Zvyšuje se nabíjením baterie její hmotnost?

[Lubomír Jindra]

Zde je ta myšlenka:
Rychlost světla závisí na prostředí, kterým se světlo šíří. Tudíž i v naší Sluneční soustavě bude reálná rychlost světla, ovlivněného okolní hmotou, o chloupeček nižší, než je ona mezní rychlost světla v (nekonečně prostorném) vakuu, a to bratru o nějakých 0,03%.
O tuto hodnotu je třeba onu hodnotu c v teorii relativity zkorigovat, a všechno bude zase v pořádku a brambory na řádku.

Aha a tímto "gravitečním snížením" rychlosti by netrpěla právě ta testovaná neutrina? To zní hodně zajímavě!

Pořád přemýšlím, jestli se skutečně při nabíjení a vybíjení akumulátoru mění energie na hmotu a naopak, nebo se jen dodáním nebo odebráním energie mění nějaká vlastnosy hmoty, ale její množství a tedy i hmotnost se nemění.

Rozhodně se nemění energie na hmotu a naopak. Myslím že nejjednodušší vysvětlení je, že energie je v akumulátoru ukládána do chemické vazby molekul (slabá interakce). Podle klasické fyziky energie hmotnost nemá, podle Einsteina ale platí, že když se zvýší energie uzavřené soustavy, zvýší se i její hmotnost. Takže například když zahřejeme nějaké těleso, nebo ho urychlíme - zvýší se jeho hmotnost.
Tyto přírůstky hmotnosti jsou však v našem lidském světě utranízkých energií a ultranízkých rychlostí neměřitelné (proto tak dlouho trvalo než na to někdo přišel  ;)).

[Fuk Tomáš]

Aha a tímto "gravitečním snížením" rychlosti by netrpěla právě ta testovaná neutrina? To zní hodně zajímavě!

Je naprosto normální a běžné, že se hmotné částice (rozumějme částice s nenulovou klidovou hmotností) v nějakém prostředí pohybují rychleji než světlo tamtéž. Viz Čerenkovovo záření.

[Roman GAJDOS]

Rozhodně se nemění energie na hmotu a naopak. Myslím že nejjednodušší vysvětlení je, že energie je v akumulátoru ukládána do chemické vazby molekul (slabá interakce). Podle klasické fyziky energie hmotnost nemá, podle Einsteina ale platí, že když se zvýší energie uzavřené soustavy, zvýší se i její hmotnost. Takže například když zahřejeme nějaké těleso, nebo ho urychlíme - zvýší se jeho hmotnost.

1. Vo všeobecnosti je možné meniť energiu na hmotu a opačne.  A platí to aj pri nabíjaní akumulátorov, teda aspoň v tom význame, že po nabití bude takmer nemerateľne ťažší.
2. Energia v akumulátoroch je skutočne spotredkovaná skrz chemické väzby, ale ide o elektromagnetickú interakciu a nie slabú (jadrovú) interakciu.
3. Lenže čo je "klasická" fyzika? Ak chceme miešať energiu a hmotu, tak musíme nato ísť cez kvantovo-mechanické jav (vlnovo-časticová dualita), kde veľmi stručne povedané platí, že elementárna častica pri svojom vzniku a zániku (napr. pri narazení na prekážku) sa chová ako hmotná "guľôčka" (častica), ktorá má nejakú hmotnosť, ale pri šírení v prostredí je to "obyčnajná" elektromagnetická vlna so všetkými svojími prejavmi...
4. Neurýchľujte a ani neohrievajte, prosím, teleso za účelom zvýšenia jeho hmotnosti, teda aspoň nie za účelom vysvetlenia pôvodného dotazu.

[Lubomír Jindra]

1. Vo všeobecnosti je možné meniť energiu na hmotu...

1. Ani náhodou. Změna energie na hmotu se již vědcům podařilo ale za ehm... poněkud více energeticky náročnějších pokusů než je nabíjení baterky  ;)
2. Máte pravdu.
3. "Klasická fyzika" je dostatečně přesná pro měření hmotností v prostředí kde se pohubujeme my lidé.
4. Proč? Jako příklad toho že nic není tak "absolutní" ale naopak vše je tak trošku "relativní"  ;) to myslím může sloužit dobře.

[Milan Hudec]

Pokud jsem vše z Vašich příspěvků pochopil správně, je tedy pravdou, že např. vodič vvn vedoucí proud je "hmotnější" než proud nevedoucí?
Zde do toho bude jistě ještě namíchán magnetismus.

[Lubomír Jindra]

Pokusím se o co nejobecnější a pochopitelné vysvětlení:

Einstein dokázal že hmota a energie je jedno a totéž... jinými slovy že hmotu lze transformovat na čistou energii a opačně. Z toho vyplynulo že energie má "setrvačnou hmotnost" jako hmota.

V tomto případě "nabíjení akumulátoru" se energie nemění v hmotu, ale ukládá se do molekulárních vazeb - jak mě správně opravil Roman GAJDOS - na principu elektromagnetické interakce.

Dále - hmota obsahuje opravdu opravdu opravdu velké množství energie a proto je tak "těžká". Energie kterou ukládáme do akumulátoru je naopak tak směšně směšně směšně malá, že tak malý přírůstek žádnou váhou zvážit nepůjde. Proto je vyšší hmotnost nabité baterie tak neuvěřitelná.  :)

[Roman GAJDOS]

1. Ani náhodou. Změna energie na hmotu se již vědcům podařilo ale za ehm... poněkud více energeticky náročnějších pokusů než je nabíjení baterky  ;)

No ak uznávate vzťah E=mc², a po nabití akumulátora došlo k zvýšeniu energie sústavy E, tak sa predsa muselo niečo zmeniť. Ja som netvrdil, že vzniknú nové častice (štiepenie/fúzia), ale nové molekuly, ktoré vznikly, tak sú "hmotnejšie", nakoľko majú vyššiu "uvolniteľnú" energiu.

3. "Klasická fyzika" je dostatečně přesná pro měření hmotností v prostředí kde se pohubujeme my lidé.

Absolútny súhlas. Pre rýchlosti sústav ostro menšie než rýchlosť svetla, si vystačíme z klasickou (Newtonovskou) fyzikou. Lenže pri premene energie na hmotu a opačne si už veľmi klasickou fyzikou nepomôžeme (ešte taká gravitačná interakcia pri ostro nižších rýchlostiach než je rýchlosť svetla bude ok, ale zvyšné tri už nie).

4. Proč? Jako příklad toho že nic není tak "absolutní" ale naopak vše je tak trošku "relativní"  ;) to myslím může sloužit dobře.

Áno, ak urýchlite sústavu batérie na rýchlosť blízku rýchlosti svetla, tak áno, z pohľadu stojacého pozorovateľa sa budú javiť telesa v pohybjúcej sa sústave ako hmotnejšie. Lenže to je, podľa mňa príklad (môžem sa mýliť) mimo koncept pôvodného dotazu.

[Lubomír Jindra]

Ja som netvrdil, že vzniknú nové častice (štiepenie/fúzia), ale nové molekuly, ktoré vznikly, tak sú "hmotnejšie", nakoľko majú vyššiu "uvolniteľnú" energiu.

Ano, tak nějak si to představuji, souhlas  :)

Tohle jsem - zřejmě mylně - pochopil, jako tvrzení, že v akumulátoru vzniká nová hmota z přivedené energie:

Vo všeobecnosti je možné meniť energiu na hmotu a opačne.  A platí to aj pri nabíjaní akumulátorov, teda aspoň v tom význame, že po nabití bude takmer nemerateľne ťažší.

[Pavel Ryšavý]

Rychlost světla není konstantní ....

Ve vakuu je konstantní, pokud se podíváte na definici metru v soustavě SI, byla vzata rychlost světla ve vakuu jako konstatnta o od ní je definován metr.
Ona je to skoro drobnost, řeklo by se, ale má to ten dopad, že se přenesla případná chyba při měření do definice metru, čili c je daná, a na tom jak přesně měřím záleží jak budu mít dlouhý metr  :)
Popravdě řečeno případná nejistota na dvanáctém desetiném místě mne u svinovacího metru, nebo na pravítku nechává ledově klidným.

[Petr Doležal]

Dnes ve 20:00 ČT24 Hyde park s teoretickým fyzikem o nadsvětelné rychlosti

[Fuk Tomáš]

Ve vakuu je konstantní...

Podle školní definice. Pokud se ale ukáže, že ta neutrina jsou opravdu rychlejší než světlo v našem (pozemském) vakuu, bude třeba se od absolutní platnosti některé z těchto školských pouček oprostit. Smyslem mého příspěvku bylo ukázat, jak by to oproštění mohlo vypadat.

[Lubomír Jindra]

Dnes ve 20:00 ČT24 Hyde park s teoretickým fyzikem o nadsvětelné rychlosti

(jednicka)

[SMILEK]

Kolik asi váží 1A o napětí 1V? 
Pak by se to dalo i spočítat... :D

Tak tady vám dodám naprosto přesné podklady. Je to 954 žabích stehýnek. Můžete začít s výpočtem ...  (dance)
Rád vidím, chlapci, že máte poslední tři dny houby na práci  ;).
Mimochodem, pokud byste chtěli dále bádat nad některým z teoretických zákoutí světa okolo nás, můžete přibrat velmi zábavného pomocníka: Knihu "Pan Tompkins stále v říši divů". Osobně bych řekl, že ta patálie s neutriny v CERNu je následkem některého z jeho výletů do mikrosvěta  :).

[Hugo K.]

Dnes jsem doplnil energii gulášem se šesti a jedním oroseným.
Dělalo to skoro jeden kilogram navíc.
S tou baterií bych to viděl podobně. :D :D

[Petr Doležal]

Tak tady vám dodám naprosto přesné podklady. Je to 954 žabích stehýnek. Můžete začít s výpočtem ...  (dance)

Někdo zašantročil 2 stehýnka. 954 není dělitelno 4

[Vladimír Huba]

Teória je krásna. Ale tri zrnká prachu, alebo spotené ruky znehodnotia všetky praktické pokusy s hmotnosťou batérie.

[Lubomír Jindra]

Teória je krásna. Ale tri zrnká prachu, alebo spotené ruky znehodnotia všetky praktické pokusy s hmotnosťou batérie.

Ano, je to stejné jako se státním rozpočtem: Ani kdyby se vybralo o 100 000 000 000Kč (takže kam se hrabe rychlost světla) na daních víc, stejně to nezabrání tomu, aby ho spotené ruky nerozkradly do posledního zrnka. Kalouskovi už z toho jeblo...

[Jiří Schwarz]

Kalouskovi už z toho jeblo...

Když my jsme takoví rošťáci a posíláme pořád dokola e-mailem různé přehledy toho, co se tu za poslední roky rozkradlo a kdo je za tím...
Proti tomu je nějaká desetikoruna navíc u doktora NIC, proti tomu je zdanění stravenky směšná suma,...
--------------------------
Škoda, že se to téma vlákna neobjevilo v něco dříve. V Plzni probíhala zajímavá akce, kdy ZČU s podporou některých SŠ přímo v ulicích v centru města prezentovala fyziku zábavnější formou. Mohl jsem zkusit "oběhnout stánky" a provokovat s dotazem...