O kolik je možné motor stále přetěžovat, než shoří?

[Josef Holub]

Po namontování frekvenčního měniče na 3kW motor na ventilátor pro sklářskou vanu máme tento problém.

Motor má otáčky 2930ot/min a štítkový příkon 6,1A/400V Y
Bohužel je zřejmě poddimenzován a při nastavení plného výkonu bere 8-9A.  
Když se oseká výkon na 40Hz tak příkon spadne na 6,2A.
Problém je v tom, že otáčky na 40Hz nestačí roztopit vanu.  

O kolik je možné motor stále přetěžovat, než shoří?  
Kolik je únosný odběr 7,5, 8, 8,5A?
Frekvenční měnič s výkonem nemá problém a ani s přetížením (vše se dá nastavit).
Víme, že nejlepší varianta je záměna motoru za silnější,ale menším přetížením by se problém vyřešil bez dalších investic investoru.

[Jiří Schwarz]

Jedním z důležitých faktorů je tu teplota.
O něco se to dá vylepšit vhodným umístěním motoru případně nuceným chlazením, ale pořád je problém velký tepelný odpor mezi jednotlivými vodiči vinutí a chladicími "žebry" motoru.
Pokud je motor slušně chlazen, dlouhodobé mírné přetížení nemusí být takový problém, někdy kvalitní provedení motoru víc prověří časté zapínání, kdy prochází proudová špička a tam je třeba aby bylo vinutí dobře impregnované, jednotlivé závity "dobře slepené k sobě"...

[Václav 3]

Ve sklářských provozech bývá vedro, takže problém s chlazením nejspíš bude aktuální.

Přetížení o 50% je dost vysoké a u dnešních motorů, které jsou vyráběny bez rezervy a využívá se i možnosti dost vysokého oteplení vinutí díky moderním izolačním lakům, to bude pro motor velmi brzký konec.

[Kalina Jiří]

Motor ventilátoru byl při napájení bez frekvenčního měniče také přetížen?
Pokud máte příliš nízké napájecí napětí v rozvodech, zkusil bych motor zapojit do trojúhelníku a přeprogramovat měnič na výstupní napětí do motoru 3x230V. Nevyhoví vám ale průřez kabelu do motoru (větší proudové zatížení).

[David Frýba]

Doporučuji jako pan Schwarz nucené chlazení ventilátorem.Mám zkušenost s frekvenčními měniči, že v průběhu provozu jsou trvale měřeny parametry motoru.Většinou je provoz motoru řízeném frekvenčním měničem  na hranici spálení zakázán.

[František Janeček]

Nucené chlazení vám asi moc nepomůže.Ten motor se asi otáčí alespoň jmenovitými otáčkami, takže na něj funí dost.Spíš jde o teplotu chladicího vzduchu.Budete-li motor trvale přetěžovat, stačí o 10-15%, zkrátíte podstatně jeho životnost.Doporučuji se podívat do katalogu výrobce motoru. :)

[Rozmahel Vladimír]

Nestudoval jsem terminologii štítků motorů. Zajímalo by mne, co je vlastně ten údaj na štítku běžného elektromotoru. Jestli je tam údaj kW jedná se dle mého soudu z hlediska odběru na přívodu o činný příkon motoru, který je ale možný pouze u vcelku dobře vykompenzovaného motoru. K tomu je pak uveden odpovídající proud. Pokud by tam byl údaj kVA, je to zdánlivý příkon a také i "zdánlivý proud" nevykompenzovaného motoru. Motor za FM běží nevykompenzován, se špatným účiníkem. Dle této úvahy by pak jeho proud snížila i individuální kompenzace na jeho svorkách. Co na to znalci FM? Jak by FM snášel kondenzátor na straně zátěže?

[František Janeček]

Špatně! :)

[Rozmahel Vladimír]

Vím, že kapacitní zátěž nesmí být.
Manuál Moeller
K výstupu frekvenčního měniče (svorky U, V, W) nesmíte:
• připojit napěťové nebo kapacitní zátěže (např. fázový kompenzační kondenzátor),
• připojit paralelně několik frekvenčních měničů,
• provést přímé připojení ke vstupu (bypass).

Měl jsem na mysli "natvrdo" připojený kondenzátor na svorkovnici motoru.
Charakter takového zapojení není čistě kapacitní.

[František Janeček]

Máte-li dost peněz, můžete klidně experimentovat s kompenzací motoru na výstupu frekvenčního měniče. (dance)Moje zkušenost mi říká abych to nikomu nedoporučoval.

[Martin Kurka]

Vážený pane Holube,
rozhodně si myslím, že je ve Vašem případě přetěžován nejen motor, ale mechanicky i vlastní ventilátor. A ten by se mohl časem pěkně roztrhnout.
Takže celou vanu ohrožuje nejen nebezpečí spálení přetíženého motoru, ale i nebezpečí roztržení ventilátoru.

Navíc, tato problematika není jen na chudákovi elektrikáři. Ten musí technologovi pece oznámit stav - ventilátor je přetížený v té a té chvíli a o tolik a tolik, musíme dát všichni hlavy dohromady a hledat proč.
Vyšší odběr ventilátoru proti projektovanému není normální. Není problém někde na odtahu? Ve spalinové cestě?
Je dobře dimenzované a čistá vzduchotechnické potrubí a jsou správně nastavené a seřízené klapky?
Přetížení elektromotoru je problematika celého pohonu.

____________________________________________
Dovolte mi malé odbočení od tématu a předání zkušeností
Podle fotky vypadáte na mladého kluka. Takže až uslyšíte "Hele mladej, ty seš tak šikovnej, vyřeš to nějak"  tak zapněte jednak mozkové závity na hledání možných souvislostí a skutečných příčin problému a jednak zbystřete pozornost, zda vás někdo neurtává do průšvihu a přitom si nemeje ruce, nebo si nechce náramně na Vaše triko ulevit od svých povinností a své zodpovědnosti.
Každý provozní elektrikář si lety musí vypěstovat mez soudnosti, kdy vyhovět lze a kdy řeší na úkor bezpečnosti a životnosti závažné projekční, realizační a technologické problémy.
Zkrátka kdy tahá horké kaštany z ohně za někoho jiného a na svoje vlastní riziko. Jenže v provoze to riziko ohrožuje zraví a životy nevinných lidí.
Proto se provozní elektrikář musí zajímat i o technologii provozu a rozumět ji. A také se musí zajímat o bezpečnost provozu i když to třeba přímo nesouvisí s elektrikou.
Dobrý provozní elektrikář umí zadávat technologům, mechanikům a jiným spolupracujícím profesím záludné otázky vedoucí k vyřešení problémů. Tím pomůže nejčastěji nejvíce.
Elektrika v provoze včetně elektrořízení je nervová soustava a díky níž provozní elektrikář ví to, co ostatní mnohdy jen tuší, nebo se domnívají. Je týmový hráč.
Kápnutí na kořen problému, případné jeho změření nebo lapení nahodilého jevu je jeho parketa a pomoc v problémech. Ne obejití problému.
Vyhovět neférovým řešením za cenu nedohledání příčiny problému je cesta do pekel a vždy se krutě vymstí - zejména největšímu dobrákovi.
A dlouhodobé přetěžování elektromotoru není nijak obhajitelné a není to ani korektní a není to ani  vyřešení problému - jen odsunutí na pozdější dobu a za cenu velkého průšvihu.
CYKY 4x2,5 také asi ještě přenese 40A a také ji na napájení 30kW topení nepřipojíte jen proto, že by se bohužel muselo natáhnout nové vedení a že chcete ušetřit za investici.  Tohle je stejné "řešení".
____________________________________________

Elektromotor nelze nikdy dlouhodobě přetěžovat. Není jiné řešení, než dát silnější motor.
Mírně si můžete pomoci přidáním cizícho chlazení k motoru. To pomůže zejména u motorů napájených měničem, zejména v nižších otáčkách, kde vlastní ventilátor motoru nemá správný chladicí výkon. Nebo naopak u napájení měničem, kdy se motor přetáčí a ventilátor bete elektromotoru moc velký příkon a plastový typ vrtule se mechnaickým přetížením rozlomí. Tady je cizí chlazení na místě.
Ale u plných otáček je výkon a účinnost standardního ventilátoru optimální. Možné zvýšení trvalého výkonu při cizím chlazení maximálně bude tak nejvíce do 5% a ještě se musí hlídat teplota jádra motoru. To znamená PTC senzor(senzory)  ve vinutí motoru a zavedená vazba do měniče.
Význam to má hlavně, když motor není zatěžován trvale, ale cyklicky a tim se stačí semo tamo trochu vychladit. Ale to není tento případ, u sklářské vany se větry nepřehazují.

Navíc u standardního elektromotoru napájeného z měniče se redukuje o pár procent maximální výkon. Je tam vliv harmonických frekvencí na oteplení a na napěťové namáhání vinutí.
Další redukce cýkonu nastane ve sklárně díky teplotě okolí, zase nejaká procenta dolů.
Prašnost, také nějaké procento dolů.
Přetěžování asynchronního motoru se smí provést jen krátkodobě a pozor, abyste se nedostali za moment zvratu.
Dlouhodobě nelze motor přetěžovat vůbec. Výrobce dobře ví a má dobře změřeno, na jaké teplotě se ustálí nejkritičtější část motoru = jádro vinutí. Jak jdete přes tuto teplotu, klesá strmě životnost motoru, prudce degraduje izolace vinutí snižuje se izolační schopnost, zvyšuje se riziko proražení izolace, nastupují mezizávitové a závitové zkraty, prostě smrt motoru.

Vím, bude to problém jít z osové výšky 100 na 112M, ale investice do motoru a mechanické úpravy v porovnání s možnými škodami u zamrzlé sklářské vany je směšná.

Třeba si konstruktéři poradí a vymyslí to jinak, pokud to bude mít hlavu a patu.
Například přidají pro roztápění paralelně do vzduchovodu další ventilátor napájený neregulovaným motorem a vybavený servoklapkami pro jeho odstavení po roztopení.

Tandemové uspořádání motorů bude nesmysl, nemusí to přenést hřídel a hlavně ventilátor.

V sázce je výpadek vany, tím i výpadek výroby celé části sklárny a návazných technologií.
 
V socialismu platilo takové heslo, šetřit se musí, ať to stojí, co to stojí. Tady to tak vypadá též.
Nedejte se.

Měl jsem na mysli "natvrdo" připojený kondenzátor na svorkovnici motoru.
Charakter takového zapojení není čistě kapacitní.

Charakter takového zapojení za měničem je čistě blbost.
Měnič se zblázní a na 90% odejde.
Za měničem se musí dávat u dlouhého kabelu drahé motorové tlumivky, aby se vykompenzovaly nekalosti způsobené kapacitou kabelu v řádu nanofaradů a vy tam lupnete kondenzátor(plc) .

A jak píše kolega Kalina, tady je pro nevěřící Tomáše nejlepší metoda vyřadit měnič, zapojit krátkodobě motor natvrdo na síť (samozřejmě moc dobře jištěný) a ukázat proud motorem při měření napětí mezi fázemi - ona vypadne tepelná ochrana. Ovšem tento test je jednak pracný, jednak hrozí nebezpečí mechanického zničení ventilátoru, nebo napálení motoru.  Tady není přetížený měnič, ale mechanicky motor.
Je tu sice teoretická možnost, že ten motor má záviťák ale to by se poznalo sejmutím ventilátoru a proběhem motoru naprázdno na plné otáčky.

[Josef Holub]

Jak fungoval motor před popravdě správně nevím.  Byl tam namontován měnič slabší než 3KW. Byl zapojen do trojúhelníka a prý to vydrželo půl roku a shořel měnič i motor. Takže teď je měnič dimenzován na motor a zvládne i 4KW, (který jsem dodával).  Při 3x230V je odběr někde okolo 11A na štítku.  Otáčky motoru jsou správně dimenzovány pro tento ventilátor. 

Původní měnič byl také zapojen do trojúhelníku,ale výrobce mě několikrát ujišťoval, že pokud je možné zapojení na 400V tak je vhodnější.

Jinak veškeré měniče, které máme, také zapojujeme do trojúhelníka a neměli jsme zatím problém?   
Je to tedy lepší volba v této situaci zapojit motor na 3 x230?   Děkuji

[František Janeček]

Nedělejte tajnosti, pověste sem fotku štítku motoru nebo i měniče a pak bude jasněji. :)

[Kalina Jiří]

Netrapte už ten váš motor a nainstalujte místo něho motor se zvýšeným výkonem (například 1LA9 siemens), bude mít stejnou stavební výšku.
Pouze se u výrobce poptejte, zda tento typ lze provozovat s frekvenčním měničem.

[Miroslav Revús]

Takže teď je měnič dimenzován na motor a zvládne i 4KW, (který jsem dodával). 

A ste si istý, že je motor správne nadimenzovaný na ventilátor?

[František Janeček]

Dodejte ten štítek, jak jsem psal již ve svém příspěvku výše, protože mi připadá, že se tu řeší něco jiného, než je příčina.Připadá mi že v tom je nějaký guláš.O připojování měniče do hvězdy nebo do trojůhelníka se dozvídám až teď a tady.Máte-li motor 3kW, tak je s největší pravděpodobností na 400V do hvězdy a 230V do trojúhelníku.Máte-li měnič na 4kW motor, tak s největší pravděpodobností má výstup 3x380-400V.Uvedený motor k němu připojený by měl být tedy zapojen do Y a ne do trojúhelníku.Ale jak už jsem psal, chce to štítky. :)

[Josef Holub]

Zdravím, tady je štítek..

Jinak jsem si skoro jist, že motor není dimenzován pro ventilátor, popřípadě motor a otáčky souhlasí,ale další zařízení (vzduchotechnika,vedení) neodpovídají.

Otázka zní, jestli se vůbec vyplatí zkoušet motor zapojit na 3 x230V a měnič přestavit na napájeni 230V.  Bude motor mít "větší" výkon aniž by odebíral více Amper a zahříval se?    Nebo je to naprosto jedno zda je napájen 3x 230V nebo 400V

[František Janeček]

Tím, že tento motor přepojíte do trojúhelníka a budete ho napájet 3x230V si nijak nepomůžete, výkon bude nachlup stejný.Navíc budete měnič zatěžovat větším proudem.