Proč se říká ochrana nulováním, když tam ten nulák nehraje žádnou roli?

[Lorenzo Pellos]

Funguje ochrana nulováním na takovém principu, že vlastně máme více uzemnění a že se pak ten poruchový proud rozdělí přes ty více uzemnění a tím vlastně dojde k tomu že se vypne rychleji proudový chránič?

Proč se tomu říká ochrana nulováním když tam ten nulák nehraje žádnou roli.. nebo hraje?

[Miroslav Revús]

OCHRANA NULOVANÍM :
Podstata spočíva v odpojení poruchovej časti elektrického zariadenia použitím ochranného vodiča spojeného s uzlom zdroja - nulovým bodom.

[Jiří Schwarz]

Záleží na tom, čemu říkáte "nulák"

Termín "ochrana nulováním" byl v ČSN 34 1010, to už je let, co je zrušená, ČSN 33 2000-4-41 (v původní i aktuálně platné edici) tuto ochranu popisuje jako "ochrana automatickým (samočinným) odpojením od zdroje z využitím nadproudového prvku"

Raději zůstaňte u teoretického dumání a prakticky si dejte "zákaz" do elektrickým zařízení a rozvodů zasahovat 

[Jaroslav Hasala]

Podle mého soudu podstata ochrany nulováním nemá žádnou přímou spojitost s uzemněním.
Podstata je dle mého názoru v tom, že kostra chráněného spotřebiče je připojena na potenciál "nuly".
Při poruše fázového vodiče (průraz na kostru) dojde tedy v podstatě ke zkratu, který vybaví předřazené jištění.

[Jiří Schwarz]

To "nulování" je síť TN a ten potenciál nulového bodu je při přiveden od zdroje spolu s přívodem napájení, podle toho T v označení sítě se pozná, že je to u zdroje uzemněné (Terra). Ale není to závislé na "místní zemi", i když se často různé přizemnění dělá.

[Rozmahel Vladimír]

I když princip nulování využívá zkratu k vypnutí vadné části, tak i uzemňování po trase přispívá k lepší smyčce. Snižuje se impedance ochranné části smyčky, tím myslím vodiče PE nebo PEN. Protože je síť uzemněná u trafa, dochází k paralelnímu řazení odporů a výsledný " odpor směrem do trafa " klesá. Tyto zemniče mohou případně suplovat i vadné spoje na PEN někde po trase.
Zkuste si simulovat nějaké zapojení v Sichru. Jsou situace, kdy vás nepustí dál bez uzemnění PEN.

[Milan Hudec]

Původní myšlenkou nulovačů bylo uvést "zem" v území celé rep., střední vodiče transformátorů a veškeré neživé části připojených zařízení včetně cizích vodivých částí na "stejný" potenciál, následky jejich počínání budeme řešit dalších sto let.

[Petr Doležal]

Zkuste si simulovat nějaké zapojení v Sichru. Jsou situace, kdy vás nepustí dál bez uzemnění PEN.

Pravda pravdoucí. Specielně u VO je krásně vidět, jak se po několika stech metrech Sichr u jednotlivých stožárů dožaduje přizemnění PEN.

[Rozmahel Vladimír]

Původní myšlenkou nulovačů bylo uvést "zem" v území celé rep., střední vodiče transformátorů a veškeré neživé části připojených zařízení včetně cizích vodivých částí na "stejný" potenciál, následky jejich počínání budeme řešit dalších sto let

Souhlasím s Vámi v tom, že síť TT, jako koncová aplikace odběrného místa, je neprávem zavrhována. Jsou evropské státy, kde je to normální ochrana. Problém u nás však nastává při řešení hromosvodu dle dnešních norem.

[Milan Hudec]

Můžete prosím myšlenku o TT vs hromosvod více rozvést?

[Rozmahel Vladimír]

Sítě jsou nulované 3PEN, mělo by tedy být nejpozději v HDS provedeno uzemnění PENu. Od tohoto bodu je to N a nekoná ochrannou funkci. Takto běží velká část JM provedená dle 34 1010.
Pro PE el.instalace objektu a hromosvodu bude např. zřízen základový zemnič nespojený s PEN. Pokud chcete vyrovnat potenciál, měl by jste spojit všechny zemniče. Tím ale ze sítě TT uděláte TN.
Řešením by mohlo být robustní jiskřiště mezi zemniči. Tato varianta však není preferovaná. Tím je TT potlačena.

[Petr M]

Od prváku jsem žil v přesvědčení, že ochrana nulováním byla v nynější TN-C a zeměním je teď v TN-S - obojí automatická ochrana odpojením od zdroje, ale u nulování L+PEN, u zemění L+N+PE.

Problém u nás však nastává při řešení hromosvodu dle dnešních norem.

Myslím, že hromosvod přijde s instalací do styku v podstatě jenom na přepěťovkách. Když nespojím PE a N a dám přepěťovky v konfiguraci 3+1, tak to nebude fungovat? Jenom to asi klade vyšší požadavky na izolaci spotřebičů třídy 2. Stará šňůra k lampičce z dvoulinky CYH pak asi neobstojí...

[Milan Hudec]

To by ta lampička musela být zapojena mezi fázi a kolík zásuvky a za podmínky, že namísto sčítacího jiskřiště by byl použit "normální" modul SPD.

Asi by to chtělo přiložit nějaký nákres, či spíše situaci probrat u stolu, obávám se, že otázka hromosvod+SPD+TT není na diskuzi přes web. 

[Fuk Tomáš]

Řešením by mohlo být robustní jiskřiště mezi zemniči. Tato varianta však není preferovaná. Tím je TT potlačena.

Pro tyto případy se vyrábí např. DV M TT 255 Part No. 951 310.

...3+1...Jenom to asi klade vyšší požadavky na izolaci spotřebičů...

Od toho se dělají SPD typ 2 a 3, aby tomu tak nebylo.

To by ta lampička musela být zapojena mezi fázi a kolík zásuvky a za podmínky, že namísto sčítacího jiskřiště by byl použit "normální" modul SPD.

Myslím, že Petr M měl na mysli spíše situaci, kdy obyvatel drží přívodní šňůru v ruce, a při ochranné nap. úrovni SPD např. 1,5 kV se v zásuvce může objevit v L dutince 3 kV (=1,5_L-N+1,5_N-PE) proti PE. Tedy v přívodu je vodič s potenciálem 3 kV proti obyvateli. Takže viz věta o SPD typ 2 a 3 s nižšími nap. úrovněmi.

[Petr Doležal]

.
edit: kolega Fuk o sekundu rychlejší

[Jiří Schwarz]

Od prváku jsem žil v přesvědčení, že ochrana nulováním byla v nynější TN-C a zeměním je teď v TN-S - obojí automatická ochrana odpojením od zdroje, ale u nulování L+PEN, u zemění L+N+PE.

Zcela zásadní omyl, kolego!

TN-C i TN-S je provedení, které se podle ČSN 34 1010 nazývalo ochranou nulováním, neživá část je spojena s uzemněným středem sítě vodičem PE nebo PEN, který přichází s přívodem napájení.
TT síť je provedena tak, že se podle terminologie 34 1010 nazývá ochrana zemněním. Tam jsou od zdroje přivedeny pouze pracovní vodiče L a N, ochranný vodič PE je spojen s uzemňovací soustavou v místě odběru.

Jak sít TN (TN-C, TN-S), tak i síť TT používá automatické (samočinné) odpojení od zdroje s využitím nadproudového prvku.

[Rozmahel Vladimír]

TO: Schwarz
Dnes sítě TT v distribučním rozvodu prakticky zmizely. Dávno, až na vyjímky, byl na JM proveden přechod sítě z TT na TN. U koncových odběratelů, kteří zůstali na TT toto nikdo neřešil.

Nevylučuji použití svodičů v síti TT. Zapojení fázových vodičů je proti N, pokud je to něco většího jde to z N proti PE. To není nic nového.
Pouze říkám to, že pokud existuje u jednoho objektu uzemnění PEN přívodní sítě TN a PE sítě TT, která jsou nespojena je to problém, který může řešit pouze jiskřiště. Galvanickým spojením těchto zemničů bez jiskřiště vznikne z původní TT síť TN.

Pokud budeme v síti TT uvažovat tak, že na neživých částech v objektu nemáme uzemněný PEN , ale pouze uvnitř spotřebičů a instalace neutrální N, kterého se nemusíme bát, je to tak trochu mylný předpoklad. Je to proti zemi úplně stejný potenciál jako PEN před domem.

[Petr Doležal]

TT síť je provedena tak, že se podle terminologie 34 1010 nazývá ochrana zemněním. Tam jsou od zdroje přivedeny pouze pracovní vodiče L a N, ochranný vodič PE je spojen s uzemňovací soustavou v místě odběru.

Když ještě byly proudové chrániče v plenkách, tak tenkrát zaplaťpánbůh za to, že se dalo na uzemnění využít vodovodu. S ampéráží vypínacích prvků jsme si nemohli moc "vypískávat", když jsme byli omezeni hodnotou zemních odporů.