Moze prudovy chranic nahradit vypinac?

[Rozmahel Vladimír]

Nechci se přít, ono záleží na tom, jak si kdo představí vznik zkratu. Pokud by to byla "ocelová trubka silou tlačená na L-PE ", tak se dá říct, že poč.podmínky budou v zásádě stejné. Pokud by se mělo jednat o postupnou degradaci izolace živé části na PE, tak tento děj v počátku může podchytit ten chránič. V praxi se to i děje, vadný spotřebič je včas odpojen pomocí chrániče, aniž by padal jistič. Je to dle mého soudu i možný smysl nařízení chrániče v hořlavých hmotách. V podstatě ořízne velikost zkratu.
Dokumentace OEZ:
Pro přístroje, u nichž je udán jmenovitý podmíněný zkratový proud Inc, např. pojistkové odpínače, odpojovače, proudové chrániče, stykače atd., musí platit:
Inc ≥ Ik"
Inc je podmíněný zkratový proud, u FI bylo citováno 10kA
Ik" je zkratový proud v místě zkratu

[Juraj Rojko]

Asi mi unikají nějaké souvislosti, ale jak toto všechno souvisí s funkcí chrániče jako vypínače? Sice si také myslím, že vypínač by měl vypínat a chránič chránit, ale zatím mi z diskuse neplyne nějaký reálný důvod proč by jako vypínač použitý být nemohl.

Vypínač stejně jako jistič musí být schopen vypnout i zkratový proud.

Asi zeptám hloupě, ale za jakých okolností bude vypínač vypínat zkratový proud?

[Petr Doležal]

. . . ale za jakých okolností bude vypínač vypínat zkratový proud? . . .

Správná otázka. Pokud máme na mysli mechanické spínače nn, tak je to nesmysl strefit se ručním vypínáním přímo do vzniku zkratu.
Něco jiného je odolnost při zapínání do zkratu, to je reálné a taky časté. Říkáme tomu zapínací proud, nebo zapínací schopnost. Vypínač očekává vypnutí od předřazených jistících prvků.
Připojuji lakonickou větu z knihy Zkraty v elektrických obvodech od Ing.josefa Pauzy

[Juraj Rojko]

Ano, takto nějak jsem o tom uvažoval. Zapínání do zkratu je věc jiná, ale opět je tady mnohem větší pravděpodobnost zapínaní chrániče nebo jističe do zkratu, než vypínače. Po vybavení většina lidí zkusí chránič/jistič znovu nahodit a to i několikrát. Takže mi z toho selským rozumem plyne, že chránič by měl být na podobné zážitky lépe konstrukčně připraven, než vypínač. Netvrdím, že to tak je, protože o tom houby vím, jen uvažuju nahlas.

[Jaroslav Hasala]

Pokud bych se měl vrátit k původní otázce, každý rozvaděč by měl být osazen hlavním vypínačem. Vyjímkou jsou bytové rozvodnice do 25A.
Jako hlavní vypínač může být použit kromě klasického vypínače i např. jistič nebo proudový chránič.

[Milan Hudec]

Nějak nemohu u výrobců zjistit co to přesně je, nasadil jste mě brouka do hlavy.

Ví tady někdo co znamená takovýto údaj a jak je s ním třeba při projektu či posuzování instalace pracovat?

"Jmenovitá zapínací a vypínací schopnost". Pro chránič 40A je to např. 800A.

[Jozef BABJAK]

Ja budem pokojne ešte striktnejší ako p. Hasala a tvrdím, že každý rozvádzač, vrátane malej bytovej rozvodnice má mať vyhradený a zreteľne označený hlavný vypínač.

Je to užitočné najmä pre majiteľa samotného, aby vedel v prípade potreby vypnúť celý byt naraz. Že hlavným vypínačom pred elektromerom? Vidím to zúfalstvo v jeho očiach, keď sa mu na chodbe paneláku podarí nájsť elektromerový rozvádzač, skrutkovačom alebo niečím ešte obskurnejším sa mu ho podarí aj otvoriť, a nakoniec na neho z rozvádzača zíza niekoľko neoznačených ističov rôznych konštrukcií, z ktorých niektoré ani netuší, ako by vypol. _{Na verejnom fóre ani nejdem opisovať, ako sa v takom prípade zisťuje príslušnosť ističa k bytu. A nie, Fluke 2042 kvôli tomu nevyberám.}

[Jaroslav Hasala]

Osobně hlavní vypínač osazuji téměř vždy, i pro malé bytové rozvodnice do 25A.
Přináší to hlavně výhody, i montážního i z uživatelského hlediska.
Nicméně vyjímka pro "bytové rozvodnice do 25A" je stále platná, proto jsem ji zmínil.