Moze prudovy chranic nahradit vypinac?

[ambient]

Vyzaduje norma jednoznacne pouzitie vypinaca v rozvadzaci?
Ak v podruznom rozvadzaci idu vsetky okruhy cez prud. chranic, moze byt hlavny vypinac tohto podruzneho rozvadzaca vynechany?

Moderátor: Norma nic nevyžaduje. Norma doporučuje.

[Jiří Schwarz]

V normách se třeba objevuje informace o tom, že se k vypínání nebo odpojování může použít vypínač, jistič nebo zásuvková spojení (za jistých podmínek, pro nějaké použití)
Je rozdíl mezi odpojením, odepnutím a vypnutím.
Vypínač stejně jako jistič musí být schopen vypnout i zkratový proud.
Zeptejte se výrobce chrániče, jestli dokáže vypnout i zkratový proud. Pokud ANO, je to jiné, než kdyby výrobce řekl NE nebo kdyby se odpovědi vyhýbal.
Podle velikosti a provedení zhášecí komory proudového chrániče bych nečekal stejnou vypínací schopnost jako u vypínače nebo jističe.

Ale norma není "zákon", norma je jen jakýsi souhrn zkušeností a rad.

[Jirka Š. Svejkovský]

Podle velikosti a provedení zhášecí komory proudového chrániče bych nečekal stejnou vypínací schopnost jako u vypínače nebo jističe.

Pokud se podívám do katalogu jednoho výrobce, je u FI uveden údaj "Jmenovitý podmíněný zkratový proud 10kA". Tento údaj platí, pokud je mu předřazena pojistka (63-125A gG) nebo jistič se jm. proudem menším, než je jmenovitý proud chrániče. Tuto podmínku může splnit jistič před elektroměrem.

Dalším údajem je "Jmenovitá zapínací a vypínací schopnost". Pro chránič 40A je to 800A. To odpovídá impedanci zhruba 0,4Ohm. Tady je trošku pes zakopaný, často se dostává hl. přívod do rozvodnice pod tuto hodnotu.

Dá se říct, že když při zkratu nepřežije chránič, zachrání to jistič před elektroměrem. Pravděpodobnost ovšem není veliká.

[Jozef BABJAK]

Použitie centrálneho prúdového chrániča ako hlavného vypínača rozvádzača narazí vo chvíli, keď vás omrzia blackouty a rozhodnete sa centrálny chránič decentralizovať. Čo vám bráni urobiť to naprvýkrát poriadne a v úlohe hlavného vypínača použiť ... chvíľa napätia ... hlavný vypínač, s jedinou presne vyhradenou funkciou, očakávaným správaním, predpísanými parametrami a bez budúcich rizík decentralizačných pokusov.

[Jirka Š. Svejkovský]

Já používám s výhodou centrální FI 30mA jako (nepovinný) hlavní vypínač u rekreačních chatek. Nežádoucí vypnutí není žádný problém a obvykle je chatka tak daleko od trafa, že poškození zkratem nehrozí. Navíc splní požadavek na centrální FI u dřevostavby.

[Petr M]

Použitie centrálneho prúdového chrániča ako hlavného vypínača rozvádzača narazí vo chvíli, keď vás omrzia blackouty a rozhodnete sa centrálny chránič decentralizovať. Čo vám bráni urobiť to naprvýkrát poriadne a v úlohe hlavného vypínača použiť ... chvíľa napätia ... hlavný vypínač, s jedinou presne vyhradenou funkciou, očakávaným správaním, predpísanými parametrami a bez budúcich rizík decentralizačných pokusov.

A když třeba u dřevostavby bude jako hlavní vypínač bude 300mA selektivní chránič a za ním teprve banda 30mA chráničů?  ;)

[Rozmahel Vladimír]

Nevím zda si rozumíme, ale chránič přeci nevypíná zkratem, ani ho neodpojuje. Vypíná při Idn, popř. násobku. Takže úvahy o zkratu u chrániče se mi nezdají příliš reálné. Pokud přes něho teče nějaký zkratový proud, vypne ho jištění.

[Jan Alin]

Nevím zda si rozumíme, ale chránič přeci nevypíná zkratem, ani ho neodpojuje. Vypíná při Idn, popř. násobku. Takže úvahy o zkratu u chrániče se mi nezdají příliš reálné. Pokud přes něho teče nějaký zkratový proud, vypne ho jištění.

Přesně. Mnoho lidí stále nechápe že chránič a jistič jsou naprosto jiné přístroje, které i naprosto jinak fungují.

[Jirka Š. Svejkovský]

 V případě zkratu L-PE (zkrat na neživou část) vypíná samozřejmě taky a v čase srovnatelném nebo kratším, než jistič. Už při 5x IdN měřím časy okolo 10ms. To považuju za technickou hranici.

Pokud není na závadu nejistá selektivita (chata), lze s ním počítat. Zkrat mezi pracovními vodiči musí vyřešit předřazené jištění.

[Milan Hudec]

Dalším údajem je "Jmenovitá zapínací a vypínací schopnost". Pro chránič 40A je to 800A. To odpovídá impedanci zhruba 0,4Ohm.

Nějak nemohu u výrobců zjistit co to přesně je, nasadil jste mě brouka do hlavy.

[Petr M]

V případě zkratu L-PE (zkrat na neživou část) vypíná samozřejmě taky a v čase srovnatelném nebo kratším, než jistič. Už při 5x IdN měřím časy okolo 10ms. To považuju za technickou hranici.

Pokud není na závadu nejistá selektivita (chata), lze s ním počítat. Zkrat mezi pracovními vodiči musí vyřešit předřazené jištění.

Přesně. Při zkratu L-N nebo L-L (L-L má větší zkratový proud než L-PE) to pochytají jističe nebo pojistky... a chránič si nevrzne. Leda by se mu spekly kontakty kvůli přechoďáku.

[Jirka Š. Svejkovský]

Dobře, ale bavíme se o použití FI jako hlavního vypínače. Do určité míry je schopný vypnout i zkratový proud. Pak nevidím problém. U bytové rozvodnice s předjištěním před elektroměrem ten problém vlastně neexistuje.

[Daniel Hudzík]

Osobne postradam zmysel otakzy. Mame 3 rozne pristroje

- istic - isti vedenie pred pretazenim a skratom
- chranic - chrani pred NDN
- vypinac - nema za ulohu isit ani chranit, ale vypinat

kazdy z nich sluzi len a len svojmu ucelu

[Jiří Schwarz]

Nevím zda si rozumíme, ale chránič přeci nevypíná zkratem, ani ho neodpojuje. Vypíná při Idn, popř. násobku. Takže úvahy o zkratu u chrániče se mi nezdají příliš reálné. Pokud přes něho teče nějaký zkratový proud, vypne ho jištění.

Asi řeknu něco podobného jako Jirka Š.Svejkovský, jen jinými slovy:
když nastane zkrat L-PE, pro jistič je to zkratový proud, na který musí zareagovat do 400ms, zpravidla je rychlejší. Ale ve stejnémokruhu je sériově zapojen i chránič, pro který je to rozdílový proud, na který musí zareagovat do 200ms, podle typu chrániče bývá rychlejší až 10x.

Při zkratu L-PE nevypne zkratová spoušť jističe tak rychle, aby se nerozhořel oblouk na kontaktech chrániče.
Může se stát, že chránič bude tak rychlý, že nevypne jistič.

Zajímavé by bylo, kdyby to nějaký výrobce zkusil přesněji prozkoumat.

[Rozmahel Vladimír]

U poruchy na neživou část se vždy jedná o zkrat, ať je tam chránič nebo jistič. Vždy vypne rychleji chránič, protože ho vybaví řádově miliampery.

[Jirka Š. Svejkovský]

U poruchy na neživou část se vždy jedná o zkrat, ať je tam chránič nebo jistič. Vždy vypne rychleji chránič, protože ho vybaví řádově miliampery.

Nejde o to, jestli ho vybaví miliampéry. Pokud se nadproud dostane do vypínací oblasti zkratové spouště jističe, čas vypnutí záleží pouze na mechanické části přístroje. Totéž platí pro chránič.

Jinými slovy, spoušť jističe i chrániče zavelí TEĎ! a je jenom na mechanice, jak rychle dostane proud na nulu. U chráničů vím, že se jedná o čas okolo 5-10ms (změřeno pro nadproud 5xIdN). U jističů netuším, ale bude to dost podobné. Jedná se o stejný mechanismus (znáte sponky, co si děvčata do vlasů dávají tak, že to udělá "cvak?")

[Rozmahel Vladimír]

Nejde o to, jestli ho vybaví miliampéry. Pokud se nadproud dostane do vypínací oblasti zkratové spouště jističe, čas vypnutí záleží pouze na mechanické části přístroje. Totéž platí pro chránič.

Jinými slovy, spoušť jističe i chrániče zavelí TEĎ! a je jenom na mechanice, jak rychle dostane proud na nulu. U chráničů vím, že se jedná o čas okolo 5-10ms (změřeno pro nadproud 5xIdN).

Jinými slovy, pokud proteče rozdílový proud , typicky 5x Idn, chránič padá. Je to řád mA, v tomto případě počáteční proud poruchy - zkratu. Ten vybavovací proud je vlastně proud Vašeho zkratu. Tzn. chrániči chybí v součtu proud, který začal téci v počátku poruchy a je vyhodnocen v řádu mA. Jistič potřebuje násobek 5,10,20x In, atd... Myslím, že chránič to stihne dříve.

[Jozef BABJAK]

Diplomaticky, pravdu máte obaja. Ničmenej, "nábeh" prúdu pri skrate bude tak rýchly, že to spomínané TERAZ bude v pre istič aj chránič v skutočnosti prakticky rovnaké. Transientnosť deja bude daná z veľkej miery sínusovým priebehom napätia. Z praktického hľadiska sa teda prikláňam k argumentácii p. Svejkovského.