Proč se nejnižšší úbytky napětí předepisují právě pro světelné okruhy?

[Jiří Schwarz]

S tou rtutí je to malinko složitější...

Docela zajímavé.
Ale z jistého pohledu by mělo být "lepší a jednodušší" ohlídat a minimalizovat únik nebezpečných látek na jednom místě, u seriozního výrobce, než u milionů uživatelů...

[Josef Dolejšek]

S tou rtutí je to malinko složitější. Když do toho započtete i produkci Hg při výrobě el. energie, čísla se hned poněkud změní.

Kde autorka vzala ten údaj, kolik se vyprodukuje rtuti při výrobě elektrické energie? Já alespoň to dnes slyším poprvé.

[Milan Hudec]

Kde autorka vzala ten údaj, kolik se vyprodukuje rtuti při výrobě elektrické energie? Já alespoň to dnes slyším poprvé.

Předpokládám, že od výrobců úsporek (dance)

[Jirka Š. Svejkovský]

Zajímavé pojednání je zde. Uvádí množství 0,1-0,3 kg za den pro 200 MW uhelnou elektrárnu. To odpovídá 20,8mg - 62,5mg Hg za 10.000 hodin a 100W výkonu. Takže to docela sedí.

[Jan Alin]

S tou rtutí je to malinko složitější. Když do toho započtete i produkci Hg při výrobě el. energie, čísla se hned poněkud změní. Zajímavou tabulku najdete zde.

Určitě je to zajímavý pohled. Je tam ale trocha nepřesností. Porovnává se 100W žárovka s 23W úsporkou která určitě tu žárovku nedokáže v praxi plně nahradit.
Pak je tam u úsporky v tabulce Vyprodukované množství rtuti při výrobě el. energie 5,32 mg rtuti, Obsah rtuti ve zdroji 5-10 mg rtuti a Celkem 5,32 mg rtuti, já bych to viděl na 10,32 až 15,32 mg rtuti, což už v tabulce nebude tak velký rozdíl oproti žárovce. Další údaj který chybí je energetická a materiálová náročnost výroby obou světelných zdrojů. Prostě já vidím úsporku jako horší, dražší a ekologicky závadnější zdroj světla u kterého je energetická úspora minimálně diskutabilní.

[Jirka Š. Svejkovský]

Toho chybného součtu jsem si nevšiml. Ale pokud se nebudeme chovat jako křupani a budem odevzdávat úsporky k recyklaci, zase tak velká chyba to není.

Nejsem schopen posoudit všechny vlivy, ale ukazuje se, že zjednodušený pohled nemusí být správný.

[Jan Kretek]

S tou rtutí je to malinko složitější. Když do toho započtete i produkci Hg při výrobě el. energie, čísla se hned poněkud změní. Zajímavou tabulku najdete zde.

v odkazu jsem nalezl pěknou tabulku, ale její autor neumí sčítat... takže další jeho výpočty v článku na tom budou nejspíš podobně

[Jan Alin]

Toho chybného součtu jsem si nevšiml. Ale pokud se nebudeme chovat jako křupani a budem odevzdávat úsporky k recyklaci, zase tak velká chyba to není.

Nejsem schopen posoudit všechny vlivy, ale ukazuje se, že zjednodušený pohled nemusí být správný.

V tom že zjednodušený pohled nemusí být správný s vámi souhlasím. Bohužel recyklace je další energetický náklad navíc který hovoří v neprospěch úsporek. Docela by mě však zajímalo jak ta recyklace probíhá. Mám vážné pochybnosti o ekologičnosti toho co se ve skutečnosti s úsporkou děje. Zrovna tak nejsem přesvědčen o správnosti uvažování v článku když problém tvoří "rtuťové páry" a sběr k recyklaci probíhá vhozením úsporky do nádoby, kde dojde ve valné většině k jejímu rozbití. Prostě, když ten problém začne člověk domýšlet, tak úspora i ekologie dostávají takzvaně "na prdel".  :(

[Jirka Š. Svejkovský]

v odkazu jsem nalezl pěknou tabulku, ale její autor neumí sčítat... takže další jeho výpočty v článku na tom budou nejspíš podobně

Možná umí, viz moje předchozí odpověď. Ale je pravda, že jakákoliv tendenčnost je smrt pro každý i dobrý názor.

Rozbití jsem nikdy nezaregistroval.

[Josef Dolejšek]

Zajímavé pojednání je zde. Uvádí množství 0,1-0,3 kg za den pro 200 MW uhelnou elektrárnu. To odpovídá 20,8mg - 62,5mg Hg za 10.000 hodin a 100W výkonu. Takže to docela sedí.

Takže by to docela sedělo, kdyby se 100% elektřiny vyrábělo z uhlí.

[Jirka Š. Svejkovský]

Takže by to docela sedělo, kdyby se 100% elektřiny vyrábělo z uhlí.

Že by argument pro jadernou energetiku?