5 - 10%, před zemětřesením za 5 - 10%......... končí to tím že je objekt dvakrát dražší a jeho pořízení si dotyčný nemůže dovolit. Hned vedle stojí objekt který je sto let starý, nic z toho nemá a přežil - investor si to v hlavě nedokáže srovnat.

To že je používání normy problematické vyplývá i z odkazovaného materiálu p. Jiřího Sluky. Když se nedaří dostat do praxe předpis i po takové době existence a přes obrovskou snahu např.p.Hájka který propagaci a osvětu dělá na nadprůměrné úrovni tak to svědčí o tom že je něco špatně.

Chybou tohoto souboru je že je založen na výpočtech s čísly která nejsou běžně dostupná a při problému jednoznačně obhajitelná. Výpočet může být složitý ale hodnoty proměnných v něm musí být snadno a opakovatelně dosažitelné.

Je to stará debata a myslím že nemá řešení. Norma se vzdálila od reálného světa víc než bylo snesitelné a je to škoda protože místo toho aby se hledalo řešení jak ochránit objekt se v mnoha případech hledá způsob jak ho nechránit. Ti rozumnější mají připraveno a po kolaudaci udělají hromosvod "načerno" zhruba dle pravidel staré 1390. To sice neschvaluji, jen to vidím v praxi. V průmyslových objektech je to ještě horší.

Hezky napsáno.
Informace o způsobu, jak se vyhnout stavbě hromosvodu dle nových norem se dnes málem platí zlatem.

[Jirka Š. Svejkovský]

Ale proč? Pokud neprovozujete zrovna špitál nebo třeba Synthesii, nikdo vás do hromosvodu nutit nebude. Maximálně vám pojišťovna zdraží pojistku.

[Jan Alin]

Ale proč? Pokud neprovozujete zrovna špitál nebo třeba Synthesii, nikdo vás do hromosvodu nutit nebude. Maximálně vám pojišťovna zdraží pojistku.

Pokud by tohle tvrzení odpovídalo realitě tak by to bylo v pořádku.  :(

[Jirka Š. Svejkovský]

A který závazný předpis vás nutí instalovat LPS? Pokud stavebnímu úřadu předložím ke schválení DSP, kde nebude, protože se projektan tak rozhodl, tak prostě nebude.

[H]

A který závazný předpis vás nutí instalovat LPS?

vyhláška 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby

[Jirka Š. Svejkovský]

vyhláška 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby

Děkuji za info. Člověk se neustále učí. Teda elektrikář určitě. 8)

[Jan Hájek]

Není to tak, že by bezpodmínečně nutně musel být hromosvod, ale musí se to zvážit a pokud představuje blesk nebezpečí, je třeba proti němu udělat adekvátní opatření.
http://www.kniska.eu/kniska/clanky-1/povinost_hromosvodu

[Krýdl Petr]

Pane Hájek, přesně toto jsme probírali na semináři ve středu v Č. Budějovicích.
Dle vyhl. 268/2009 Sb. být hromosvod musí, pro stavební úřad pro udělení stavebního povolení stačí pouze průvodní dokumentace, kde bude napsáno, že se hromosvod nějak bude dělat, ale zatím se neví jak. Na konec, ale stačí sehnat někoho kdo vám dá na papír, že to není bezpodmínečně nutné, nebo ať se s tím projektant dodatečně nějak potrápí a od investora si projekt nechá dodatečně doplatit a stanoví jak se bude hromosvod dělat.
Můj osobní názor je, že už při vyřizováni stavebního povolení by mělo mít v této věci jasno, mít přesně stanoveny technické podmínky od projektanta a nedávat tak příležitost úřednickému šimlovi, zde je opravdový alibismus.
V tomto případě nemusí žádost o stavbu na úřadě ležet několik dní k posuzování a mohou ho kladně orazítkovat zrovna tak rychle, jako když se konci března odevzdává daňové přiznání na informacích.
Toto je přesně ta reálná chyba jak uvádí p. Alin, že se někde dělá něco špatně.
Jinak ale uznávám vaše velmi dobré odborné znalosti.

[Jan Hájek]

Můj osobní názor je, že už při vyřizováni stavebního povolení by mělo mít v této věci jasno, mít přesně stanoveny technické podmínky od projektanta a nedávat tak příležitost úřednickému šimlovi, zde je opravdový alibismus.
V tomto případě nemusí žádost o stavbu na úřadě ležet několik dní k posuzování a mohou ho kladně orazítkovat zrovna tak rychle, jako když se konci března odevzdává daňové přiznání na informacích.

Toto ,,zdržení,, a několikakrokové vytváření dokumentace je vytvořeno na obranu stavitele, aby zbytečně do posledního detailu neřešil něco, co se nebude líbit sousedovi, či jinému dotčenému. Pokud by se v tomto okamžiku postup na chvíli nezastavil, zbytečně by se stavba prodražovala.
Pokud by lidi chtěli, aby stát (prostřednictvím stavebního úřadu) kontroloval i kvalitu návrhu, bylo by to o daleko větších penězích do této sféry. Ale to se dostáváme od technického řešení k fungování tohoto státu, to je téma na voleného zástupce.