Jaké je správné zapojení zásuvek ve vícerámečkovém Tangu?

[Zdenek Hejčl]

To by pak mohl být dost extrém: tři krabice KO 125 a na ní pověšeno cca 30 zásuvek....
A to se prosím držím při zemi.
Spoje jsou dodrženy, ale maximální zátěž v součtu spotřebičů je asi někde jinde. A český vychcánek a šetřílek to využije třeba v kuchyni.  (zle)
Pak by to muselo být přesně pro jisté použítí. Kdo to pak dodrží a bude kontrolovat?
Vyjímky, to je živná dobrá půda pro experimenty ......
Tak to si nedovedu dost dobře představit.

[Milan Hudec]

To montér88 - ano ustřelil jsem mimo téma, většinou zapojuji šroubové dvojzásuvky, tak jsem situaci popsal dle nich bez ohledu na dotaz.

To Horský - někdo raději vdolky, někdo holky, já po zapojení bezšroubové průběžné zásuvky (6x2,5) nemám jaksi pocit dobře odvedené práce, jen ji pak nacpat do krabice je problematické, zvláště pokud nejsou vodiče dostatečně dlouhé, tak aby šlo udělat pod zásuvkou "esko".
Ještě doplňující dotaz:
Jak se v praxi vypořádáváte se starou instalací (tři kroucené spoje Cu vodičů v krabici, ke kterým chcete přidat další, vodiče krátké a pomuchlané, takže Wago použít nelze)? 
Já to řeším jejich opatrným rozmotáním, očistěním, znovuzkroucením, propájením a smršťovačkou.

[Oldřich Morávek]

 
Měřením jsem si ověřil, že s každým spojem (tedy každou zapojenou zásuvkou) se zhoršuje impedance smyčky. Tedy požadavek na 10 zásuvek je opodstatněný.
Co se týče hnízd výše zmiňovaného typu KO125 + 30 ks zásuvek souhlasím s výkonovým omezením a šťouralstvím kutilů vedoucím k požáru.
Samosvorné zásuvky používám a je to opravdu jen o "jiné" montáži, kterou je potřeba se naučit. Pečlivě připravit vodiče a natvarovat podél strojku do předznačených drážek. Za strojkem elegantní lehce pružné S a netlačit na tlačítka spojů.
Pájené spoje podle mne nemají v instalaci co dělat.
A/ použít lisovací dutinky
B/ použít svorky pro slaněné vodiče - např WAGO s páčkou
C/ ve staré instalaci používám šroubové zásuvky, právě kvůli zohýbaným koncům vodičů, případně Al vodičům

[Milan Hudec]

Já dávám řádně provedený (prohřátí+kvalitní pájka) pájený spoj na nejvyšší místo, ano je to pracnější a metoda spíše když dělám "pro sebe", jinak běžně používám WAGA.

[Pavel Horský]

O pájených spojích v instalacích nn tu bylo napsáno již tolik, že bych se nerad opakoval. Stačí použít vyhledávač. Dle mého soudu nemá pájený spoj v instalaci co dělat. Ale jak píši, je to můj úsudek a nikomu ho nenutím.

[Otakar Dosbaba]

Čistě teoreticky: Když budu mít dejme tomu 6 zásuvkových hnízd po pěti zásuvkách, může být pomocí řešení metodou WAGO svorek v této "cestě" maximálně jen 8 spojů  (1x rozvodnice, 1 až 6x WAGO, 1x zásuvka). To je méně, než normou povolených 10 zásuvkových vývodů (1x rozvodnice + 10x zásuvka). A pokud jde o zásuvková hnízda, v čem je problém ve větším počtu, než je 10. V přehlednosti?? Proč se takto omezovat malým počtem hnízd na jeden okruh?
Já třeba takto řeším v bytě RD zásuvky tímto způsobem: 1. okruh - univerzální pro cokoliv, 2. okruh - TV, PC, AV, 3. až 5. okruh pro kuchyň. 1, 3 a 5. okruh 4p. chránič, 2. okruh jističochránič. No a pak samozřejmě další okruhy, (pračka, mrazák atd...). 2. okruh jsou právě ta hnízda v obýváku, pracovně, ložnici, dětských pokojích, trucovně  :) atd.
Rozvod bude samozřejmě standardně veden kabelem ... 3Jx2,5 a jištěn jističem B16A, pak kde je jaký prostor pro vychcálky? V čem je rozdíl, když vychcánek bude zatěžovat stejný počet spojů u zásuvek smyčkovaných? Ten jistič to asi řešit nebude a vypne si to tak, jako tak, i v té kuchyni. Tam je to snad ale jiná kapitola.
Kde bylo zde psáno o K125? I když je to jedno, princip je stejný, uváděl jsem ale KPR 68 jako jednu z řady krabic v "pásku".

[Otakar Dosbaba]

Jen jedna nevýhoda řešení s wagovkami mě napadá: Když bych zatížil např. tři vedle sebe smyčkované zásuvky hnízda 1kVA spotřebiči, snáze se teplo z kontaktů zásuvek vyzáří do okolí, než z jednoho tepelně více zakrytého plíšku ve wagovce. Ale na druhou stranu, na smyčkovaných zásuvkách se na prvním kontaktu bude přenášený výkon sčítat také, na druhé bude o jeden spotřebič menší atd. Takže to zas tak velký rozdíl nebude a stejně je ztrátový výkon dán přechodovým odporem, takže dutinky budou hřát nakonec různě.

[Milan Hudec]

Při mých pokusech se na Wagu zvedla teplota po 1hod nepřetržitého průchodu proudu 25A o cca.7st.C, pak již byla konstantní.
Wago pro průřez max. 2,5, vodiče použity 2,5mm.

[Jiří Schwarz]

Pájený spoj?
1) nevýhoda je problematická rozebíratelnost
2) je třeba jej udělat kvalitně, aby se nehřál. Ač to zní jednoduše, pro někoho to zdaleka jednoduché není. Pokud se cín opakovaně ohřeje, nemusí se teplota přiblížit teplotě tavení a časem se cín stává křehkým, rozpadá se.

Ale já "pájet umím", takže bych se takovému spoji nebránil, kdyby byl problém udělat to jinak.

[Jan Franěk]

Troufnu si tvrdit, že taky dovedu trochu pájet, ale přesto bych spoje nepájel nikde a hlavně u sebe doma ne. Použil bych klasicky wago, nebo stáčecí konektor.  Metoda pájením je zastaralá, ale nejsem si jistý, jestli není i dle normy zakázaná. (jistě nám to někdo ještě doplní).
Navíc právě třeba v případě hledání případné poruchy, beru možnost rozebrat některé spoje, za úplnou samozřejmost. Jinak by se hledání závady pěkně stížilo a mnoho závad by to i znemožnilo jednoduše objevit. Třeba takový spoj mezi PE a N. Pokud budu hledat konkrétní místo a v krabici se mi potkají třeba 4 světelné vývody, neměl bych v případě pájení jinou možnost, než to opětovně ohřát a rozebrat. Navíc tam může být i víc krabic za sebou v řadě.  :-[  Samozřejmě to samé platí o zásuvkách.

Loni v testu, vydžely, v podstatě všechny myslitelné spoje, takovou zátěž, že první odešla izolace na vodičích. První spoj, který se přerušil, byl právě kroucený a to zřejmě díky mechanickému poškození vodiče skroucením.

[Jirka Š. Svejkovský]

Pájené spoje nejsou problém, občas je používám.

[Jan Franěk]

OK.
To by mě docela zajímalo, kde používáš pájení u zásuvek, nebo světel v instalaci. Nechám se poučit. Třeba dělám chybu, že jsem proti tomu zaujatý. Pořád se učíme. Můžeš mi napsat příklad prosím?

Osobně používám pájení jen u slaboprudých kabelů, třeba u EZS a tak podobně.

[Pavel Horský]

OK.
To by mě docela zajímalo, kde používáš pájení u zásuvek, nebo světel v instalaci. Nechám se poučit. Třeba dělám chybu, že jsem proti tomu zaujatý. Pořád se učíme. Můžeš mi napsat příklad prosím?

Osobně používám pájení jen u slaboprudých kabelů, třeba u EZS a tak podobně.

Honzo, mluvíš mi z duše  (poklona)

[Milan Hudec]

Troufnu si tvrdit, že taky dovedu trochu pájet, ale přesto bych spoje nepájel nikde a hlavně u sebe doma ne. Použil bych klasicky wago, nebo stáčecí konektor.  Metoda pájením je zastaralá, ale nejsem si jistý, jestli není i dle normy zakázaná. (jistě nám to někdo ještě doplní).
Navíc právě třeba v případě hledání případné poruchy, beru možnost rozebrat některé spoje, za úplnou samozřejmost. Jinak by se hledání závady pěkně stížilo a mnoho závad by to i znemožnilo jednoduše objevit. Třeba takový spoj mezi PE a N. Pokud budu hledat konkrétní místo a v krabici se mi potkají třeba 4 světelné vývody, neměl bych v případě pájení jinou možnost, než to opětovně ohřát a rozebrat. Navíc tam může být i víc krabic za sebou v řadě.  :-[  Samozřejmě to samé platí o zásuvkách.

Loni v testu, vydžely, v podstatě všechny myslitelné spoje, takovou zátěž, že první odešla izolace na vodičích. První spoj, který se přerušil, byl právě kroucený a to zřejmě díky mechanickému poškození vodiče skroucením.

V normách se s pájeným spojem počítá.
Ten test byl parametry dle mého názoru mimo mísu.
V obvyklé instalaci je důležité, zda spoj dlouhodobě vydrží mírné přetěžování a občas zkrat, nikoli do 2,5 hulit 100A až něco umře.

[Martin H.]

Také používám variantu "B" .

Či už A alebo B - dáva projekt elektrikárovi možnosť voľby? Zapisuje sa tento detail do skutočného vyhotovenia?

[Zdenek Hejčl]

První spoj, který se při testu loni přerušil byl právě letovaný kroucený spoj.  o:-)

[Pavel Horský]

První spoj, který se při testu loni přerušil byl právě letovaný kroucený spoj.  o:-)

To bych netvrdil. Myslel jsem si to také a chtěl jsem to tu napsat. Než jsem se k tomu odhodlal, raději jsem oslovil Petra Doležala, který sekundoval celému testu. Já tam byl sice také, ale nějak jsem již zapomněl umístění jednotlivých spojů.
Bylo mi řečeno, že tento letovaný, kroucený spoj "zařval" jen z důvodu neopatrného odstranění izolace. Učni, kteří připravovali vodiče, vodič odizolovali obkroužením vodiče nožem kolem dokola, místo podélného odizolování. Tím narušili samotnou žílu, která pak ještě utrpěla při samotném kroucení. Spoj vlastně vydržel........začali se tavit samotné žíly v místě nešikovného řezu těsně pod spojem a pak to šlo už jako lavina.

[Jan Franěk]

V normách se s pájeným spojem počítá.
Ten test byl parametry dle mého názoru mimo mísu.
V obvyklé instalaci je důležité, zda spoj dlouhodobě vydrží mírné přetěžování a občas zkrat, nikoli do 2,5 hulit 100A až něco umře.

To se mýlíte. Zátěžový proud se zvedal postupně a termokamerou se sledovalo chování jednotlivých spojů. 100A tam šlo až po nějaké 1-1,5h pokusu.Už si nevzpomínám od jaké hodnoty jsme začínaly, ale bylo to pod dovolený zátěžový proud udaný výrobci svorek.